Root.cz  »  Blogy  »  Tady je Svaťasovo - den za dnem v IT  »  Geek s rodinou v zádech - Výběr

Geek s rodinou v zádech - Výběr

5. 6. 2014 13:32 Svatopluk Vít

Já vnímám geeka jako někoho, kdo je zdatný v nejposlednějších elektronických trendech, přizpůsobuje se jim a neváhá si je pořizovat. Nemusí to být nutně jen proto, aby se ukázal, ale často také proto, že je ochoten zkoušet nové věci a chce mít náskok před ostatními. Jenže má představa končí u toho, že je to člověk mladšího věku, který má dostatek zdrojů a může být sobcem tj. neohlížet se na ostatní ve svém okolí a nemít z toho výčitky svědomí. Rád bych byl geekem, ale mám za zády rodinu a tam to tak jednoduše nemůže fungovat. Ale v jednom konkrétním případě to fungovat může.

Tak, jak to vnímám já, se obvykle s příchodem rodiny všechno jaksi změní. Už nepřemýšlím jen jako „já“, ale „my“ a myslím tím obvykle svou partnerku a později také ratolesti. Velmi čerstvá zkušenost mi však říká, že lze být geekem i s rodinou v zádech. A nemyslím tím, že si pořídím nejnovější dětské chůvičky s přenosem videa či pořídím mobil nebo tablet pro děti. Překvapivě jsem se dostal do úplně jiné oblasti – k automobilu. Je to skoro na den přesně, co jsme si před šesti lety pořídili nový rodinný vůz Mazda 5. Asi jste poznali, že to nebude úplně IT článek a navíc je dlouhý. Pokud vás to nezajímá, nemusíte číst dál.

Uběhl nějaký čas a původní potřeby rodiny se lehce změnily. Autu jako takovému nelze v podstatě nic vytknout a slouží perfektně. To jediné, co se výrazně změnilo, je způsob, jak automobil využíváme. S dcerami se dojíždí na různé kroužky, občas vyjdeme mimo město. A patrně se také změní to, že by se s autem denně dojíždělo tak asi 40 kilometrů po městě. A právě v tom tkví ten menší zádrhel – spotřeba čili provozní náklady. Auto žere po městě pořád stejně bez ohledu na to, zda je v něm jedna nebo 3 osoby. A protože je to auto s motorem ještě z doby před „zmenšováním a nadupáváním“ (srovnej našich 85 kW u 1,8 l motoru s např. 92 kW litrového motoru Ford EcoBoost), pohybuje se spotřeba někde kolem 9 litrů na 100 kilometrů po městě. Dá se to dostat i k něco míň než osmi, ale určitě ne ve městě.

Úkol zněl jasně – snížit provozní náklady i s ohledem na to, že se poněkud změní struktura využívání. Ve hře byla varianta ponechání si stávajícího auta a dokoupení malého městského vozítka. Jenže jsou to dvě auta a dvě pojistky a dva servisy. Chce to propočítat, ale úspora nemusí být zase až tak veliká a navíc počáteční investice je vyšší. Třeba se to vyřeší výměnou vozu za jiný, úspornější. Jenže trocha pochybností nastává v tom, zda lze mít rodinný a úsporný vůz. Zcela logicky jsem se po dobré zkušenosti se stávajícím vozidlem snažil hledat u Mazdy. Model 5 se stále prodává (prošel faceliftem v roce 2010), ale v podstatě s identickými motory. Jistý náznak, že se něco mění je nyní vidět u nové Mazdy 3 (tohle auto mám vyzkoušené a je to skvělé, leč ne rodinné auto, alespoň dle našich měřítek), která nabízí nový a méně žíznivý motor objemu 1,5 l. Myslím si, že bude k dostání i u nového modelu Mazda 5, který se určitě brzy objeví. A mnohem vhodnější Mazda 6 v kombíku je z našeho pohledu dražší.

Mazdu jsem musel vzdát, protože v tuto chvíli nemá nic, čím by nás uspokojila. A začalo kolečko výběru. Hned na začátku jsem vyřadil všechny značky koncernu VW a to hlavně z důvodu oblíbenosti mezi lapky (v naší části Prahy se koncernová auta ztrácejí nejčastěji ze všech). Chvíli jsem se přesto zdržel u Seatu a modelu Altea XL. Nezkoumal jsem ani FIAT a jiné „italy“ či „francouze“ a zběžně proletěl „korejce“ – nejsem bohužel ještě dostatečně připraven mít auto této provenience, i když si myslím, že by se dalo asi i vybrat. Zůstal nám Opel, Ford a „japonci“ jako je Subaru, Suzuki, Honda nebo Toyota. Segment luxusnějších značek typu Volvo, Mercedes nebo Audi jsem z důvodu příliš velkého počtu nul v ceně minul.

