Další češtinářsky osvětový článeček. Ve shode přísudku s podmětem se opravdu hodně často chybuje. A přitom je to tak strašně jednoduché.
Shoda přísudku s podmětem je snad nejčastější a zároveň nejviditelnější prohřešek, kterého se můžete při psaní dopustit. Vidím to denně v komentářích pod články, často za to peskuji své redaktory a učím to pořád dokola lidi kolem sebe.
O co se jedná? O to, jaké i/y napíšete na konci přísudku – tedy sloves jako viděli/y, slyšeli/y, chtěli/y a podobně. Existují na to samozřejmě exaktní pravidla, ale dá se na to použít krásná a jednoduchá pomůcka, která vás od všech pravidel oprostí a vy to jednoduše budete psát vždycky správně:
Určete si podmět (tedy odpovězte na otázku „kdo?“) a dejte si před něj ukazovací zájmeno (ti, ty, ta). Podle druhého písmene v ukazovacím zájmenu pak vyberte příponu u slovesa. To je celé.
Příklad:
Kluci si celou dobu lámali hlavu. – ti kluci
Maminky je z parku pozorovaly. – ty maminky
Děvčata si jich vůbec nevšímala. – ta děvčata
U vícenásobného podmětu mají přednost muži. Pokud jsou tam tedy obě možnosti, píšeme -i. Pokud jsou předmětem jen ženy nebo neživotné objekty, píšeme -y.
Příklad:
Kluci a holky se společně radovali. – ti kluci, ty holky
Maminky a babičky se procházely. – ty maminky, ty babičky
Míče i šišky se od stromu odrážely. – ty míče, ty šišky
Když není podmět jasný a vy se nemůžete rozhodnout, přidejte si tam sami slovo, na které si můžete ukázat ukazovacím zájmenem.
Příklad:
Rakousko a Polsko smlouvu nakonec podepsaly. – ty státy
Microsoft a IBM se ve zlém rozešly. – ty firmy
Z obchodního domu mi v pondělí zavolali. – ti zaměstnanci
No a to je vše. Pokud si to takto zapamatujete, v drtivé většině případů nebudete mít problém. Existují sice mezní situace, ale těch je málo. U nich se pak už musíte rozhodnout podle komplexnějších pravidel a zjistit, jestli je podmět životný či neživotný. Pár příkladů:
Koně v ohradě pobíhali.
Naši rodiče si s námi hráli.
Lidičky se shromáždili na náměstí.
Poznámka na závěr: Po přečtení tohoto článku (nebo možná ještě dříve) by vás měl do očí praštit titulek, ve kterém jsem úmyslně udělal chybu ve shodě podmětu s přísudkem. :-)
Pokud máte pocit, že jste to zvládli, doporučuji vyzkoušet hezky udělaný test.
Špatně, špatně, špatně. Toto je metodicky naprosto špatně a za takové zdůvodnění se na střední škole dávají pětky.
Rozlišuje se gramatický rod a biologický rod, ukazovací zájmena jsou jen oslím můstkem a uváděné "mezní situace" zas tak mezní nejsou. Na odkazované straně UJC žádná zmínka o zájmenech není, protože je to lidová a nespolehlivá pomůcka. Koně, lodě, rodiče, jaké i/y se píše? V prvním případě může být obojí, u rodičů si zase spousta lidí 'pomůže' zájmenem 'ty rodiče' (znám z praxe). Je to nesmysl, proto existuje (biologický) rod a životnost (a člověk musí trochu přemýšlet).
BTW poznámka o přídavných jménech v kontextu přísudku je taky dost mimo. Přísudkem nemůže být přídavné jméno, toto je nesmysl:
Nemusí se ale jednat jen o slovesa, ale třeba také o přídavná jména jako třeba nevychovaní/ý. Nejčastěji jde ale právě o slovesa.
Opět připomínám své články, kde jsem se tím zabýval (na odkazu je jakýsi přehled nejhorších chyb a náměty k řešení):
http://www.e-ott.info/2010/03/09/co-neumite-v-cestine-sklonovat-ja-casovat-v-podminovacim-zpusobu-shodu-podmetu-s-prisudkem-a-dalsi
[4] Metodicky to špatně je, to uznávám. Ale tady jde o to to vysvětlit jednoduše a rychle. Nikdo nebude číst dlouhé vysvětlování plné nesrozumitelných výrazů. Pokud by to lidé četli, pak by v tom nikdo nedělal nikdy chybu. Ale opak je pravdou, přestože takových materiálů je na internetu tuna. Tohle je osvětová činnost pro normální lidi (čti: české lamy).
