Na mostě Karla stojí Jirky táta a poslouchá hudbu Plíhala

Prosím o uvedení zdroje k výše uvedeným tvrzením.

[1] Pravidla českého pravopisu

Žluté Jančury mě dostaly :-D
Nicméně se s tímto jevem příliš nesetkávám, není to zase nějaká pražská specialita?

Je to jistě více než rok, co jsou média, zejména televizní, zaneřáděna slovem nicméně. Snad v každé druhé větě to slovo zazní, ať už z úst redaktora, politika nebo kohokoliv jiného. Ze svého mládí si pamatuji, že se zase hojně užívalo slovo vlastně. Nicméně je patrně jeho novodobá podoba.

Opravdu je to "jediný správný způsob", jak říci, co komu patří?
Nezáleží na kontextu?
Např.
"Pokud se jedná opravdu o tužku Tomáše, tak je vrahem zahradník." je IMHO v pořádku. A ten "obrácený/ruský" genitiv tam zůdrazňuje, že klíčový je majitel toho písátka.

Věta "Pokud se jedná opravdu o Tomášovu tužku, tak je vrahem zahradník." nechává posluchače na pochybách, jestli klíčový poznatek je to, že majitelem písátka je Tomáš, nebo jestli jde o to, Tomášovo písátko je tužka (a nikoliv pero, nebo propiska).

O tom, že v článku uváděné příklady jsou špatně a že 99% užití tohohle jevu je taky špatně, se nebavím.

[5] Záleží na tom, na jaké slovo dá vypravěč důraz. Posluchače to pak rozhodně nenechá chladným. Tužku Tomáše v tom textu vypadá a zní hrozně, spíš to vypadá jako nějaká přezdívka - Tomáš Tužka.

[6] A to je váš soukromý názor, nebo tlumočíte pravidla českého pravopisu?
Není jenom mluvený projev, je i projev psaný a tam se důraz vyjadřuje někdy dost těžko. Proto je IMHO v pořádku ho vyjádřit obráceným přivlastněním.
Kdo mi říkal, že je to v pořádku - to vám už neřeknu, ale žiji s tím už desítky let :-) Proto jsem byl zaražen, když autor blogu tvrdí, že jenom tak klasická forma je správná a žádná jiná.

@"Pokud se jedná opravdu o tužku Tomáše, tak je vrahem zahradník." je IMHO v pořádku.

Jestli se vám tohle zdá v pořádku, tak nemáte cit pro jazyk.

[7] Kdo mi říkal, že je to v pořádku - to vám už neřeknu, ale žiji s tím už desítky let :-)

Například pan Vozáb v nejisté sezóně uvádí svůj citovaný monolog: „Nějakej blbec v rádiu - profesor to byl - ten říkal, že už to je povolený.“ To ho taky vyprovokovalo k napsání dopisu.

[5] Ne, taková varianta není možná. Podstatné jméno nemůže určovat vlastnosti jiného podstatného jména. K tomu slouží přídavné jméno. "Potkal jsem pes černá" je nesmysl.

Napadl mě jiný příklad: "Potkal jsem mašinku Tomáše." Tím říkám, že jsem potkal tu kreslenou postavičku (viz Google). Ale "Tomášova mašinka" znamená něco jiného.

> "Pokud se jedná opravdu o tužku Tomáše, tak je vrahem zahradník." je IMHO v pořádku.A ten "obrácený/ruský" genitiv tam zůdrazňuje, že klíčový je majitel toho písátka.

A proč ne takhle:

Pokud se jedná opravdu o tužku Tomášovu, tak je vrahem zahradník.

[7] Je to můj soukromý názor a plně souhlasím s [8]. Uvedený příklad je dost nepovedený a rve mi to uši. Zrovna tak jsem alergický na používání číslovek ve tvaru do 10-ti dnů, za největší zvěrstvo považuji do 3-í dnů. Jednak to příšerně vypadá a dále se podceňuje inteligence čitatele, který číslovku zajisté zvládne vyskloňovat. Stejně tak inteligentní čitatel pochopí pointu detektivky, když se bude jednat opravdu o Tomášovu tužku.

[12] Zrovna dneska jsem se rozčiloval nad nápisem, kde bylo 9ti, a vzpomněl si na prasárny typu 15ti %ní. Děs a hrúza.

