V textové odpovědi v e-mailu jsem se nedozvěděl vůbec nic. Bylo tam napsáno, že odpověď je v příloze e-mailu. A příloha je důkazem o závislosti ministerstva na technologiích Microsoftu. V příloze byl soubor DOC. Kdyby tam bylo aspoň něco, kvůli čemu by bylo nutno ten formát použít, tak bych to pochopil. Ale v tom dokumentu byly DVĚ věty a tři jména kompetentních pracovníků s telefonními čísly a e-maily! Minimálně by měli projít školením úředníci na ministerstvu, aby se naučili využívat informační technologie správným způsobem. Co z toho všeho plyne?
1. Interně se pracuje na systémech MS Windows, za které se platí z našich daní. Interně se pracuje s MS Office, za které se platí z našich daní. Aktualizace za tento software budou placeny v budoucnu z našich daní.
2. Interně se pracuje s formátem DOC (což není žádná norma), který vytváří proprietární závislost na MS systémech. Jakákoliv změna formátu všech dokumentů na ministerstvu by vyžadovala nějaké náklady, které zase zaplatíme z našich daní. Přechod na standardní formát podle normy ISO by se měl udělat co nejříve. Čím déle se bude otálet, tím bude přechod dražší a zase to zaplatíme ze svých daní.
3. Ministerstvo nutí nebo automaticky předpokládá, že každý vlastní MS Office a dokáže soubor DOC otevřít. Tímto vytváří poptávku po MS Windows a MS Office, čímž podporuje Microsoft. Takže nejen, že z našich daní platíme MS software na ministerstvu, ale ministerstvo nás nepřímo nutí, aby jsme si ze zbylých peněz po zdanění koupili i pro sebe MS software.
4. Na ministerstvu mají zřejmě dost peněz, což všichni víme, když vidíme deficit státního rozpočtu. Nikoho tam zřejmě nezajímají současné náklady na využívání informačních technologií. A to ani nemluvím o nákladech, které z rozhodnutí používat MS software do budoucna vyplývají.
Kdo je za tato rozhodnutí zodpovědný? Vedení ministerstva? Samotný ministr? Kdyby za tato rozhodnutí nesli odpovědní úředníci osobní finanční zodpovědnost, asi by rozhodovali jinak.
Úředníci, kteří komunikují s okolím tím, že rozesílají DOC soubory, za to evidentně zodpovědní nejsou. Tito úředníci dostali pracovní nástroj ve formě PC s MS Windows a MS Office. Dostali nařízení „shora“ jaké nástroje mají na PC používat od odpovědných pracovníků ministerstva, kteří zodpovídají za nasazení informačních technologií při zpracování dokumentů.
Co říci závěrem? Na ministerstvu MŠMT rozhodli, že se nakoupí MS software a finanční zodpovědnost a důsledky tohoto rozhodnutí ponesou daňoví poplatníci. Evidentně chybí vztah mezi rozhodnutím a osobní finanční zodpovědností za důsledky tohoto rozhodnutí.
A abych tu jenom nekritizoval, zde jsou další informace a návrhy řešení:
1. Operační systém nemusí být jen od Microsoftu: např. to může být Linux, který lze zdarma stáhnout z internetu.
2. Kancelářská aplikace nemusí být jen MS Office: např. lze použít OpenOffice.org, který lze opět zdarma stáhnout z internetu a umí zpracovat i Microsoft formát dokumentu DOC, XLS atd.
3. Informace o nasazení open source technologií ve veřejné správě si přečtěte na webu společnosti pro výzkum a podporu Open Source, sekce veřejná správa.
oficiální podpora Linuxu pro region Krkonoše kregion.cz/linux
Zde bych chtěl průběžně doplňovat organizace, které by se chtěly k protestu připojit a tímto je o to žádám.
Update: děkuji diskutujícímu joha za příspěvek a s laskavým svolením přidávám:
Na OpenOffice a Linux přecházejí postupně všechny rozumně a moderně uvažující instituce. OpenOffice je více než vynikající software, který se navíc stále rychle zlepšuje.
Evropská komise publikovala (Leden, 2007) zprávu o ekonomickém dopadu open source software. Podle závěrů studie může přechod na free/open source ušetřit peníze i přes náklady na školení uživatelů. Studie nabízí i zajímavé údaje o OpenOffice.org. Podle výsledků se OOo používá v 21% z 900 dotazovaných evropských institucí. Průzkum zjišťoval používání i mimo EU – v Brazílii se používá OOo v 91% vládních institucí, v Indii je to 73% a v Argentině 58%. Studie zmiňuje výsledky o používání jednotlivých aplikací – podle Forrester Research měl OpenOffice.org v roce 2004 podíl 8,5% ve velkých severoamerických firmách, v Německu je zastoupení OOo odhadováno na 8%.
Pokračování na openoffice.cz
Update 2: díky za další příspěvek do diskuse:
Ahoj, delam ve statnim sektoru a zcela otevrene pokud neprijde pokyn shora, tak tady nikoho ani setrit nenapadne, prakticky neni problem utratit desitky milionu, kdyz se to dobre okeca a rok predem rekne, takze nikdo dole nechce mit starosti s prechodem, aby nahodu neco nefungovalo a on pak byl za to karan, je jednodusi si ric o dalsi ten milion s duvodem ze jinak se ohrozi chod instituce a je to. Prechod statniho sektoru muze byt jedine hromadny kuli kompaktibilite formatu, ale to pochybujte ze shora nekdo udela, shora chodi jedine vyber firem, ktery dobre zaplati, vim o mnoho piavicich prisatych na statni kasu a nikdo s tim nic neudela je to tak rozsahle, ze tohle by zmenila leda revoluce.
Na OpenOffice a Linux přecházejí postupně všechny rozumně a moderně uvažující instituce. OpenOffice je více než vynikající software, který se navíc stále rychle zlepšuje.
<br>
Evropská komise publikovala (Leden, 2007)
<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/doc/2006-11-20-flossimpact.pdf">zprávu</a> o ekonomickém dopadu open source software. Podle závěrů studie může přechod na free/open source ušetřit peníze i přes náklady na školení uživatelů. Studie nabízí i zajímavé údaje o OpenOffice.org.
Podle výsledků se OOo používá v 21% z 900 dotazovaných evropských institucí. Průzkum zjišťoval používání i mimo EU - v Brazílii se používá OOo v 91% vládních institucí, v Indii je to 73% a v Argentině 58%. Studie zmiňuje výsledky o používání jednotlivých aplikací - podle Forrester Research měl OpenOffice.org v roce 2004 podíl 8,5% ve velkých severoamerických firmách, v Německu je zastoupení OOo odhadováno na 8%.