Nesouhlasím, to je alibismus. :-) O žádné termíny nejde, je to učivo základní školy. Místo jsi měl napsat, že všude se píše tvrdé y, jen v případě mužského životného je to měkké. A mužský životný dostává přednost ve skupinách (kluci a holky). To je v podstatě vše.
Je rodič nebo kůň mužský životný?
Je babička, holka, prodavačka mužský životný?
[6) Jde o cílovou skupinu. To co říkáš, je pravda. Ale představ si reálnou osobu - moji švagrovou. Ta má vysokoškolské vzdělání, ale je schopna napsat "Přijdu za chvíly." Co s ní? Řekneš jí "jen v případě mužského životného je to měkké a mužský životný dostává přednost ve skupinách"? To bys jí vůbec nepomohl. Pro ni je to totální čínská pohádka (jak říkají Španělé).
Když jsem jí ale vysvětlil shodu tímhle "lidovým" způsobem, tak to pochopila a výrazně to vylepšilo její psaný projev. A teď babo raď.
Češtinářka nám to kdysi vysvětlila nejdříve odborně/složitě a potom touhle jednoduchou pomůckou (se vztyčeným prstem a TY,TY,TY, že to je jen pomůcka). Bohužel i kdybych jen odkazoval na tenhle článek, cítil bych se jak s plácačkou uprostřed včelího roje ;) Včera mi zrovna ve schránce přistál leták s hromadou špatných i/y.
pár takových nepříjemností, které se nejen blbě vysvětlují, ale ještě jsou lidé schopni se o tom s tebou hádat :-/
roboty
operátory / operátoři
klient - obzvlášť vypečený, pokud jde o součást klient-server architektury, tzn. klienty byly odpojeny od serveru
co mě ještě rozčiluje k nepříčetnosti a píší to špatně taky úplně všude!!
10-ti(-tinásobný, -ti denní)
červeno-bílý
mě/mně
řekl's
[18] Zrovna na mě/mně mám takovou pomůcku.
Mě/mně se píši ve 4 pádech 2., 3., 4. a 6. a každý z nich jenom ve dvou.
Mě má 2 písmena a píše se ve 2. a 4. (2 písmena - 2 x 2 varianty = 4)
Mně má 3 písmena a píše se ve 3. a 6. (3 písmana - 3 x 2 varianty = 6)
[12] Vidíte, já třeba vzory absolutně nepoužívám (a musím hodně přemýšlet, abych si vzpomněl, jaké vůbec jsou) a přitom v tom chyby nedělám.
[11] Tohle je v případě shody podmětu s přísudkem absolutně neuplatnitelný. Obě varianty se totiž vyskytují, takže Tě to do očí nijak nepraští. I sám to občas napíšu špatně, ne proto, že bych pravidla neznal, ale prostě to přehlídnu.
Jinak ta pomůcka zmíněná v článku je pro lidi gramatikou nepostižené zcela bezcenná. Ti lidé jsou totiž schopní říct "ty kluci, ty děvčata" a podle toho to bude vypadat.
[26] Ano, oba tvary existují, ale při četbě snad nevnímáš jen jednotlivá slova, ale celé věty a slovní spojení. Lidský mozek přece umí s přirozeným jazykem pracovat trochu lépe než kontrola pravopisu v nějakém editoru, která obvykle opravdu ověřuje jen existenci jednotlivých slov.
Ostatně i mluvený jazyk (alespoň rodný) se lidé učí především jeho poslechem a užíváním, aniž by řešili nějaká pravidla, tak proč by se i pravopis nedal naučit četbou? Myslím si dokonce, že četba coby praktický kontakt s pravopisem je k jeho zvládnutí naprosto nutná, jinak bychom nejspíš museli skoro nad každým slovem ve větě přemýšlet, podle jakého pravidla se vlastně píše...
uf uf, díky za připomenutí... z diskuse, z toho co si pamatuji ze školy a ze článku musím jednoznačně dojít k závěru, že svěřovat češtinu do rukou "vědců" byla ta nejhorší věc co se mohla stát.
Mám několik teorií:
A)čeština byla od začátku recese, ale nikdo si toho nevšiml. (alá "tohle je Ten Internet"ITc)
B)snažili se při tvorbě pravidel ukázat, že jednoduchá pravidla jsou pro slabochy... "my chceme pořádný jazyk"
C)snažili se vytvořit něco jako enigmu nebo kód navajo
D)na tvorbě pravidel se podíleli sabotéři
E)Čeština je komerční jazyk (když to uděláme dostatečně komplikované budou pro každý dopis potřeba odborníci)
E)možná jenom zapůsobilo klasické české "proč to udělat jednoduše, když to jde složitě", když můžeme udělat 100 pravidel, 1000 zákonů, 10000 lejster...