[8] Pouštíte se do odvážných tvrzení. To, že to považuji za přijatelné podle pravidel, neznamená, že mne to netahá za uši a že to používám. Cit a pravidla jsou dvě různé věci :-)

[10] "Potkal jsem pes černá" je opravdu nesmysl. Bohužel nechápu, jak to souvisí s tou konkrétní situací použití přivlastnění, kterou jsem popsal. Podle mne nijak.
"Potkal jsem mašinku Tomáše" může mít podle mne oba významy.
Netvrdím, že můj názor je správný - psal jsem, že původ toho, proč si myslím, že to tak je, je málo důvěryhodný. Ale nepsal jsem to sem, abysme si oba mysleli, že si každý z nás myslí, že jeho názor je správný. Očekával jsem, že mne někdo odkáže na nějaký důvěryhodnější zdroj. Motivace prokázat, že se ten druhý mýlí, je na internetu obvykle velmi silná :-) Anebo, že mi někdo - opět nějakým zdrojem - potvrdí, že mám pravdu :-)

[11]Tak to zní velmi dobře a určitě to bude správně. Otázka je, jestli mohu jít ještě dál a říct i tužku Tomáše. Jak už jsem psal - já to nepoužívám, takže pro mne je to debata čistě akademická, ale odkaz na nějakou větší autoritu, by se hodil.

[12] Mne to za uši tahá taky - ale moji babičku zase berou mrákoty, když vidí napsáno fyzika, nebo prezident :-) To není kritérium toho, co je povoleno.
Tak 10-ti dnů je chyba dvojnásobná. Zaprvné si tu číslovku má ohnout sám čtenář a nepatří tam to ti. A za druhé tam nepatří ten spojovník. Ten se používá v angličtině, v češtině pokud potřebuji "prodloužit" číslovku, tak bez pomlčky. Např. 13členný tým vyhrál 50litrový sud piva z 200letého pivovaru. To jenom tak pro doplnění.
Ale jinak porovnáváte úplně jiné věci. Doplnění správného tvaru číslovky je jednoznačná a jazyková věc. Zatímco odhadnutí jestli pointa je v osobně, které patří písátko, nebo v druhu písátka, není jednoznačná a s gramatikou nesouvisí. S touhle logikou byste mohl zavrhnout polovinu gramatických pravidel, protože informace, které nám poskytují se taky mohou vyjádřit jinak, případně mohou být pochopeny z kontextu.

Oops, hrůza.

od té doby co jsme si začali dobrovolně říkat česko místo krásného Čechy nebo Česká Republika je mi to už všechno jedno.

patří nám to

[5] a co třeba: „Pokud je ta tužka opravdu Tomášova, je vrahem zahradník.“?

Tam je jednak jasné, že jde o ten přivlastňovací vztah, a jednak to zní lépe, více česky. A dokonce je to kratší.

Navíc – nepoužíval se obrat „jedná se“ tradičně jen pro soudní spory? (jinak: běží, jde o…)

[13] 15ti %ní je nepochybně hrozně vypadající a špatná zkratka, ale doufám, že chápete, že 15procentní je zcela správně :-)
Obecně psaní číslovek, je největší tragédie. I jinak inteligentní lidé nechápou, že když věta začíná číslovkou, tak první následující písmeno už není velké (ne podle pravidla o velkém písmenu na začátku věty).
Oddělování jednotky od číslovky se taky moc nenosí. Např. 230V místo 230 V.
A čím více číslic je v číslu, tím větčí pravděpodobnost, že tam neudělají ani jednu mezeru - např. 2034958759.
V angličtině se používá desetinná tečka, takže na co česká čárka...
Jo, číslovky....

A ještě velké písmeno u dnů v týdnu: Pondělí, Úterý, .... Opět - v angličtině se to používá a někdo to dal do nějaké české verze MS Wordu. A když to tak píše MS Word, tak to přece musí být správně :-)

[16] já „Česko“ neříkám

[16] Líbí se mi, jak diskuze nabírá (i mým přispěním) čím dál větší offtopic kurz :-D
Tak Česká Republika snad proboha nikdo soudný nepoužíval a nepoužívá :-)
Česká republika se oproti tomu používá často. Rozhodně častěji, než jak je jinde obyklé používat celý nezkrácený úřední název státu.
Čechy taktéž nikdo používat nepřestal, akorát to díkybohu přestali lidi používat pro označení celého našeho státu, což byla jednoznačně chyba.
Mít jednoslovný název pro stát, je holt obvyklé, takže pokud jste nevymyslel něco lepšího, tak Česko je jednookým králem mezi slepci.