<br>
Pokračování na
<a href="http://www.openoffice.cz/node/3245">openoffice.cz</a>
Vite, ja jsem celkem obsahle reagoval na vas "protest" uz v diskusi na rootu minuly tyden. Vyjadroval jsem se k principu rekvalifikaci. Vec o ktere se v tomto povzdechu zminujete je ale mnohem slozitejsi. Pokusim se nastinit zakladni body problemu.
1) neni pochyb o tom, ze veskeri statni urednnici jsou v oblasti pouzivani informacnich technlogii naprosta hovada. Kdyz rikam veskeri, troufnu si odhadnout, ze 99% jsou hovada a to 1%, ktere by se treba mohlo pravem urazit se bohuzel sveze. Cili proto vsichni.
2) NIKDY NIKDO ze statniho urednictva nebude nad nicim premyslet. To je fakt, to vidite denne v TV. Proc by to delali? Na vsechno maji prece predpisy, ktere "nekdo" (prelozil bych jako nekdo "vyse posazeny") vymyslel za ne a naopak, pokud se najde nejaky premyslivy jedinec, je dosti brutalne pohlcen okolni masou a je mu celkem jasne receno, co a jak se ma delat. Pokud je na pocitaci predinstalovan MS Word, ktery defaultne uklada do formatu .DOC, nikdo to nebude menit, protoze nikdy neni jistota, ze se dokument v jinem formatu (napr. RTF) nedostane k nejakemu vyse postavenemu (posazenemu) urednikovi, ktery se zacne vztekat, nebot bude mit jinou ikonu, pripadne pro jeho otevreni bude potrebovat mirne jiny postup, nez "vzdycky". Proto se na uredniky nezlobte. Systemem jsou semleni vsichni bez vyjimky.
3) MS Windows + MS applikace jsou nasazeny historicky. Nezlobte se na me, ale MS mel funkcni SW v dobe, kdy linux == cerna obrazovka s kurzorem. Pouzitelny linux desktop zacina byt az posledni rok, maximalne dva. A to jen nektere distribuce. Cili jde o historicky "problem".
4) Zadny zodpovedny a problemu znaly spravce (spravci) nezacne jen tak protlacovat u vedeni a migrovat OOS pokud nema zajisten jisty support. Nezlobte se, ale KDO mi zajisti support na stazeny OO.org? Pokud budu chtit firemne pouzitelnou a pocestenou desktopovou distribuci MUSIM sahnout pouze po Novell SUSE. Pozor, to neni zdarma! Nebo si snad myslite, ze mi skupina vyvojaru (nebo komunita) zajisti garantovany support treba pro Debian? Ani nahodou. S resenim jakehokoli slozitejsiho problemu jsem odkazan na nekoho na internetu. To si ve vetsi siti nemuzete dovolit.
5) Faktem je, ze oss reseni na bazi Linuxu a OO.org proste postrada radu vlastnosti, ktere ma MS dotazeny a ktere do znacne miry zvyhodnuji MS - jde predevsim o funkce domenove, centralni rizeni, centralni nasazovani a konfigurace aplikaci atd. Tim chci rici, ze pro jednotlivce, nebo malou sit spravovanou znalym nadsencem je linux + OO.org velmi dobra volba, ale pokud jde o nasazeni v opravdu velkych sitich, uz to tak jednoznacne neni.
6) Nevim, kde kolega JOHA vzal prezentovane informace, ale je potreba si uvedomit, ze migrace mezi platformami neni zadarmo a troufnu si rici, ze balik penez ktery je nutno vynalozit na meziplatformni migraci (a budouci support) je velmi blizky baliku penez nutnemu k porizeni komercniho SW, s tim rozdilem, ze vysledek migrace je nejisty a to zejmena v rozsahlem a slozitem prostredi, kde si vyzaduje znacne pocatecni usili k otestovani. Pokud jiz nekdo vlastni SW microsoftu v nejake rozumne multilicencni smlouve, je pro nej zatim vyhodnejsi smlouvu prodluzovat.
... jen bych jeste dodal, ze lide nepracuji jen s Wordem, Excelem a IE. Existuje spousta aplikaci (namatkou treba ekonomicke systemy), ktere pod linuxem nerozchodite (wine ap.) a ani nemaji ekvivalentni nahradu. Vemte si treba ruzne udelatka v MS Acsess. Ve vetsich sitich je spousta takovych pomucek, ktere v prubehu casu spravci vytvorili a ted se houfne pouzivaji, a prepisovat to pod linux je vicemene nemozne, nebo velmi slozite.
Já být Tebou poslal bych dotaz, kdy bylo posledni a kdy bude dalsi vyberove rizeni na kancelarsky balik software a zucastnil bych se. Muzes jim klidne OO prodat, <spekulace>ale myslim, ze nemas sanci ani za desetinu ceny MS Office, protoze ty podminky budou nastaveny tak, aby prosel pouze MS Office, pripadne budes vyrazen za formalni chyby v nabidce</spekulace>.
Ten článek má některé zjevné problémy. Na prvním místě přece není problém, pokud státní instituce posílá soubory .DOC. Kdo nemá Word, může si zdarma stáhnout Word Reader (lze provozovat ve 32-bitových Windows, tuším i na Macu), nebo provést import v OpenOffice. S importem v OpenOffice jsou samozřejmě problémy, ale těžko na jedné straně tvrdit "práce OOo s DOC je naprosto dostačující, státní správa by proto měla OOo používat", a na druhé straně tvrdit "OOo nemůžu použít pro otevření DOCu, protože ho zmrší". Pravda může být jen jedno z toho.
Dále nikdo a nic nenutí státní správu používat "ISO formát" (který toho velkou hromadu neumí, a převod dokumentů by byl ztrátový). Stejně tak je nikdo nenutí používat ISO znakovou sadu (která neumí ani oblé uvozovky).
Nakonec je nesmyslné tvrdit, že když je Linux a OOo zdarma, tak je to nutně dobré řešení. Státní správa má dnes velké hromady aplikací pro DOS/Windows; některé koupené, některé vlastní. K velkému procentu z nich neexistuje ekvivalent pro Linux, a psát cokoliv pro Linux je (oproti Windows) veliký problém. Beze sporu je i dražší napsat aplikaci pro Linux - horší technologie, a ještě dražší vývojáři. Samozřejmě dražší jsou i administrátoři. Problém je i s podporou HW, lokalizací (těžko chtít po státní správě, aby používala systém, který neni 100% lokalizovaný), podporou atd. Nakonec viz příklad Mnichova, kde projekt přechodu bude trvat minimálně 7 let, vytvářejí si vlastní distro, výsledek bude dražší než na Windows (což radnice zdůvodnila tak, že nechce být závislá na dodavateli, a tedy zaplatí i více), a počítače poběží aplikace pro DOS/Windows ve vmware.
Evangelizace Linuxu je z tohoto pohledu pouze snahou protlačit autorovo hobby do zbytku světa, s motivací "co sedí mě, musí sedět všem".
