Dva uživatelské příběhy

17. 3. 2010 13:09 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Nic tak neodráží realitu běžného uživatele počítače jako dva příběhy, které teď popíšu. Mají společného jmenovatele – počítač, který musí fungovat.  A v zásadě je jedno jakými prostředky toho dosáhnete. Důležitý je výsledek. jen tak mimochodem se v nich jedná o svobodném software.

Příběh první – Holky potřebujou do školy…

Zastavila mne kolegyně na chodbě a spustila :

„Máme doma počítač a holky pořebujou do školy občas něco dodat. Často si to vytisknou a přinesou, někdy však přenášejí přímo na flašce nějaké soubory. Probírají teď texťák. Ve škole jim někdo poradil a ony si do počítače nainstalovaly program a v tom všechno dělaly.  Pak měly výsledek donést do školy v elektronické podobě a učitelka je s tím vyhodila. Víš, my máme v tom počítači takovou tu náhradu Office zdarma. No ale díky té škole musíme mít ten originální Office. Dá se někde na Microsoftu stáhnout nějaké verze zdarma? Nebo aspoň za nějakou malou cenu?“

Dalším vyptáváním se jsem zjistil, že používají OpenOffice.org v nějaké verzi a děvčata vše vytvořila a uložila. Po stažení z internetu a instalaci jim vše fungovalo. Když to uložily na flash disk, bylo to samozřejmě v nativním OOo formátu, což samozřejmě MSO ve výchozí školní instalaci nezváldne otevřít. Takže je to problém (tedy na straně pedagožky hlavně). Sedl jsem k internetu a ukázal kolegyni obchody nabízející studentskou verzi MSO. Ale těch 1 500 bylo evidentně moc. K její cti musím dodat, že o černotě se nijak nehovořilo a už to vypadlo, že těch 1 500 dá. Jenže pak jsme se dali do další řeči, ze které vyplynulo, že nejde o žádný složitý dokument, že se jedná jen o nějaký běžný text. Začal jsem sondovat dále a skončil u toho, že mladé slečny vůbec nemají potuchy o tom, že OOo umí uložit dokument i do DOC formátu, který „paní učitelka určitě skousne“.

Navíc jsem prozradil i postup, jak (k mé nelibosti, ale proč ne) změnit výchozí formát texťáku a tabulkáče na MS formáty a myslím si, že dílo dokonáno jest. Ještě jsem se zeptal, jestli třeba nějak nevytvářejí makra a byl jsem ujištěn, že nikoliv. Pak jsem ještě doporučil stránky www.openoffice.cz a naše rozmluva skončila. Kolegyně patrně ušetřila a děti zůstanou u svého oblíbeného produktu.

Příběh druhý – I agendu společenstva vlastníků bytů je třeba vést elektronicky

Jeden z mých známých zastává funkci v představenstvu společenstva vlastníků bytů. Společenstvo se rozhodlo, že bude svou agendu vést na počítači. Někdo někde vyhrabal nějaký docela starý počítač (procesor 1 GHz, 384 MB Ram, 20 GB disk) a daroval jej společenstvu právě na tuto agendu. Logickým řešením by bylo, že se "někde " seženou Windows XP a už to jede. (toto řešení je logické a schůdné pro velkou část uživatelů, prostě to neřeší). Jenže je tu jeden háček. Zmíněný háček zastává nějakou řídící funkci ve státní správě a je na něj vidět. Navíc se o něm ví, že je ve společenstvu docela aktivní a že ho někteří lidé nemají zase úplně v lásce. Záminka ve formě nelegálně používaného SW je příliš jednoduchá, proto ji eliminujeme.  Standardní vzorce chování proto nefungují. A co teď. Win XP už teď normálně neseženete a W7 na tomhle železe? No nic. Začnete to řešit a vynoří se před vámi svět, zhuštěný do slova Linux.