PS: jestli tam mám hrubky (určitě mám), berte to jako pomstu každému češtináři a klidně si představte, že každé bodnutí do oka mě hřeje u srdce :) Ostatně z češtiny mi utkvělo maximálně to jak jsem za trest musel popsat několik listů slovem "zapomněl", ale dodnes si nepamatuji jestli tam je "mně" nebo "mě".
[29] To je naprosto chybná úvaha. Jazyk se neohýbá podle pravidel, ale pravidla se vytvářejí podle jazyka. Jazyk se vyvíjí automaticky a bez ohledu na pravidla. Příkladem budiž slova jako univerzita nebo sedum. Ta byla dříve považována za chybu, dnes jsou uznávaná pravidly, protože je lidé používají.
Je zvláštní, že takový článek někdo napíše na serveru, kde se snad očekává alespoň zbytková inteligence... pokud se někdo vyjadřuje s gramatickými chybami fajn, je to jeho volba, jeho názor, anarchie může být užitečná...ale tak nějak doufám, žě ten, kdo se chce vyjádřit s určitou stylovou elegancí, nepotřebuje pravidla na úrovni pomocné školy...
S nějakými pravidly jsem se nikdy nenamáhal a ani je neznám, přesto v tomto nedělám chyby (úspěšnost v testu 100%).
Můj názor je, že pokud člověk dostatečně hodně čte, vytvoří si nějaký "cit" a neudělá prostě v takových věcech chybu. Ze stejného důvodu jsem nikdy neuměl vyjmenovaná slova (a v i/y jsem nikdy chyby nedělal).
Varování: Až vaše děti dorostou do školního věku, bude vám nějaký cit nanic. Musíte být schopen jim to vysvětlit. Takže se na (zas ne až tak stará) stará kolena stejně tato pravidla učím...
Z obchodního domu mi v pondělí zavolali. – ti zaměstnanci
Aha, tak tohle vysvětluje, proč jsem leta vždycky na Vánoce v jednom pekařství četl něco na způsob: „Nepečte se s cukrovím. Napekly jsme pro Vás.“ Zřejmě použili obdobnou pomůcku – ty pekařky napekly.
Přitom je to tak jednoduché pravidlo, jak píše [6]. Určit rod a životnost nemůže být pro žádného počítačaře problém. Podle mě jde hlavně o lenost. Asi tak, jako že každý ví, že věta začíná verzálkou, a že čeština obsahuje diakritiku, ale stejně spousta lidí píše bez diakritiky (což se dá někdy pochopit, mají-li jiné rozložení kláves) a bez verzálek (což se dá pochopit jen těžko).
Když už určovat životnost, tak pomocí toho, že si v palici podle svého chápání spojuju podmět s přísudkem: oni - ony. Vlastně nad tím ani není potřeba moc přemýšlet - je to jeden spojený obraz, jeden zažitý celek.
To, že v tom někdo chybuje, vyplývá z toho, jestli to dělá/chce dělat záměrně. Ví o tom, jak to vnímá většina, ale je to jeho osobní rozhodnutí, když přisoudí životnost/neživotnost věcem a lidem kolem sebe, přisodí tomu/jim rod. A od ostatních, co se nad tím pak ušklíbají přichází jeho odsouzení. Nebo to dělá nezáměrně - prostě nestačila ani dvanácti(třináctiletá) povinná školní docházka, aby na pochopení této otázky využil přiměřeně jejího času.
K IBM: vnímám tuto firmu jako "to" IBM.
Souhlasim s těmi kdo říkají:
"kdo chce správně psát, musí hodně číst.... kdo chce správně mluvit, musí hodně poslouchat..."
Obvykle se to vztahuje na učení cizím jazykům, ale na mateřštinu to platí taky. Pamatovat si sady pravidel a podle nich to pokaždé znovu konstruovat? Já si ze školy skoro žádná pravidla nepamatuju, ani vyjmenovaná slova, a chyb dělám myslím minimálně. (Obvykle v interpunkci pokud je začne nějaký hnidopich v mém příspěvku hledat).
Jazyková úroveň Rootu, nejen pravopisná, ale i schopnost se jasně vyjádřit, je bohužel ve zprávičkách od stálých spolupracovníků (o diskusi zaději nemluvě), občas opravdu otřesná.