Protlačování MS office od vás není tlačení svého hobby s tím, že musí sedět všem? : )
U OS programů máte větší šanci že najdete alternativu, která vám vyhovuje. Navíc, u převážně textových dokumentů, které mám s úředníky spojené až tak nevadí, že se trošku změní vzhled dokumentu po konverzi, smysl dokumentu bude zachován. Nehledě na to že u ODF máte zaručeno, že dokument otevřete i za deset let (a to prakticky v čemkoliv, je to obyčejné XML), což vám u DOC nikdo nezaručí (a konverze na novou verzi DOC vzhled také často změní).
vidíte to všechno moc jednoduše, náklady na provoz kancelářského softwaru na tak velké síti nezahrnují jen cenu jeho pořízení
přiznivci open source veliče často zdůrazňují právě nulovou cenu a zdá se mi, že ji silně přeceňují
není přeci problém za kvalitní produkt zaplatit (nezačneme přeci chodit obědvat k popelnici, jen proto, že je to zadarmo)
[7]Problém pak nastává v okamžiku, kdy nechcete používat několik let starou verzi OSS a chce te přejít na novější verzi, ale vývojaře to mezitím přestalo bavit (měli malé zisky z dotací) a tak ukončily vývoj. Co teď budete dělat? Pravděpodobně vám nezbyde nic jiného, než migrovat na jiný software a na to vynaložit nemalé finanční náklady - to se vám u komerčních produktů nemůže stát. Všechno má své výhody i nevýhody a v dnešní době se na to nemůžete dívat jen z jedné strany.
Predne pro sireni jakychkoliv dokumentu v elektronicke podobe je format typu DOC nesmyslny. Jde o to, ze se tyto dokumenty preformatuji, pokud neni pocitac stejne nakonfigurovan (napriklad naprosto stejna pisma. Jediny pouzitelny je dnes PDF. Ostatne i EU DOC nedoporucuje. Proc je ma vetsina ministerstev na svych strankach nechapu. Asi jediny zpusob, jak je odstranit je nebyt liny a pokazde, kdyz na DOC u statni instituce narazite, napsat stiznost. Jsou povinni odpovedet. A kdyz to budou muset delat casto, treba to radeji zmeni. Zrovna vcera jsem poslel dve stiznosti - na Minitrestvo zemedelstvi a na Ministerstvo zivotniho prostredi
[9] Kdybych napsal stížnostna to, že státní instituce používá SW, který se mi nelíbí, a vyzval je k užívání něčeho jiného, tak bych se nad sebou asi vážně zamyslel ;)
U open source je velká pravděpodobnost, že potřebný program vůbec nenajdete. Vyjma té existující základní infrastruktury typu desktop, browser, kancelářského balíku druhé kategorie, přehrávače MP3 apod. pro Linux totiž chybí velká většina aplikací, které se ve firmácha institucích využívají. Například OCR, imaging pro skenování velkých objemů, SW pro řízení projektů, program pro řízení základní školy, a tisíce dalších.
U ODF nemám zaručeno nic. Formát vznikl "včera", řadu věcí neumí, a používá ho jeen kancelářský balík druhé kategorie (KOffice a podobné pochopitelně ani nepočítám). Formát Wordu 2.0 (rok 1985) otevřu dnes ve wordu 2007, což je potvrzená zpětná kompatibilita po dobu 22 let. Vzhled dokumentu se při otevření v nové verzi mění minimálně, Word na to má řadu vychytávek typu "Lay out footnotes like word 6.x", které samozřejmě ODF neumožňuje.
Vyjma toho existuje spousta aplikací, které se používají s Wordem. Integrace workflow, faxového serveru, Document Management systémů (včetně jednoduchého Sharepointu), export z řady aplikací do MS Office atd. Například není problém za pár korun koupit komponentu, která umožní do dokumentů Wordu triviálně vkládat čárové kódy (z makra i z GUI). Tuhle flexibilitu OOo nenabízí, a jen tak nabízet nebude.
[12] Ta "studie EK", která má už na první stránce napsáno, že nevyjadřuje názory Evropské komise? Tu bychom asi neměli brát jako "závěry Evropské komise". Mimochodem ten dokument (PDF) byl psaný na Windows, zřejmě ve Wordu. A nakonec - EK, tak se tuším jmenovala ta instituce, co v zájmu "zákazníků" nařídila Microsoftu uvést Windows XP N bez přehrávače multimédií (který má i každé distro Linuxu z CD z časopisu), které si později nekoupil prakticky vůbec nikdo?
[13] Proč by se to mělo měnit? Proto, že zrovna vám přijdou ideály FSF zajímavé? Nebo proto, že víte, že po zvážení všech pro a proti je OOo na Linuxu pro tu kterou instituci lepší, než MS Office na Windows? Viz výše. Vaše stížnosti musí budit pobavení.
[15] naopak: ve státní sféře stačí, když třeba socialisty přesvědčíte, že myšlenka komunitního SW je fajn. Vzhledem ke společným ideologickým základům (komuna, každému kolik potřebuje) to nebude tak složité, a pak už vám mohou zobat z ruky. Viz Mnichov, kde byly Windows s MS Office levnější, ale koalice socialisté-zelení se rozhodla, že důležitější než cena je nezávislost na dodavateli a atraktivita pracovního prostředí pro IT pracovníky :). Důležitá je samozřejmě také setrvačnost státní správy, ta je obrovská.
To komerční firmy, ty se orientují podle přínosů a nákladů daného řešení, a reakce jsou obecně rychlejší.
autore!!! - jsi normalni asocialni linux fanatik co vidi tunel smerem pred sebe ve svem gralu OSS a nevidi vpravo ani vlevo a mysli ze je nejdokonalejsi na svete.
si cela ta linuxarska banda myslite ze proste by vsichni meli pouzivat linux a ne windows. jste uplne stejni jako M$ ktery zase chce aby vsichni pouzivali jenom windows. vubec nejsi schopen videt souvislosti a tvrdis tu spoustu veci o kterych vis hovno. takove veci jako ze OO.org je vyborny oproti M$ office, ... Pritom do verze 2.0 to byl absolutne nepouzitelny software. Dale si neuvedomujes ze spousta instituci je zavisla na outlooku jelikoz to je proste velky a rozumny klient na praci v domene+exchange se sdilenim kontaktu, kalendaru, ... - tohle proste zadny vas linuxovy klient neumi (zadarmo). za prachy to umi treba OpenXchange.
meli byste si vy blbecci potroubli zkusit nekdy rozjet podnik o 1000 a vic pocitacich kde nejde jenom o to aby kazdy mohl neco delat sam na svem pocitaci a byt happy, ale aby fungovala celo-firemni komunikace.
navic to co tam meles o penezich je dost velka sracka. protoze to co se M$ plati na licencich by se stejne tak utratilo na supportu a skoleni prechodu na linux, ne-li vic. predstav si ze cela agenda je stavena na M$ windows a mas ji preklopit na linux - to je akce na 10 let. to neni lusknuti prstu.
