Pirátství je důsledek selhání marketingu, ne zákonů

Podľa mňa s pirátstvom veľmi súvisí DRM. Načo mám sakra platiť za niečo, čo mi má spôsobovať problémy a spútavať ma? Však by som bol sám proti sebe, keby som obsah s rôznymi DRM vôbec chcel.

To je ako kúpiť auto bez kolies, keď vo vedľajšom obchode kúpim to isté aj s kolesami.

na zamyslenie: vyhral som jedno hudobné CD. 40 minút "pesničiek", skôr by som to nazval nadávkami na asi všetky písmená abecedy - a čo teraz s tým? Nemôžem stiahnuť do PC, nemôžem si teda ani jednoducho urobiť kópiu (ak by som z nejakého iracionálneho dôvodu chcel), v PC to nepustím (vyžaduje Windows Media player), u kamošky to pustím, no nemôžem to skopírovať na disk, veža na tom urobila niekoľko poriadnych škrabancov (pokus dostať sa cez všetky tie ochrany? kto vie?)

výsledook? nulová hudobná kvalita, nulová technická kvalita, nulová sloboda - a má sa za to platiť.

[1] Ono to DRM taky souvisí s konkurencí - proč bych si měl koupit pro mě nevýhodné CD s DRM, když ho u "konkurence" mám v lepší kvalitě?

a tiez dalsia vec
kupim si originalne DVD, musim pred filmom pretrpiet pol hodinu reklam a trailerov, potahana piratovina ide hned
kupim si originalnu hru, musim pracne zadavat seriove cisla a nechavat instalacne medium v mechanike aby vobec bezala. piratska verzia si keygenom doplni cislo sama a v mechanike nemusim drzat nic
kupim si originalne cd a mam problem ho prehrat na niektorych zariadeniach kvoli ochrane. to iste plati aj pre odrmkovane downloady. potahana verzia od piratov funguje vsade

aby nedoslo k omylu - vsetky tieto tri veci si naozaj kupujem. oreklamovane dvdcka nie su problem na pocitaci s rozumnym softwarom, k hram si potaham nodvd fix a z cd si urobim oggy pre vlastnu potrebu. ale pre ludi co nic z toho nevedia je to upiratenie podstatne jednoduchsia volba.

To tvrdím už řadu let a nepotřebuji k tomu 500 stránek keců. Ale je fajn, že existuje nějaký odborný materiál, kterým svá tvrzení nyní mohu podpořit.

V clanku zminujete, ze vydavatele by meli ceny prizpusobovat lokalnimu trhu - neprodavat v africe za stejne penize jako v usa / evrope.

To je ale znacne problematicke, bud by jste musel mit obsach uzamcen na regiony, stejne jako tomu bylo u DVD, nebo vam budou lidi kupovat levne CD v africe, prevazet do evropy/usa a tam prodavat levneji, nez vy.

Krasne se na tom ukazuje problem s intelektualnim vlastnictvim, kdy mate omezenou poptavku ale neomezenou nabidku (cena vyroby druhe a dalsi kopie se limitne blizi nule).

Cele je to krajne neprirozene, ohnute pres koleno, a aby to fungovalo, je potreba vymyslet legislativni omezeni, regionalni zamky a ruzne DRM technologi.

Pritom prirozene fungujici modely imo existuji a v male mire je nekteri i pouzivaji. Mne by se napr. libil system podobny nadaci: libi se mi napr sci-fi / fantasy literatura? Prihlasim se do sci-fi nadace, prispeju nejaky clensky prizpevek (napr. s rocni periodou). Sci-fi nadace pak spolecny majetek spravuje a jednou za cas z nej zaplati naklady na produkci nejakeho noveho dila. Autor proda pouze prvni kopii, nauctuje si za ni komplet naklady, ktere s tvorbou mel + marzi. Clenove nadace pak budou mit volny pristup ke vsem dilum, ktera nadace vlastni. Muzou je sice leaknout i mimo nadaci, ale bylo by to pro ne nevyhodne (pripravili by se tak o exkluzivni obsah, kterym lakaji nove cleny)

to 6 - "V clanku zminujete, ze vydavatele by meli ceny prizpusobovat lokalnimu trhu - neprodavat v africe za stejne penize jako v usa / evrope.

To je ale znacne problematicke"

kde je tam problem? Pokial sa bude lokalna verzia v Tunise predavat len s arabskym dabingom, nikto ju nebude vo velkom prevazat do Europy ani do USA.

@pantaril: Lokální verze s různými cenami fungují u software, fungují u hardware, fungují u aut, fungují prakticky u všeho, proč by to zrovna u hudby a filmů nemohlo fungovat? To je totiž typické nepochopení místního trhu. Ano, bude dost lidí, kteří si to koupí v levnějších zemích (stejně jako je dost lidí kupující software, hardware a auta v zahraničí), ale také bude daleko více lidí, kteří si to koupí zde, už třeba kvůli supportu, lokalizaci, záruce nebo protože je to pro ně daleko jednodušší.

Typický příklad. Zjistil jsem, že již vyšel do distribuce nový film, který jsem chtěl vidět. Jenže na DVD jej u nás nebylo kde sehnat a nechat si jej posílat poštou ze zahraničí se mi vážně nechtělo. I vzal jsem svůj iPad, pustil iTunes a domníval se, že to bude řešením mé situace... omyl! České iTunes totiž nakupování filmů neumožňují. I zkusil jsem si nainstalovat Netflick - známou videopůjčovnu, abych se dozvěděl, že ONI své služby do křovákova poskytovat nehodlají. I hledal jsem nějakého českého distributora či legální on-demand službu... a nenašel. I zadal jsem název filmu do Uloz.to a po patnácti minutách jsem již hleděl na úvodní titulky. Vážně bych si moc rád kupoval filmy do svého iPadu. Vážně bych si moc rád předplatil nějakou legální a férovou variantu Rapidshare, jenže nesmím. Vydavatelé si to nepřejí.

Muziku uz skoro nestahuju, mam ji uz celkem dost, obvzlast nova alba, protoze na media moc nekoukam a tak se o nich ani nedozvim. Stahovani je to totiz pro me moc prace, ale rad bych za rozumny! peniz koupil muziku, ale muselo by to byt bez omezeni! a v poradne kvalite!

Souhlasím, mému pirátství her třeba udělal naprosto přítrž steam, protože poskytuje přesně to, co chci. Není třeba mít DVD v mechanice a vždy má člověk poslední verzi, zbytek funkcí je už pouze jako bonus.
U filmů či hudby se změny obchodního modelu stále všichni pouze jen bojí.

Dobrý blogpost :).

Při vší úctě, marketing s tím nemá nic společného. Je to lidská podstata. Mohu mít něco zadarmo s minimální námahou, tak si to vezmu bez ohledu na práva ostatních. Jedinou alternativou je rozdávat a vydělávat jinak, třeba na speciálních sběratelských edicích a koncertech / přednáškách. Prostě za něco, co se nedá snadno a levně zkopírovat.

[13] Lidská podstata je získat něco co nejsnáze, ale peníze zdaleka nejsou to jediné, co rozhoduje. Kdyby to tak bylo, tak všichni kupují auta v USA, elektroniku v Číně a účet mají u mBank a Fio. Nicméně se tak neděje, protože přidaná hodnota (kterou z velké části buduje právě ten marketing) u konkurence převyšuje uspořené finance (většina lidí auta i elektroniku kupuje v Česku a účet má u Spořitelny a ČSOB). Úplně stejně to je i s pirátěním: když bude snadnější pustit si film na televizi za pár korun než jej hledat a stahovat z torrentů, většina populace si ten film koupí. Samozřejmě stále budou výjimky a lidé si stále budou půjčovat koupené filmy, stejně jako si půjčují koupená auta a elektroniku, ale zbytek trhu (až třeba na Sony) celkem rychle pochopil, že proti tomu nemá cenu bojovat, protože to vytváří pouze efekt Streisand a ničí to image firmy.

No pekna studie. Jinak Steam bych zase takovej prikladovej neni hlavne s jejich cenovou politikou kdy 1EUR = 1 USD je pomalu jak srovnavat coz je jak za neco platit 1000kc nebo 660kc(za uplne stejnou vec) neni moc pekne. Jinak steam se vesemy akcemi jede ok.

