Pomalu se objevují další a další zprávy o tom, že e-čtečky zpomalují čtení a e-knihy proto čteme pomaleji než klasické knihy. Mě to zarazilo, protože mám přesně opačné zkušenosti a zatím se mi nepodařilo narazit na čtenáře, kterého by e-čtečka brzdila.
Jenže, po přečtení původní studie Jakoba Nielsena, kterou se všichni v oněch zprávách o zpomalení tak ohánějí, je mi situace trochu jasnější. Přečtěte si ji celou pořádně a možná stejně jako já dostanete pocit, že žádné zpomalení vlastně neprokazuje.
Nemáme k dispozici detailní data studie, ale víme, že vychází od 24 čtenářů čtoucí povídku, která jim trvala průměrně 17 min 20 sec. Čtenáři používající Kindle ji četli o necelé 2 minuty pomaleji.
Ano, tyhle časy by nás mohly zviklat k přesvědčení, že je zde opravdu rozdíl, ale čtěte dál. Všimněte si zejména, že pokusní čtenáři neměli s e-čtečkami žádné zkušenosti (byli s nimi seznámeni až před pokusem). Může to být problém?
Už si dost dobře nevzpomínám na své úplně první dny s e-čtečkou (mám ji už nějakou dobu a před časem jsem tu popisoval své roční zkušenosti), ale je docela dobře možné, že první dny jsem s ní nečetl tak efektivně. Přeci jen, v tištěných knihách jsem měl „najeto“ tisíce hodin a e-čtečka byla něco nového. Co ale vím, že po několika měsících e-čtení, čtu e-knihy o něco rychleji.
Ptal jsem se proto čerstvého uživatele Marka Prokopa, jak se mu čte na Kindle, který si před týdnem pořídil. Marek si není jistý tím, že by čtení na Kindle bylo rychlejší, ale prý je rozhodně pohodlnější.
Nielsene, pleteš se
Může to znít troufale, když tady sám takhle zpochybňuji Jakoba Nielsena, který si za ty roky vybudoval v usability oblasti slušné jméno, ale jsem přesvědčen, že jeho závěry jsou špatné. Jsem přesvědčen, že z jeho pokusu na několika lidech, kteří dostali prvně do ruky e-čtečku neprokázal, že se e-knihy čtou pomaleji. Maximálně, že je čtou pomaleji lidé, kteří drží e-čtečky prvně v ruce.
A možná je to ještě složitější
Realita může být složitější. V e-knihách se kupříkladu špatně listuje. Klasické přecházení na další stránku není problém, ale pokud potřebujete nalistovat místo o pár stran zpět, a nevíte přesně kde, pak tento proces je u e-knih obtížnější. Pokud budete číst knihu, u které je takové listování časté, bude se vám v e-podobě skutečně číst pomaleji a nepohodlněji. U ostatních knih tenhle problém nepocítíte.
Ale zpět k Nielsenovi. Doufám, že někdo časem experiment zopakuje a třeba výsledky srovná i s čtenáři, kteří e-čtečky používají nějaký čas. A pak možná zjistíme, zda opravdu mají statisticky významný vliv na rychlost čtení u významného počtu lidí nebo ne. Zatím se můžeme jen dohadovat. Nielsenův pokus nic významného neprokázal.
Já bych to navíc určitě koreloval i s celkovým množstvím přečteného textu za určité časové období. Osobně například patřím k těm, pro které e-books a e-readery díky své mobilitě znamenaly návrat k literatuře, kterou jsem předtím na pár let téměř opustil. Takže sice možná pomaleji, ale celkově rozhodně více.
Martine, v Nielsenově textu vidíš něco, co tam není. Nikde se tam nepíše, že by "pokusní čtenáři neměli s e-čtečkami žádné zkušenosti". Pouze že jim před testem ukázali, jak se s čtečkou pracuje. To nic neříká o tom, zda s ní již pracovat uměli, nebo ne. Někteří možná ano, jiní ne. Ale rozhodně z toho nevyplývá, že by všichni byli nováčky v užívání čteček.
I kdyby to tak bylo, nelze z toho vyvodit, že se Nielsen mýlí. Respektive nelze říct, že zkušenější uživatelé s čtečkou pracují lépe. Z textu vyplývá jen to, že ti, kteří testovali, s čtečkou čtou pomaleji. Z toho nelze říct, že by někteří jiní uživatelé (třeba žkušenější) se čtečkou četli rychleji. Na to nemáme žádná data. Respektive v Nielsenově studii na to nejsou data, ty máš data sám od sebe, což je docela malý vzorek.
