Český guláš s moravskými knedlíky
Poučný článek Petra Krčmáře na věčné téma „Čeština a její uživatelé“ mne inspiroval k malé inventuře toho, jaké jazykové problémy řeší člověk pocházející ze Slezska, s rodinou na Jižní Moravě a Hané, který se natrvalo přestěhoval do Prahy. Může to být překvapivě těžké…
Já už v Praze žiju více než deset let, takže mám své malé „nejasnosti“ už za sebou. A můžu se jim smát. Jenom pro dokreslení situace. Z našeho panelového domu v Karviné to je na polskou hranici asi tak 500 metrů. Své dětství s televizní obrazovkou jsem strávil v náručí televize polské. Obzvláště povedené bylo „Kino nocne“, v rámci kterého se daly vidět slavné americké filmy, v české distribuci nedostupné. Takže s polštinou jsem na tom velmi dobře – čtu, dokážu se domluvit a v případě nouze i něco sepsat. Podobně jsem na tom se slovenštinou. Z dalších „pseudojazyků“ se dá jmenovat řeč místními nazývaná „po našimu“, což je jakási směsice češtiny, polštiny, němčiny a slovenštiny míchaná v zajímavém poměru. Pak je tu ona dnes už docela profláknutá Ostravština, která má s „po našimu“ dost společného, ale přece se jen trochu liší – více vychází z češtiny a polštiny.
A takto postižen (čti s „kratkym zobakem“) jsem byl vržen do země „natahovačů“ – Pražáků. Má žena je rodilý Pražák (gendrově čisté je Pražačka?) a můj řečový handicap často útrpně snášela. Především jsem si z Karviné přinesl až přehnanou spisovnost. Když jsem po tom pátral, objevil jsem zajímavou teorii, která říká, že mladí lidé z Ostravska ze za svou „češtinu“ stydí a tak používají češtinu, kterou jim vtloukají do hlavy učitelé ve škole. Ve slovníku jsem tedy neměl žádné „vorly“, „vokna“ či „eje“ na koncích slov (malej/velkej/strašnej/mladej) a dnes je už běžně používám.
Dovolil bych si nyní vypíchnout některé specifické výrazy, které musíte v podobné životní situaci ze svého slovníku vypustit, pokud nechcete působit jako „vidlák“ a být tak snadno identifikovatelný. Nejdříve se pozastavím nad univerzálním slovem „o“. Typickým prohlášením je například věta „O na to“ tedy „Podívej se na tohle.“
Docela dlouho jsem z hlavy také dostával výraz „dobre“ jako odpověď a potvrzení něčeho. Příkladem nechť je věta „Dobre, udělám to“. Rád bych se s vámi podělil o úzký a specifický výraz, který je asi opravdu jen karvinského původu, protože mu v Ostravě opravdu nikdo nerozumí. To zvláštní slovo zní „Pudličoř“ a musím vám ještě vysvětlit, že výrazem „pudlice“ označujeme popelnici. Pudličoř je tedy člověk, který vybírá popelnice. Asi nejbližší jiný výraz je „vágus“, i když to není přesné. Mí rodáci mi rozumějí. Poznámka – v Jižních Čechách jsou na tom velmi podobně (údajně snad je to specificky jen v Českých Budějovicích). Pro zájemce doporučuji výraz „Pikador“
Humornou chvilku také zažijete s hyperkorektností a u dalšího jídla. Na severu Moravy často můžete zaslechnout tuto nevinnou konverzaci : „Co jste měli včera k obědu? Játru s rýží!“
Autor výroku se totiž mylně domnívá, že játra nejsou pomnožná, ale ženského rodu. Pamatuje si ze školy poučku, říkající, že existují „ta játra“ a proto odvozují ženský rod. Takže pak už je jasné, proč měl játru s rýží.
Dalším humorným výrazem je pokyn k tomu, abyste rozsvítili. U nás doma se říkalo „rožni“. Když jsem poprvé tento výraz naprosto automaticky použil, má žena upadla do smíchového transu, protože se jí na mysl vkrádala představa prasete napíchnutého na rožni a opékaného na ohni. Těžko jí vysvětlíte, že to pochází od slovesa rožnout, což bude nějaká zkomolenina od vznešeného „zažhnout“ (lampu) či možná opravdu „rozžhnout“.