[5] Přesně, právě jsem chtěl napsat, že je sice hezké, že to někdo zkoumá, ale tohle ví každé malé dítě, tedy ehm, každý malý pirát.

Když mohou prodávat DVDčka v papírových obalech za 50, nevím, proč by nemohli prodávat filmy ke stažení za 50.

Když budu mít dvě možnosti:

1) Jít do krámu, koupit si DVD za několik stovek, přinést ho domů, mít DVD přehrávač nebo PC s mechanikou, tam to vrazit a přehrát.

2) Stáhnout si film z pohodlí domova přes torrent, uložto, apod zdarma, dohledat titulky a přehrát prakticky na čemkoli.

Zvolím možnost dvě. Když ale bude možnost č. 3:

3) Stáhnout si film rychle, ve vysoké kvalitě rovnou s titulkama, za pade.

Zvolím tuto, protože mi pade stojí za ušetřené s*aní se s hledáním filmu, pasujících titulků a pod.

Možná by nebylo od věci poslouchat ty, kteří nám hrají a zpívají pro radost a nechat zlatokoopy vyhnít. Jenže to je jen fikce :-(

http://www.libertes-internets.net/archives/images/piracy-full.jpg

čo si človek vie zohnať zadarmo, za to platiť nikdy nebude.

18: dôkaz, že sa môže niekto pozrieť na problém zo zdravého uhlu pohľadu a jednoducho ho odprezentovať. Ten obrázok je výborný a pochopí ho aj ten, koho nezaujímajú doláre a paragrafy.

[19] Ale ono to není zadarmo. I za ten Rapidshare se platí. A když to budu moci získat z oficiálního zdroje, s garantovanou kvalitou, tak zaplatím oficiálnímu zdroji.

Na tom stojí politika Apple u iPhone: stojí to dolar, takže nemá smysl to pirátit a většina lidí to ani nedělá. Raději zaplatím za garantovanou kvalitu služeb.

19: Je kopec dokazov o tom že to tak nieje. Námatkou ma napadajú banky, školstvo, politika, deti :o)

[22] Nezapomeň na vodu v lahvích, ta taky teče z kohoutku a lidi stejně kupují mnohem dráž tu v lahvích.

Tak jednak můj odhad je, že tenhle blogpost jde trochu proti závěrům knihy. Dle mého názoru provoz blogů zvyšuje návštěvnost serveru a jsou tedy komerční aktivitou. Mám ale pocit, že $2000 nikdo nezaplatil. Tedy jde o klasicky případ, který studie popírá. Navíc

1. pirátství se děje i jako organizovaný zločin. Buďto to bylo špatně přeloženo, nebo se tím zpráva naprosto "odrovnala".

2. pirátství nemůže působit v rámci trhu, protože jednoduše popírá základní principy trhu.

3. příklady s kupovanou vodou jsou naprosto "ujeté". Tam působí FUD v oblasti zdravotních rizik. Nabádá snad zpráva k šíření FUD za účelem prodeje el. obsahu?

Ani se mi nechce věřit, že tohle někdo vyplodil za 5 let.

[24] Nechce se mi věřit, že někdo vyplodil tak pitomý komentář!
0. na co to pro pána krále narážíš? Jakých $2000?!
1. a? Má být?
2. konkurence je proti principům trhu? To jako od kdy???
3. ke kecům o FUDech jsi bezesporu kompetentní, ale co z toho...
P.S. proč vlastně krmím trolla?

Pripajam sa k nazoru ze je to zlyhanie trhu.
Sam som 100% hudobny pirat, nemam snad nic z hudby legalne. Nemam pri tom problem dat dost vysoku ciatku povedzme za to aby som rok mohol neobmedzene stahovat hudbu aku len chcem a mat dobry pocit ze z toho autori daco budu mat.
Mame dnes flat rate na telky, flat rate na internet, flat rate mam aj na volania do celej europy aj ked neviem na co... Chcem flat rate na hudbu a fily. Problem nie je v peniazoch, ale v nevoly poskytovatelov/vy­davatelstiev sa prisposobit.

Uz niekolko krat som s potesenim isiel na nejaky web co to sluboval... A co z toho? Po precitani par viet... DRM? Na keru mariu mi to bude? Chcem to mat v ntbk, v aute... Kdekolvek a format musi byt standardny ogg/mp3.

Velka cast ludi nebude kradnut ak dostanu vhodnu alternativu.

Tohle je podobný problém, jako kdyby kočí, podkoní a podkováři žádali, aby se přijaly přísné zákony proti automobilům, že jim berou živobytí. Zkrátka technika se dostala na takovou úroveň, že ke kopírování hudby není potřeba ručně opisovat noty, ať už zákony kolem toho jsou jakékoliv. A čím dřív se tomu společnost přizpůsobí, tím lépe.

Pouzivam linux takze soft neresim. Co se tyce hudby, filmu a serialu tak piratim. Duvodem je to, ze si chci z te tuny balastu vybrat neco poradneho. Takze by mi vyhovovalo byt v nejake te "nadaci".... a platit pausal a moct bez omezeni. Velkym problemem je take nedostupnost oficialnich titulku dodavanych distributorem u novych filmu a serialu.
Nezaplatim take za cokoliv s nejakou DRM byd i treba socialni (me osobni udaje vypalene napevno v souboru).

U knih (e-book-u) je situace trochu jina tam si vetsinou koupim papirovou knihu a pak si z neoficialniho zdroje stahnu e-book.

podľa mňa je pirátstvo zaujímavé predovšetkým v tom, že nie všetci si uvedomujú čo vlastne robia. Povie im kamarát, že zaujímavý film sa dá zohnať takto a takto a urobí to. Bez ohľadu na to, v akej je to krajine a aké sú za to tresty.

[25] Když nevíš tak si nech ty blbý kecy od cesty nebo se nauč číst.

[26] Klasické alibistické kecy. Ty nikdy za obsah nezaplatíš.

[29] ... a bez ohladu za jakou cenu to lze sehnat legálně. Ano souhlasím.

[21] To co dostane Rapidshare sotva zaplatí obsah, který se přes něj distribuje.

Cenovou politiku aplikací snad nestanovuje Apple! To že pirátství na iPhone je v menší míře je určitě důsledkem cen, ale ne jediným. Dost tomu pomáhá FUD ohledně jailbreaku a obecné (ne)povědomí, že něco takového existuje a jak to nasadit.

No, pokud si dobre pamatuju tak ceny na iTunes si musel Steve vydupat, jinak by tam byli daleko vetsi a tak by se to neuchitilo.....
P.S: to jen tak mimochodem :)

ad 3) Analogicky, prečo by som si mal pozerať root.cz s reklamami, keď ho u "konkurencie" (AdBlock, ...) mám v lepšej kvalite?

[34] iTunes jako cenu audio děl? Bez DRM by to sotva dokázal. To jen tak mimochodem. :)

[32] Jen do jisté míry, když by ten film šel stáhnout normálně za 50, tak ho nebudu hledat na rapidsharu. Totéž platí pro hudbu, i když tam je stažení jednodušší o to, že je to menší a není třeba hledat titulky. Nevím, jestli by si to koupila polovina stahovačů, ale řada lidí by se i styděla známým říct o kopii, když se to dá stáhnout za pade. A hlavně, stáhnu si to (za cenu dvou balíčků čipsů) až a když se na to budu chtít podívat.

Kdysi hodně dávno byli hudebníci potulná verbež(to se často nezměnilo), která hrála za almužnu a něco k jídlu(to už je dneska jinak). V jisté době se pak hudba dělala hlavně pro potěšení. Nebo máte pocit, že Mozart prodával miliony CD? Ne a i tak se stal nesmrtelným. Zakázal bych prodej hudby úplně, ať hudebníci vydělávají na koncertech.
Možná by pak na Evropě 2 hráli víc než jen dokola 10 písniček :-P
Zásadně by to snížilo pirátství :-D :-D
Proč má 100 lidí sedět ve vězení jen k vůli tomu, jestli bude mít někdo 50 nebo 50,1 milionů dolarů? Vím že to je blbost, ale není to o nic menší blbost, než to, co provádí nahrávací průmysl. A je nepravděpodobné, že by všichni lidé napojení na tohle odvětví umřeli hlady, třeba by šli lepit papírové pytlíky, kopat výkopy, uklízet hajzlíky nebo krást.