[16] Mne prijde dulezita ta nezavislost na jednom dodavateli. Prekvapuje me, ze vam neprijde spatne byt zavisly na jedne jedine firme v takove zavazne veci. Jakmile budou dokumenty ukladany v nejakem, jakemkoli standartu, pak je nezavislost garantovana, protoze muze tento format kdokoli bez omezeni implementovat. To same plati o zpetne kompatibilite, ktera by byla v tomto pripade garantovana, narozdil od jakehokoli formatu, ktery neni standartizovan, tim hure bez verejne dostupnych specifikaci.
To, ze jsem nucen pouzivat software jedne jedine firmy kvuli tomu, abych si precetl dokumenty urcene mne (cimz myslim dokumenty publikovane na vsech strankach verejne spravy) se mi pochopitelne nelibi.
[17] Z vaseho ustniho prujmu jsem pochopil, ze jste odbornik v dane problematice a proto vsechno, co tvrdite mate nejak podlozeno a nevycucal jste si to z prstu - narozdil od vsech dokumentu, ktere jsou prezentovany vyse. Jsem rad, ze jste me obohatil o nove poznatky.
[14] Nepoznas OCR ktore funguje na Linuxe? Nieco na vedenie projektov? MS Office je uplny odpad. Ja ked som mal robit s novym office tak som to vzdal. A tie funkcie co spominas tych 99% blbych kancelarskych kris vobec nepozna. Mimochodom stare dokumenty DOC otvore v novom OO vyzeraju lepsie ako otvorene v novom MS Office.
Niektore firmy rozmyslaju o prechode na Google office, to su tie programy v browseri. Ked to normalnym komercnym firmam (a dost velkym) postacuje, tak preco by niekomu nemal postacovat OO? Este mas k dispozicii StarOffice ak si potrebujes nieco naozaj kupit a stale to budes mat lacnejsie. Ktorakolvek s tych tvojich speci vychytavok existuje aj pre Linux. Len sa treba popozerat po nete.
Este jedna vec. Naco chodis na root.cz?
[13] > Predne pro sireni jakychkoliv dokumentu v elektronicke podobe je format typu DOC nesmyslny. Jde o to, ze se tyto dokumenty preformatuji, pokud neni pocitac stejne nakonfigurovan (napriklad naprosto stejna pisma. Jediny pouzitelny je dnes PDF.
Myslim, ze je to presne naopak. PDF (PS a jakykoliv format s pevnou sazbou) je nevhodny pro jakykoliv dokument, ktery se bude zobrazovat na obrazovce. Nebot soucasne obrazovky maji (oproti tiskarnam) nizke DPI a aby se dalo rozumne zobrazit pismo (bez problemu typu ruzny vzhled stejnych pismen, kolisajici velikost mezer a jine), je treba dokument presazet podle DPI obrazovky. Pro zobrazovani na obrazovce jsou tedy vhodne formaty typu HTML.
[4] Ve spoustě věcí máte pravdu, ono hodně přispěvatelů v diskuzích nemá žádné zkušenosti s velkými firmami/institucemi se velkými sítěmi. Nicméně v některých věcech bych Vám odporoval:
- Podpora: Podpora ze strany MS (pokud nejste nějaký klíčový zákazník) je vesměs k ničemu a proto většina správců co znám stejně problémy raději řeší hledáním na Internetu a v konferencích.
- Centralizovaná správe právě v tech největších sítích mnohdy překvapivě chybí (snad proto že jsou už moc velké?)
- Cena přechodu je vždy otázkou kdo a za jakých podmínek to řeší. Bohužel u velkých zakázek "vítězí" ve výběrových řízeních vždy velké firmy s přemrštěnými cenami (a je jedno jestli jde o Win nebo Lin). Neříkám, že to mají řešit nějaké garážové firmy ale nepříklad, když vidím některé věci co dělá např. Autocont, tak se mi chce plakat.
[11] To je problém pouze menších věcí ve stylu one-man-show
[14] Potpora MS Office formatu v jiných aplikacích je jeden z velkých problémů MS Office. Neexistuje toti žádná officiální dostupná dokumentace, takže se to řeší pomocí knihoven, které jsou součástí balíku Office. Tzn. pokud MS Office nemáte, nic nevyexportujete. Zrovna nedávno jsem to u jednoho zákazníka řešil. Potřebuje exportovat data z účetnictví a podpora je jen výše zmíněná. Dotyčný zákazník MS Office nechce a kvůli jednomu exportu si je má jako za X tisíc koupit!
Fascinuji me "znalci", kteri "zasvecene" pisi o jakychsi nepostradatelnych "vymozenostech" softwaru od MS. Pritom je zcela jasne, ze statnim byrokratum OOo 2.0 vyhovi jeste s obrovskou rezervou. Byl nekdy nekdo z vas v nejake takove instituci ? Videl nekdo, v jakem to tam je stavu ? :-)
I presto bych ale autorovi tohoto postu rad vzkazal, aby se na to vykaslal. Pusobi dost fanaticky a tim kontraproduktivne. Nema smysl bombardovat podobnymi dopisy lidi a instituce, kteri vubec nevedi o cem je rec a delaji svou praci vicemene mechanicky - uvedomte si, ze se bavite s hluchym a slepym !!!
V tomto je treba spolehat na marketing firem jako je Novell, IBM, RedHat. Aktivisticka cesta nikam nevede.
Některé příspěvky zde mě poměrně negativně překvapily, a to hlavně svým vulgárním a útočným vyzněním. Obviňovali jiné z fanatizmu, ale v podstatě vyzněli fanaticky samy.
Jinak zde vidím jeden problém, mnoho lidí zaměňuje OpenSource a Free Software. Tyto výrazy k sobě sice mají poměrně blízko, protože Free SW je už z principu OpenSource, ale OpenSource nemusí být v žádném případě Free, naopak, může se jednat o komerční projekt.
Nicméně se domnívám, že autor tohoto blogu to nevzal úplně za nejlepší konec, Přece jen, jak už tu zaznělo, mluví k hluchým a slepým, čili pláče na špatném hrobě. Na druhé straně jeho pohnutky chápu a jsou mi blízké.
Jestli by měli vládní instituce používat Windows, Linux, MaxOS, Solaris, BSD, či jiný OS je otázkou požadované funkčnosti, požadavků na bezpečnost a další věci. Rozhodně nejsem příznivcem řešení jen Windows, nebo jen Linux. Jsou to jen nástroje a podle mého je lepší použít na každou práci specifický nástroj, který lépe vyhovuje. Měřítkem rozhodně nemůže být tvrzení "je to zdarma" protože to není nejdůležitější a v případě Linuxu a jiných *nixových systémů to ani není pravda.
