Viz není zkratka, ale sloveso

Se slovem „viz“ jsem nikdy neměl problém. Asi to bude tím, že jsem dětství trávil čtením slovensky psaných manuálů k mikropočítačům firmy Didaktik Skalica. Tam se v tomto kontextu často objevovalo sloveso „viď“, kde je etymologie zcela zřejmá.

Zajímavé ale je, že použitím slova viz vlastně autor čtenáři tyká a oslovuje jednotlivce. A to se často objevuje i v textech, které jinak čtenářům vykají, či je oslovují jako skupinu.

A ještě jedna veselá příhoda. Když se nám na základní škole nechtělo opisovat dlouhé zápisy do sešitu, přišli někteří spolužáci s nápadem zápis k nelibosti pedagogů takto zkrátit:
…viz tabule*

*) Asi bude smazaná, takže smůla.

Nesúhlasím s autorom, že vzťah českého a latinského "viz" je náhodný. Latinské viz je prvotné existovalo storočia aj v krajinách Českej koruny a náhodné je len to, že je to zároveň plnovýznamové české slovo, takže v češtine sa táto všetkým známa skratka používala naďalej.

V textu se běžně užívá „viz následující kapitolu“ nebo „viz následující kapitola“. Říkáme tím „koukni na další kapitolu“. -> to ano, ale "viz nasledujici kapitola" je proto nesmysl, neni-li kapitola sklonovana, ne?

Viz je totiž dvojího druhu - českého a latinského (viz. web http://pixy.cz/pixynergia/2008/06/21/vizme-viz)

Jak už napsal quimi, viz je rozkazovací způsob slovesa vidět, zatímco viz. je zkratka latinského videre licet, které se používá ve významu „jmenovitě“. Pravda, použití viz. není v češtině časté, ale šetřil bych s těmi tučně sázenými výkřiky.

[4] Ano, ovšem kdo to takto dělá vědomě? Kdo ví o latinském videlicet? Drtivá většina lidí to užívá, protože to někde viděli a nepátrají po významu. V české v každém případě preferuji český zápis před latinským.

Myslím, že nějaká latinská zkratka, která se v češtině v podstatě nepoužívá, není vůbec relevantní. Důležitá jsou tedy česká pravidla s ohledem na sloveso vidět. A tady je jasné, že psát bez tečky. Jsou též přípustné obě možnosti "viz strana xx" a "viz stranu xx" (nejspíš hlavně s ohledem na zavedené užívání slova):
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=viz

To já sem zase až nedávno zjistil, že slovo „lze“ neni sloveso, ale příslovce.

[3] na odkazované stránce pixy.cz je pro změnu nejspíš zase jiná chybka - sloveso 'viď' není rozkazovací způsob od 'vidět', ale od 'vědět' (vím, víme, víte, ...). Trochu matoucí je v tomto případě forma 'věz', neboť ta může být považována za rozkazovací způsob slova 'vědět' také, ovšem stejně tak se jedná od rozkazovací způsob slovesa 'vězet'.

[8] Většina Vašeho příspěvku je bohužel dosti nepřesné.
Po letmém pohledu do jazykové příručky odhalíme:
vědět -> věz
vězet -> věz (také)
vidět -> viz

A "viď"? To jen nespisovný tázací dovětek. Vizte http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=427.

[5] Pointa je ale jinde. Viz je sloveso, viz. zkratka, ale obě znamenají něco trochu jiného. Kategorické prohlášení o tom, kde se nikdy nepíše tečka, byste nikdy neměl napsat. Tečka :-)

[10] Je to v sekci čeština. Řešíme užití v češtině. Tečka. :-)

[11] Pane, vy jste blb. :-) To, ze vam v mladi upreli poradneho vzdelani, jeste neznamena, ze by lide vzdelani v latine obcas latinu nepouzili i v cestine.