A když chodíte po pražských hospodách a nepijete alkohol, dávejte si pozor na „sodovku“, protože tímto výrazem označujeme na Moravě nápoj, zvaný zde „limonáda“. Obvykle dostanete bublinkatou vodu, kteroužto na Moravě zoveme „sifon“ i když jste chtěli sladkou bublinkatou vodu.
Na Ostravsku si také nekupujete „lístek na autobus“, ale zásadně „jízdenku na autobus“. Schválně zkuste hledat na Googlu výraz „lístek na autobus Ostrava“ a „jízdenka na autobus Ostrava“ a pak porovnejte výsledky s výrazem „lístek na autobus Praha“ a „jízdenka na autobus Praha“. Také vidíte ten nepoměr?
A pak je tu také stylistika a větná stavba, která si nese rysy z polštiny. Tohle se vykořeňuje obzvláště těžce. Určitě jste už slyšeli větu „Podobám se na něho.“ Tohle je typický příklad pocházející z polštiny, je to jen převedeno do češtiny a takto se to na Severní Moravě i běžně používá. Když začnete osvětu, že by to mělo být správně „Podobám se mu“, obvykle nesupějete.
No a pro fajnšmekry už ponechám diskuzi o tom, jestli je onen dosti hrubý výraz často spojovaný s fanoušky Baníku Ostrava nutno psát s í (což je běžné v Čechách) nebo i (v jiných částech ČR), případně s ypsilon. A když už jsem u těch sprostých slov. Na Severní Moravě se vcelku běžně používá výraz „pitka“ jako celkem hrubé označení dámského přirození, případně i pro ženu, kterou chcete hrubým způsobem urazit. V Praze toto slovo nikdo nevnímá jako nějak zabarvené a užívá se jen a pouze v souvislosti s akcí, na které se pije hodně alkoholu. Váže se k tomu totiž veselá historka, protože jsem jel autem se svou tchýní a manželkou (obě rodilé Pražačky). Existuje zde totiž městská část, která sousedí s tou, kde bydlím. Chtěl jsem být vtipný a prohlásil jsem, že lituju lidi, kteří bydlí v Praze – Pitkovicích, protože je to na přestěhování. Od těch dvou jsem se však nedočkal žádané odezvy a až po dodatečném vysvětlení a ujištění z jejich strany, že o tomto významu slova nevěděly, tedy pochopily, o co mi šlo.
Samozřejmě, že by se dalo pokračovat dále. Zažívá to každý, kdo se z určitého regionu stěhuje někam jinam. Do té chvíle si totiž neuvědomíte, jak mluvíte a jak je vaše výrazivo místem, kde žijete, ovlivněno. Pokud vás napadnou ještě jiné příklad – do diskuze s nimi!
-
Související články na blogu Tady je Svaťasovo - den za dnem v IT
-
Jak zahltit komunikační kanál - návod pro otrlé 20. 2. 2015 8:35
-
Kolikrát já už to řekl 7. 11. 2013 13:38
-
Jak koncový uživatel věnuje pozornost nepodstatným detailům 22. 1. 2013 16:07
-
Recenze - Platební karta a jak ji používat 12. 10. 2009 8:05
-
Nenávist po španělsku 7. 5. 2009 22:06
-
Jsem nejčtenější blog! 16. 11. 2007 9:09
-
-
Související články na ostatních blozích
-
Raz do roka hra prvý (revival ^ 16) 4. 1. 2017 22:00
-
Keď diskusia trvá 14 rokov (revival ^ 14) 4. 1. 2015 22:00
-
Keď diskusia trvá 13 rokov (revival ^ 13) 7. 1. 2014 20:10
-
Nalezeno v překladu 4. 11. 2013 16:30
-
Philip Glass v Ostravě 18. 8. 2013 22:00
-
Flundra bílá a genderově nekorektní Ikea 3. 4. 2013 11:41
-
-
Tomáš Jelínek (neregistrovaný)
Musím souhlasit s autorem, protože mám podobné zkušenosti. Přestěhoval jsem se ze Severní Moravy do Jižních Čech a byl to boj. Tedy spíš lidé v mém okolí se mnou měli občas problém. Také jsem chvilku pracoval a bydlel v Plzni a tam je úplně hotovo. Např. „japato“, „copa to je?“, „šněcí" a mnoho jiného.