Konečný výběr se začal překvapivě zužovat. Opel s modelem Zafira Tourer se diskvalifikoval motorem, protože spotřeba byla prakticky totožná jako u současné Mazdy 5. Ford s modelem  Grand C-Max a motorem 1.0 EcoBoost se dlouho držel, ale pak skončil z toho důvodu, že Ford je také často terčem krádeží a navíc spotřeba je sice nízká, ale zdá se, že značně kolísavá a závislá na jízdním cyklu. Nakonec jsem skončil u Hondy a modelu Civic Tourer. Zajímavé auto, zajímavá cena, zajímavé provozní náklady, dobrá motorizace a neotřelý vzhled. Recenze na internetu jsou veskrze velmi pozitivní. Byl to favorit číslo jedna. Našel jsem i jednu srovnávací recenzi s Toyotou. Počkat, Toyota má nějaký rodinný kombík? Aha, od loňska ano a jmenuje se Toyota Auris Touring Sports. Strašlivě krkolomný název. Při podrobnějším zkoumání mi vyšlo, že obě auta jsou co do výbavy a parametrů plně srovnatelná a budou muset nastoupit argumenty v podobě drobností.

Začal jsem zkoumat dealery v okolí, kde se kdo nachází a co má k dispozici.  Parametry jsem znal prakticky nazpaměť, teď jsem chtěl získat praktickou zkušenost. A zase zasáhla náhoda. Psal jsem maily na obě značky a sjednával termíny zkušebních jízd. Při procházení skladových vozů jsem u Toyoty narazil na to, že by k dispozici byl předváděcí vůz v nejvyšší výbavě za cenu námi vybrané výbavy modelu na objednávku. Znělo to zajímavě. A zapomněl jsem dodat jednu podstatnou věc – provedení vozu je Hybrid. A právě teď se ve mně projevil ten již zmiňovaný geek. O hybridním pohonu jsem něco slyšel, ale prakticky jsem neměl možnost cokoliv o něm zjistit, respektive nebyl důvod něco zjišťovat. Věděl jsem, že například obchodní zástupci naší pobočky v Řecku používají služební vozidla značky Toyota Prius a že jsou k dispozici jistá daňová zvýhodnění, která firmu motivovala mít flotilu Priusů.

Po podrobném zkoumání parametrů jsem usoudil, že co se týká provozních nákladů, nelze mít úspornější a přitom tak praktické rodinné auto. Vnitřně jsem posoudil všechna pro a proti a řekl, že pokud chci Toyotu, budeme mít hybridní verzi. Můj pocit ještě umocnila testovací jízda. Kupodivu největší problém jsem měl s tím, že auto je vybaveno automatickou převodovkou, se kterou jsem se v autě ještě nesetkal. Kdo někdy s automatem jel, jistě mi dá za pravdu, že návyky ze „standardního“ auta jsou natolik zažité, že chcete mačkat spojku a řadit pákou na každé křižovatce a ouha, není to k dispozici. Tenhle pocit jsem však překonal a po zhruba deseti minutách už to šlo (alespoň v té zkušební jízdě). Bylo mi divné, proč když do auta sedám, je na podlaze u levé nohy poněkud větší odkládací plocha a teď už vím proč.

Zjišťuju taky, že spousta lidí má poněkud zkreslené představy o tom, jak hybrid vlastně funguje. Jistě, teď jsem za odborníka, protože jsem si to nastudoval. Ještě však před dvěma měsíci, bych na tom byl stejně. Vězte proto, že první dotaz, který často dostávám je, jak chci to auto vlastně dobíjet? Má přece baterku! Ano je to pravda, auto má baterku, jenže se vůbec dobíjet nemusí, protože se nabíjí sama a to z odpadní energie. U normálních aut se při brždění energie přeměňuje na teplo a bez užitku mizí. U hybridu se energie při brždění přeměňuje na elektřinu a ukládá do baterií. Automaticky následuje další argument a to ten, že je to teda rodinný vůz, ale proč si nevzít běžnou verzi, protože kufr hybridu bude logicky menší – budou v něm ty baterky. A to je právě to největší překvapení. Když totiž porovnáte Auris s dieselem, benzínem nebo hybrid zjistíte, že mají nachlup stejný kufr. Žádný rozdíl. Baterky totiž vývojáři nacpali pod zadní sedadla. Berte to tak, že Auris je vybaven technologií z Priusu, který je na trhu 17 let a je to jeho již třetí generace. Leccos bylo vychytáno.