[12] No jo. Pomineme-li již vžité případy užívání latinských slovíček a frází nebo specifické oborové použití, pak je tohle přesně ten druh snobismu a předvádění, nad kterým normální lidé jen útrpně kroutí hlavou. S pořádným vzděláním to má málo společného. Podobně jako když každý druhý puberťák v mnoha diskusích na serverech zaměřených na IT (ale nejspíš i u řady jiných oborů) pravidelně prokládá své příspěvky částmi v angličtině nebo v podivných z angličtiny vzešlých patvarech, aby všichni viděli, že i on už dokázal z té cool English taky něco pochytit... Velmi často je to prostě trapné. Rozdíl je v tom, že angličtina je rozšířená a ostatní většinou pochopí, co tím chtěl dotyčný říci. Latinu už dnes skoro nikdo nezná. Takže používat dnes latinu (nebo, nedej bože, latinské zkratky) v běžných českých textech bez nějakého speciálního důvodu je prostě zcestné. Na závěr, než se do mě začne někdo trefovat, bych jen podotkl, že jsem do jisté míry vzdělán v latině.

Zkratka viz. se dá použít v české větě a měla by proto být zmíněna. Navíc předpokládám že tu většina lidí čte i anglicky a na viz. mohou narazit při četbě tam - zdůraznit že při použití v češtině může jít o false friend - stejně, podobně vypadající slovo s jiným významem ( pokud je v češtině bez tečky - v angličtině se ta tečka ani psát nemusí).

[14] Rozhodně, chystám se blogpost aktualizovat. Díky

[4][11] Ale no tak, myslím, že byste měl přiznat, že Vám to prostě uteklo.

Důkaz je jednoduchý: i v češtině se daleko častěji používá
viz strana 1
než
viz stranu 1
natož
vizme stranu 1

Přitom pokud by to viz v tom "viz strana 1" byl rozkazovací způsob, tak
1) strana je ve špatném pádě
2) ve většině diplomových a dalších pracích, kde se používá zdvořilostní plurál v prvním pádě by tam byl špatný čas.

Proto evidetně v tomto použití o rozkazovací způsob nejde. Můžem se dohadovat, jestli jde o latinskou zkratku, jestli zkratka přemorfovala v částici, nebo jestli jde o nějakou fúzi zkratky s českým slovesem pomocí "lidové entomologie" :-) , ale původ tohoto slova v latině je myslím nepochybný a to, zdali si je člověk při použití tohoto slova vědom jeho etymologického původu na tom přeci nic nemění.

Pokud by tomu tak nebylo, musel by nutně být tvar "viz následující kapitola" špatně a to doufám tvrdit nechcete...

[7] "Lze" neni sloveso? To me prekvapuje, muzes to rozvest? Ja bych rekl, ze je to ekvivalentni s "je mozne", a to v podstate sloveso je.

[8] Rekl bych, ze Ondrej[1] mluvi o slovenstine..

[16] Už v blogpostu píšu, že přípustné jsou obě varianty a také se užívají. Podstatná je tady ta tečka, kterou jste taky zjevně nepoužil.

[17] "lze" je opravdu příslovce, že nejde o sloveso můžeme snadno nahlédnout už jen tím, že slovo "lze" je neohebné (na tom se snad všichni lehce shodneme). Že jde o příslovce asi nejjednodušeji určíme vylučovací metodou (předložka, spojka, částice ani citoslovce to není).
Vy si zřejmě plete, co je to "sloveso" a co je to "přísudek", respektive, že větné členy jsou něco jiného než slovnímy druhy :)
A ano, "lze" vystupuje v neslovesných jednočlenných větách. Ovšem ty nemají podmět ani přísudek.

Z Vašeho současného vyjádření opravdu nerozumím, co vlastně chcete říci. Zdá se my, že můžete myslet následující varianty a opravdu nechápu, co tím myslíte.

1) "Viz" v "Viz strana 12" je sloveso.
1a) ... a v textu užívající zdvořilého plurálu v jednotném čísle (nyní zaveďme...) je to ovšem špatný tvar (správně by bylo vizme).
- tato možnost je evidentně v rozporu s obvyklým užitím tohoto slova.