Jinou věci je použití kancelářského balíku a zde se jednoznačně kloním k OpenOffice.org, nebo jinému kancelářskému balíku schopnému pracovat s Open Document formátem. Je nutné si uvědomit, že státní úřad není soukromá firma. Státní instituce slouží především občanům, a proto jim musí předkládat dokumenty ve formě, která občana nenutí používat určitý produkt určité firmy a tento občan by měl mít možnost tento formát přečíst případně upravit zdarma a na jakékoliv platformě. Další nespornou výhodou Open Document od OASIS je jeho ISO standardizace. Důvody snad nemusím rozvádět.
Tak jsem si vzpomnel na jednoho zakaznika, ktery nadaval na cenu MSO. Nakonec je koupil, protoze nektere dokumenty, ktere mu posilali partneri v OOo nesly otevrit a nebo se mrsily. Pravda je, ze to jste nebylo v dobe OOo 2.0 a ODF jeste zdaleka neexistoval.
Az najdu nejakou rozumnou PHP knihovnu, kterou budu moci generovat ODF, tak se vykaslu na generovani excelu a prejdu na ODF. Do te doby budu muset udrzovat generator XLS. V tu dobu jiz doufam MSO bude mit vyreseny problemy s importem z ODF, protoze pokud ne, tak to neobhajim.
Ale pravda, ze ministerstvo se zrovna o nekompatibilitu s okolnim svetem nemusi starat. Tu vyresi jednoduse vyhlaskou. Pokud totiz ministerstvo rekne, ze dokumenty prijma pouze na dernych stitkach, tak si budeme muset poridit derovacku.
[19] Opravdu neznám OCR běžící na Linuxu, které by dokázalo zpracovat fakturu, vytahat z ní data související s fakturou jako takovou (od koho) a řádkové položky (100 palet toho, 200 palet tamtoho). Pro Windows je takový produktů řada. Něco na vedení projektů? Znám MS Project a MS Project Server, který slouží ke sdílení zdrojů mezi projekty. Znám rozšíření MS Projectu, projektové šablony atd.; jejich cena často převyšuje cenu toho MS Proejctu. Na Linuxu o ničem takovém nevím, minimálně ne v přijatelné kvalitě. Ad tie funkcie co spominas tych 99% blbych kancelarskych kris vobec nepozna - to zpravidla říkají lidé, kteří MS Office sami neumí, a do práce koncových uživatelů nevidí. Pokud firma chce použít DMS, pro OpenOffice ho nesežene, natož aby ho sehnala pro Linux (nemluvím o webových rádoby-DMS). Pokud uživatel vkládá do dokumentu Wordu čárové kódy (což dělá dost firem), tak ho nepotěší, že na totéž u OOo nekoupí modul za pár korun.
Ad Niektore firmy rozmyslaju o prechode na Google office, to su tie programy v browseri - to by mě dost překvapilo. Tahat firemní dokumenty na cizí server, bez zabezpečení, bez garancí, s minimální funkcionalitou a integrací s okolím, to je šílenství. To si může dovolit malý podnikatel, který napíše jeden dokument za měsíc. Velké procento firem naopak blokuje přístup k webovém emailu (hotmail, volmail, gmail), protože je to bezpečnostní riziko.
Ad proč chodím na root.cz - mám rád počítače, živí mě, a root.cz má občas zajímavé informace. Někdy neodolám, a přispěju do diskuze. Je totiž zvláštní se dívat, jak jsou někteří lidé naprosto mimo obraz. Hromada lidí opakuje "jo, MS fuj, monopol, měli by to zrušit, Linux všude, OOo všude", a přitom často neví, o čem mluví. Chcete, abyste si tu jen notovali nad věcma kterým nerozumíte, a říkali "jo, my máme pravdu, a celý svět je divný", bez toho aby někdo občas řekl "ale to není pravda, tohle a tamto vám úplně chybí, a na tyhle věci se díváte špatně"?
[21] Pokud zákazník chce exportovat do MS Office, ať si koupí na ten jeden stroj MS Office. Cena není tak vysoká. Když bude problém řešit profík, dá zákazník za profíka 8000-25000 Kč za den. Proto mi přijde nejlepší koupit MS Office, a přes OLE automatizaci data nasázet do šablony, což zákazníka vyjde poměrně levně. Samozřejmě zákazník může exportovat do PDF, CSV, XML, HTML, prostého textu, ODF, OpenXML, nebo čehokoliv dalšího; nikdo ho nenutí do MS Office.
[24] Jakákoliv instituce by hlavně měla na desktopu (a nejlépe i serverech) používat jednu platformu a standardní instalaci. Specifické požadavky (účetní mají účto, projektoví manažeři mají MS Project) jako přídavek k tomu, speciální SW řeší dodavatel (stanice se skenerem a OCR). Pokud firma použije na jednom desktopu Windows, na jiném Linux, a na dalším pak Solaris, bude mít daleko vyšší náklady na administraci, ztratí možnost používat libovolnou stanici jakýmkoliv uživatelem, a pohorší si po všech směrech. Kdo administroval větší síť, musí vědět, že homogenní prostředí je jednoznačná výhoda. Nějaký ten unix na SAP a Linux na firewall se dá případně pochopit ale jinak je to zbytečná komplikace, která vše prodraží.
[24] corwin78 - jak jsem psal, kdo napíše stížnost na to, že instituce nepoužívá jeho oblíbený SW, a dovolí si používat SW jiný, měl by se nad sebou hluboce zamyslet.
Už jsem také psal, že státní správa nemusí zaručovat, že dokument lze přečíst na SW zdarma (ovšem u DOCu tu máme Word Viewer, který je zdarma). Když si chci přečíst vyhlášku na tabuli před radnicí, musím zaplatit jízdenku MHD, nebo mít dobré boty. Když chci podat žalobu, musím zaplatit za pero, papír, obálku, a nejspíš i za známku.
Stejně tak státní správa těžko může zaručovat, že její dokumenty půjdou přečíst na "libovolné platformě". Mám doma ZX Spectrum, co mi poradíte? Mám mobil, co mi poradíte? Používám BeOS nebo OS/2, co mi poradíte? Asi použít něco jiného.
ISO standardizace není zárukou ničeho. Viz kódové ISO stránky, které neumí ani kulaté závorky, a díky tomu je jako nevyhovující většina GUI systémů nikdy nepoužívala. Formát DOC nabízí již dnes okolo 20 let zpětné kompatibility. ODF spoustu věcí neumí (mimo jiné když mluvíme o kompatibilitě se staršími editory), má prakticky nulovou historii, a umí s ním zacházet jeden office produkt druhé kategorie (OpenOffice); pokusy typu KOffice snad raději nepočítat.