Neříkám, že nemáš pravdu. Zkušenější uživatelé klidně mohou v čtečkou číst rychleji, je to docela pravděpodobné. Ale v Nielsenově studii není dost informací, abychom z ní mohli takový závěr vyvodit.
Na Palmech jsem používal čtečku ReadThemAll, která používala revoluční scrolling. Text nejel jako v titulcích u filmu (to se čte hrozně), ale postupně se překresloval odzhora dolu a když překreslování skončilo dole, zase začlo na začátku. Dala se volit rychlost a postupně jsem se naučil číst dvakrát rychleji, protože vás to prostě nutí dávat pozor a číst a neodbíhat myšlenkama pryč. Čili moje zkušenost je stejná jako Martinova - e můžete číst rychleji než papír.
@Adam
"Ale v Nielsenově studii není dost informací, abychom z ní mohli takový závěr vyvodit"
V té studii tak jak byla zveřejněna je dost málo informací, aby z ní šel vyvodit jakýkoliv spolehlivý závěr, natož ty interpretace, které se začaly objevovat. 8-)
"Ale rozhodně z toho nevyplývá, že by všichni byli nováčky v užívání čteček."
Ano, všichni opravdu nemuseli, ale na kritice výsledků to nic nezmění. Podívej se, kdybychom měli zvlášť čísla od čtenářů, kteří neměli s e-čtečkami žádnou zkušenost a zvlášť od těch, co měli, mohli bychom pokračovat dál. Nejasný průměr dvou (pravděpodobně odlišných čísel) nám neřekne nic o tom, jak rychle jsou lidé schopni číst e-knihy oproti knihám.
"Respektive v Nielsenově studii na to nejsou data, ty máš data sám od sebe, což je docela malý vzorek."
Kdybych vycházel jen a pouze ze své vlastní zkušenosti, netroufal bych si tady takhle Nielsenovu práci napadat. Vycházím i z toho, co vím od dalších e-čtenářů, ostatně viz komentáře zde nebo u mého dřívějšího článku o e-čtečkách.
A jakékoliv informace zatím směřovaly k tomu, že s e-čtečkami se lidem čtení buď zrychlilo, nebo nevidí významný rozdíl. Proto jakákoliv studie (navíc na krátkém textu, s malým počtem lidí a za "podezřelých" okolností) tvrdící opak ve mně vyvolává pochyby a troufám si tvrdit, že oprávněné.
"Na to nemáme žádná data."
Já neodpovídám na Nielsenovu studií nějakou vlastní studií - ostatně on už teď někdo při čtení Nielsenových závěrů o takové studii jistě uvažuje. Moje roční zkušenosti a stejně tak i zkušenosti některých mých známých a čtenářů mi říkají něco zcela jiného než Nielsen a to je pro mě dostatečně reprezentativní vzorek, abych o Nielsenovi pochyboval. Pokud se objeví další nezávislé studie (lépe provedené), začnu přemýšlet, kde je problém a proč je mé pozorování tak odlišné. Zatím jsem nakloněn opaku.
A stále čekám, až najdu jednoho jediného člověka, který bude s e-čtečkou opravdu číst pomaleji než z papíru 8-)
Pri e-citackach nie je mozne v porovnani s klasickou knihou nasledovne; Pri papierovej knihe sa, teda aspo mne stava, ze potrebujem najst obsah, ktory viem ako vyzera (rozumej: hlavne v odbornej literature si pamatam rozlozenie obrazkov, nadpisov a textu), ale neviem na ktorej strane je (polohu viem len odhadom v rozsahu stran, alebo ani to nie). V tom pripade chytim knihu a "pustam" stranu za stranou. Cakam, kedy mi do oka padne mnou hladany obsah. Pri e-citackach to az take lahke nie je. Podla mna su vhodnejsie na citanie beletrie ako na hladanie obsahu ako v skriptach. Snad pochopite, co som tym chcel napisat. Sam citam elektronicke knihy, ale tento element mi pri ebookoch chyba. A mozno sila zvyku.
@Matus Jak jsem psal v závěru, listování vnáší do srovnání další komplikace.
Ono porovnávat rychlost čtení lze spolehlivě snad jen opravdu u lineárního čtení, obvykle u nějaké snadno pochopitelné beletrie, kde není třeba se náhle a ujišťovat se, jak to přesně bylo.
V ostatních případech se srovnání vždy nakloní jedním směrem.