[37] jenže film za 50 vám obvykle nezaplatí náklady na jeho výrobu. Notabene aby zaplatil náklady ještě na další filmy, které jsou propadáky (normální systém diverzifikace investic). Ani film za 50, který je starý a náklady se již dávno zaplatili si nekoupí všichni - velikost trhu je omezená. V neposlední řadě není cílem investora prodat film všem, ale vydělat. A to vám může i film za 150,- víc než za 50. Záleží na elasticitě poptávky. Tak jako tak nic neobhájí legalizaci pirátství.

[38] Mozart umřel mladý a chudý jak kostelní myš. Hudbu dělal jistě proto, že ho bavila, ale to většinou dělají hudebníci i dnes. Ale i Mozart tu hudbu prodával a dělal na zakázku.

Proč byste něco zakazoval? Rozkvět společnosti šel vždy v ruku v ruce s rozkvětem obchodu (viz. asi tak 6. třída dějepis, vzpomeňte si)

ja uz sem tak linej, ze si zaplatim za kapicitu na uloz.to, abych to mel rychle, klidne bych dal nejakou rozumnou castku za zaruceny obsah (dabbing nasere), s orig. zvukem a titulky co pasuji a jsou kvalitni. Nechci po nikom zadne disky, chci to stahnout, rekneme 30kc bych dal bez premysleni.

[40] Ano, rozkvet spolocnosti vzdy suvisel s rozvojom obchodu. Ale ten obchod musel byt VOLNY a SLOBODNY, bez obmedzovania byrokratickymi nariadeniami medzi ktore sa pocita aj patentove a autorske pravo.
Najlepsie sa rozvijali take spolocnosti, v ktorych informacie prudili volne a nikym neobmedzovane.
Napriklad:
"the Library at Alexandria ... and a policy of pulling the books off every ship that came into port. They kept the original texts and made copies to send back to their owners."
http://en.wikipedia.org/wiki/Library_of_Alexandria

[42] "bez obmedzovania byrokratickymi nariadeniami medzi ktore sa pocita aj patentove a autorske pravo".... Nesmysl. Pravidla obchodu jakož i společnosti existovala vždy. Historie práva se učí v prváku.

BTW do "volného" obchodu spadá i ten zákaz obchodu, jak tu někdo navrhoval? :-)

[39] Film (nemyslim nizkonakladove videofilmy), ktery si nevydelal na sebe v kine, uz si na sebe v 95% pripadu nevydela ani prodejem dvd

[44] Těžko říct. Je to možné. Není to ale důvod ho dávat "zdarma".

[45] Tak proč takový film vůbec vzniká? Já když vytvořím něco co je k ničemu a nikomu se to nelíbí tak si to taky sám vyžeru a nevřeštím že jsem investoval a jéje on to nikdo nechce. PS platím na rapidu a na ulož.to a proč? klidně bych platil i trochu víc za ofiko a kvalitní materiál.

[46] To mi připomíná jeden dotaz studenta, co se při setkání studentů s Intergramem, Bontonem, Smejkalem a dalšími ptal producentů, proč tedy investují i do těch špatných filmů a ne jen do těch dobrých. A to upozorňuji, že byl vysokoškolák.

[46] Tak ještě jednou, pokud si půjčím peníze a postavím fabriku na auta a model co budu vyrábět neprodám , protože se prostě lidem nebude líbit tak je to prostě smolík. Nav íc umělec má tvořit pro potěšení a nikoliv pro zisk - > A že bez peněz jsou takové filmové projekty nerealizovatelné? Tak ať. Já se z toho nepseru že prostě nebudou. Lidi se vždycky uměli nějak zabavit...

[48] A proč byste měl ty auta pak rozdávat? A že se neposerete? Kecy kecy kecy. To byste se neúčastnil zdejší diskuse. Je radost tyhle infantilní komentáře číst. Škoda, že linuxová komunita je takovými lidmi zamořena. Kde by to prostředí bylo bez nich.

Muziku stahuju kvůli tomu, že u nás stále nefunguje iTunes.

Seriály stahuju kvůli tomu, že u nás je buď nedávaj, ale hlavně kvůli tomu, že dabing je něco příšernýho. Kdyby u nás fungovalo Hulu, rád se na něj podívám tam.

Filmy stahuju kvůli tomu, že než se k nám dostanou do kin, jsou dávno v DVDripu a nemusim vyplácnou 160 Kč. Kdyby u nás fungoval iTunes, Netflix, podívám se tam.

Hry nestahuju, kupuju si je na xbox.

[43] Ano pravidla obchodu s MATERIALNYM vecami existovali vzdy.

[51] Jistě, protože nemateriální "věci" se dříve obtížně kopírovaly a jejich autor/vlastník je tudíž měl lépe pod kontrolou. To ale nic nemění na tom, že koncept duševního vlastnictví existoval dávno předtím, než byl kodifikován ve formálním právu.

[2] Elven, a prečo chceš kopírovať a prehrávať CD, ktoré sa ti vôbec nepáči? A, nedajbože, zaň ešte aj platiť?

A naopak, pokiaľ by kvalita bola dobrá, neoželel by si tú "slobodu"?

53: ak niečo dostanem, tak si chcem vôbec vypočuť, čo som dostal. Keby si dostal knihu, tak by si ju asi otvoril. Alebo nie?

Ak by bola hudobná kvalita dobrá, teda dobré pesničky, tak by som si to logicky chcel stiahnuť. Nemusel by som mať teda stále vložené CD a mohol by som počúvať hudbu z pevného disku, ako som zvyknutý.

No veď presne o tomto som písal vo svojom blogu! :) Neberte to ako reklamu ale kto chce môže si prečítať: http://www.st.fmph.uniba.sk/~habovstiak6/blog.php?show=00004_ostahovani (samozrejme, dám tam odkaz na tento článok...)

55: tak venoval som sa tomu napríklad aj ja :) http://www.komunikuj.sk/blog/stanislav-hoferek/softverove-piratstvo-rastie-rastie-rastie-preco

[55] Může mi někdo vysvětlit, v čem se dramaticky změnilo nakupování přes Internet, na které se všichni odkazují? Jak se ostatní prodejci "přizpůsobili" na rozdíl od producentů autorských děl? Mě to tedy přijde na chlup stejné jako před 30 lety, kdy si mamka objednávala hadry z Quelle nebo Burda katalogu.

[56, 55] Investovali jste někdy nejméně 6ti místnou částku na vytvoření software? Nebo 7mi?

58: koľko je povolených núl za desatinou čiarkou? :)

Nevím, proč se někteří "poctivci" rozčilují nad pirátěním ale krádeže milionů a miliard naší "elitou" jim nevadí a jsou to pro ně dokonce "poctiví a slušní lidé", (Drobil, Kalousek atd.atd.atd.).

[60] Ne, že by tu nebyly hloupé komentáře, ale tahat do diskuse politiku to je případ pro dr. Chocholouška.

57.
Rozdíl je asi v tom, že hadry se z internetu stáhnout nedaj. Stahování je prostě pohodlnější a řada lidí nemá zájem o nějaké placky. Jinak ano. Ostatní se přizpůsobili. Třeba Alza a další.

[62] nechápete. Přečtete si moji otazku ještě jednou. Vysvětlete, jak se Alza přizpůsobila. Nijak. Její prodej je stejný jako bez internetu. Internet je jen další komunikační medium. Nic víc.

>>Soudci nikdy nebudou posuzovat pirátství jako závažnější čin než ten, který ohrožuje životy a zdraví lidí. I když vydavatelé za to lobují.<<

IMHO je to len otazka casu:

http://wiki.root.cz/Main/FC1-17 "Tato automatická nelegalita bude stále více brzdit tvorbu, jak budou přibývat příklady obrovských trestů za vágní porušení autorských práv. Není možné udělat si jasnou představu o tom, co je dovoleno a co ne, a současně jsou tresty za překročení této hranice neuvěřitelně tvrdé. Čtyři studenti, kterým RIAA vyhrožovala soudem (jedním z nich byl Jesse Jordan z kapitoly 3), měli před sebou žalobu o 98 miliard dolarů za vytvoření vyhledávačů, které usnadňovaly kopírování hudby. Pro změnu WorldCom — který spáchal podvod za 11 miliard dolarů, čímž způsobil investorům ztrátu přes 200 miliard dolarů na své tržní hodnotě — dostal pokutu pouhých 750 milionů dolarů.1 A podle zákona, který teď prochází Kongresem, by lékař, který z nedbalosti amputuje jinou nohu než má, nesl odpovědnost za způsobené utrpení jen do výše 250 000 dolarů.2 Dokáže zdravý rozum pochopit absurditu světa, kde nejvyšší pokuta za stažení dvou písniček z Internetu je vyšší než pokuta lékaři za zmrzačení pacienta?"