Jako sou lidi co se nikdy nenauci pracovat s pocitacem, tak sou i lidi, co se nikdy nenauci psat cesky. Ja se musim priznat, k nim patrim. Nejde o to, ze bych neznap pravidla pravopisu. Kdyz se mne zeptate, jake Y/I se tam/onde pise, tak to obvykle poznam. Problem je v tom, ze kdyz premyslim nad obsahem, tak obvykle nedokazu zaroven myslet i na pravopis a naopak. S tim proste nejde nic delat a verte, ze sem se sveho casu opravdu snazil. Ted jsem vsak uz rezignoval. V praci komunikuju anglicky a tam je to kazdemu putna. Nikdy se mi nestalo, aby si na moji anglictinu nekdo stezoval, a to mi verte, ma k dokonalosti hooodne daleko! Multi-langualni prostredi zpusobi, ze si kazdy moc dobre rozmysli, nez vas zacne buzerovat, ze mate spatny pravopis, protoze se mu to muze velmi snadno vratit. Takze, moje rada zni, mate problem s y/i, mne/mne, z/s? Piste to anglicky. Bude vam v globalu rozumet mnohem vic lidi a kdyz udelate chybu, tak se vsichni kolem neposerou.
Problem ceskeho naroda je v tom, ze je rad, kdyz muze byt na neco hrdy. Obvykle to je hokej a matersky jazyk. Sorry, ale ja mam ty hodnoty asi nekde jinde.
45)Žádný problém. Napište to, jak se vám píše nejlépe a potom si to po sobě přečtěte. Bude to ku prospěchu myšlence i pravopisu.
Angličtina, jako jazyk ve kterém má dospělý člověk problémy přečíst co právě řekl je jiná historie.
S tou mizernou gramatikou (má také není nejlepší :-( ) je jeden problém, špatné texty kazí jazykový cit a to vede k horším textům a větším nárokům na znalost pravidel. On se nám poměr mezi dobrým a špatným textem za posledních pár let úplně otočil.
[20][23][24]: a já ještě jednodušší...
2.p (koho,čeho) - mě, mne
3.p (komu, čemu)- mně, mi
4.p (koho,co) - mě, mne
6.p (o kom,čem) - mně, mi
[10]: ano, Hospodářské noviny čtu přes 10 let a vždy jsem je měl za seriózní plátek, nejen co se informací, ale i jazykové stránky týče.... jenže poslední roky to šlo hodně z kopce :(
P.S.: pro "alibisty" podotýkám, že mám také technické vzdělání ;-)
No kdyz sme na zakladce probirali shodu podmetu s prisudkem, tak si pamatuju ze sem vubec nevedel o co jde, ale jako vzdy sem se snazil zjistit to z nazvu. takze sem dosel k zaveru, ze i/y v prisudku musi byt stejne jako v podmetu. takze kvetinarkY stalY. kupodivu toto jednoduche a naivni pravidlo docela fungovalo a trvalo pomerne dlouho, nez nekdo prisel na tom, ze vubec nevim co to ta shoda je ;-)
ad IBM... ja myslim, ze se narika "ta IBM" ale "to IBM"
a protoze je tu urcite hodne lingo-geeku, tak doufam, ze my najdete v komentari vsechny hrubki. :-)
Cteni
Jo,když má člověk načteno, tak většina hrubek praští do očí/píše správně.
Ale občas se pak objeví problém a váhám, nevím...
Definitivní řešení: Google. najít 1. verzi, 2. verzi a podle počtu nalezených.
Nerad zakládám nové vlákno, ale co říkáte na:
DOMNÍVAT SE ?
chápu, že DOMĚNKA je asi odvozena od domu, ale DOMNÍVAT ?
to mi neleze přes klávesnici.
pravidla: ustav pro jazyk cesky asi nema co na praci,
ze se kazdou chvili ta pravidla meni.
1 rok je neco spravne, a dalsi rok spatne ? ( a naopak )
To jako spalit vsechny stare knizky ?
nebo by meli pani z ustavu chodit a tuzkout nam ty knizky opravovat ?
a doucovat nas, co uz na zakladni skolu nechodime, tem zmenam ?
Zajímavé :) Chybí mi zde však jedna zaležitost: Jaké "i" se píše na konci slovesa v případě, že se předmět, se kterým se určuje shoda, ve větě a ani v okolních větách nevyskytuje, avšak my jej jako tvůrci věty známe.