-
podlesh (neregistrovaný)
[2] No tak to muselo být ještě mnohem horší. Já jsem z jihozápadu a u nás nějaká spisovná čeština v podstatě neexistuje (ještě tak psaná).
Jednu věc ale máme společnou: roztok kyseliny uhličité neboli sifon. Na druhou stranu sodovka u nás neexistuje (jen sifon nebo limonáda), takže nedorozumění nehrozí.
V článku mi ale chybí jedna věc: pátý pád příjmení (ten se u nás zásadně nepoužívá). I když si nejsem jistý, zda se to týká i ostravska.
-
Svatopluk Vít (neregistrovaný)
[11]
A když to tak čtu, ještě jsem zapomněl zmínit :"Hrubá kniha, hrubý svetr" - ve smyslu tlustý, protože v polštině je gruby = tlustý
"Přines mi z tama nůž, věci atd." - s tímhle jsem také dost bojoval, jednoznačný krásný překlad do češtiny neexistuje. Možná snad "odtud", ale to není přesně totéž, co "z tama". Prostě to musíte lépe popsat "Přines mi z kuchyně nůž." Já ukážu a řeknu "z tama", ve spojení s odtud to nějak nefunguje (s tím ukázáním).
A také používání/nepoužívání 5.pádu u křestních jmen - je to z polštiny, která volá stejně jako v našem prvním pádě. proto na kolegu Marka voláte "Marek", na mně voláte "Svaťas, pojď ke mně"
Pak jsem si také občas "čupnul" neboli dřepnul. A moje žena také docela dlouho rostla z výrazu "čtverka" pro číslici čtyři. To víte, kolem našeho domu jezdí autobusová linka, kterou nazýváme "stopadesátčtverka"
-
Libcha (neregistrovaný)
Tak to já přijdu se svojí troškou do mlejna:
Kamarádům z jižní moravy jsme dávali hádanku, co je po jihočesku pulina. Moc jsme se nasmáli, když tipovali pivní půllitr :) Ona je to ta pitka, na které jsme ovšem s nimi zrovna byli :)
Na jisté a i závažnější rozdíly ale stačí zhruba 60km z Budějc do Strakonic, za príklad dám strakonický kolec, který je u nás kolečko nebo kotouč. POhádali jsme se taky o sartuna/saturna, což je rybářský vlasec...
[5,8] no tak tyhle problémy nemám, pivo se řekne všude stejně :)
[9] správně se říká výngl ;)
[11] kdyby aspoň rondel, to už je možná i spisovné, byť řídké, slovo
[13] na "z tama" přecjen výrazy najdeš (páč je to docela užitečné slovo), třeba votamtuď nebo vocamcaď -
Peppa (neregistrovaný)
"rožni" - to mi připomíná kolegu vojína z východních Čech vždy se rozčílil "jak rožni, snad rozsviť!"
Sváťo znáte "vypadaš jak Gungur Francek"? = jako bezdomovec
vletět do škarpy = sjet do příkopu
žena (z Karviné) mě naučila krušit a krušinky = drobit odrobinkyP.S. nesnáším pražské "Přijdu dýl" = později
-
jf (neregistrovaný)
U nas na vysocine (okoli Trebice) se limonade rika "zonka" (podle mistniho vyrobce ZON Trebic).
Kdyz byl u nas jednou stryc z Prahy pomoct pri stavbe domu, tak mu druhy stryc (od Brna) po dopoledni svacine rika: "Rozmoté ten gábl". Myslel tim napajeci snuru (k michacce). Nicmene pro stryce z Prahy "gábl" znamenal prave tu svacinu...