1b) ....a je to správný tvar.
- IMHO neudržitelný výklad, neboť sloveso vidět se pojí s předmětem ve čtvrtém pádě (zde je ovšem užit pád první) a především se ohýbá dle osoby, což tento tvar nečiní.

2) Tvar "Viz" v "Viz strana 12" je zkratka,
2a) ...a píše se bez tečky, protože z zde nahrazuje tečku.
- Pro tuto možnost mluví mimo výše uvedených argumentů i to, že se "viz" pojí s prvním pádem, stejně jako podobné zkratky, (např. např. :-) nebo tj.).

2b) ... ale měla by být s tečkou
- možnost jen pro doplnění, IMHO chybná, protože tečku za viz nahrazuje ono 'z'.

Mohl byste prosím z niže uvedených vybrat tu, kterou zastáváte a reagovat na argumenty u ní uvedené (popř. pokud jsem se netrefil do žádné, tak napsat možnost vlastní)?

PS: Ono ve skutečnosti podle mne není správně ani jedna z výše uvedených možností: IMHO v češtině došlo k "fúzi" 1a a 2a do jednoho nového slova, které jest příslovcem, proto také nesklonné a pojí se (stejně jako např. slovo "mimo" či "například") s prvním pádem.
To, že v češtině k zpříslovcovatění nezřídka dochází lze doložit opět například na slově například (bohužel, bohudík - pozn. to jsou v některém použití i částice).

Jojo, v anglictine je to zkratka ze slova videlicet. Tam se tecka tedy pise. Velka cast lidi cte anglicke texty a tam to odkouka. Potom to viz. pouziva i v ceskem textu. A to presto, ze ma vyznam odlisny. Ja si ted vlastne ani nejsem jisty vyznamem toho anglickeho viz.

[20] To je jednoduché. Ve svých textech jsem zastáncem užití slova viz jako běžného slovesa. Tedy „viz stranu 22“. Singulár je tady běžné užíván. Tvar „vizte“ je samozřejmě možné použít, ale není to běžné.

Tvar „viz strana 22“ se mně osobně nelíbí a neužívám ho, ale jazykové příručky (třeba příručka ÚJČ) ho považují za spisovnou variantu.

Pokud použijete slovo viz ve tvaru: "vizte/vizme stranu 22", pak je to opravdu sloveso, nicméně tento tvar je už defakto archaismus (v běžném textu se nevyskytuje, viz google).

Užití varianty "viz stranu 25", kdy jinak oslovujete čtenáře v plurálu je podle mne (s prominutím) kočkopes. Pokud je to sloveso, pak se má správně skloňovat: tím, že se pojí s předmětem, tak to čtenář vnímá jako normální větu a "otřepe se", proč mu najednou autor tyká.
Tato varianta vznikla právě podle mne nejhorším "smícháním" latinského a českého viz. To, že to lidem "nejde přes pusu" je vidět i v četnosti na googlu ("viz strana" je více než třicetkrát častější než "viz stranu"). (nepolemizuji s tím, že je to legální, jen podle mne nehezké).

Užijeme-li spojení "viz strana 22", není podle mne udržitelné viz považovat za sloveso. Slovní druh lze určovat podle morfologických (formálních), syntaktických (funkčních) a sémantických kritérií.
- morfologicky je viz neohebné, tedy znaky slovesa nesplňuje.
- syntakticky se nepojí s předmětem, tedy opět nesplňuje znaky slovesa, Syntakticky je zaměnitelný za slova typu "např." či "především", tedy za příslovce.
- sémanticky má podobný smysl a významovou funkčnost jako "jmenovitě" či "například", tedy opět příslovce (teda, je otázka, jestli to nezařadit k částicím, v tom se příznám zcela jasno nemám). Rozhodně ale nemá význam imperativu: nejde ani o výzvu k činnosti - natož o žádost nebo rozkaz. Jde čistě o upřesnění pro čtenáře, kde v případě potřeby najde podrobnosti; přitom se ve skutečnosti neočekává, že čtenář "výzvu" uposlechne, přeruší čtení a nalistuje odkazovanou stranu.