Na druhou stranu: PKOJF – Park kultury a oddechu Julia Fučíka – je snesitelnější než: Juliův Fučíkův park kultury a oddechu.

A místo Jméno růže od Eca budeme napříště psát Růžino jméno a jméno Pyrrhos budeme skloňovat podle vzoru žena (jako ve zmíněném filmu, podle mě jednoznačně nesprávně). ;-)

[20] Pokud jde o nějaký (domnělý) útlak Moravanů a Slezanů, „Česko“ na tom nic nezachrání a není o nic lepší než „Čechy“. A pokud jde o správnost/přesnost, je to jen vykonstruované – proč by zrovna „Česko“ měla být celá republika a „Čechy“ jen část? Navíc je normální, že jedno slovo má víc významů. Podobně se používá třeba Amerika místo USA nebo Anglie/Británie místo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska nebo Rusko místo Sovětského svazu či Ruské federace… Vždycky záleží na souvislostech a určitá nepřesnost/ne­jednoznačnost je normální součástí přirozeného jazyka.

[21] park Julia Fučíka - na to je holt pravidlo, že "přivlastňovací přídavná jména netvoříme od víceslovných pojmenování a podstatných jmen v množném čísle"

Ovšem jak psal pan Krčmář, tak podstatné jméno nemůže určovat vlastnost jiného podstatného jména, takže někde v matrixu je chyba :-D

[23] Nevidím nikde nějaký útlak, ale prostě Čechy je tradičně označení jenom části našeho současného státu.
Ano, dříve se běžně říkalo Holandsko místo Nizozemí. Běžně se říkalo Anglie místo (Velká) Británie, anebo se říkalo Británie místo Spojené království. A taky se říkalo Rakousko a myslela se celá podunajská monarchie.
A jak jste si mohl všimnout, tak se od toho ustoupilo a používají se správné názvy.
Amerika je opačný případ a taky to občas (mimo USA i v USA) působí slušné nejasnosti. A Rusko místo Ruské federace je přece jenom úplně jiná situace - postavení Ruska v Ruské federaci je prostě úplně jiné, než postavení Čech v České republice.

@22

"Jméno růže" není podle mne ten případ.

http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2010/jmeno-ruze

[10] "Ne, taková varianta není možná. Podstatné jméno nemůže určovat vlastnosti jiného podstatného jména. K tomu slouží přídavné jméno. "Potkal jsem pes černá" je nesmysl."

Takže místo zloděj aut je správné říkat autový zloděj? To přece né :)

[23] Takže by bylo lepší zkracovat Českou republiku třeba na Moravsko? Anebo v rámci rovného přístupu pro všechny tři části státu rovnou takové pecky jako Morče, Čechrava, Českozemsko nebo Čechoslávie? Díky bohu, že se nenašel žádný pitomec, který by něco z toho dokázal prosadit.

Čechoslávie nezní špatně :-) Pořád lepší než Česko.

[26] Nevím, jestli rozumím té poznámce. Slovní spojení "jméno růže" by asi bylo možné vykládat druhým způsobem (tedy podle vzoru "jméno Petr"), nicméně vzhledem k tomu, že se kniha v angličtině jmenuje "The Name of the Rose" (mimochodem angličtina ukazuje jasně, že mít dva druhy přivlastňovacích spojení) a v dalších jazycích je to stejné (včetně originálního "Il nome della rosa"), můžeme takový výklad podle mě směle vyloučit. Ten výraz je jasně přivlastňovací. Pokud jsi měl na mysli něco jiného, dej prosím vědět.

Teď je ještě otázka, proč nebožtík pan Vozáb nebo ten, kdo mu ta slova vložil do úst, neuměl skloňovat řecká jména a proč to po něm takto špatně kdekdo opakuje.

Oprava: Angličtina ukazuje jasně, že mít dva druhy přivlastňovacích spojení je elegantní a užitečné.

[18]
>15ti %ní je nepochybně hrozně vypadající a špatná zkratka, ale doufám, že chápete, že 15procentní je zcela správně :-)

:) Nejen 15procentni, ale i 15%.