Když odrazíte útok s velikostí kufru, logicky přijde další argument o tom, že v mobilu vám odejde baterka za 2 roky a že budete muset nové baterky kupovat právě ve dvouletých intervalech a že to určitě nebude levné.  Podrobným zkoumáním na internetu jsem zjišťoval, zda Priusy trpí nějakým problémem s bateriemi a zda je nutno baterie vyměňovat. A na nic jsem nenarazil. Navíc Toyota na baterie poskytuje záruku 10 let. Nebojím se toho. Po této fázi pak už následuje jen další typický dotaz na to, jak to vlastně funguje.

V autě jsou dva motory – benzínový o objemu 1,8 litru a elektrický motor. Benzínový motor dává 73 kW (99 koní) a elektromotor dalších 60 kW (80 koní). Po spojení tak je k dispozici 100 kW (136 koní). Je to docela slušný výkon, i když si myslím, že zájemci o tento vůz asi nebudou závodníky, kteří by se chtěli někde prohánět po okreskách. Benzínový motor není primárně využíván k pohonu auta přímo (vždy ve spojení s elektromotorem) a pokud není výkon zapotřebí, jednoduše se vypne. Auto dokáže jet také jen čistě na elektrický pohon a s plně nabitou baterií zvládne asi 2 kilometry bez nutnosti zapnout benzínový motor. Ve městě tak v třeba zácpě jedete jen na elektřinu. Uvědomte si, že elektřina pro provoz vzniká přeměnou odpadní energie při brždění a tak vás vlastně nic nestojí. Hybrid tak papírově spotřebovává asi 4 litry benzínu na 100 kilometrů, reálně je to něco kolem 5 litrů na 100 kilometrů (ověřeno na fórech a „facebooku“ pro auta s názvem spritmonitor.de). A když jedete po dálnici, vyšplhá se spotřeba na asi 6,5 litru. V porovnání s tím, co máme teď, je to výrazná úspora.

Když si to shrnu – mám tady auto, které má zajímavé provozní náklady, dobře vypadá, vnitřní vybavení a uspořádání nám vyhovuje na to, abychom ho mohli nazvat rodinným vozem. Navíc je značka Toyota už dlouhá léta na předních pozicích žebříčků spokojenosti a spolehlivosti a to se určitě počítá. Vzhledem k výbavě vozu má také vysoký „index geekovosti“ – nezvyklý, moderní a ekologický pohon (vždyť co se týká produkce CO2 jsme na poloviční hodnotě ve srovnání s Mazdou 5), dobře vypadá a disponuje řadou vnitřních systémů, které jsou k dispozici, ale ne zdaleka běžně rozšířené. O tom však až v dalším článku. Tento článek byl jen takový automobilový, příští bude více IT.

Sdílet

Přidat názor
Přidat názor
Svatopluk Vít

Svatopluk Vít

Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.

Nejčtenější články autora

  1. Pravidelný vs nepravidelný čtenář blogů

    Přečteno 47 156×

  2. Vykrádáním k titulu

    Přečteno 41 382×

  3. ...a Total Commander používáte?

    Přečteno 35 909×

  4. Znáte to město a toho člověka?

    Přečteno 25 964×

  5. Když USB disk není USB disk

    Přečteno 25 765×

Dále u nás najdete

Bezplatný Microsoft PC Manager vylepšen

Vyzkoušeli jsme test, který ukazuje, co jsme zdědili po předcích

„Nemáme na tom zájem“. Opozice brzdí TV poplatky

SSD už také mají obrovskou kapacitu – až 122 TB

Firmy mají řešit byznys, ne hledat účtenky, razí Fidoo

Edge zkouší nový trik na uživatele Chromu

Šlamastika kolem pozastavené výplaty důchodu

Policie zatkla provozovatele tržiště pro DDoS útoky

Přílišné uklízení škodí plicím stejně jako cigarety

Souvisí zákaz Huawei i s nákupem stíhaček F-35?

Vyznejte se v kuřatech. Takhle se liší selské od venkovského

World of Warcraft slaví 20 let a stále se hraje

Jak Mikýř vyděsil Novu, ale nakonec vydělaly obě strany

Nejen Coca-Cola, ale i Lidl má červený vánoční kamion

Nevyžádané marketingové hovory přísnější zákon nevymýtil

Od pokeru do dílny: Vyrábí v ní nábytek z ohýbaného betonu

Dřívější neplodnost dnes řeší miniinvazivní operace

Prokletí slavného spisovatele: duševní poruchy a sebevraždy

V aplikaci Záchranka je rozcestník péče pro nevyléčitelně nemocné

Stow vytváří regálové systémy pro Alzu, Lidl i Rohlík

ŠKOLENÍ: Jak bezpečně spravovat a provozovat linuxové servery?
VÍCE INFO