Tak jak to může být sloveso, když ani podle jednoho kritéria, podle kterého se slovní druhy určují, o sloveso nejde??? Argumentace historií je dosti pochybná: konverze slovního druhu je naprosto přirozený druh a tedy rozhodně neplatí, že jednou sloveso, navždy sloveso.

Stejnětak je podle mne neudržitelné tvrdit, že jde o stejné české slovo, jako viz ve smyslu imperativu od vidět. U slov není tak pevná kategorizace, jako u slovních druhů, nicméně jsem ukázal, že viz má jak jinou sémantiku, tak i morfologii. Jde tedy podle mne zcela jasně o slova dvě. Je jen otázka, zdali jde o polysémii (tj. slovo se vyvinulo primárně ze zmíněného slovesa), nebo o homonomii (to by byla v případě upravení latinské zkratky do češtiny). Ale to je jen akademická debata, protože, to, že jde o jiné slovo než sloveso vidět je podle mne zcela zřejmé.

[9] že se jedna z verzí rozkazovacího způsobu slova 'vědět' časem začala používat jako dovětek, není nic proti ničemu. Spisovnost podle aktuální jazykové příručky spisovného jazyka jsem neověřoval, druhá věc je, že výběr spisovných variant slov se také mění v čase. Zajímavé třeba je, že varianty slov např. okno, oheň s počátečním 'v' vokno, voheň jsou považovány za nespisovné, zatímco třeba u slova 'volno' to počáteční 'v' nevadí.

[17] ano, to vím, že tam má viď v kontextu slovenštiny.

[19] Asi by šlo také napsat větu, např.: To je lze udělat. Nikde jsem se totiž nedočetl jednoznačně, zda je u 'lze' vynechávání spony povinné. Pouze to, že se vynechává.

vzdycky kdyz v textu ctu "viz neco" (at uz s teckou nebo bez tecky), tak vim, ze mi autor tyka...
na stredni mi ucitelka "vizte" dokonce podrthla jako preklep a musel jsem ji vysvetlit ze tak je to spravne

neprekvapuje me bohuzel, ze to nekdo nechape, mam pocit ze jsem jediny clovek v cechach, ktery "vizte" pouziva...

[24] Myslím, že to berete nesprávně z opačné strany (a v této diskuzi nejen vy). Jazykověda, na rozdíl třeba od matematiky, má funkci jen a pouze popisnou, nikolli tvořivou. Podobně jako historie, která popisuje (a pouze popisuje, nikdy netvoří dějiny). Pouze popisuje jazyk , jak ho jeho uživatelé používají.
Je pravdou, že se snaží vymezit, co je spisovné a co již spisovné není, a tím nastolit nějaká pravidla, aby se lidé napříč republikou v oficiálním styku (např. s úřady) pokud možno jednoznačně domluvili. Nikdy ale není správná cesta na základě (nejen) syntaktických pravidel tvořit nová slova, patvary, a prohlašovat je za spisovná (nebo tvořte si, co jen chcete, ale nesnažte se prosím tyto tvary a spojení prohlašovat za spisnvná). To bychom se pak degradovali na brusiče českého jazyka, což z historické zkušenosti není správná cesta jak se posouvat vpřed.

Abych neodběhl od tématu úplně, odborný časopis vydávaný ÚJČ Naše řeč (u kterého se myslím široce shodneme, že jde považovat za autoritu), slovo "viz" (v citacích s velkým počátečním písmenem "Viz") úzkostlivě využívá stejným způsobem, jak píše v příspěvku [23] Logik, tedy jako příslovce pojící se s 1. pádem (množného i jednotného čísla).
Osobně vnímám "viz." jako výše zmíněnou latinskou zkratku (neboť za zkratkami se píše tečka vždy: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=780 a tvořit pro tuto vyjímku vnímám jako větší zlo, než se prostě s mířit s faktem, že tam tu tečku psát budeme :-) ) a "viz" jako příslovce (porovnejte použití se slovy "třeba" anebo "například") odkazující na zdroj/danou část textu, kde najdu bližší informace.