> Oddělování jednotky od číslovky se taky moc nenosí. Např. 230V místo 230 V.

Ano, to je typický nešvar. Ale oboje je správně, ale má různý význam. S mezerou podstatné jméno, bez mezery přídavné (viz 15% výše).

Ano, "jméno Petr" jsem měl na mysli. Vypadá to, že jsem se mýlil.

Rozhodně by mě zajímal nějaký zdroj který by potvrdil nebo vyvrátil, že je toto použití špatné. Třeba věta "To je dům mého bratra." je podle mě z gramatického hlediska úplně v pořádku. Slovo "bratra" tam má roli přívlastku neshodného.

Nemůžu teď najít Pravidla českého pravopisu a ani nevím, kde bych to tam hledal. Teď mám jen tohle: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADvlastek#P.C5.99.C3.ADvlastek_neshodn.C3.BD

A co říkáte na sousloví “nebude se to tam vejít“? původně jsem myslel, že tuhle hrůzu vymyslela dcera, ale používá to dost lidí. Už na to mám slušnou alergii :-)

Chtěl bych jenom upozornit, že neexistuje žádná správná čeština. Neexistuje žádný úřad, který by stanovil co je česky správně a co špatně.

Samotný Ústav pro jazyk Český nemá autoritu ani pověření určovat co je spisovná čeština a co nikoli. Tím spíše, že se tento ústav snaží spíše o opak, zjišťovat jak se česky mluví a píše a to popsat jako pravidla češtiny.

Tedy, pokud někdo napíše, že je něco nesprávně česky, je to jeho soukromý názor. Nic více a nic méně. Není o co, kromě citu ho opřít.

V českém jazyce je flexibilita umístění pořadí slov.

V češtině je velmi těžké hledat nedvojznačná vyjádření.

Kromě toho pan Krčmář nesprávně předpokládá, že vše je přivlastňování, což není:

Projev Havla = projev, který přednesl Havel (není to přesně totéž jako Havlův projev, tedy projev vlastněný(nap­saný/stvořený) Havlem). Projev Havla (= jak se projevuje Havel, jeho chování) je dalším významem. „Projev pana Krčmáře po návštěvě hostince“ je zcela běžná, správná česká věta s důrazem na projev (zřejmě nepatřičný).

Znovu, čeština nemá žádnou autoritativní podobu. Nelze tedy jednoznačně prohlásit co je správné a co ne. Samotný Ústav pro jazyk český se spíše snaží vše co se objevuje zahrnout do češtiny a nedávno uvažoval o tom, že zahrne „by jsem“ do svých análů. Pokud se bude „ruský genitiv“ objevovat častěji, Ústav ho prostě zahrne též.

[35] Tak samozřejmě je pravda že žádný zákon určující pravopis (nebo přisuzující toto právo nějakému úřadu) neexistuje. Je pravda že pravidla jsou do velké míry otázka citu, vyvíjí se s časem, liší se dle sociální vrstvy, existují různá lokální nářečí která se od "spisovné češtiny" mnohdy zásadně liší (ne nadarmo se říká že leckterý Vietnamec umí česky lépe než Ostravák ;-) ) a co teprve když Moraváci přijdou s tím svým "rožni" místo "rozsviť" ...

Hlavním cílem jazyka ale myslím je sdělovat informace, a to pokud možno jednoznačně, čemuž např. právě ruský genitiv mnohdy brání (viz. vlaky Jančury, pero jménem Tomáš apod.). A to je špatně. Bohužel mnoho lidí si tyto nejednoznačnosti ani neuvědomuje (oni ví jak to myslí, nedochází jim že ostatní to mohou chápat jinak).

Samozřejmě "Projev Havla" může být zcela správně - např. pokud označuje (vámi uvedené) chování p. Havla. V tom případě to ale AFAIK není ruský genitiv, tj. (chybné) použití 2. pádu namísto přivlastňovacího přídavného jména. Tady je ale 2. pád zcela na místě (projev koho/čeho), ergo to není genitiv.

Nicméně ano, může se stát že za pár (desítek) let bude ruský genitiv běžnou součástí mluveného jazyka. Případně se zruší i/y, š/ž, s/z atd. Doufám ale že se ani jednoho z toho nedožiji.