Přesně tak. Vůbec se nejedná o selhání trhu. Ale bohužel o možnost, kdy určité skupině se dá možnost zvyšovat své zisky pomocí politiky, resp. olivnění zákonů. Máme to všude - soláristi, dotačníci,různé neziskovky, státní pseudoústavy, samotná státní správa, bohužel i doktoři, policisté atd. Ti všichni získávají své prostředky tlakem na stát a to ať už sankčními zákony, které jim umožňují zvyšovat ceny nebo přímo tlakem na výplaty. Některým to nezbývá než z donucení systémem (např. doktoři), jiní bezostyšně vysávají státní rozpočet (solárnáci).

Skutečně svobodý trh a zejména omezení vlivu státu, resp. snížení jeho možností tyto věci financovat (snížení daní) a uvědomnění si, že stát nemůže do všeho kafrat by to zcela zásadním způsobem měnilo. Nesmyslně obrovská výška daní dává možnost financovat kde co už se státem vůbec nesouvisí a ochotní beroucí se vždycky najdou. Obdobně inflace zákonů a nařízení je příležitostí pro další kteří se tím různě zaopatří.

Je to jako METRIX už to ani nevnímáme ...

[39] Doporučuji přečíst tohle: http://www.dsl.cz/clanek/1679-nenazranost-hudebniho-a-filmoveho-prumyslu-zpusobili-jsme-skodu-ve-vysi-250-mld-korun

Podle výsledků za rok 2009 byl počet prodaných drahých a levných DVD za celý rok v poměru 1:42. Na objem peněz to vychází zhruba 1:4 ve prospěch levných DVD (za předpokladu, že drahé DVD stojí 500 Kč). Vstupenka do kina stojí něco přes stovku, a stejně se většina filmů zaplatí už v kinech. Tak tu neplácej nesmysly, že při nižších cenách se to nezaplatí.

[52] Koncept autorských práv původně existoval jen v rovině nároku na přiznání autorství. Kopírovací monopol poprvé vznikl jako nástroj cenzury a s právy autora neměl nic společného. Doporučuji přečíst sérii článků o historii kopírovacího monopolu od Ricka Falkvingeho: http://falkvinge.net/2011/02/01/history-of-copyright-part-1-black-death/

[66] Oldřich Klimánek je jeden z dalších podobným zde diskutujícím. Žádná autorita. Více se o něm vyjadřovat nehodlám. Bylo by to mrhání časem.

Zrovna tak vás nehodlám učit kupecké počty. To měla udělat základní škola. A pokud ta to nestihla, tak já už na tom nic nezměním.

[68] Jaká autorita? Koho tu zajímá nějaká autorita? Hlavní argument jsou konkrétní čísla převzaná ze statistik distribučních firem. Jestli chceš rozporovat můj argument, tak ukaž, že ta čísla jsou ve skutečnosti jiná než se uvádí v tom článku.

V tomhle případě jsou kupecké počty úplně mimo. Valve dělal na Steamu experimenty s cenovou politikou a došel k zajímavým výsledkům. Například že sleva o 75% zvýšila *zisk* (ne počet prodaných kopií, přímo zisk v dolarech) skoro 15x. Nižší slevy ten zisk zvýšily taky, ale míň. A jaké jsou podle Newella, ředitele Valve, hlavní příčiny pirátství? Nedostatečná legální nabídka, mizerné služby zábavního průmyslu a DRM. Zdroj: http://www.gamesetwatch.com/2009/02/dice_09_valves_newell_on_using.php

Trošku tady uniklo, že dnešní duševněvlasničtí a autorskoprávní prudiči smysl té ochrany zcela otočili vzhůru nohama. Původně to totiž mělo chránit nikoli autora díla, ale zákazníka před padělkem.
Co se týče kupeckých počtů, jsou opravdu jednoduché. Nikdo kdo se chová aspoň trošku ekonomicky nebude platit víc než nutně musí, pokud za více peněz nedostane i něco navíc. V situaci, kdy téměř jakékoliv CD nebo DVD je možné pořídit za cenu prázdného média plus elektřiny za provoz PC než se to stáhne (a toto je diskutabilní, protože PC většinou neběží jen kvůli tomu ale stahuje na pozadí) není originální potisk a krabička dostatečným důvodem proč platit více než desetinásobek, dokonce ani ne dvojnásobek, a to tím spíše, že nakládání se zakoupeným je navíc omezováno. Pokud by mě např. firma Ford chtěla omezovat v tom komu mohu své auto půjčit nebo jaké rádio tam mám mít, mohou si být jisti že od nich už nikdy nic nekoupím.
A když jsme u těch nákladů, podle mě je logické, že za jednou odvedenou práci dostanu zaplaceno jednou, a ne x krát znova a znova. Honoré de Balzac byl placený podle počtu napsaných slov, jen dnes si každý myslí že by měl být placený podle toho kolikrát si ta slova někdo přečte, ergo jednou něco udělám a mám vystaráno.

[70] Tak ještě jednou.

1. Náklady nemají v tržním ekonomice vliv na určování ceny produktu. Tou je rovnováha nabídky a poptávky.

2. I ten Ford svým způsobem omezuje = né každý si to může dovolit. Stejně jako autorská díla.

3. Za jednu práci zaplacený jen jednou? Tohle, Lucie, snad nemůžeš myslet vážně! Návrat ke státem řízené ekonomice? A ještě víc utáhnout šrouby než do dělali komunisti....

4. Pirátství není a logicky nemůže být legálním způsobem vynucování ceny na trhu. Je to závazným porušením pravidel trhu.

5. Zaměstnání není podnikání.

6. A kdyby si to next_ghost a pan Klimánek dobře spočítali (z těch čísel pana Klimánka), tak by jim vyšlo, že obrat z prodeje s cenovou politikou "drahých DVD" není 1:4 vůči levným DVD, ale hrubým odhadem 5:4 ve prospěch té dražší cenové politiky. Jenže to by museli něco vědět o cenotvorbě, chování spotřebitele a cyklu prodeje autorských děl. Jenže to by se jim to pak nehodilo do krámu.

71: ad 4: sk by som bol hudobník, urobil by som dobré CD a núkal ho za 5000kč, tak si ho alebo niekto radšej stiahne z internetu, pretože cena je moc vysoká, alebo bude počúvať niečo iné. pirátstvo je skrátka konkurencia a ak by som chcel bojovať s touto konkurenciou, tak je asi jasné, že tých 5000kč je jednoducho moc a chcelo by to ísť s cenou výrazne dole. Inak nič nepredám.

[72] Když si někdo koupí konkurenční produkt, tak za to sotva půjde bručet. Pirátství není legální konkurence, ale porušení pravidel "hry". Faul ve fotbale.

Pozeram, pozeram, martin tusim dostal ban na zive :-)

Existuje nejaky rozumny dovod, preco tu vsetci toho trolla krmite?

[74] Na živě jsem nikdy nechodil. Jestli jsem tam byl 10x za život, tak je to dost. Ale i tak si troufám tvrdit, že zdejší auditorium nemá moc rozdílů. Na živě jsou warezáci a tady zas ti, co chtějí všechno "zadarmo", marže je sprosté slovo, jakmile to není GPL, tak je apriori špatné (né, že by jim to GPL bylo k něčemu kromě ceny 0,-) a všichni ostatní jsou buď trollové nebo iOvce. "Výborný" psychologický koktejl. A ta hlasitá menšina, se navíc snaží zmanipulovat ty ostatní těmi do nebe volajícími a zdravému rozumu se příčícími nesmysly nemaje potuchy o důsledcích svých teorií.