První telefonát s tímto známým spočíval v tom, že si nechal popsat, co vlastně s tím Linuxem může dělat a zjistil, že vlastně všechno. Že jej nic nevyděsí a že o Linuxu našel samé povzbudivé věci. Konzultoval se mnou, co a jak provést. Byl celkem nadšený z toho, že může vyzkoušet několik distribucí a pro jednu se rozhodnout. Do užšího finále spadlo Kubuntu, Ubuntu, Mandriva a Slax. Vyzkoušel vše a zůstalo mu Kubuntu a Ubuntu (další nemohl použít z důvodu  nějaké nekompatibility s HW – nešly nainstalovat). Nahodil Kubuntu a po nějakých krocích mu odmítlo fungovat i Kubuntu.

Zůstal u Ubuntu. Jedinou připomínku měl k tomu, že ne vše je česky. Jinak zkoušel připojovat nějakou Canon tiskárnu, flashky a používat texťák a tabulkáč. V domě je navíc rozvod kabelového internetu, takže nakonec ještě dotáhl připojení a vše mu běží. Dle jeho slov prostě nedoufal v to, že to bude tak jednoduché. Ppozor – vše je umocněno tím, že instalaci prováděl bez jakékoliv mé asistence. Je to jen uživatel Win XP, který je několik let používá a stal se z něj pokročilejší uživatel, protože umí nainstalovat ovladače a připojit všemožný hardware. S Linuxem tedy neměl a nemá žádný problém. Na agendu společenstva nic jiného nepotřebuje a co se týká používaného software, používá to, co měl ve Windows XP.

Shrnutí

Za velkou částí nezájmu o svobodný software může především nedostatečná informovanost. Komerční řešení najdete všude a každý ví, že fungují (nebo alespoň musí, když ne, otlučete je dodavateli o hlavu) a v mnoha případech je jednodušší opatřit si tento software „pod rukou“ a je to méně bolestivé. Podvědomě máme strach z nových věcí a ani SW není výjimkou.  Spousta lidí začne svobodný software používat, ale při náznaku problémů tápe. Buď se nemají kde zeptat nebo to slouží jako argument k tomu, proč si radši ukrást „normální“ program.

Osobně jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří po nějakém trpělivém vysvětlení sami zjistili, že to vlastně žádná věda není. Že už není opravdu nutné používat komerční software načerno jenom proto, protože Pepa od vedle to má a používá a když budou problémy, pomůže. I svobodný software může být jednoduše použitelný a přehledný. Musím říct, že za poslední dobu se už skoro nesetkávám s dotazy na to, jak získat nějaký program načerno. Spíše se lidé přesunují ke svobodnému software a začínají mít „odbornější“ a „pokročilejší“ dotazy na funkčnost. Obecné povědomí šlo nahoru a stále více lidí se přesvědčilo o tom, že i „náhražka“ Office nebo Windows může být použitelná.

Jestli máte ve svém okolí někoho tápajícího, neodbývejte jej. Zkuste být trpěliví a vysvětlete mu co a jak. Když se lidí vyptávám, řeknou mi, že je nebaví číst nějaké návody na internetu, případně pokládat dotazy na fóru. Buď fungují metodou pokus-omyl nebo si zakoupí (v dnes už hojném počtu vydávané) knihy, které se zabývají právě tím jejich programem. Jisté projekty už opustily výzkumné laboratoře a překročily práh pracoven/obýváků/ložnic, tedy míst, kam si lidé své počítače stavějí dnes. A stále větší počet uživatelů začíná řešit (mé stokrát zmíněné a oblíbené) úkoly tj. posílat maily, psát dopisy nebo prohlížet internet místo práce v Outlooku, ve Wordu nebo práci v Internet Exploreru. Už jste tento trend také zachytili? Hodně vychází z toho, že dost jich doma používá jinou sadu programů než v práci (svobodný SW vs Microsoft set dodávaný zaměstnavatelem). Uvědomují si totiž, že i software je třeba kupovat a že když jej kupovat nechcete, existuje i legální varianta jak to udělat…

Sdílet