[26] Už jenom to, že se snaží vymezit, co je spisovné a co ne, je činnost, která jazykovědu vyřazuje z funkce jen a pouze popisné, neboť spisovnost konkrétního dialektu není jeho vlastností (v podstatě ani neexistuje pořádná definice toho, co je dialekt a co už je samostatný jazyk).

Ať chcete nebo ne, nová slova, patvary, slova přejatá z jiných jazyků, ... se budou v češtině objevovat. To jestli budou prohlášena za spisovná, či nikoliv, je jiná věc, ale i když budou nebudou prohlášena za spisovná, stejně mají šanci na rozšíření a pokud se rozšíří dostatečně, tak za spisovná nejspíš označena budou, zvláště v případě, kdy nebude existovat jiné slovo daný jev popisující.

Přiznám se, že já jsem se o viz. jako o zkratce jakéhosi latinského slova, které si nepamatuji ani po několika přečteních, dozvěděl až z této diskuse.

Osobně také vnímám, že by bylo dnes výhodnější příslovci 'lze' udělit výjimku, aby se stalo neohebným slovesem, místo trvání na tom, že jde o příslovce v bezpřísudkové větě, vzhledem k tomu, že je vnímána jako náhrada výrazů 'je možno', 'je možné to' a konstrukce typu 'bylo lze' či 'bude lze' jsem snad ještě neviděl.

[27] Mohl by jste nějak rozvést tvrzení:

"Už jenom to, že se snaží vymezit, co je spisovné a co ne, je činnost, která jazykovědu vyřazuje z funkce jen a pouze popisné."
Dělá to na mne dojem, že máte asi zkreslené představy o tom, co znamená spisovný jazyk a jak se stane, že nějaký jev se stane spisovným.
Mimochodem, definice toho, co je spisovné a co již není, je u češtiny jasná a bez jakýchkoli diskusí. (Doporučuji dohledat.)

K problematice "lze" mi připadá, že jste zcela hluchý k mým invektivám, že SLOVESO != PŘÍSUDEK (predikát). (Přeložte si jako: "zdaleka ne každá věta potřebuje sloveso k tomu, aby byla větou.") Uvažovat nad "lze" jako nad slovesem je čistý nesmysl. "Lze" se ve větách pojí vždy s infinitivem plnovýznamového slovesa ("Lze to udělat i jinak." nebo "Vše, co jsem zmínil, lze dohledati v knize.") a tato dvojce je v těchto větách predikátem (jde o tzv. "víceslovnou lexikální jednotku"). Asi bych se osobně přikláněl k variantě, že jde o "kvazimodální predikát", kdy subjekt je výhradně všeobecný.
(Toto nám ale neříká téměř nic o slovím druhu!)

Takhle to dopada, kdyz se na rootu snazi nekdo fusovat do jazykovedy ....
Podle me to sem vubec nepatri ...

Protože specifikuje, co je spisovné a co nikoliv. Kdyby měla pouze funkci pouze popisnou, bude jazyk pouze popisovat.

Nikoliv hluchý. Pouze uvádím, že většina lidí vnímá slovo "lze" jako sloveso.

[28] Na jednu stranu tvrdite, ze jazykoveda je jen popisna, na druhou stranu trvate na tom, ze "lze" neni sloveso. Neni v tom trochu rozpor?

Kazdopadne, me to prijde dost nelogicke. Napriklad pak dal pisete:

"Uvažovat nad "lze" jako nad slovesem je čistý nesmysl. "Lze" se ve větách pojí vždy s infinitivem plnovýznamového slovesa"

a uvadite to jako argument, proc "lze" nemuze byt sloveso. Ale stejne vety lze postavit nahrazenim "lze" vyrazem "je mozne", a asi byste tezko argumentoval, ze "je" v takove vete neni sloveso. Tedy ty vety mohou celkem dobre fungovat i se slovesem.

