Argumenty? Došly!

28. 4. 2008 14:28 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Nadpis může evokovat stav věcí před několika dekádami. Horší ovšem je to, že je to přítomnost. Dostal jsem se k problému, který by chtěl někdo vyřešit, narazil však na zeď v podobě neústupného člověka. Jak přes něj prorazit?

Na úvod příběhu řeknu, že znám některé detaily, ne ovšem vše, ale i tak to stačí na pochopení celého problému. Řešení zatím neexistuje a ani se nerýsuje.
Existuje jedna větší česká firma, která disponuje sítí několika poboček. V dnešní době asi nikoho nepřekvapí, že ke svému rozvoji využívá výpočetní techniku. V této firmě existuje vrcholový management, jehož součástí je i nejvyšší informatik. V hierarchii firmy pak ještě existuje několik dalších informatiků, kteří fyzicky vykonávají správu informačních technologií.
Jak už to tak v Česku bývá, softwarové vybavení a vůbec informační technologie jsou postaveny na produktech dominantního hráče na trhu. Částečně je to způsobeno tím, že firma využívá hodně specifické programy, které v takovém rozsahu a kvalitě v Linuxové verzi neexistují.
Velmi podstatnou součástí komunikačních kanálů firmy, je i elektronická pošta, v řeči profesionálů – mailový server. Dominantní softwarový hráč má své řešení, které se ve firmě využívá. Nemohu soudit z jakého důvodu, neb nemám dostatečné množství podkladů, ale z pohledu uživatelů toto řešení nefunguje tak, jak by mělo. Občas se nějaký mail zatoulá, občas není možno přijímat či odesílat maily vůbec, celý fakt komplikuje i několik poštovních serverů v rámci vnitrofiremní sítě.
Tento neutěšený stav přetrvával nějakou dobu. Lidé si stěžovali, IT řešilo, ale nakonec se to nedořešilo. Dospělo to nakonec do stavu, kdy se někteří podřízení IT pracovníci rozhodli využít alternativy – patrně ve světě svobodného software. Vím, že licence byla svobodná a nestála ani korunu. Po třech měsících nastavování a přizpůsobování se nakonec povedlo celý projekt dotáhnout do konce. V normálně fungujícím IT oddělení by se patrně úspěšné řešení přebralo i do ostatních poboček, ale to bychom to viděli moc jednoduše. Řadoví IT zaměstnanci dané řešení vítají a zajímají se o ně, pracuje tak, jak by potřebovali a jak si představují. Objevil se však problém v podobě vrcholového IT manažera. Ten toto řešení zavrhl. Nepomohla argumentace ostatních IT kolegů (bohužel na nižší úrovni), verdiktem je toto řešení zrušit a navrátit se zpět k tomu, co se používalo dřív, ale nevyhovuje. Hlavní argument, který nejvyšší IT používá jako obranu svého řešení je to, že do alternativního řešení nevidí a nerozumí mu, tudíž je apriori špatné. Do komerčního programu vidí, umí jej používat a spravovat, takže je OK.
A proto se ptám, máte nějakou zkušenost s tím, jak argumentovat v tomto případě? Jako hlavní zbraně alternativců bylo použito tvrzení, že dané řešení je vlastně „zadarmo“, je svobodné a tudíž studovatelné (ve smyslu zdrojového kódu). Osobně jsem hodně sázel na finanční stránku věci, bohužel bylo vše zbořeno s odkazem na to, že nejste tak bohatí, abyste kupovali levné věci.
A teď tedy to dilema. Na jedné straně nepříliš dobře fungující produkt s již zakoupenou licencí proti svobodnému projektu, za kterým stojí mohutná přesila v podobě dobře fungujícího prostředí a se širokou podporou. Jaké další argumenty byste použili?
Osobně se totiž často setkávám s tím, že řada IT manažerů některé věci neřeší. Dostanou finance, nakoupí licence a danou potřebu uspokojí komerčním produktem. A protože samozřejmě výrobce nabízí i další věci, budeme radši v rámci kompatibility a minimalizace problémů nakupovat jen u nich. Marketing prostě táhne a vrcholový manažer nemá čas podrobně vše studovat. Vyžádá si obecné informace a ty dostane. Na oko vypadají dobře.
Mé vlastní zkušenosti vycházejí z nadnárodní společnosti zaměstnávající několik desítek tisíc zaměstnanců po celém světě a s mnoha pobočkami v těchto zemích. Prosadit cokoli alternativního je nesmírně obtížné, protože je to vždy konfrontováno. Ve chvíli, kdy existuje jen drobný náznak potřebné aplikace vytvořené gigantem, je automaticky implementována jako celosvětový standard.
Ale zpět. V případě popisované firmy – není zase až tak rozsáhlá, nicméně jistý náznak podobného chování zde najdete. Nejsmutnější je to, že kdyby bylo v této firmě 100 lidí s jedním názorem a jeden jediný s názorem jiným, bude prezentován jako oficiální právě ten jeden názor, protože ten osamělý člověk je v hierarchii firmy tak vysoko, že má největší rozhodovací právo. Existuje z toho nějaká cesta ven?
Osobně si myslím, že Linux nebo svobodná řešení obecně budou používanější ve chvíli, až se právě tito vrcholoví manažeři přesvědčí, že to má své výhody. Dokážu si představit situaci, kdy už jen tím, že řeknete, že vaše softwarové řešení není postaveno na produktech giganta, automaticky odsuzujete svůj projekt k záhubě. Jistě existuje spousta firem, které se k celé věci postavily čelem a jinak, myslím si, že jsou v menšině. Zatím nejsou položky za softwarové licence tak dramatické, aby to větší firmy nějak řešily.
Příkladem budiž také Dell, který dodává některé své notebooky s Linuxem, ovšem jen a pouze pro domácí uživatele. Firemní zákazníci mají smůlu. Nebo neustálá prohlášení Microsoftu o porušování více než 200 patentů v linuxových distribucích a podepisování smluv o spolupráci s firmami produkujícími svobodný software. To si manažeři pamatují a chovají se podle toho. Máte někdo nějaký jednoduchý recept na to, jak zaujmout ty správné a důležité lidi ve firmách?

Sdílet