[24] > Jakákoliv instituce by hlavně měla na desktopu (a nejlépe i serverech) používat jednu platformu a standardní instalaci.
Cimz si bud omezi vyber zamestnancu, nebo bude trpet nizsi produktivitou prace te casti uzivatelu, ktera je navykla na jinou platformu.
[29] Pak je třeba vybrat platformu, která je dostatečně univerzálně použitelná. Je to výrazně lepší alternativa, než mít adminy pro Windows, adminy pro MacOS X, adminy pro Linux, další adminy třeba pro Solaris... A samozřejmě různý SW pro Mac, pro Windows, pro Linux, pro Solaris, v různých verzích, vzájemě mizerně spolupracující... Výzvu typu "buďte heterogenní firmou" může napsat jen ten, kdo nikdy neadministroval žádnou větší síť.
22 let zpětné kompatibility? Na staré doc soubory má zpětnou kompatibilitu i linuxové vim. Byly to plain text soubory. : )
Co si pamatuji, tak otvírat soubory české word 97 pod word 2000, nebo ještě lépe konvertovat z 2000 do staré verze bylo mnohem složitější, obzvlášť při použití třeba latin2 a pod. (Nejsem školený ekonom ale mám podezření, že zde hraje svou roli cosi jako kvalita produktů na trhu s monopolem.)
[32] Soubory Wordu 2.0 pro DOS byly pain text soubory? Bylo tam formátování, takže těžko. To že se příponou .DOC značilo kde co (včetně plain textů) je jiná věc.
Ohledně Wordu 97 si pamatujete špatně. Problém nastával jen v případě, že původní dokument byl psaný fontem, který měl nekorektně nastavenou znakovou sadu, a zároveň byl špatně nastavený jazyk dokumentu. Český MS Office 2000 obsahoval makro pro převod takto postižených dokumentů. Latin2 s tím neměla nikdy co dělat. Monopol také ne - prostě bylo při přechodu na Unicode potřeba určit, v jaké kódové stránce text je. To že to nebylo možné určit 100% spolehlivě je díky lidem, kteří neodborně "počešťovali" fonty; výsledné znaky měly nesprávné Unicode values a font nesprávnou kódovou stránku.
... a jako pokud se bude pouzivat jiny format dokumentu, tak je zaruceno, ze ho kdokoliv otevre??? to je imho pekna blbost, myslim, ze situace na uradech bude vzdycky nebo jeste hodne dlouho trochu problem co se tohoto tyce.... kazdopadne s nevhodnym pouzitim toho ci onoho formatu pro tu ci onu vec souhlasim, to se deje dnes a denne a vsude.... kazdopadne to nevyresi linux a openoffice
To:JRT
To OCR zajiste potrebuji vsichni uzivatele ve statni sprave, ze ? Clovek s mozkem v hlave proste k veci pristoupi rozumne - tam, kde museji z nejakeho duvodu zustat Windows (neni - li to mozne nahradit) - treba na PC se scanerem, tam proste zustanou. Tam, kde liny urednik masti dopisy, naformatovane pomoci mezer a Enteru, muze byt v klidu PC s Linuxem a OOo.
Jsem pobaven temi radobyzasvecenymi recmi o centralni sprave velkych siti. Vim velmi dobre, jak to v pripade Windows nekdy mizerne funguje a vim take velmi dobre, ze centralne lze samozrejme spravovat i stanice s Linuxem (v jedne siti spolu se stanicemi s Windows) - jenze to si pod Linuxem nesmite predstavovat nejakou "cool" distribuci od Lojzy z Hornidolni, kterou jste si stahli o prestavce ve skole.
Proste kdyby nechybela vule, statni sprava pouzije komercni reseni, ktere ji doda velice rad Novell (chapu, ze z nejruznejsich, pro Divoky Vychod specifickych, duvodu pri rozhodovani o dodavateli neni tato firma tak atraktivni).
Ze se Novellu musi platit ? To je snad normalni ne ? I tak to vyjde danove poplatniky daleko levneji a predevsim jde o to, aby statni sprava fungovala na otevrenych principech a nenutila lidi, kteri plati dane, aby si kupovali software od jedne konkretni firmy.
"Argumentum" typu "mam ZX Spectrum..." se musim uz jen od srdce zasmat. Ona zkratka priroda nenadeli vsem stejne...
Znovu vsak opakuji, ze cesta rozhodne nevede pres aktivisty typu autora tohoto postu. Ti tomu spis skodi.
....jeste malej vyblev :-) tyhle veci maj resit dobry importy/exporty v programech a ma bejt na kazdym co pouziva za software....... diky Sunu snad toto bude i pro MSOff.....
je zajimavy, ze na nekompatibilitu grafickych fomatu a s nima spojenyma problemamam a jako ze jich je hoooodne si nikdo nestezujete.....
Pokud mluvíte o starých, formátovaných doc souborech spíše máte na mysli původní Word Perfect, do něj tuším uměl ukládat i český T602.
Co se týká normalizace a zpětné kompatibility, ISO založené koncem čtyřicátých let nám mimo jiné zaručí, že na ruský šroubek M 10 z roku 1950 našroubuji na Thaiwanskou matičku M 10. Kdyby se normy nedodržovaly, jakékoliv průmyslové výrobky by se musely vyrábět podstatně pomaleji a dráže.
Mám li tedy vsadit na společnost co ani na sedm pokusů nedovede korektně interpretovat HTML, nebo na osvědčenou organizaci, volba mi přijde jasná. : )
to JK[35] Clovece, vy nemate ani poneti o sprave siti (tedy vice nez 2 propojena PC). To co navrhujete by udelal jen naprosty debil. Jak tady uz zaznelo, v jakekoli siti se kazdy zodpovedny admin snazi, aby mu bezely standardni programy. Je naprosta blbost dat jednomu urednikovi Linux, druhemu urednikovi Win, tretimu urednikoci treba MAC. To si muze jit admin tak leda zavesit opratku...
Doufam, ze me nebude nikdo chytat za slovo, protoze i z toho co jsem napsal existuji relevantni vyjimky, ale to jde o opravdu specialni pripady (napr. graficka studia, konstrukcni kancelare, reklamni agentury ap.).
to Marv[21] Urcity dil pravdy samorzejme mate, nevim, v jake oblasti se pohybujete, ale MS za posledni rok-dva udelal v podpore opravdu obrovsky skok dopredu. Mnohokrat se mi stalo, ze jsem pozadoval support a na emailovy dotaz mi jeste tentyz den volal technik z MS a problem jsme vyresili. Podotykam, ze neslo o zadneho superklicoveho zakaznika, ale relativne male firmy s multilicencni smlouvou.