Ale uznavam, ze nevim, jaka je formalni definice slovesa a prislovce, takze mozna to "lze" skutecne vice odpovida formalni definici prislovce.

ja bych rad vedel, co je za slovo, slovni druh a jak se sklonuje to Pi pred jmenem

[30] Spousta (dost možná, že i většina) lidí má také zažito, že před spojkou "a" se nikdy nepíše čárka a je to hloupost :)
Bohužel od doby, co jsem rozum bral, mám deformaci, že když někdo tvrdí nějakou evidentní nepravdu, tak mám neodbytné nutkání ho opravovat.

[31] Doporučuji Vám přečíst si mé příspěvky pod tímto blogpostem ještě jednou, pozorněji. Nerad se opakuji.
(Uvedu jenom jednoduchý příklad: "Jsem hlupák." jde také lehce substituovat "Jsem hloupý." a o slovním druhu zde snad ani Vy nebude pochybovat.)
Ve Vámi citované části mého předešlého příspěvku jsem se jen skromně pokusil zjistit o jaký přísudek jde.
U slovesa vs. příslovce hraje prim ohebnost.

[32] Tipuji, že máte na mysli toto: prirucka.ujc.cas­.cz/?id=780

Vždy jednou za čas se někdo vytasí s tímto tématem (kolikrát jsme to již zažili) a začne se rozhořčovat nad tečkou. Vždy se následně dozví, že i tečka je přípustná a tak se začne obhajovat, že to je latinsky a tak to přece nikdo nemyslel. Tím se do toho obvykle zamotá ještě více a celá trapnost je dovršena. Vy jste to dotáhl do geniality už tím že jste se mystifikoval již v nadpisu a to se dodatečně opravuje špatně.
Stejně tak, jako mnoho lidí netuší, že "viz." je z latiny, netuší často ani, že viz je od slova vidět. Důležité je, že obojí je zažitá forma, obojí je možné a je pouze nutné dát pozor na tvar následujících slov.
Pěkně to popsal již zmiňovaný pixy (viz. http://pixy.cz/pixynergia/2008/06/21/vizme-viz). Doporučuji tedy, místo silných slov, raději vysvětlit téma celé a správně.

[34] Čím jsem mystifikoval v nadpisu? Viz není sloveso? Co je pak podle vás slovo vidět? Podstatné jméno? Viz. s tečkou existuje, jak jsem doplnil do zápisku a používá se jen v angličtině. V češtině je viz vždy rozkazovacím způsobem slovesa vidět.

[35] Viz opravdu sloveso je, ale může být i zkratkou. Samozřejmě, pokud jste to bral tak, že v nadpisu to s tečkou nemáte, pak se omlouvám a v nadpisu jste nemystifikoval. Pak je to ale stejně výmluvný nadpis jako "Viz. není sloveso, ale zkratka", ale to je z trochu jiného soudku. Samozřejmě "viz" bez tečky opravdu sloveso je. V čem s vámi ale i nadále nesouhlasím, že se "viz." s tečkou používá JEN v angličtině.

36: nestahuj kalhoty, když máš pravdu. V angličtině se viz píše nelogicky s tečkou, ale to nic nemění na tom, že v latinské zktratce viz to z nahrazuje tečku a tedy v češtině, kde se "patvar viz s tečkou" neuchytil prostě nelze určit, které "viz" to je.

35: S prominutím, v diskusi bývá slušné reagovat na argumenty a ne dokolečka
opakovat věc, proti které byly sneseny protiargumenty, aniž byste se jimi zabýval.
Viz, které se pojí s prvním pádem a je nesklonné - což je dnes nejčastější výskyt viz - rozhodně není sloveso, protože ať vezmeme jakékoli kritérium, pomocí kterého se sloveso "pozná", tak na viz nesedí.
Argumentovat tím, že vidět je sloveso a tak viz je také sloveso je podobně silný argument jako tvrzení: "možnost je sloveso, protože přeci mohu je sloveso."

Navíc je velmi pochybné tvrdit, že české viz nemá s latinskou zkratkou nic společného, když všude jinde v Evropě se té latinské zkratky užívá. Vzhledem k tomu, že latina byla jazykem vzdělanců v českých zemích úplně stejně, jako jinde, tak je myslím naprosto přirozený závěr, že pokud se ta latinská zkratka používala v jiných zemích natolik, že tam zdomácněla, že by v ČR ji nikdo neznal a nepoužíval.