-
K (neregistrovaný)
Naše nářečí se nazývá Po našimu i oficiálně, tenhle název se normálně učí na VŠ. (Zprvu jsem si myslel, že si ze mně známí lingvisti dělají srandu.)
A výraz pudličoř není znám ani v mém rodném Bohumíně, což je napůl cesty karviná-ostrava. Takže to je asi fakt jen výraz jednoho města :) -
_r3450n_ (neregistrovaný)
Tak to ja jsem z vychodniho slovenska a osobne je pro me jednodussi mluvit s clovekem tou jeho reci. Nemixujou se mi pak v hlave 2 ruzne jazyky. Nemam problem porozumet ani polstine a diki kamosum z Mostu u Jablunkova ani "po nasimu" :) a to je opravdu smes jazyku jak se patri. Veta "Podobam se na neho" mi vsak prijde spis jako ze slovenska, ne jako z polska, protoze je pak rozdil jenom v se/sa.
-
xhombre (neregistrovaný)
Tak a ted si predstavte, ze jste na vojne se s tlupou moravaku. Zvyk z puberty pouzivat slovo vole v mnozstvi nemalem je nahrazeno ostravskym Pyco. to pak doma ani nemuzete otevrit zobak. Jeste po tech pakach zacnete zkracovat (a oni po vas pekne natahovat) to se pak v hospode dovite ze mluvite jak nejaka Piiiica ostravska (oni Pyca prazska).
Ale nejlepsi je si dat dva piva. To je ulet.
Sedeli jsem v Praze s kamosem z Trinca :-) a dali jsme si pivo a parky. Vsichni jsme dojedli a my dopili zaroven prvni varku. Pinglice odnasi talire a kamos na ni: "Jeste dva." Koukli jsme se na sebe s dalsim kamosem a zacli se smat (jako pyci). Zkuste hadat co chtel a co dostal.
Chtel DVE piva a dostal DVA talire parku :-)) -
xhombre (neregistrovaný)
a jeste jsem si vzpomel na hadku co si dame ke kave. My severocesi jsme chteli koblihy kolega chtel koblich. A uz jsme byli v sobe :-). Po peti minutach dohadovani jestli teda kobliha nebo koblich prisel kolega od vedle a rekl ze jsme v podstate kreteni protoze je to koblihooo. A bylo.
-
brk (neregistrovaný)
Nezapomenu, jak jsme se v prváku hned počátkem prvního semestru na Báni (VŠB) bavili s jedním z Gottwaldova o příkladu z matematické analýzy. Jeho výpočet jsem okomentoval slovy "to máš chujovo", ve smyslu totálně blbě. Dotyčný to už nevydržel, poněvadž pořád slýchal nová slova chuj a cyp a nevěděl o co se jedna. Zeptal se tedy "A co to je to to chujovo?" Tak jsem mu odpověděl "to je od chuj", na což jsem rázem dostal další otázku "a co je to ten chuj?". Vysvětli jsem tedy, že "chuj je přirození". Jeho reakce mne ovšem naprosto uzemnila. "Takže chujovo je něco jako přirozeně?"
Sváťas: Ovšem ta hrubka "po našimu". Však vyšlo i CD "Skoro zapómňane – po našymu"!
-
Suburbian (neregistrovaný)
Díky autorově článku jsem si připomněl, odkud jsem do Prahy před 16 lety přišel a zavzpomínal na dětská a puberťácká léta strávená ve společnosti "vieczorynki i kina nocnego ". Děkuji. Nezapomněl jsem na své kořeny, ale paradoxně díky "lásce" k českému jazyku, jsem snadno a rychle ztratil návyky a "zlozvyky" z domoviny a splynul s davem. Většinou mě odhalí jen krajané ze stejného regionu anebo se prozradím sám, když se vzteknu a začnu "zkracovat" při tom, když nadávám a proklínám.