Co se tyce supportu pro statni instituce a opravdu velke firmy, tam je to jeste jinak, ale asi nema cenu se zde rozepisovat. Kazdopadne support u komernicho SW je nesrovnatelny se supportem tvz. komunitnim, kdy vam o svem volnem case a o sve dobre vuli MOZNA poradi nekdo z komunity. To si myslim, ze je nejvetsi slabina pri nasazovani OSS ve vetsich firmach.
Centralizovana sprava je pomerne slozita problematika, neco se da resit std. prostredky win, neco je potreba resit externimi aplikacemi, ale obecne bych povazoval centralni spravu ve win za pouzitelnou. Mluvim o zakladnim pozadavku - mit na stanicich urcity SW urcite verze, mit moznost nastaveni SW (typicky treba browser), mit moznost centralne a vsem vynutit urcite chovani desktopu atd. To jsou ulohy nutne i v mensich sitich a celkem bezproblemu resitelne na Win. Na linuxu si to moc predstavit nedovedu....
[35] Správu stanic s Linuxem, MacOS X a s Windows nezvládnou jedni admini, protože jsou si ty systémy dost nepodobné. Pro každý systém se na tutéž věc používá jiný SW, v jiné verzi. Dále žádný úředník "nemastí dopisy, naformatovane pomoci mezer a Enteru", resp. to zdaleka není jediná věc, kterou dělá. Na živnostenském potřebují systém evidence živnostníků, možnost datové komunikace se SSZ a VZP, používají ASPI a pár dalších interních i externích SW (může to být spisová služba, scan/imaging, DMS, workflow). Podle vás ovšem "masti dopisy, naformatovane pomoci mezer a Enteru", a "muzou byt v klidu PC s Linuxem a OOo". Mimochodem za situace, kdy distra Linuxu ani nejsou kompletně lokalizovaná.
Ad mam ZX Spectrum - hezky to demonstruje, že státní správa nemá žádnou povinnost zaručovat, že jsou její dokumenty čitelné na každé platformě. To že si nějakou platformu vytvořím (klidně Linux) ještě státní správu k ničemu nezavazuje.
[36] Můžete používat formát RTF, který umí číst i zapisovat prakticky každý editor. O řadu informací bohužel přijdete. Ad grafické formáty - to bude tím, že vážně míněnou rastrovou grafiku všichni autoři editují ve Photoshopu. A hlavně tím, že úpravy té grafiky (hrabání ve vrstvác, efektech a spol) koncový uživatel nedělá. Kdybyste chtěl rozdělanou grafiku z Photoshopu poslat kolegovi, který používá jiný program, byl by problém stejný, jako u textu.
Problém s importy a exporty je v tom, že textové editory jsou různé. Jeden počítá okraje stránky od kraje papírů a záhlaví/zápatí se určuje od nich, další to dělá opačně. Jeden editor umí vložit do zápatí kód typu "text reprezentující jméno aktuální kapitoly dokumentu", jiný to neumí. Některé editory provádějí layout na tiskárnu (Word 97), což je dobbré na jehličkové tiskárny, jiné na vysoké rozlišení (Word 2000+), což je dobré pro zachování layoutu bez ohledu na tiskárnu. No a Word XP má efekt "neony", což je blikající efekt okolo písmen (fuj). Při převodech nutně musí docházet ke ztrátě informace. Jinak bychom měli jen jediný "ODF Editor", který by uměl věci "správně", tedy monopol de jure.
[38] Abby na vytěžování faktur zrovna moc není.
[39] Méně hysterie. Pro Linux existuje podvojné účetnictví, tady (někdo hodí link) jedno máme. Teď ti blbové končně vidí, že na Linux je všechno... Jenže pro Windows je těch účetních SW stovky či tisíce, každý má jiné vlastnosti, jiné přednosti a nedostatky. Tvrdit "na Linuxu lze dělat DTP" je také nesmysl, protože Gimp se svými omezeními a interfacem není nic moc, a na vektorovou grafiku, sazbu a zlom exxistuje prakticky nic použitelného (Scribus je výsměch). Jinými slovy "jeden kus existuje" neznamená "dělejte to na Linuxu, bude to v pohodě".
[37] Korektně interpretovat HTML neumí dnes nikdo, ani ISO :). Kdybychom před 12 lety přijali jednoduchoučký formát T602 jako ISO standard, dnes by byl stejně nepoužitelný, jako řada jiných zastaralých ISO standardů. Některé standardy se narodily mrtvě; viz ISO znakové stránky, které GUI systémy prostě nepoužívaly (s malými výjimkami), protože ISO znakové sada byly pro GUI nevhodné. Matičky jsou jiné, nemění se v čase. Dokumenty - a naše požadavky na ně - se s časem dramaticky vyvíjejí. Viz rozdíl mezi OOo 1.0 a OOo 2.0, viz rozdíl mezi T602 a Wordem 2003. Dále viz argumenty ohledně importů a exportů výše.
ad [38] Abby na vytěžování faktur zrovna moc není.
Tak to je právě to české řešení: Jedna slepice fakturu, dodák naklofe do nějakého účta (pod MSW), fakturu vytiskna a strčí do obálky se známkou a pošle adesátovi. Tam jiná slepice (za dva dny) tu fakturu, dodák strčí do skeneru a "vytěžuje" co co jim to kdo poslal. Kdyby to bylo ve formátu ODF (což je XML), tak se to nechá digitálně podepsané elektronicky poslat. Kromě dvou dnů prodlevy ušetříte ještě tu jednu pipku a skener a SW ....
Bohužel, takle se ve státní správě neuvažuje: Byl by problém, co dát dělat té pipce, na kterou už máme směrný číslo a je to kamarádka Moniky a Lůdi.
Nechci rozpoutávat flame (zvlášť když už tu stejně běží). Nicméně: Mé zkušenosti s wordem jsou takové, že nedokáže načíst ani to, co si předchozí den na stejném počítači uložil. Jestli tam byla nějak "špatně nastavená" kódová stránka a fonty, tak je to věcí implicitního nastavení při instalaci, tedy autora tohoto "editoru". Zpětná kompatibilita (načtení dokumentů ze starší verze) je mizerná až žádná; naprostá většina dokumentů z wordu 6 a nižších se do současné MS office buď vůbec nenačte, nebo se zmrší čeština. I pokud tyhle problémy nenastanou, tak je výsledek zpravidla horší než přechroustání toho staršího dokumentu přes OOo.
Většina funkcí, které word proti OOo writeru má navíc, jsou zbytečnosti, co naprostá většina uživatelů nepoužije; magorů, kteří se snaží na tom krámu psát např. knížky je dost málo - typografická úroveň je tak hrozná, že se to prakticky jako předloha tisku moc použít nedá a pro konverzi do DTP je vhodnější holý text než nějaké složité formátování. Naprostá většina úřednic na tom také píše dokumenty na 1 - 2 stránky jednoduše formátovaného textu, které díky "úspornosti" formátu .doc mohou mít i přes mega (já pamatuji diplomky na T602, které neměly ani to mego), a pak to "úsporně" posílají e-mailem, protože Outlook má tak idiotskou ergonomii, že neumějí poslat přílohu jinak, než z wordu - poslat text e-mailem jako přílohu.