[71]
1. Náklady jsou základním kamenem pro tvorbu ceny produktu. Rovnováha nabídky a poptávky jenom určuje zisk, ale ve volném (nedotovaném) trhu nepůjde cena produktu nikdy pod cenu nákladů. Vzhledem k tomu, že u hudby nabídka velmi vysoce převyšuje poptávku a přesto jsou zisky velmi vysoké, bude asi něco špatně (všude jinde se tomu říká kartel a je to trestné).

4. Pirátství nijak neporušuje pravidla volného trhu, stejně jako jej neporušuje půjčování knížek a aut, je to normální konkurence prodejcům (mimochodem třeba ve Španělsku bylo právě na základě tohoto pirátství soudem uznáno jako legální). Navíc zrovna u pirátství je celkem prokázané, že tržby kvalitním produktům výrazně zvyšuje, takže potírání pirátství spíše ničí trh.

6. Obrat (a dokonce ani zisk) na jeden produkt a ani celkový obrat nikoho nezajímá. Zajímavý je celkový zisk a ten prokazatelně porušení „pravidel kartelu“ a snížení cen přináší.

[76]
1. Jinými slovy jsou náklady jen hodnotou určující limitní cenu. Ale výslednou cenu samy o sobě neurčují. Rovnováha P a N určuje primárně cenu nikoli zisk. Co se týká toho kartelu, tak bych s tím tak rychle hotov nebyl. Prodej nosičů není jediný způsob zpeněžení díla a dokážu si jednoduše představit jak snížení takové ceny může negativně zapůsobit na zisk z jiného způsobu. Aneb proč prodávat doménu, když příjem z jejího parkování mi stále nese dost a odhaduji, že ji stejně prodám za nějaký ten rok ještě s takovým ziskem, že celková suma bude vyšší než při okamžitém prodeji? Nicméně na konkrétní rozbor nemám dost informací.

4. Pirátství (tedy porušování autorského zákona) samozřejmě porušuje pravidla obchodu neboť jeho legalizací by nastala na trhu situace "prodej" mi to zdarma nebo si to vezmu. Nevěřím, že je ve Španělsku legální porušovat autorské právo, které je zakotveno i v mezinárodních dohodách.

6. Porušením kartelu se zisk společností v kartelu určitě nezvýší. Kartel udržuje cenu právě takovou, aby maximalizoval svůj zisk. To je jeho cíl.

[77]
1. Prodejnost naprosté většiny hudby je krátkodobá, takže tam nemá smysl si ji syslit. Ten příměr s doménou selhává, protože ani prodejem za nižší cenu se nevzdáváte autorských práv na prodávané dílo. Beatles se prodávají dodnes, i když ve své době byli levní a navzdory tomu, že i ve své době vznikaly pirátské kopie. Problém je, že stále odmítáte počítat s ušlým ziskem kvůli pirátství. Jako kdyby výrobce aut nahradil airbagy za nafukovací balónky (a zanechal cenu) a liboval si, jak mu to vydělává, ale naprosto ignoroval ušlý zisk, protože by většina lidí odešla ke konkurenci.

4. Tohle je blábol šířený multimediálními firmami, protože úplně stejná situace je u těch knih nebo aut (prodej mi to za minimum nebo si to půjčím u kamaráda) a stejně se prodávají. P2P sítě jsou ve Španělsku legální: http://torrentfreak.com/judges-liken-p2p-to-the-ancient-practice-of-lending-books-100608/ (samozřejmě pouze zdarma, vydělávání na pirátském obsahu legální není)

6. Ano, pokud kartel kontroluje veškerý trh, tak jeho zrušením dojde ke snížení zisku. Jenže právě díky pirátství kontroluje poměrně malou část trhu (má hodně velký potenciál růstu).

[71] 1. V případě audiovizuální tvorby poptávka nemá při tvorbě ceny vůbec žádné slovo. Protože neexistuje konkurence vzájemně zaměnitelných výrobků. Když si chceš koupit nahrávku nějaké konkrétní písničky (pokud zrovna není několik desítek let stará), tak se dá sehnat jen od jediného dodavatele. Na snížení ceny proto není žádný tržní tlak a dodavatel si může cenu nastavit jak chce vysokou.

2. Ford rozhodně neomezuje člověka, který už auto zaplatil a převzal. Ford totiž podle zákona NESMÍ zákazníka po převodu vlastnických práv nijak omezovat. Může mu maximálně zrušit záruku. Mediální průmysl ale chce zákazníkům kecat i do toho, kdy, kde a jak často si budou svoje zakoupené nahrávky pouštět.

3. Jak by se ti líbilo, kdybys zedníkovi musel platit za každou noc strávenou ve svém bytě, truhláři za každé sednutí na žihli, instalatérovi za každé umytí rukou a spláchnutí na záchodě, elektrikáři za každé zapnutí libovolného elektrospotře­biče... Tohle každému připadá absurdní, protože každý z nich odvedl jednorázovou práci, dostal jednorázově zaplaceno a když chce další peníze, musí udělat další práci. Co má tohle společného se státem řízenou ekonomikou a komunisty?

4. Pirátství není nic jiného než klasický černý trh. A nejčastější příčina vzniku černého trhu je nedostatek nějakého zboží, ať už z přirozených příčin nebo vytvořený uměle regulací a monopoly.

6. Až na to, že tohle platí jen u lesklých plastových placek, kde jsou náklady na výrobu, dopravu a marže maloobchodů a supermarketů. V případě digitální distribuce tyhle náklady odpadají a záleží jen na celkovém obratu.

[77] 4. Hromada experimentů s vydáváním děl za dobrovolnou platbu ukazuje, že plácáš nesmysly. Příklady:
Radiohead: In Rainbows http://en.wikipedia.org/wiki/In_rainbows#Sales_and_chart_placings
Humble Indie Bundle http://en.wikipedia.org/wiki/Humble_indie_bundle#History
Pioneer One (nízkorozpočtový seriál vydaný na Torrentu, tvůrci aktuálně vybrali přes 50 000 dolarů na příspěvcích, což odpovídá částce, kterou za prozatím vydané díly chtěli)
V našich končinách to zkoušeli i Wohnouti, Vypsaná fiXa a Horkýže Slíže, pokud je mi známo, tak všichni celkem úspěšně.

[78]
1. Jestli něco dává nebo nedává smysl, bych nechal na producentovi. Prodejem za nižší cenu se sice práv nevzdáváte, ale váš manipulační prostor se dost rapidně tenčí a přicházíte o zisk ze skupiny, která je ochotná zaplatit víc. A i kdyby nakrásně se dílu už za danou cenu neprodávalo, tak pirátství nemůže být legální formou naplnění potřeb spotřebitele, zrovna jako není legální vyrabovat obchod, který odmítá snížit cenu, protože majitel žije z jiného příjmu.

4. Nevysvětlil jste, že ke stavu, který jsem popsal, nedojde. Nazvat to blábolem je příliš laciné.

[79]
1. Tak zrovna u současné hudby bych řekl, že faktor substituce je daleko vyšší než mezi Škodovkou a Fordem. :-)

2. to je vytržené z kontextu

3. Jak by se ti líbilo, kdyby tě zaměstnavatel násilím donutil pracovat za mzdu, kterou si sám stanoví? Aby to bylo legální, tak by to musel posvětit stát. (BTW nepamatuješ jak se stanovovaly ceny před 89?)

4. Jistě. To jsem nikdy nepopíral. Odmítám však souhlasit s legalizací takové metody uspokojení potřeb spotřebitele.

5. Tyhle ekonomické teorie jsou nezávislé na typu produktu, jeho distribuci a variabilní a fixních nákladech. To jsou jen parametry, které mají určují kam padne výsledný rovnovážný bod.

