Hlavní navigace

Virtuální server mám u Virtualmaster

9. 12. 2011 15:29 (aktualizováno) | Petr Krčmář

Před časem jsem začal využívat českou službu Virtualmaster. Pokud hledáte solidní a levný virtuální server, nabízím své zkušenosti právě s Virtualmaster.

Před časem jsem začal hledat zajímavého poskytovatele VPS. Našel jsem jich poměrně hodně, ale málokterá nabídka se mi líbila. Buď nebyla dostatečně flexibilní (jen několik cenových programů) nebo byla až příliš flexibilní, protože si třeba poskytovatel účtoval i za data přenesená po síti nebo z disků(!). Nakonec jsem všechny nabídky proškrtal a zůstal jsem u jediné – u Virtualmasteru.

Virtualmaster (děkuji, že použijete affiliate odkaz) mě zaujal už dřív, když mi o něm vyprávěl Martin Malý a když jsem se nakonec rozhodl si pořídit nějaké vlastní VPS řešení, ukázalo se, že je jeho nabídka skutečně (pro mě) nejzajímavější. Nakonec jsem zaplatil a začal používat. Už je to nějaký čas, takže můžu shrnout své zkušenosti z provozu.

Jak se to používá

Nejdřív vás asi bude zajímat cena. Na webu ale nenajdete žádnou tabulku s konkrétními částkami, ale jednoduchý widget, na kterém si „tahátky“ vyzkoušíte konfiguraci. Platí se podle toho, kolik paměti a diskového prostoru chcete. Částka je fixní a platí se každou hodinu, kdy máte virtuál vytvořený. Protože v hodinách se špatně přemýšlí, automaticky se vám cena přepočítává i na měsíc.

Například malý servřík se 128 MB paměti a 2 GB disku (Debian má po čisté instalaci asi 500 MB) vás vyjde na 74 Kč měsíčně. Pokud potřebujete něco většího, můžete si nastavit třeba 512 MB/10 GB a vyjde vás to na 277 Kč. Můžete jít až do 7 GB a 1 TB za 4318 Kč. Rozumnost cen probereme níže, příjemné ale v každém případě je, že to je cena konečná. Přesně tohle jsem chtěl, nechci se vystavovat riziku vyšších nákladů jen proto, že budu moc zapisovat na disk.

Pokud se rozhodnete si nějaký server pustit, dostanete se do příjemně jednoduchého webového rozhraní, kde si navolíte jeho parametry, jméno a heslo roota, plus si zvolíte šablonu, ze které chcete startovat. Šablona není nic jiného než uživatelsky vytvořená kopie hotového systému. Tu si můžete opět vytvořit jedním klikem ve webovém rozhraní.

Pokud nevíte, kde začít, vytvořil jsem čistou instalaci Debianu, kterou můžete použít pro start svého serveru. Stejně tak jsem vytvořil miniaturní instalaci Debianu očesanou téměř o vše, která má jen 320 MB. Opět ji můžete použít jako základ nějakého dalšího serveru.

Server po vytvoření automaticky nabootuje, má nastavené heslo roota, které jste zvolili, dostane svou veřejnou IPv4 adresu a je připraven k běhu. Můžete se k němu připojit přes SSH nebo použít sériovou konzoli, která je k dispozici ve webovém rozhraní. To je velmi šikovný pomocník, pokud něco opravdu rozvrtáte.

Kdyby se vám podařilo systém zbořit hodně, můžete počítač vypnout a nastartovat v něm záchranný systém. To je vlastně live CD, ze kterého si svůj standardní serverový disk připojíte ( /dev/xvda) a můžete na něm cokoliv opravovat. Poté zase restartujete do běžného bootu a systém vám (snad) už naběhne.

Co se mi líbí

Líbí se mi veřejná IPv4 adresa i IPv6 adresa, kterou si ale musíte podle návodu odvodit a pak nastavit v systému. IP adresy vám zůstanou, dokud stroj neodstraníte. Ovšem i když je právě vypnutý, platíte za něj.

Celý Virtualmaster je připojený do NIXu, takže data sviští jedna radost, aktualizace jsou rychlé a komunikace se serverem je nejrychlejší možná. Ideální na nějakou reverzní proxy nebo další služby, které potřebujete mít dobře přístupné (třeba VoIP). Z domova mám na server trvale ping 6 ms, z jiného serveru přes NIX jsem kolem 1 ms.

