Hlavní navigace

Jsem Facebook skeptik... a hodně

14. 1. 2010 16:42 (aktualizováno) Petr Krčmář

Často se mě lidi ptají na to, co si myslím o Facebooku a o té či oné kauze s ním spojené. Naposledy se mě na to ptal JXD a Český rozhlas. Já ve Facebook nevěřím.

Před pár dny mi napsal JXD, jestli si ho ještě pamatuji z našeho rozhovoru a jestli bych mu mohl odpovědět na pár otázek ohledně Facebooku. Kus mojí odpovědi dnes vyšel v Reflexu. Shodou okolností mi dneska volali z Českého rozhlasu a chtějí mě na večer do studia… na stejné téma. Protože už dlouho chci něco takového napsat, teď je ta správná chvíle.

Facebook hýbe světem, všichni se o něm baví, všichni ho řeší. Objevují se pojmy jako „sociální žurnalistika“, „občanští novináři“, „marketing sociálních sítí“ a další novotvary a buzzwordy. Na novinářských přednáškách se mluví o nové vlně, o ohromných změnách, revoluci v médiích a podobně. Běžná média Facebook sledují, hodně o něm píší, řeší kdo s kým a co na Facebooku a podobně.

U podobných velkohubých prohlášení vždycky jen kroutím hlavou a čím dál častěji a čím dál víc mě popadá vztek. Ne na Facebook, ale na lidi, kteří v něm vidí modlu, fantastickou neuvěřitelnost a revoluční fantastičnost. Abych parafrázoval Microsoft: „Facebook. Řekněte wow!“

Já osobně jsem Facebook skeptik, nevěřím v jeho všemocnost, nevěřím v jeho revoluci a nevěřím v to, že je to „médium nového typu“. Podle mě je Facebook jen další hračka pro děti (a šílené exhibicionisty typu Zdeněk Škromach), které na něm akorát tlachají o nesmyslech, vylévají pubertální názory a moc se u toho baví. Navíc to není nic nového. Před deseti lety byl stejným fenoménem chat, před pěti lety to byly blogy a dnes je to Facebook.

Profil na Facebooku mám už poměrně dlouhou dobu, ale spíš proto, že jsem k tomu byl dotlačen svým povoláním a hlavně mě zajímalo, co na tom všichni vidí. V současné době mám skoro 200 „přátel“. Přesto z toho celého nemám pocit nějaké užitečnosti, natož revolučnosti. Podle toho, co pozoruji ve svém okolí lidi používají Facebook v zásadě k šesti věcem:

  • vkládání fotek z hospody
  • tlachání o tom, jak jim co nejde a co chystají na víkend
  • hraní veselých webových her
  • sdílení šílených videí z YouTube
  • vyplňování naprosto neužitečných anket
  • zakládání skupin s nesmyslnými výkřiky a přidávání se k nim

Vidíte v tom něco revolučního a zásadně úžasného? Já ne. Ale Facebook je fenomén, všichni na něm musejí mít profil a firmy obzvlášť. Vlastně se ještě neví, jestli je to k něčemu dobré a jak by se to dalo využít, ale když to mají všichni, tak je to asi podstatné, že?

Připomíná mi to situaci na webu před patnácti lety. Nikdo nevěděl k čemu ten web vlastně bude, ale každá firma na něm musela mít „prezentaci“. To znamenalo mít „tam“ logo, adresu a telefon. Je to k něčemu dobré? Asi ne, ale všichni to mají, tak za to zaplatíme taky.

Je možné, že z Facebooku jednou něco bude, ale rozhodně k tomu ještě ta služba neuzrála. Webu tak trvalo několik let, než se zjistilo, že pouhé prezentace (vizitky) firem nestačí a že se dá využít jinak. Stejně to je i s Facebookem. Zatím je to prostor pro lidi, kteří sedí za počítačem a nevědí, kam by vlastně dál zabrowsili, protože poštu už přečetli a byli i na třech stránkách s novinami, kam normálně chodí. Tak hup na Facebook, tam je vždycky legrace dost. Podle mě není Facebook nic, než jen web pro lidi, kteří se zrovna nudí a neví co si počít s internetem.

Facebook je...

Sdílet