[80]
1. V současné době se to nechává na producentovi a zcela evidentně to nefunguje. Přijdete o zisk ze skupiny, která je ochotná zaplatit víc, ale získáte zisk od skupiny, která není ochotná zaplatit to, co požadujete, a je dokonce ochotná se kvůli tomu připojit k nelegální činnosti (přičemž samotná ilegalita multimediální pirátství je absurdní a stále vychází ze středověkých zákonů o copyrightu, jejichž hlavním smyslem byla cenzura). To je právě ten váš princip nabídky a poptávky, který by měl konvergovat k maximálnímu zisku. Jak ale dokazuje třeba i ta zpráva citovaná panem Krčmářem, to se neděje a tedy trh není volný a velmi přesně mi připomíná minulý režim s centrálním plánováním, silným černým trhem, neustálým špehováním a omezováním, surovou propagandou a stanovováním nesmyslně vysokých trestů za činnost s minimálním dopadem na práva jednotlivců (rootkity od Sony, watermarking videí, ochrany bránící přehrávání na počítači nebo v jiné zemi a extrémně přísné trestání dokonce jen odkazů na kryptoanalýzu těch ochran, nepřeskočitelné a velmi agresivní protipirátské klipy dokonce i u médií pro nejmenší děti, neustálé zprávy o „nepřátelích mezi námi“ a jejich podvratné činnosti, jednou za čas silně medializovaný monstrprocesem s exemplárním potrestáním náhodně vybraného piráta a tak dále a tak dále). Jediný rozdíl je, že zde neplánuje stát, ale soukromý kartel (de facto monopol, protože ten kartel je navíc ze zákona privilegovaný státem; takže jde spíš o fašismus), a neplatí to na celou ekonomiku. Srovnání s krádežemi/rabo­váním/znárodňo­váním je právě absurdní argumentace multimediálních firem ve stylu zkorumpovaných agentů západních mocností, kteří nám chtějí rozvracet naši úžasnou socialistickou vlast — jim totiž ve skutečnosti prakticky žádná škoda nevzniká a nikdo jim jejich majetek nekrade, protože jej stále mají a mohou prodávat a taky prodávají (a vydělávají na něm). Příměr s půjčováním věcí kamarádovi je mnohem přesnější.

4. Vysvětlil, to vy jste to spíš nepochopil. Samozřejmě se najdou lidé, co budou po producentech požadovat hudbu zadarmo. Už teď jsou lidé, co kromě hudby požadují zadarmo i auta, knihy, mobily i jídlo. Ale na fungujícím principu půjčování (který multimediální koncerny jako vlastně jediní na světě mohou ze zákona svým zákazníkům zakazovat — to je hodně absurdní, nemyslíte?) to nic nemění.

[81] 2. To vůbec není vytržené z kontextu. To jen ty jsis ten kontext uměle rozšířil a začal se tvářit, že ta druhá část rozšířeného kontextu (prakticky celý původní kontext) není důležitý. Triky typu bait & switch si laskavě schovej pro někoho, kdo na ně naletí.

3. A další bait & switch. Kde se tu najednou vzala ta pohrůžka násilí, pod kterou podle tebe mají umělci pracovat? Srovnáváme tu placení umělců a ostatních profesí. Kdo by tu pohrůžku násilí chtěl využívat (kromě vydavatelských korporací, které se zatím musí spokojit jen s vydřidušskými nahrávacími smlouvami)?

4. Černého trhu se nedá zbavit silou. To jde jen vyřešením jeho základní příčiny.

5. Elektronická distribuce má prakticky nulové variabilní náklady a jediné fixní náklady jsou náklady na samotné vytvoření díla. Proto záleží jen na celkovém obratu a ne na jednotkové ceně. Když při nulových variabilních nákladech snížení jednotkové ceny zvýší celkový obrat, o stejnou částku stoupne i zisk.

Len ma tak zaujalo: V diskusii sa uz niekolkokrat vravelo o piratsve ako o niecom nelegalnom. Co sa v tomto pripade chape pod piratstvom? Pretoze ak sa na veci od vcera vecera nic nezmenilo, stahovanie vo forme, aka bola popisana v clanku je u nas stale plne v sulade zo zakonom.

[81]
1. Myslím, že to s tou konspirací už dost přeháníte. Dokonce bych řekl, že už si děláte legraci. Audiovizuální průmysl není v podstatě vůbec regulován. Srovnejte to např. s automobilovým průmyslem. Pokud k tomu jsou dostatečné ekonomické přiležitosti, tak může na trh vstoupit kdokoli. A ve specifických žánrech se tak i děje (viz. Česká Muzika). A ani ti malí producenti se snižováním ceny nepospíchají. To, že to někomu nedává smysl je irelevantní a spíš to dokazuje, že mu něco v jeho analýze uniká. (BTW neplacení daní, narušení ekonomické rovnováhy, která vede k rozpadu státu, a pod. bylo vždy hodnocené jako velmi závažný zločin)

4. Multimediální koncerny nejsou zdaleka jediné a ani ty si nemůžou diktovat vše. Např. existuje tzv. vyčerpání autorských práv (typicky knihy, CD, DVD). Pro software zase neplatí volné užití. Mimo autorská díla nemůžete např. půjčit (tedy vzít někoho do podnájmu) byt. Řada smluv je taková, že předmět smlouvy nemůžete podstoupit třetí osobě atd. Je to běžné.

[82]
2. Bavíme se ale o jiném typu smluv než je koupě. Pokud by to bylo ekonomicky zajímavé, tak není důvod, aby se nenašla konkurence, co vám podobné nakládání s dílem umožní. Žádné legislativní překážky pro takovou nabídku neexistují.

3. Dovolil jsem si pirátství přirovnat k násilí, které jen tak mimochodem nemusí být je fyzické. Umělec je placen jak si dohodne. Jde o svobodnou dohodu na trhu, který má sice svá specifika (jako mají jiné trhy), ale nikdo ho k ničemu nenutí. Konkurence mezi autory je a mezi producenty také.

4. Silou (= zákony + navazujícími kroky) ho lze výrazně eliminovat. Typický příklad z dneška jsou uniky spotřební daně. Rozhodně ale státní direktiva v podobě jak má fungovat trh ničemu nepomůže a legalizace pirátství už vůbec ne.

5. :-) tak si to zjednodušme. Řekněme, že o zákonech v ekonomice nic nevíme. Padl tu jeden názor, že multimediální společnosti tvoří kartel a uměle udržují cenu takovou, jakou známe, aby maximalizovali zisk. Pak tady padl druhý názor, že tyto společnosti o zisk přichází právě protože udržují vysokou cenu. Tak co si mám pánové vybrat? Zatím nemám potřebu si myslet, že se tyto společnosti nechovají jako správný hospodář (a počítám tam i ty malé flexibilní společnosti).

[83]
Pirátství v kontextu duševního vlastnictví je obecný pojem shrnující jakékoli porušení autorského zákona. Což je pochopitelně nelegální a dokonce trestným činem. Nejčastěji se tak děje neoprávněným šířením díla a v případě SW i jeho neoprávněným užitím.

[85] 2. Jaktože se tu bavíme o jiném typu smluv než o koupi? Mediální průmysl míchá dohromady koupi a licencování jak se mu to hodí, ale zásadně mluví jen o koupi. To není nic jiného než prachsprostý podvod na zákaznících.

3. Kdo bude nutit autora tvořit po zrušení zákona o kopírovacím monopolu? Autor má vždycky právo dílo nevydat, když nabízenou odměnu nebude považovat za dostatečnou. Podle nedávných výzkumů by se objem peněz, které lidé každoročně platí za kulturu, nijak nezmění. Změní se jen cesta, kterou ty peníze k autorovi doputují (a s největší pravděpodobností jich doputuje mnohem víc, protože skoro 90% zbytečně spolkne vydavatel a prodejci).

4. Jestli tady někdo zkouší zavést státní direktivu, jak má fungovat trh, tak jsou to vydavatelské korporace (například ACTA).

5. Ale oni se jako "správý hospodář" chovají. Ztráty způsobené vlastní neschopností se snaží odstranit metodou socializace nákladů a privatizace zisků za asistence státní moci. Že jejich návrhy jsou největší hrozbou pro svobodu a demokracii od pádu totality u nás a od pádu nacismu a fašismu na západ od nás je jim jedno.

[85]
1. Ale je regulován a je regulován hodně, jako neregulovaný se jenom snaží tvářit. Už jenom to zakazování kryptoanalýzy ochran multimediálních děl je fakt divný. Proč to neplatí třeba i pro algoritmy, které používá BIS? Zde je alespoň státní zájem to zakazovat. Slyšel jste někdy pojem kolektivní správce (což je soukromá! firma)? A viděl jste někdy, kolik si účtuje třeba jen za to, když chcete na svém koncertu zahrát svoji hudbu, kterou jste předtím na svoje náklady vydal a za to vydání opět kolektivnímu správci platil? A stejně budete tvrdit, jak je ten trh neregulovaný a volný.