Už dnes ostatně brutálně trpím, když jsem náhodou svědkem např. zpravodajství na libovolné stanici. Zejména dvě "jazykové chuťovky" se v poslední době množí:

1) stupňování přídavných jmen pomocí "více" ("více rychlý" namísto "rychlejší", "více spolehlivý" místo "spolehlivější" apod.)

2) neustálé používání ukazovacích zájmen (ta krize, ten poslanec, to auto, ...)

Objevuje se to zejména u dopisovatelů z anglosaských zemí, kde mají "more" a "the", a mozky novinářů to zřejmě kapacitně nepoberou nebo tak něco. Ale v poslední době se to objevuje i u novinářů působících čistě v ČR - zřejmě jim pak přijde že zprávy pak působí exaltovaněji, naléhavěji nebo co.

Tak schválně, zkuste napsat "správně" tenhle citát z Večerníčku:

<cite>Toto je klobouk kouzelníka Pokustóna a v něm bydlí dva králíci.</cite>

[2] Chtěl jsem citaci daného pravidla, tohle je mi na hovn@. Když už něco chcete napsat, tak se trochu namáhejte.

Diskuse je podnětná a dlouhá a rozebírá toho více, takže jsem ji celou nečetl.
Teď já:
Ve větě „Na mostě Karla stojí Jirky táta a poslouchá hudbu Plíhala“ je špatně „mostě Karla“, bylo-li by to vlastní jméno, bude to „Mostě Karla“. Vzhledem k tomu, že jako vlastní jméno je podoba dána, je to i tak špatně a jediným možným tvarem je „Karlově mostě“ (pomíjím alternativní koncovky). „Jirky táta“ je mluvnicky správně, ale slohově špatně, protože neshodný přívlastek se umisťuje před řídící člen tak v umělecké literatuře, což zde není. Takže podoba „táta Jirky“ je mluvnicky zcela správná a její použití je věcí pouze slohového cítění autora. To stejné platí pro „hudbu Plíhala“.
Do sebe!

Proč jsem [38] psal? Pan Krčmář tu vytváří nějaké konstrukce, které nedoložil, ale přitom vůbec nikoho nesere, že se na Rootu od 3/4 autorů (a diskutujících) běžně objevují tvary „html soubor“, „nad Cuneiform enginem“, „GTK knihovna“, „Python jazyk“ a další hovadismy. Přeborníkem je v tom asi pan Štrauch, ale zrovna pan Krčmář mu zdatně sekunduje.

37: To je prosím klobouk kouzelníka Pokustóna a v něm bydlí dva králíci. :-)

16, 19, 20 - dovolím si poznamenat, že pojem Česko byl používán od roku 1918 v názvu Československo. Pokud by se celé Česko správně nazývalo Čechami, očekával bych, že v roce 1918 by stát byl nazván Čechyslovensko, což se ovšem nestalo. Druhá věc, je, že je sice možné používat název Čechy pro celou republiku, ale pak by bylo vhodné změnit název historické země.

Co se týká argumentů na to, že Česko je správný s ohledem na tvorbu jednoslovných názvů jiných států, tak z tohoto pohledu by bylo správně i Čechie (podle Itálie, Francie či Arménie), ale zřejmě i Čechy. Co by asi bylo úplně správně, by byl název Českistán nebo Čechistán.

Je otázkou do jaké míry jsou přípony -ie a -sko záměnné, zda by nebylo možné říkat např. Italsko nebo Francozsko, případně Španělie nebo Irie.

Mimochodem, když už je tady probírán jednoslovný název, dovolím si připomenout, že jednoslovný název Česka v angličitně doporučený ministerstvem zahraničí je Czechia.

23, 25 - v lidové mluvě je jistá nepřesnost tolerována, často je to způsobeno vývojem, např. vznikem jména daného státu v relativně nedávné době (např. Barma místo Myanmar). U Sovětského svazu navíc i proto, že krátký jednoslovný název je obtížné vytvořit (např. Sovětsko nebo Svaz). A Nizozemí také není korektní, korektní je Nizozemsko.

Připadá mi, že v poslední době je tendence místní názvy zpřesňovat. Vysvětluju si to tak, že to je díky tomu, že lidé více cestují, takže mají větší povědomí o členění dané oblasti.

