Hlavní navigace

Abyste nezačali kynout...

23. 4. 2008 13:13 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Každý, kdo má sedavé zaměstnání, může potvrdit, že dříve nebo později jej začnou bolet záda, začne přibývat na váze nebo se jeho končetiny odmítají hýbat a ranní dobíhání autobusu nebo tramvaje je stále obtížnější. V pátek si tedy dovoluji zvolit trochu lehčí téma, které jen zdánlivě s IT nesouvisí.

Ano, přibývající kila, která s sebou nesou nákup nových košil (u krku je nedopnete a do práce je nosit musíte) a obleků. Pokud se tomu chcete vyhnout, musíte vymyslet něco, jak se začít hýbat. Přiznám se, že jsem tvor nedůvěřivý a tak mne návštěva posilovny moc neláká.
Už před nějakou dobou jsem zvolil běh a jízdu na kole. Běh jsem provozoval asi půl roku, ale pak mne začaly bolet klouby a tak jsem toho nechal. Kolo je zase nepraktické na denní „tužení“ se, neboť to v našem paneláku obnáší jej skladovat doma na balkóně a každý transport ve výtahu, který je nyní upraven dle evropských norem – tedy byly přidány bezpečnostní dveře, které jeho prostor ještě zmenšily, je roven husarskému kousku – demontáži předního kola, abyste se do výtahu vůbec vešli.
Začal jsem hledat něco vhodnějšího. Rozhodla náhoda. Na našem sídlišti vzniklo, za přispění dotačních fondů, nové dětské hřiště, pískoviště s provazovou sítí a také asfaltová plocha pro jízdu na kolečkových bruslích. Když vidíte malé děti, které se prohánějí kolem dokola, máte chuť se přidat.
Jenže se mi to zdálo docela dost riskantní. Zvolil jsem docela zajímavý kompromis. Stal jsem se fanouškem tzv. nordic skatingu.
O co jde? Pořídil jsem si speciální kolečkové brusle. Konkrétně model Powerslide Cross Trainer. Možná jste už něco zaslechli o tzv. nordic walkingu. Jde o turistickou chůzi v terénu, kdy se pro lepší dynamiku pohybu odpichujete s hůlkami podobnými těm, které se používají na běžkách. Nordic skating je vlastně nordic walking, ale na kolečkových bruslích. Dle nějakých pánů odborníků je právě nordic skating docela dobrým sportem, protože vlastně pracuje celé tělo.
Dovolím si malou odbočku ke svým sportovním dovednostem. Jsem ten, kterého můžete označit výrazem „dřevo“. Své sportovní úspěchy dokumentuji dvěma zásadními zlomy v mém životě. Prvním z nich je známka z tělesné výchovy v osmé třídě základní školy (jsem ta generace, která má jen osm tříd) v polovině roku na pro mne docela důležitém pololetním vysvědčení, které bylo rozhodující pro přijímání na střední školu. Když jsem jej dostal do ruky, skvěl se tam stupeň dobrý. To je si myslím docela unikát. Když on byl soudruh učitel přesvědčen o tom, že to flákám. Ale já to opravdu neuměl.
Událost číslo dvě se stala ve třetím ročníku na gymnáziu, kdy jsem si při přeskoku přes kozu (přesněji přes dvě kozy, jedna byla podélně, druhá příčně) zlomil ruku. Od té doby jsem říkal, že jsem dával ruku mezi kozy a zlomil jsem si ji.
Z následujícího popisu vám asi dojde, proč jsem byl velmi nedůvěřivý. Jen tak na něco nevlezu. Jestli jste se na obrázek bruslí dívali, dodám pár podrobností. Kolečka jsou nafukovací a mají průměr 6 palců tj. asi 15 centimetrů. Brusle jsou totiž určeny do terénu. Proto jsem si je tak oblíbil. Nějaký kamínek je nerozhází a nemusíte se nutně pohybovat po asfaltovaných stezkách prvotřídní kvality, jako na klasických inlinech. Má to navíc jednu obrovskou výhodu – do pohybu se uvádějí odpichem hůlek, které zároveň poslouží jako opora v případě, že ztratíte rovnováhu. Mám je zhruba od jara, moc jsem na nich nenajezdil (z pohledu tradičních inlajnistů), ale spadl jsem z nich pouze jednou. Největší nevýhodou je brždění. Prakticky to nejde. Na kolečko se sice montuje taková kovová brzda, ale aktivuje se hůlkou. Když už se vám to rozjede, nenajdete ji. Na brždění jako na klasických inlajnech zapoměňte, nějaký efektní oblouček s nimi neuděláte. Spíše se jízda na nich podobá jízdě na běžkách a proto se tyto brusle často označují jako letní lyže.
Mně to ovšem vyhovuje. Údajně jsou o něco pomalejší než inline brusle a není moc pohodlné na nich jezdit bez hůlek. Na druhou stranu si při jízdě procvičíte celé tělo, a tak i třeba jen půlhodiny jízdy denně dělá větší zázraky než hodina jízdy na inlajnech. Samozřejmostí je také dobrá přilba (koupil jsem si snowboardovou) a kvalitní chrániče na kolena, lokty a zápěstí. Chcete-li udělat pro své IT tělo, zkuste nordic skating. Opravdu nejsem žádný šikula, ale (zatím pomalá) jízda na nich má opravdu něco do sebe. Máte-li ve svém okolí nějaký plácek a následně i nějakou stezku, pořiďte si je.
Dají se sehnat i modely, které už mají brzdy ovládané lankem v ruce. Cena je oproti klasickým inlajnům pro normální rekreační jezdce asi vyšší (mě vyšla kompletní výbava na cca 8 000 Kč). Výsledek však stojí za to.

Anketa

Co děláte proto, abyste byli fit?

Sdílet