Výraz "pudlo", "pudlica" znám, rovněž ""vingiel" a "rožni" mi není cizí, a ty "dva piva", tak to je pro většinu neznalých "maras"(obsahově: prach, nečistota) ~> významově: síla, nářez. Pocházím z Třince, ale "tego pudličořa, žech nigdy nieslyšol". Fonetický zápis: "A jak jadym cugym po glajzach, ni do werku, ale do dumu, tak szie vzpomnym, z kont žech je". -> překlad: "A když jedu vlakem po kolejích, ne do železáren, ale domů, tak si vzpomenu, odkud(z ktereho koutu) jsem". Fonetický zápis: "Abo jako žech chodzil kolo sklepu a gminy za starzikami". -> překlad: "Anebo jak jsem chodil kolem obchodu a obecního úřadu (MNV ;-)) k prarodičům" Niech žyje Gorolia" ;-).
P.S. "cyp" jednoznačně s tvrdym, kratkym, ne ;-)?
A abych to nejen sobě, ale i našemu dítěti ještě víc zkomplikoval, když ho posíláme k babičkám na prázdniny, tak manželka pochází z kraje Orlických hor a dokáže mě maximálně vyšroubovat větou typu: "pojedeme tramvajej za strejdoj". To si pak připadám, že jsem se oženil s příslušnicí některého z národů sídlících a žijících východně od slovenských hranic.
-
Polas (neregistrovaný)
Ach jo, ti prazaci, ti se maj, autorovi clanu nezavidim, kdyz se odstehoval do Prahy a libi se mu tam, dobre mu tak. Ja bych do Prahy nesel ani za penize, nenavidim jejich chovani, jejich pristup ke zbytku republiky, asi vseobecne nemam rad prazaky. K tematu bych dodal to, ze nez v tom jejich dialektu reknou celou vetu, tak jsem schopen si v klidu precist cele noviny. Jo a na rozdil od autora, ja mam sve nareci rad a svym zpusobem jsem na ne hrdy. Tak a ted jsem Vam to vsecko rekl a jdu robit, muzete si me ukamenovat. Polas - Ostrava
-
Ivoš (neregistrovaný)
Na vojně to byl docela mazec - široké škála od Plzně až po Michalovce. Když počítám kluky jen z českých zemí: já osobně su z Třebiče, a když jsem klukovi od Jihlavy na západ řekl "dovez tamten kotouč" málem chtěl hrát hokej, absolutně nechápal, že u nás říkáme "kotouč" kolečku na písek a ne hokejovýmu puku. A když se někdo z východní Moravy zeptal "skamasi" (odkud seš), málem jsme ho považovali za Japonce. Stejně tak náš výraz "nehypej" (nestrkej do mě) nikdo dost dobře nechápal. A tak bych mohl pokračovat do aleluja. O Slovákách nemluvím - mimochodem, kdo ví, co znamená slovevsky "trtkať"?
-
JmJ (neregistrovaný)
[39] ze by soulozit (asi krom jineho ;-) )
s jazykem je sradna. kazdopadne jako moravakovi mi prijde:
slovenstina, i ta vice vychodni, v pohode, takovy uprimny jazyk ;-)
po jihlavu a mozna i dal taky celkem bez problemu
v praze je to uz docela bes, ale da se to, i kdyz mi z toho cuka levy oko
ovsem kolem pisku to je dost sileny. nevim cim to. tam mi cukaji obe oci a padaji mi vlasy ;-)
ovsem treba kerkonosske nareci je taky v pohode.asi cim drsnejsi kraj, tim "normalnejsi" nareci ;-)
-
orlik (neregistrovaný)
Nektere jemne rozdily jsou krajovou specialitou.
Tvar vety "Markety prazdniny" kdy by melo byt spravne "Marketiny prazdniny" je neco podobneho, jako volani na cloveka 1.padem misto pateho. Kdyz uz jsme u te Markety tak "Marketa, pojd sem" misto "Marketo, pojd sem".Z moravy táčka, vlečka, sodovka, furt, hura atd.
Z východu kapura-brana, motor-auto, ambrela-destnik, pojd-puda(hura) atd.Prazsky dialekt existuje, ale jelikoz jej slysime kazdy den z televize, radia a to v nemale mire, tak nam to ani neprijde.
-
danaketh (neregistrovaný)
Vzhledem k tomu, že jsem se narodil v Praze, žil poblíž Krkonoš, jezdil o prázdninách k Písku a občas zavítal k příbuzných v Brně, tak mi nedělá problém rozumět spoustě věcí.