Jinak v USA jsem zaznamenal tendence používat jako zkrácený název Spojené státy místo nejednoznačného Amerika. Podobně pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska vypadá jako nejlepší používast zkrácený název Spojené království, neboť jak Anglie tak Británie nebo Velká Británie odkazují na trochu něco jiného. Velká Británie na ostrov, kde se nachází Anglie, Skotsko a Wales, pokud budu mluvit pouze o Británii, někdo může navíc přiřadit francouzskou Bretaň (malá Bitánie)

No a teď vážně. Souhlasím s [39], že se na Rootu objevují nesčetné jazykové prasárny, to ale samozřejmě neznamená, že by Petr Krčmář neměl právo uveřejnit tento povzdech. Nad problémem jsem včera uvažoval a došel jsem k názoru, že článek je nepřesný. Můj příklad se "jménem růže" ukazuje jasně, že tzv. ruský genitiv se používá běžně u neživotných podstatných jmen (běžně používáme "obal knihy"), ale pokud mluvíme o lidech, velí konvence užívat autorem hájený způsob (Janiny šaty). Jakmile je ale daný člověk pojmenován více slovy, půosobilo by to divně. Proto říkáme Palachova ulice, ale na druhé straně ulice Jana Palacha (nebo, jak jsem četl před lety "ruka samotného Žižky"). Domnívám se ale, že zkrácené "ulice Palacha" nezní zle a brojit proti takovému slovnímu spojení mi přijde jako příliš radikální. Ano, jsem pro přednostní a takřka výhradní používání tvarů "Karlův most" a "maminčina ruka", ale má-li být jedinou alternativou obrácený slovosled (ruka maminčina), který působí v dnešní době uměle a knižně, čeština tím utrpí.

Jinými slovy, v odůvodněných případech by mi "ruský genitiv" nevadil.

[40] Obávám se, že všechny -stány jsou převzaté z jiných jazyků a nevycházejí z české slovotvorby. Čechie a Česko mi připadají formálně v pořádku.

[42] Ano, -stán je turcismus, z neturkických států se tak nazývá snad pouze Afghánistán. Na druhou stranu, pokud přihlédneme k tomu, že je to jistý pravidelný vzor názvů států, byl by to přístup akceptovatelnoný, i když v češtině nepůvodní. Uvedl jsem to jako možnost, sám bych to také nepreferoval.

[41] Ono, to o čem pan Krčmář píše, jsou zájmena přivlastňovací, která víceméně určují vlastnictví nebo přivlastnění. Proto to, u životných podstatných jmen zní tak hrozně pouze v případech, kdy je vlastnictví očekáváno a navíc lze vlastníka vyjádřit jednoslovně.

Proto asi těžko uvidíte spojení "autová cena" místo "cena auta" a "Karlův Hynkův Máchův Máj" nebo "Karel Hynek Máchův Máj" místo "Máj Karla Hynka Máchy".

[36] Nemělo by se spíš psát "rozžhni"?

Tohle téma mi připomnělo citaci z "Ivánku, kamaráde" (asi to není přepsáno úplně přesně):

Prý peníze Jardy. Jak peníze Jardy?!? To jsou moje peníze!!!

Ja to jen tak proletel, ale nechapu, proc se nekteri z vas tak vehementne cili nad tim, ze pan Krcmar upozornil na jeden jazykovy nesvar. Poucil nas o co jde, jak to ma vypadat atd. Nevim jak vas, ale me to prijde spis zajimave, nez abych se nad tim rozciloval a rikal: "on nam tu rika, jak to mame delat a sam neumi psat", coz je reakce potrefene poblbane husy :-)

Ale rozcilujte se jak myslite, vy si zkazite den :-)

[47] Tak já jsem si diskuzi neproletěl, čtu ji celkem podrobně. A člověka, který by se tu čílil nad tím, že pan Krčmář upozornil na jeden jazykový nešvar, jsem tu nenašel ani jednoho.

A jak se tedy "správně" řekne Tošovského vláda?

@49 Tošovského vláda je správně. Nebo vláda premiéra Tošovského. Podívejte se na komentář @41.

Vedle lichých čísel existují také čísla sudá.