Proč tedy neustále srovnává(te) pirátství a krádež, když o koupi vlastně vůbec nejde a vydavatelé skutečně o svoje kopie, které prodávají, nepřijdou? Pirátství (a bezúplatné půjčování) ekonomickou rovnováhu státu prakticky nenarušuje, právě protože je bezúplatné, opak tvrdí pouze ony multimediální firmy (známá pohádka o uniklém zisku a ztrátách pracovních míst, ale nějak zapomenou zmínit, že by si to zákazníci s největší pravděpodobností stejně nekoupili) — jinak by už přeci dávno ty firmy padly, ale ony místo toho vykazují jeden rekordní zisk za druhým. Chcete snad taky říct, že když doma postavím kopii Porsche (a nebudu ji prodávat), tak tím ohrožuji ekonomiku?

4. Nemůžete za úplatu, ale zadarmo můžete. Zkuste to neustále nemíchat dohromady. Multimédia (a i ten software) zde opravdu mají naprosto nesmyslnou výjimku (viz ten rozsudek onoho španělského soudu), kterou se snaží vynutit silou, a když to kvůli té nesmyslnosti nejde, tak ještě větší silou (a tedy regulací a dalším pokřivováním trhu).

[85]
1. Ano vlastně viděl. Sice to je nějaký ten rok zpět, ale účet byl 0,-. Pokud tady někdo šíří bludy, tak jsou to právě ty pirátské skupiny/jedno­tlivci. Dokonce jsem viděl i účet za prodej nosičů. Také nula (v našem případě). Jenže když on ten boj proti korporací (nejlépe globálním) a státní správě je tak dobrodružný, víte?

Obchod je směna zboží (ať už je zbožím smlouva nebo fyzický produkt) za jiné zboží nebo měnu. Jestliže na jedné straně je nula, tak to prostě není obchod. Pokládáte přístup spotřebitele/piráta "prodej mi to za nula nebo si to vezmu" jako relevantní vyjednávání o ceně obchodu? A nebo je záměrem toto odvětví transformovat na financování dobrovolnými dary příp. zvláštní daní a ze státního rozpočtu? Jinam ta legalizace pirátství totiž nevede.

S tím Porsche jste se také netrefil. AZ vám nezakazuje si udělat kopii pro vlastní potřebu. I ten program si můžete naprogramovat podle nějakého vzoru bez problému (alespoň těch právních :-))

Myslím, že váš problém je, že se příliš soustředíte na detaily a zatím vám celý smysl a důsledek ujíždí do "nereálna" (něco jako mikrobenchmarky v IT).

4. Ve většině případů ani zadarmo. Ale v konkrétním případě záleží, co je obsahem smlouvy. A španělský soud nekonstatoval nic víc než, že "nože, byť jimi lze spáchat zločin, nejsou zakázané". Rozhodně nepovolil šíření děl pomocí P2P. Přinejmenším seeder, pokud bude chycen, tak i ve španělsku spáchá trestný čin.

Myslím, že k uvedenému tématu tady bylo řečeno dost, takže se omlouvám, ale na další reakci asi už odpovídat nebudu. Jen bych se opakoval.

[89] 1. Lidi jsou za kvalitní kopie ochotní platit víc než dost. Jinak by si například neplatili premium účty na RapidShare jen kvůli stahování filmů. Háček je v tom, že mediální průmysl v porovnání s pirátskou nabídkou nabízí zmetky. Už to tu padlo jednou v [18], ale hodím to sem znova: http://www.libertes-internets.net/archives/images/piracy-full.jpg A to tam ještě chybí zmínka o DRM a faktu, že spousta lidí chce film rovnou v elektronické podobě, ne na kusu plastu. Kvalita je mnohem důležitější než cena, a až bude mediální průmysl nabízet aspoň stejně kvalitní kopie jako piráti, tak se můžeme začít bavit o ceně.

A mimochodem, to o soustředění na detaily, kvůli kterému smysl a důsledek ujíždí do "nereálna" pro tebe platí dvojnásob. Autorský zákon není nějaká Jediná Zjevená Pravda(tm) vytesaná do kamene na věky věků. Před dvaceti lety přinesl Internet změnu, kvůli které je zcela namístě smysl jednotlivých částí autorského zákona od základu přezkoumat a případně přepracovat. Zákon má dělat to, co je správné v současnosti, ne to, co tvrdí nějaký 120 let starý kus textu, že má být správné.

[89]
1. Hmm, tak to já mám teda hodně jiné zkušenosti (a jinak vysoké účty). Nakonec ty peníze dostali oni hudebníci zpátky (po roce při vyúčtování), ale to, že vůbec museli zaplatit, je absurdní. Dovedu si snadno představit, že tím úspěšně blokují vstup další konkurence.

Nebojuji proto všem globálním korporacím nebo státní správě. S většinou mám dobré zkušenosti (alespoň v Evropě), systém je sice často těžkopádný, ale ve většině případů funguje. Bojuji proti fašistickým postupům multimediálního kartelu (a jejich vymývání mozků lidí jako vy), kterému se podařilo pomocí mezinárodních dohod sjednaných převážně soukromými společnostmi a za zavřenými dveřmi donutit jednotlivé státy přistoupit na jejich podmínky.

Nikdo kromě vás tady nikde neřekl něco o „prodej mi to za nula nebo si to vezmu“, ale o obyčejném půjčování. Kina, diskotéky, koncerty, televize, rádia — ti všichni by stále platili, protože ty produkty používají pro svůj vlastní zisk (a už dneska představují většinu příjmů multimediálních korporací). Mimochodem: ty techniky totožné s agresivní reklamou multimediálních korporací (bait&switch a argumetnace ad absurdum hrozící koncem ekonomiky) používáte schválně? A argumentujete podobně u prodejců televizí, ať vám ji dají zadarmo, jinak se budete dívat u souseda, protože jemu nezakázali vás tam pustit?

AZ mi nedovoluje udělat si kopii pro vlastní potřebu díla s ochranou (což jsou dnes všechna), dokonce mi nedovoluje přehrávat ani zakoupený originál takového díla v Linuxu (protože implementace je veřejná a tedy splňuje definici obcházení ochrany). Za možnost udělat si vlastní kopii platím povinné autorské poplatky ze všech médií, kam bych mohl takovou kopii teoreticky udělat (i za disky do web serverů mojí firmy), což je normální princip kolektivní viny, takže žádné dovoluje, já si tu možnost povinně platím a smím to využít jenom za hodně omezených podmínek (které ale zcela legálně nikdy nenastanou, pro využití toho práva musí někdo ty ochrany obejít a tedy porušit zákon). Zase má multimediální průmysl něco navíc a zase to pro lidi jako vy zvládá prezentovat jako obrovský ústupek lidem, což jim sežerete. (A prosím nesrovnávejte to s daněmi, tyhle „zvláštní daně“, kterých se tak bojíte, platíme už stejně všichni povinně soukromým organizacím.)

To vám ujíždí realita pod propagandou multimediálních korporací, jak se celý svět rozpadne, když se někdo rozhodne to nějak změnit. Až do středověku se na autorská práva kašlalo (na samotné autory se kašlalo ještě déle) a ekonomika stejně fungovala. Třeba Alexandrijská knihovna byla na porušování autorských práv založená a tamní ekonomice, vědě i společnosti to velice prospívalo. Nebo se podívejte na prakticky totožné propagační kampaně Microsoftu versus fungující trh okolo systémů GNU a BSD — proč by zrovna multimédia měla být oproti tomu nějakou výjimkou? Kdo tu potom pro detaily přehlíží celek?

4. Zase si pletete jablka a hrušky (nebo to děláte schválně?). Ten soud se sice zaobíral trestáním trackeru (kde uvedl to, co vy, tedy že trackování nemůže být zakázané kvůli tomu, že se trackovanými daty porušují autorská práva), ale navíc v rozsudku jasně konstatoval, že sdílení v P2P sítích je legální, pokud je bezúplatné. Přečtěte si alespoň ten výtah z rozsudku, co je citovaný v odkazovaném článku.