A jsem asi výjimka, protože to údajné pražské natahování neznám (ani od sebe, ani od jiných - a to jsem to nějakou dobu sledoval). Stejně tak kolega z nějaké vísky na Moravě skoro absentoval "přízvuk", jen mluvil trošku nezvykle spisovně ale to mi občas připadá mnohem příjemnější, než poslouchat někoho, kdo každé slovo doplňuje volem, cypem nebo kdovíčím :)
Na východě jsem ale zažíval tahání za uši v podobě "oj" koncovky - "kamarádoj" například. Z toho se mi pokaždé dělalo mdlo :) A pak jsem ve měste potkal poláky a z toho jejich šišlání mi šla hlava kolem.
-
jf (neregistrovaný)
[39] Kdyz zena (ona je od Jablonce n/N) u "nas" (+/- 20km od Trebice smerem na Namest nad Oslavou) poprve slysela slovo "kotouč", tak take nechapala :) Spis se ale rika "kotóč".
[41] "Vlečka" se pro valnik zrejme neuziva jen na ostravsku.
Pak dalsi co jsem si tak vybavil:
"žlica" ... lzice,
"zamči" ... zamkni (dvere),
"šufánek", "šufan" ... naberacka, resp. vetsi naberacka. -
jf (neregistrovaný)
[48] Pouzivani koncovky "oj" jsem porozoval u tchyne, tchana u Jablonce n/N. Neni to zcela pravidlo, ale dost casto tak mluvi. Napr. kdyz je rec o jejich kocourovi, tak se hovori o "kočičákoj" atp. :)
Co se tyce dalsiho u nich, tak je to zrejme ovlivnene nemcinou.
"lagír" ... plastový omyvatelný ubrus,
"veškostn" ... skrin na pradlo.pak take:
"drtek" ... zbytek, mensi mnozstvi (pevna hmota),
"cůc, cůcek" ... zbytek, mensi mnozstvi (kapalina). -
EuGenio (neregistrovaný)
Jojo, jako rodilý severočech (tj. mluvím úplně stejně, jako Pražáci) jsem si na koleji se spolubydlícíma z Mohelnice, Ostravy a Fridku-Mistku (naschvál "s kratkym") dost užil. Doslova rostli z mého výraziva typu:
"Votevři vokno!", "Dik jó!", "Příjdu dýl", "pívo" a podobně.Já zase trpěl, když mě neustále posílali rožnit (již zmiňované "Rožní!"), pořád hledali své "cukle" (pantofle) a úplně jsem nesnášel, dovezli z domova "slifku", což ve mě evokovalo nápoj vzniklý slitím vícero zbytku dohromady.
-
MXK (neregistrovaný)
když to tady tak pročítám, tak mi to nedá si nevzpomenout na základní školu (nedaleko Pardubic) a naší učitelku "jazyka českého" - ta byla "moravanda jak poleno" a když na nás mluvila, tak jsme si kolikrát připadali, jestli nás zkouší z ruštiny nebo co. To její "jdi a rožni" pak už nikoho nepřekvapovalo.
-
Daniel Čech (neregistrovaný)
A mimochodem. V Poděbradech jsem jako rodilý brňák použil slovo "kudlibabka", čímž jsem velmi pobavil místní. Oni tomu říkají "ježek", jihočeši prý zase "čumberák"... A jak říkáte tomu chlupatému kulatému čemusi, co roste na lopuchu a posloužilo jako vzor pro suchý zip, vy?
-
Daniel Čech (neregistrovaný)
Tak jsem si u jednoho příspěvku [39] uvědomil ještě jednu věc. Sám mám problém s diakritikou při psaní na počítači. Prostě si nějak nemůžu zvyknout, že většině systémů už to dnes problém nedělá. Ale není to také nářečí? Psát bez hacku a carek? Nevypovida to take o miste casteho pobytu? (zidle za pocitacem) A take dobe? Dnesni stredoskolaky vubec nenapadne psat bez hacku a bez carek, protoze nepamatuji, tak jako nekteri z nas onu "drevni dobu pocitacu", kdy jsme se v mailu zdravili "mej se dobre". Ano, snazil jsem se dobre umyvat, ale proc mi to musi nekdo doporucovat prave v mailu?