Perfektní je webové rozhraní, je přehledné, jednoduché a umí všechno, co je třeba: stroj vytvořit, zrušit, resetovat, restartovat (ACPI tlačítko), vypnout natvrdo, odlít si šablonu, změnit parametry serveru za běhu a podobně. Ultimátním řešením je pak záchranné live CD, které vám dovolí udělat cokoliv, třeba si udělat čistou instalaci systému na prázdný disk.

Líbí se mi flexibilita celého řešení. Můžu si vytvářet servery, dle libosti je rušit, dělat si různé šablony, měnit parametry serveru a podobné psí kusy. Pří účtování po hodině tak není problém si na nějakou větší akci přidat 4 GB paměti (2,30 Kč za hodinu), provést co je potřeba a za pár hodin to zase stáhnout na obvyklou hodnotu.

Mám už i zkušenosti s podporou, několikrát se objevil technický problém. Jednou někdo služby zneužil a zatěžoval disky tak, že se k nim ostatní uživatelé nedostali. Problém byl během pár minut vyřešen a technik slíbil, že upraví monitoring tak, aby to příště líp hlídal. Ve druhém případě někdo DDoSoval rozsah Virtualmasteru, takže servery sice běžely, ale packet loss byl asi 93 %, čili síť byla prakticky nedostupná. Odeslal jsem report, ale ukázalo se, že už o tom vědí a řeší to. Během čtvrt hodiny přišel omluvný mail a fungovalo to. I v tomhle ohledu to vypadá výborně.

Co se mi nelíbí

Moc toho není, hlavním problémem, na který jsem narazil, je občasné přetěžování administračního rozhraní. Tedy, ono se chová vždycky rychle, ale proces, který vyřizuje požadavky (vypni server, zapni server, vyrob server) není podle techniků napsaný dostatečně paralelizovaně, takže zvládá dělat maximálně dvě věci najednou. Pokud tedy víc uživatelů začne se servery takto manipulovat, požadavky se řadí do fronty.

Může se tedy stát (mě se stává), že někdy se server vytvoří za minutu a půl, jindy na to čekáte čtvrt hodiny, protože automat dělá jiné věci pro jiné uživatele. Probíral jsem to s lidmi z podpory a prý o problému vědí a v plánu je ten plánovač přepsat tak, aby toho mohl dělat najednou mnohem víc. Prý je to „priorita číslo jedna“, tak uvidíme.

Pro koho je to dobré

Taková VPS není pro každého. V některých situacích jsou náklady na jeho pořízení velmi rozumné, jindy ale nejsou konkurenceschopné. Záleží na tom, k čemu chcete VPS využít. Pokud hodláte provozovat nějaký malý server s DNS, mail serverem, ústřednu pro VoIP a podobně, stačí vám malá mašinka za stovku až dvě měsíčně. Tohle je asi ideální využití podobné služby.

Naopak pokud chcete webserver s PHP a MySQL na běžné hrátky, nejste správná cílová skupina. Sdílený webhosting bude vždycky levnější pořídit u specializované firmy než si na něj pořizovat VPS. Navíc vám odpadnou starosti se správou, protože ji za vás bude dělat někdo jiný. Pokud vám české hostingy nevyhovují, zkuste se podívat do zahraničí.

Samozřejmě existují i zvláštní případy, kdy potřebujete jiný programovací jazyk než PHP. Pořád je dobrý nápad hledat specializované hostingy, Adamovo Roští.cz třeba umí Python, jiné hostingy nabízejí třeba Ruby. Pokud ale potřebujete opravdu něco speciálního, co vám žádný hosting nenabídne, bude pro vás pořád výhodnější pořídit si takovou VPS než někde hostovat fyzický server.

Posledním případem jsou větší projekty. Tam musíte zvážit, jestli už se vám vyplatí housing vlastních mašin nebo si vystačíte s pár virtuály. Tady může být hranice různá, ale ale třeba zvážit i fakt, že VPS je flexibilnější. Jeden můj známý například provozuje servery s proměnlivým náporem uživatelů. V běžné situaci je uživatelů pár, takže stačí mít jeden malý server, který je obslouží. Jakmile ale přijde správná doba a uživatelé se začnou hrnout, spustí několik dalších serverů, přidá paměť tomu jednomu a už to jede. Právě na takovou službu používá Virtualmaster.

Samozřejmě, abyste mohli mít vlastní VPS, musíte umět spravovat linuxový server. Bez toho to nepůjde. Mimochodem: Virtualmaster donedávna nabízel po registraci možnost spustit si server v testovacím režimu zadarmo. Tahle možnost už je asi 14 dní vypnutá, protože nápor uživatelů byl příliš velký. Pokud tedy budete chtít vlastní VPS, budete muset holt ty dvě koruny denně obětovat :-).