Protože se zde rozhořela diskuse, v níž se objevují argumenty ze dvou oborů, kterým se trochu věnuji (latiny a češtiny), rád bych se k tomu vyjádřil.

Latinské slůvku VIDELICET, z něhož je odvozeno anglické VIZ., nemá významově nic společného s VIZ českým. Běžný význam slova VIDELICET je "patrně, zřejmě, zjevno, totiž" atd.; v angličtině VIZ. značí "namely", "that is to say", and "as follows". Co je však důležité, nikdy neslouží k odkazování na nějaká místa v textu (např. stránky). Latina v tomto směru používá VIDE, tj. česky doslovně "podívej se" či "viz", např. vide supra, vide infra, vide paginam V. (podívej se nahoru, podívej se dolů, podívej se na stranu 5), angličtina sloveso "see". Rozhodně se ani v latině, ani v angličtině neobjevuje "videlicet paginam" či "viz. page" ve významu odkazu na nějaké místo v textu.

Pokud tedy někdo v češtině píše viz. strana/stranu domnívaje se, že se může obhajovat angličtinou či latinou, tak dle mého soudu zkrátka chybuje. Ale budu rád, když mi někdo ukáže nějaký starší kvalitní český text, v němž se "viz." v tomto významu objevuje.

Proč však píšeme častěji viz a ne vizte? Myslím, že je pozůstatek doby, kdy se čtenáři prostě po staletí tykalo.

Uplnou nahodou jsem se dostal na tento web a tento clanek. Zaujalo me tema, protoze i ja sam casto narazim na velmi rozsirene chyby v psani a zapisech i v dokumentech, ve kterych by jazykova/gramaticka spravnost mela byt jednim z dulezitych parametru. Nejen clanek ale i souvisejici diskuse by mohly byt velmi zajimave a prinosne, protoze mnozi pisatele zjevne dost vi. Ten podminovaci zpusob jsem napsal zcela zamerne, protoze NEJSOU!

Je skoda, ze zejmena autor puvodniho clanku, ale i nekteri diskuteri nejsou schopni ovladnout sva ega, priznat svou chybu a radeji tvrdosijne obhajuji sve puvodni (nekdy nesmyslne) teze. Temer vsichni zmineni totiz nejsou schopni oddelovat fakta od svych uvah a zaveru, cimz obecne dochazi k velkym nedorozumenim. Kdyz se toto vse pak spoji s preklepy, kterych se mnozi "v zapalu boje" dopousti, je to skoro tragikomicke.

Bohuzel toto jen symbolizuje dobu a vseobecnou naladu ve spolecnosti.

Abych se vsak vratil k puvodnimu tematu:
1) podle doho, co jsem od uz mala znal ze skoly, je >vizvidetviz stranu 12viz strana 12viz str. 12viz obr. 12v.vide<a>cf­.conferviz.< jsem se dozvedel az z tohoto clanku a diskuse a zejmena anglicke uziti povazuji za prinejmensim nejasne.
5) obecne bych byl velmi opatrny s aplikaci cehokoliv z anglictiny do cestiny, vzhledem naprosto odlisne strukture jazyka, historicke nespojitosti obou jazykovych kultur a predevsim faktu, ze anglicky dnes komunikuje temer kdokoliv, ale s velou pravdepodobnosti nespravne.
6) ceskou jazykovedu v podani UJC a cely tento ustav povazuji za naprosto nepouzitelne a od praxe odtrzene instituce, jejichz cinnost je nutno radikalne zmenit

ad 39: omlouvam se za nesrozumitelnost uvedenych prikladu, ale mam ve zvyku citovat do znaku "vetsi/mensi" coz vsak zrejme na techto strankach nejsou povolene znaky, takze to nejak rozhodilo puvodni formatovani. Mimochodem, ocekaval bych jako samozrejme od spravcu systemu, ze pisatelum sdeli, co jsou a co nejsou dovolene znaky - predeslo by se tim mnohym nedorozumenim.