-
jagd (neregistrovaný)
Nějak se pozapomnělo na ono slovíčko "bo" ve významu "protože".
Pěkná věta (foneticky): "Jo ji praviu, něch se to vežně, i una se to něvžuna" neznamená v překladu vcelku nic jiného, než "Říkal jsem jí, ať si to vezme, a ona si to nevzala" ;-) , jak jinak.
Docela mne však vytáčí v médiích často omílaná fráze ".. nyní se budeme soustředit .." - což je snad pokus o změnu pravidel českého jazyka, zde konkrétně při tvorbě budoucího času slovesa s videm dokonavým -> schválně zkuste dotyčné sloveso obměnit a říct někde třeba "a nyní se budeme usmát" nebo "teď si budeme skočit do bazénu"! - Ale kdoví, možná už i to je dnes povoleno .. -
Jirka (neregistrovaný)
Moravska nareci nepouzivaji -ej, protoze jsou zastarala. Spisovna cestina byla v 18. stoleti vytvorena podle ceskych ci spise stredoceskych nebo dokonce prazskych textu ze 16. stoleti, tedy z doby, kdy tato zmena jeste neprobehla. A zatimco v Cechach tato zmena probehla, na Morave nikoli. Z tohoto pohledu jsou tedy moravska nareci zastarala. (Ale zase v nich probehly jine zmeny, takze pochopitelne o celkove zastaralosti nelze mluvit.)
Rozdily mezi ceskymi narecimi jsou pomerne male. Treba nemecka nareci jsou si o dost vzdalenejsi. Dokonce i polska jsou pomerne daleko od sebe. Nektera anglicka nareci se dokonce i bezne vyucuji v zahranici (a to treba indicka anglictina, ktera ma mnoho milionu mluvcich ani moc v Cesku znama neni). V pripade finstiny jsou rozdily take velmi velke (a to je Finu o polovinu mene nez Cechu). Proste cestina je pomerne jednolity jazyk.
-
Honza (neregistrovaný)
Ač jsem rodilý pražák (a ostrovan - na Štvanici bývala porodnice), tak mi ten náš metropolitní dialekt přijde neosobní a méně upřímný tak jako zdejší lidi. Proto vždycky s oblibou poslouchám moraváky a obdivuji tu otevřenost a vstřícnost, kterou jako pražáci nemáme. Což mi připomnělo, že mě kdysi dostala kámoška z Rýmařova s termíny jako jsou (kdyžtak mě opravte): gloncat - chodit po městě, podej mi koně - podej mi sešívačku apod. ;-)
-
PepaSFI (neregistrovaný)
já si vzpomínám z vojny jak někteří slováci používali zápory. Typická ukázka z prezence při nástupu: To sú tí čo sú tu neni. Mě tyhle jazykové zádrhele nedělají problém, otec byl z podkrkonoší, matka z Vysočiny, slovensky jsem četl od malička protože se mi líbil kutilský časopis Udělej-urob si sám který byl dvojjazyčný. V učení a na vojně jsem byl na Hané, ve Šternberku a v Holomóci. Spolužáci od Znojma až po Ostravu a na vojně taky plus slováci komplet. Od Záhorí až po šaleny vyhod.
-
Karlik (neregistrovaný)
Mně se zdá, že maximálně v prváku na kolejích na vysoké jsme se bavili tím, kdo zná více slov, která ostatní nemají.
Jsem v Praze desátým rokem tak jsem se snažil mluvit co nejspisovněji včetně množného čísla středního rodu a bavil jsem se tím, když nějaký Pražák se mnou použil spisovnou koncovku přídavného jména. Samozřejmě že mi to občas ujede, ale snažím se.
A doufám, že nikdy nebudu mluvit tak, jak to slýchám od ultra-pražáků kolem sebe:
"Mamééé, kde je náměstí republekééé?"