[91] Tak jen jeden komentář k tomu výroku soudu. Uvedený názor, že sdílení souborů je jako půjčování, nemá žádnou právní váhu, jelikož se netýkalo meritu žaloby. Osobně jsem byl svědkem jednoho případu, kdy soud v ČR konstatoval v odůvodnění rozsudku, že došlo k závažnému spáchání trestného činu. Nicméně opět to se žalobou nesouviselo, takže nikdo nebyl s daného činu obžalován, vyslýchán, souzen příp. odsouzen. Vím i o dalším podobném případu z doslechu. Prostě někdy mají soudci potřebu se osobně vyjádřit, ale jejich výrok neznamená, že kdyby sami takový případ soudili, že by se svým výrokem řídili. V daném případě to znamená, že pochybuju, že kdybyste ve Španělsku dal všechna dostupná díla na internet bezplatně, tak to není trestné, byť je to v souladu s daným výrokem soudu.

ad martin ([92],[89], ...) - do jisté míry Vám děkuji, protože jste vyprovokoval zajímavou diskuzi ostatní sem chodících lidí.

Skutečnost je dle mého názoru (podpořeného přečtením všech 92 příspěvků) takováhle.
Naučil jste se (snad - nejsem odborník na současné 'právo'), nynější zákony, které jsou však již dávno ovlivněné nadnárodními prodejci. Znáte také názory oněch nadnárodních prodejců.
Stávající systém se vám líbí a nechcete nic měnit. Tím pádem, pochopitelně nechcete chápat, že by to mohlo jít i jinak.

Na druhé straně jsou lidé, kteří vědí, nebo třeba i jen věří, že to jinak jde, a změnit to chtějí.

Co by se mě líbilo, aneb hudba (patrně velmi vzdálené) budoucnosti, dejme tomu sci-fi:
Možnost zlegalizovat materiály získané momentálně né tak úplně legální cestou. Možnost, která by stála málo - např. cenu vstupenky do kina; tedy 100, max 150). Možnost, kde by se autorům díla (né producentům, ale autorům) dávalo 90% té částky co zaplatím.

pozn. Dokážu si představit i větší 'sci-fi'

[93]"Možnost zlegalizovat materiály získané momentálně né tak úplně legální cestou." v některých odvětvích už funguje a dokonce se firmám i vyplácí (jinak by to asi nedělali)
Jeden příklad za všechny z herního průmyslu: EA/Bioware Mass effect; Dragon Age

Máte-li hru originální připojíte se na net a stáhnete si k ní dodatky bez problému a s žádnou nebo minimální další cenou (podle velikosti dodatku)

Nemáte-li hru originální máte dvě možnosti:
- Zaplatíte si nějakou částku za "zoriginálnění" hry (váš účet u nich dál počítá, že tu hru normálně vlastníte)
- Nebo (již několikrát zmiňovaná nula ceny, která není pro klienta tak úplně nulová, jak to korporace maluje) budete prolézat net kdo ví jak dlouho a hledat funkční a nezavirovanou verzi čehosi, která vám to rozšíření přidá do hry, ale typicky nepočítá s tím, že za pár dní/týdnů objeví další rozšíření.

Člověk tím pádem platí za aktualizovanost hry, ne za hru samotnou. Navíc je to pro hru skvělá reklama sežene nové zákazníky tím, že si hru stáhnou a nechtějí se štvát s aktualizacemi, tak si ji radši "zoriginální" a mají ji v jimi vybraném formátu.

Mimochodem teď právě probíhá už třetí ročník Humble Indie Bundle, který jasně ukazuje, že to jde i jinak. Hry máte za tolik, kolik uznáte za vhodné, můžete je kopírovat, jak chcete (žádné DRM, pirátění zdarma není pronásledováno), a přesto za pár dní letošní ročník vydělal přes 400 000 USD (minulé ročníky vydělaly vždy přes 1 000 000 USD)

[95] Ano. To je to dobrovolné dárcovství. I české charitativní organizace takto získají (nikoli vydělají) desítky až stovky milionů korun (to B, které je třeba dodat je, že většinu získají ze státního rozpočtu). Dokonce se nemusíte omezovat jen na autorská díla. Běžný je dobrovolný poplatek v šatnách, některých věřejných záchodech nebo některých hradech.

To B u Humble Indie Bundle je, že je to pokud se nepletu 3. ročník, což je na konstatování životaschopnosti dost brzo, nehledě k tomu, že se jedná o časově omezené akce. A dále bych výběr her přirovnal k předlistopadovém výběru potravin u nás vůči západní Evropě (ve skutečnosti je ten poměr u her ještě o několik řádů horší).

Taková akce zcela jistě není funkčním ekonomickým modelem, ale zajímavým marketingovým nástrojem. A v tuto chvíli je funkční právě mimo jiné proto, že stojí vedle platných zákonů o duševním vlastnictví, které brzdí nasycení poptávky.

DRM nefunguje.
Hudba se bude šířit někdy ke škodě posluchačů (něco je fakt drahý i když se to ukradne :D).
Prostě audio-video nejde uhlídat, za současného stavu a rozvoje internetu a lidských potřeb a návyků..
Já nemám peníze na nákup jakékoliv audio/video produkce, takže mám na výběr neposlouchat komerční hudbu vůbec (té svobodné je beztak dost: jamendo.com, magnatune, youtube..) a nebo jí "sic" legálně stáhnout, ale za předpokladu že je někdo tak hodný a poruší zákon v můj prospěch (podotýkám že za audio/video nebo knihy nebudu platit tak jako tak...).
Takže v podstatě je to jen o tom, jestli budu mít vzdělání (tedy spíše častěji zábavu) či nikoliv.
Minimálně tu zábavu se snažím eliminovat a u vzdělání také o to, aby nikdo kvůli němu nemusel žádný zákon porušovat..

Vtip je prostě v tomto: číst knihy z knihovny a půjčovat/vyměňovat knihy.
Poslouchat, případně kopírovat a šířit, tvořit a podporovat svobodnou tvorbu.
Tvořit, spoluvytvářet a měnit obsah.

Nenechat na sebe působit propagandu a marketing a nebo to v maximální míře omezit.

Takže rada zní: nekupujte kýče (byť jsou líbivé a fungují třeba jako drogy) a nekraďte a neporušujte zákony, pokud fakt nemusíte (pokud vám zákony nevyhovují ale dá se ještě trochu dýchat, snažte se je změnit a ne porušit, volte například čps ..)

I když většinou platím to, co používám (posílám i dobrovolné peníze přes PAYPAL různým tvůrcům pěkného software který používám), hudební průmysl mě svou arogancí přesvědčil o tom, že JIM už peníze dávat nechci.

Já jsem si dřív CD kupoval a hodně jich ještě mám, peněz do toho padlo hudně :-)
Všechny jsem si ale později přetáhnul do MP3 a poslouchám na PC.
A další už si v budoucnu asi taky stáhnu z webu.
Proč?

Například VANGELIS, JARRE, ..... jsou cd které jsem dávno před lety koupil za cca 500Kč za kus a často je poslouchám.
Jenže:
- posloucháním se mi postupně poškrábaly
- nikde mi nosič za poplatek třeba 20kč nikdo nevymění, práva znovu kupovat nemíním, už jsem je velmi draze jednou provždy koupil??????
Nebudou mi snad distribuční společnosti tvrdit, že CD vydrží celý můj život při běžném provozu nepoškrábané.

Řešení je jednoduché - převedu do MP3 a poslouchám na PC kde nemusím hledat CD k poslechu ani vyměňovat CD ve věži. Taky když jedu na chatu, kde chci poslouchat. Mám sebou povinně tahat tašku CD? K CD už jsem se pak nikdy nevrátil.

Pokud mi tyhle výhody nikdo v budoucnu nenabídne, nemám důvod ze sebe dál dělat blázna a předražený průmysl dále podporovat, protože v momentě kdy jsem CD zaplatil (draze, velmi draze koupená autorská práva na soukromý poslech) už jsem prodejce přestal zajímat a neposkytnou mi vůbec žádný další servis.

Takto se přece chovají podvodníci, ne? Prodám ti CD a už mě dál nezajímáš!!!