Máte pocit, že
1) neumím česky
2) píši knižně či archaicky
3) kladu důraz na to "sudá"

? Používám podobné obraty docela často, a zvlášť u delších vět mi to připadá dobré, ale setkal jsem se i s nepochopením. Až mi připadá že se v tom dělí lidé na dva tábory :)

@41 & @50
Přesně, trochu nechápu, co se tu řeší. Kromě přesně daných pravidel jsou ještě stylistická pravidla, která se sice časem mění, ale pomalu. A jedno z nich je, že u životných jednoslovných přivlastňování se používá genitiv.
Jako každé jazykové pravidlo má todle pravidlo své výjimky, ale pokud ho někdo poruší bezdůvodně, věta působí zpravidla divně a tedy je stylisticky špatně.

PS: O to, zdali úřad pro jazyk český má pouze popisovat jazyk, nebo iniciativně stanovovat pravidla je mezi jazykovědci spor. IMHO není úkolem svévolně stanovovat (za to velice inteligentní a koncepční pravidlo s velkým písmenem ve vlastním jméně za předložkou bych střílel - to ani nikdo nepoužíval, to prostě někdo vymyslel od stolu), ale spíše trochu brzdit vývoj, aby se tu neuchytila každá "kravina", která se k nám z okolních jazyků dostane. Spisovný jazyk má být IMHO konzervativní.

Na mostě Karla IV stojí táta mého kamaráda Jirky a poslouchá hudbu folkového zpěváka Plíhala. Teď už je to správně, že?

[9] „Nějakej blbec v rádiu - profesor to byl - ten říkal, že už to je povolený.“

Poslední úpravy toho, co je ještě v českém jazyce správné, jsou podle všeho zamýšleny tak, aby spisovnou češtinu zvládly i všechny opice ze zoo važící víc než 20kg.

Proto už je třeba správně i taková zhovadilost, jako "filoZofie". A má to dokonce i stejný význam ...

Dovolím si pouze tiše nesouhlasit. A stejně tiše budu ignorovat zaškatulkování mezi ty, kteří udajně nemají jazykový cit. Správnost jazykových konstrukcí aby tu byla snad jen pro to, aby se nad ní mohli lidé pohádat a pozurážet.

Snad jen tě, Petře, poprosím do správné a čisté češtiny přeložit toto: „auto bratrance kamaráda mého otce“

Teď přemýšlím, jestli mi z pohledu stylistického nebude vyčteno ještě užití infinitivu v posledné větě předchozího komentáře. Takže předem odpovím, že jsem s ním (tím užitím) zcela spokojen.

Je to středočeská specialita. Tady se to takřka nevyskytuje. Poprve jsem to odchytil někde kolem Dědiny (pražská městská část..lépe řečeno městská část Prahy - ruština dominovala). Poté jsem to odchytil na Žižkově (cca o čtyři roky později). Sem to taky časem dojde. V Brně jsem to už zaslechl... Je to fakt odporný.

Doufám, že se se stejnou vervou pustíte i do tzv. procentních bodů :-)). Fuckt nevím, co to je, já ve fyzice stále počítám s procenty. Opravdu nevím, kde se vzaly "pražské" procentní body, které dnes média omílají jako kolovrátek. A hlavně jak se počítají. Posledně jsem se v ČT dozvěděl, že se dopoledne stane 48 procentních bodů nehod a odpoledne 54 procentních bodů nehod, což máme nějakých 102 procentních bodů nehod za den… Nova pak vzápětí kontrovala se 100procentněbodním alkoholem, ale chemik si stojí skálopevně na svém, že čistší, než 98% alkohol vyrobit nedokáže. Fakt by mě zajímalo, jak se s tou schízou procentních bodů srovnat…

[58] Před časem byl tuším na lupa.cz nějaký provokatér, který se asi rozhodl, že když on procentní bod nepotřebuje, tak je to nesmysl. Nejste to náhodou vy? Protože, jestli se věnujete fyzice a nevíte a nejste si schopen za minutu sám zjistit, co to je procentní bod, tak je něco špatně.
Pokud nejste provokatér, tak začněte tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Procento
http://en.wikipedia.org/wiki/Percentage
http://en.wikipedia.org/wiki/Percentage_point
http://www.matweb.cz/procenta#bod
http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=638359

Pokud někdo používá procentní bod blbě, tak to neznamená, že je to blbost.

Pokud ten provokatér jste, tak můj příspěvek prosím považujte za bezpředmětný a ignorujte ho.

[58] Rovnou jsem o tom napsal další blogpost.