"Hele koukej, to je dobrí, véď ?" -
Jan V. (neregistrovaný)
[70] Řekl bych, že soustředit je nedokonavé. Stejně tak jako skákat nebo usmívat. A s tím spojení "nyní se budeme ..." funguje. Skočit, usmát je dokonavé. Ale nemohu vymyslet dokonavý tvar pro "soustředit" - možná neexistuje. Proto se vám to asi zdá divné.
[80] "Podej mi koně.", jsem neslyšel. Zato jsem slyšel: "Podej mi koňa."
-
šoumenvodnetbooku (neregistrovaný)
Jestli vám pražácký dialekt skřípe v uších, tak si zajeďte na severozápad Čech (mostecko). Tam se používá tentýž dialekt, ovšem daleko výrazněji. Deformace (-ák), prodlužování v otázkách, nahrazování rázů písmenem "v" (vokno, vodpad, vokurka, votevřít, vokrasa) a spousta dalších veselostí. Zajímavá jsou také ukazovací zájmena (tudle - tam, tudlenc - tento).
-
jagd (neregistrovaný)
[92] Soustřeďovat je zcela jiné slovo, spojení "budeme se soustřeďovat" má jiný význam. - Nebavíme se o významu, ale o dvou slovesech se stejným kořenem v různých podobách: podstatný je jejich vid, tedy zda je děj ukončen či nikoli (ne zda je, či může být opakován) - pak platí odlišná pravidla při tvorbě budoucího času u takovýchto sloves.
Pozn.: "Pajdák" kvůli tomu opakovat nebudu - na to už jsem moc starý, přesto věřím, že se ono příšerné slovní spojení - viz [90/#] - jednou ujme v pravidlech spisovného českého jazyka; bohužel .. -
neron (neregistrovaný)
Ja jsem si do Plzne privedl manzelku ze severni Moravy, takze vim, ze: holka neni hezka, ale je sikovna, ze si nekoupim ani okurku ani oplatku, ale oplatek a okurek (a treba taky tu jatru), mam vystudovanou vysku (otresne!:) a jim z plitkeho talire. To vijou vsichni, ze. Manzelka na oplatku zase vi co je to tuto, tleto, todleto a ze kdyz prijdu dyl, nic se nedeje :)
-
Jirka (neregistrovaný)
[89] To, cos popsal, je vicemene stredoceske nareci. Od prazskeho se lisi v podstate jen zdaleka ne tolik otevrenymi souhlaskami.
Jinak zrovna na Mostecku nejaky vyrazne odlisnejsi dialekt celkem jiste nenajdes uz jen kvuli tomu, ze jeste nedavno tam byly Sudety a mluvilo se hlavne nemecky. Soucasni Mostecane jsou ve vetsine pristehovalci ze vsech moznych koutu Ceska i dalsich zemi.
-
ugg classic short (neregistrovaný)
This will be great for brand advertisers, as they will be able to reap the rewards of all the equity they have built up. Many policies (including the new Google trademark policy) work in favor of affiliates and resellers, while this goes back to Google roots and is benefiting the user experience and connecting them directly with the brand they are looking for.
ugg classic short -
Šálalalala (neregistrovaný)
Já su z Jižní Moravy (kousek od Brna), kluka mám z Krkonoš a přestěhovali jsme se do Práglu, takže si svoje jazykový odlišnosti uvědomuju a některý si i schválně pěstuju (lokální patriotismus), bohužel pražákismy už mě taky nakazily...
Jináč kudlibabkám u nás říkáme kudlibabky:))), okapu ryna (nebo rýna), kolíčkům na prádlo kramlíky, naběračce šufánek, smradu rychna, omáčce máčka nebo majda a tak by se dalo pokračovat dlouho.
Mimochodem mám kamarádku z Mostecka, která si zakládá na tom, že u nich "žádný nářečí není" a je schopná se se mnou hodiny dohadovat, že se neříká rýsováček, ale napínáček, že u nich ve škole kreslili na čtvrtku a tudíž jsme úplně divní, když jsme kreslili na tvrdý papír alias á čtverku:))) naposledy mě dostala, když jsem jí musela vysvětlovat, co jsou šušně z nosu.
ČLÁNKY DO MAILU