Tedy např. z příspěvku [36] věta na pekařství „Nepečte se s cukrovím. Napekly jsme pro Vás.“ by mohla skrytě vyjadřovat, že v pekařství pro Vás napekly cukroví pouze ženy (toto je také dále drobně vysvětleno i v příspěvku [46]). Tato otázka se netýká pouze cedulí. Např. gramatika při rozhovoru přes IM v zahajující větě kamarádce „Ahoj, jak jste se měl(i/y) ?“ by mohla být dána také povědomím o minulé akci, jestli se na ní vyskytovaly také ženy. A co když to jako pisatel nevím? Mám zahájit konverzaci slovy: „Byl tam s vámi nějaký chlap ?“ :)
[53] Pozor na ten Google! Ne vše, čeho je více, je správně. Zkuste si třeba vyhledat "byste" a "by jste". Zjistíte, že správné "byste" se na webu vyskytuje méně. Jinak není třeba vyhledávat zvlášť, existuje i služba Googlefight - konkrétně http://www.googlefight.com/index.php?lang=en_GB&word1=byste&word2=by+jste - v tomto případě zjistíte 328000 správných výskytů proti 1030000 nesprávným.
Ad muj prispevek [1] - kdyz vsechno selze, precteme si manual (a zeptejme se odborniku :) )
Toto je odpoved z jazykove poradny Ustavu pro jazyk cesky
dotaz:
Jak správně napsat:
Microsoft a IBM podepsali(y) dohodu.
Kdyby tam bylo napsáno: „Firmy Microsoft a IBM podepsaly dohodu“, pak bych věděl, že jde o ženský rod a bylo by mi to jasné, ovšem pokud jde o jména (kde se o Microsoftu mluví vždy v rodě mužském a IBM v rodě ženském), už takové jasno nemám.
Pokud budu uvažovat o tom, že je Microsoft mužský neživotný (a je?), pak by tam mělo být ypsilon – něco ve smyslu: „(hrady) Kulíkov a Točník se ubránily“.
Na druhou stranu – budu-li mít dva koně (Pepu a Frantu), pak „Franta a Pepa táhli“ mi přijde správně (vlivem personifikace koní Pepy a Franty). Nebude to pak u těch firem podle stejného pravidla?
odpoved:
v příčestí minulém bude -y, protože ani jeden ze členů několikanásobného podmětu není rod mužský životný. Pokud budou v podmětu výrazy Pepa a Franta, tak přísudek bude mít -i bez ohledu na to, co oba výrazy označují, neboť z gramatického hlediska jde o jména rodu mužského životného.
[55] Je treba hledat "by jste" skutecne i s uvozovkami. Me vyhledavani dopadlo 4 020 000 pro byste proti 864 000 pro "by jste", tedy spravna varianta vyhrala. Pokud budete hledat zvlast, tak je logicke, ze existuje vice textu, kde se nezavisle na sobe vyskytuje i slovo "by" i slovo "jste".
ad 55: do toho googlefight se to musí zadat takhle, aby to vyšlo správně: http://www.googlefight.com/index.php?lang=en_GB&word1=byste&word2=%22by+jste%22
Ta IBM říkáme proto, protože dřív se IBM říkalo Velká modrá, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/IBM
[5] Ackoliv s Vami pane Krcmari souhlasim, nechapu argument "Nikdo nebude cist dlouhe...". Sam jsem si ho precetl a uz tim jsem Vas argument vyvratil. Pokud tedy nechcete tvrdit, ze jsem "nikdo":-) Jde Vam o to, aby ostatni byli v psani korektni, to musite byt napred sam.
Zcela souhlasím s P.Krčmářem a tomfi:
Jazyk je cílově proto, aby se lidé dozum/n/ěli a ne proto, aby zbytečně zatěžoval pravidly.
Jsou některé základy (srozumitelné i pro lamy s VŠ), které je asi dobré dodržovat, ale jestli se píše mě/mně nebo univerzita/universita je mi naprosto volné, protože nedeformuje význam - a doufám, že časem tato/tyto nesmyslná pravidla/povidla zmizí i z učebnic. Učme se raději to, co je pro život podstatné. V jednoduchosti je krása...
Vidím, že tu má spousta lidí problém s určováním životnosti u mužského rodu. A přitom je to tak jednoduché: Životný je právě tehdy když se tvar prvního pádu liší od tvaru čtvrtého pádu:
kdo, co? pán; vidím koho, co? pána => životný
kdo, co? hrad; vidím koho, co? hrad => neživotný
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 285×
Přečteno 89 760×
Přečteno 73 155×
Přečteno 58 106×
Přečteno 54 434×