To Analog: Nevím kdo, kde, čím a koho provokoval, podobné debaty sleduji jen ojediněle a netuším, o jakém případu píšete. Procentní bod je blábol, se kterým přišli jako první ekonomové (pokud je někdo předběhl, pak se omlouvám). Těm ekonomům bych to ale odpustil, neboť stejně neumějí počítat a navíc ekonomie není exaktní věda (viz neschopnost cokoliv spolehlivě alespoň krátkodobě /natož střednědobě a nedejbože dlouhodobě/ předpovědět a stav rozpočtu).

Procento "per cent" je jedno ze sta a v matematice je jasně definováno 1/100. To, že je procentní bod na Wiki nic neznamená, na Wikipedii je spousta pitomostí. Když občas zabrousím na Wiki na článek z fyziky, astrofyziky a geografie, nestačím se divit a znejistím, zda-li nám soudruzi nezměnili gravitační konstantu o nějaký procentní "bod" či rovnou nepřepsali její fyzikální rozměr…

No a užívání pojmu procentní bod médií je zcela úplně mimo mísu, v nich páni (paní) odříkávači (-ky) textu netuší, že existuje nějaké procento…

[58][61] - která třída ZŠ byla tvou podslední?

[18] Mezery v číslech, jako 9 000 000, jsou pro mě zvěrstvo. Vždyť se s tím pak nadá rozumně pracovat, člověk aby pracně mazal mezery. Navíc to nekoresponduje se významem zapsaného čísla, copak snad čtete k0*z^0 + k1*z^1 + k2*z^2 + mezera + k3*z^3 ? Je třeba chápat čísla jako čísla, ne jako slova.

[63] Jde o čitelnost. Mezery u velkých čísel výrazně zjednodušují orientaci a rozumný SW s tím přímo umí pracovat (formátovat i číst).

Úrok byl 2 %. Nově je úrok 3 %. Řekneme, že úrok stoupnul o 1 procentní bod. Kdybychom totiž řekli, že stoupnul o jedno procento, znamenalo by to vlastně, že místo 2 % je teď úrok 2 % * 1,01 = 2,02 %.

[65] ano, to by ti chtěla banka namluvit.. ve skutečnosti tvůj úrok vzrostl o 50%, čili o polovinu ;)

Jejda, to se zase nějaký technik s*re do věcí, kterým nerozumí. Smiřte se s tím, že se jazyk vyvíjí a změna větného pořádku je naprosto běžnou záležitostí, stačí nahlédnout do několika málo historických gramatik různých jazyků.

Dost mi vadí spojení typu "Tomášovo bunda.".

Co takhle: Základní škola Jana Ámose Komenského, to je taky špatně? Takových je po republice spousta, možná by se měly přejmenovat. Řekl bych že v češtině, jazyce plném výjimek, žádný jediný správný způsob neexistuje.

[69] Ne, to je samozrejme spravne. Ale to, ze spravne hodnoty jsou v cestine leckdy definovany vyctem, jeste neznamena, ze nejsou definovany :-D

a co treba

pri reakci vznikaji nedychatelne oxidy dusiku

je tam jednak oxid dusny, jednak oxid dusity a nevim, jestli tam neni i dusicny.

Myslim si, ze v tomto pripade je vse v poradku

[36] Podle názoru mnoha lidí se v Ostravě mluví spisovněji než v Praze. Např. koncovka -ej místo -ý zní pro většinu Ostravanů/Moravanů příšerně. Největší zrůdnost ale je, že se již běžně vyskytuje i v pořadech pro malé děti!!!
Skutečný problém je, že se už ani státní televize nesnaží učit mluvit děti spisovně.

[72] V Česku už dvacet tři let nemáme státní televizi. Ovšem souhlasím s tím, že by se média měla více o jazyk starat. Na druhou stranu si také myslím, že si Slezané a Pražané nemají co vyčítat. Dvacet let jsem žil ve Slezsku a majtki, lajbik, vikslajvant ani patyntreger nejsou zrovna spisovná slova. Ale ani zelenej vořech za voknem není nic moc :-). Jediná část Česka, kde se mluví ještě spisovnou češtinou jsou jižní Čechy.

[18]Oddělování jednotky od číslovky se taky moc nenosí. Např. 230V místo 230 V.[/18]

230V = "dvousettřice­tivoltový" (snad to píšu správně ;-)), 230 V = "dvěstětřicet voltů".

1m kabel měří 1 m.