Pokud budeme uvažovat čtení detektivky, u které se občas potřebuji vrátit zpět na předem nedefinovatelné místo, např. protože si najednou musím připomenout výpověď předchozího svědka, tam bude rychlejší knížka před e-knihou.
Pokud se bude jednat o text se skoky na určitá místa (můžeme říct rovnou hypertext) - typicky se skoky na poznámky na konci knihy, skoky na obrázky, na podkapitoly apod., tak tam bude zase lepší e-kniha, protože ony (hyper)odkazy může rovnou obsahovat, kdežto u klasické knihy hledání zabere nějaký čas.
Tady jsem za jedno s Nielsenem, že typ textu vybral správně (já bych jen volil text delší).
Řekl bych se mělo testovat spíš, jak rychle dokáže dané zařízení unavit. Tedy jestli mi daný nosič umožní změnu pozadí, velikosti fontu, jestli můžu číst večer, vleže, u vody, ... Dál by se mělo brát v potaz, jestli nosič nehučí, nesmrdí.. písmo je ostré a líbivé...
Dostatečně líbiví text dokáže přebít nepohodlí a na druhou stranu dostatečně ospalý, unavený a natvrdlí čtenář dokáže zabít touhu číst (respetive schopnost vyhodnocovat text) i přes veškeré pohodlí.
...nevím jak to chcete objektivně testovat.
Teda i kdybych na ctecce cetl pomaleji, tak je mi to uplne jedno, protoze neporadam zavody ve cteni. Navic jsem nikdy nechapal lidi, kteri se ohaneli tim, jak rychle nejakou knizku precetli. Knihu ctu tak rychle, abych z toho i neco mel a byl schopny si ji I uzit. Prijde mi to stejne, jako napsat, ze priborem jim veceri pomaleji, nez rukama.
@10,11: ale dávalo by to lepší smysl než studovat za jak dlouho přečte vzorek uživatelů povídku. Jak píše Radim (@12), co když z toho mají díky pomalejší četbě víc? Podstatnější než pofiderní měření rychlosti čtení podle mně je závěr té studie v odstavci "User satisfaction".
@Makovec Ale jistěže je nakonec hlavní User experience a v té se skrývá hromada vlivů. Té jsem se snažil věnovat posledně. Tohle je experiment týkající se rychlosti a soudě dle toho, jak je stále znovu a znovu citován, nás budou jeho (nejspíš špatné) výsledky provázet ještě dlouho. O UX e-čteček zatím (snad) žádné velké bludy nepanují, tam není třeba nic uvádět na pravou míru.
Ked nebudu mat e-readre refresh strany 1s ako teraz, este aj listovanie bude pohodlne.
Naviac mi to vobec nechyba. Ako uz bolo uvedene, beletria sa vacsinou cita linearne. A technicka literatura? To je co? Pre mna su to specifikacie, kde mam vacsinou obsah a dolezite miesta mam obookmarkovane. Kliknut na bookmarky je rychlejsie ako listovat hore dole. A zobrazit obsah stlacenim tlacitka je tiez pohodlnejsie ako ho nalistovavat.
Najviac sa tesim, ked niekoho napadne spravit tie citacky vodotesne (= napr. zaizolovat 1 port a 3 tlacitka), pretoze klasicky papier vo vani predsa len obcas navhlhne.
Take posledni dobou premyslim o koupi ebook ctecky, ale mam problem v tom, ze bych si je nejprve rad osahal a pak vybral definitivni :-)
Napr. resim otazku, zda se vyplati kupovat novy Kindle DX kvuli tomu, ze ma mnohem vetsi display nez ostatni. Ma to smysl? Osobne mam rad, kdyz muzu videt vic textu na stranku a myslim si, ze na vetsim display bude i vetsi pismo, coz se mi bude lepe cist, ale nevim, jestli to u e-ctecky neni zbytecne ...
Nemato nehodou nekdo zkusenosti s vice cteckama? Docela by me zajimaly nejake prakticke zkusenosti a srovnani.
@15: a to je právě škoda že se diskuse točí kolem "rychlosti" čtení. Očekával bych od UX guruů že se k tomu postaví trochu jinak než podobnými měřeními jejich vypovídací hodnota je hodně omezená.
Jenom aby bylo úplně jasno, děkuji že jste na tuto problematiku ve svém blogu upozornil.
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 24 507×
Přečteno 24 033×
Přečteno 20 755×
Přečteno 19 839×
Přečteno 19 810×