A ministerstvo školství organizuje výuku "informatiky" ve stylu testů s otázkami jako "ve které řadě a kolikáté zleva je tlačítko, kterým se ve wordu mění písmo na tučné" (a podobné otázky na Excel) - nekecám, taková zhovadilost by mě nenapadla! (už proto, že v normálních editorech se ty tlačítka dají přenastavit). A dětičky loudí "když nebudeme mít word, nebudu mít jedničku z informatiky".
To: XYZ
Ja vam opravdu blahopreji k tomu, jak skvele vite o cem mam ci nemam ani poneti.
Mozna o nejakych sitich z vasich vizi poneti nemam. O heterogennich sitich si myslim neco vim. 16 let praxe, chlapecku, uspesne dokoncene projekty, vedeni tymu lidi, prostredi velke mezinarodni firmy. Mozna je to pro vas malo.
Zkuste se, prosim, zesmesnovat jen tak jak je to nezbytne nutne. Prehnana aktivita v teto veci neni pro vas prilis uzitecna.
Tady se clovek fakt pobavi :-)
Jeste bych vam , mily XYZ, rad sdelil, ze to, ze si neco nedovedete predstavit, jeste neznamena, ze to neni mozne. Nezbyva nez vas odkazat na studium materialu Novellu, pripadne i RedHatu, kde byste se mohl seznamit se softwarem a resenimi, o kterych nemate pravdepodobne ani poneti.
..
..
Museji nam porad kazat omezenci ?
[43] Vytěžování dat pomocí OCR se zpravidla provádí centrálně. Papírových dokumentů se zbavit, firmy je prostě pořád posílají. Samozřejmě fakturu v ODF je také nutné vytěžit, získat line items, srovnat data s DB, poslat do workflow v případě nesrovnalosti údajů atd.
[44] Pokud Váš Word neotevře to, co jste včera uložil, máte někde zásadní problém. A ve Wordu to fakt nebude. Spíš mám ale za to, že jde jen o laciný pokus o flame. Ad "špatně nastavená" kódová stránka a fonty - přečtete si to po mě ještě jednou. Jde o dokumenty Office 97, psané se zmršenými fonty (typicky ukradenými), které měly špatně Unicode values a kódovou stránku. Když si uděláte font s azbukou na místě normálních písmen, se špatně nastavenou code page a unicode values, tak o azbuku také při konverzi do Unicode přijdete.
Ve Wordu se dá napsat kniha naprosto bez problémů, velké procento knih tak vzniklo. Některé byly ve Wordu i sázeny, typografická kvalita je slušná (pokud člověk dovede rozeznat divis od m-dash). Dále existují rozšíření typu WordSetter.
Neúspornost formátu DOC je výrazná při ukládání obrázků ve verzi Word 97. Ale koho dnes mrzí, jestli má soubor 500kB, nebo 1MB, když ho může zabalit do ZIPu? Navíc právě XML vede ke zvětšení objemů dat a pomalejšímu zpracování.
[45] Nemohu mluvit za XYZ, ale o heterogenních sítích také vím svoje. Také mám za sebou projekty ve velkých firmách, a tedy dobře vím, že kombinace Windows, MacOS, Linuxu a dalších v jedné firmě stylem "sem win, tam OSX, tady Linux" by byla katastrofa. Novell a RedHat nemohou nabídnou homogenní řešení, což vede nutně k problémům (viz přechodzí příspěvky).
Souhlasím s jk, pracuji v network oddělení mezinárodní společnosti s 15ti tisíci zaměstnanci po celém světě a pokud by všechno mělo běžet jen na Win platformě, tak jsem už teď ve svých 28mi letech šedivý. Naštěstí se heterogenní prostředí začíná rozvíjet i v takovém molochu jako je ten náš a na specializovanou práci se začínají nasazovat specializované nástroje, místo hrůz napsaných v Accessu, apod.
Ahoj, delam ve statnim sektoru a zcela otevrene pokud neprijde pokyn shora, tak tady nikoho ani setrit nenapadne, prakticky neni problem utratit desitky milionu, kdyz se to dobre okeca a rok predem rekne, takze nikdo dole nechce mit starosti s prechodem, aby nahodu neco nefungovalo a on pak byl za to karan, je jednodusi si ric o dalsi ten milion s duvodem ze jinak se ohrozi chod instituce a je to. Prechod statniho sektoru muze byt jedine hromadny kuli kompaktibilite formatu, ale to pochybujte ze shora nekdo udela, shora chodi jedine vyber firem, ktery dobre zaplati, vim o mnoho piavicich prisatych na statni kasu a nikdo s tim nic neudela je to tak rozsahle, ze tohle by zmenila leda revoluce.
No flamy jsou tu tedy moc hezky. Tak asi neco pridam :-D
1. Pro Linux existuji i komercni aplikace o kterych se tady moc nemluvi - DTP, kvalitni CAD systemy (projektanti z Trigemy asi znaji) atd., ale o tech se tu moc nemluvi.
2. Rizeni podniku apod. - zde se cim dal vice rozsiruji prave web systemy. Ne ty co stahnete z inetu, ale vytvorena na klic. Systemy jako MS Exchange apod. pomalu ustupuji predevsim kvuli spolehlivosti, uzavrenosti a problemum s fungovanim mimo prostredi lokalnich siti. Prikladem ve velke firme muze byt system Ceske Sporitelny.
3. Project management - zkuste treba Workbenche. Umi importit mpp a sam pouziva otevreny XML format a celkove nabizi vybornou funkcionalitu, vcetne synchronizaci v tymech apod.
Timhle se snazim rict, ze MS uz zdaleka neni jedine reseni a dle meho nazoru na vsechno existuje plnohodnotna alternativa. Jen ne vzdy je zadarmo.
Nekde na lists.ffii.org jsem narazil na toto (nize), takze by to nemuselo byt tak tragicke.
Kolegove,
byl jsem vyzvan o zaslani zakladni predstavy o tom, jak by melo MSMT
podporovat OSS/FS.
Prosim o Vase namety, rad bych je do konce tydne zpracoval a poslal do
konference text ke korekture.
--
Janek Wagner
IRC discussion irc.freenode.net #edunix-cz
Při svém studiu na MU v Brně jsem se zeptal správce sítě, proč všichni učitelé používají na univerzitních počítačích MS Windows a MS Office a proč vyžadují práce od studentů pouze ve formátech .DOC, .XLS, či .PPT, když máme OpenOffice a formát PDF. Správce to trošku vyvedlo z míry a pak prostě konstatoval, že učitelé jsou příliš negramotní na cokoliv jiného a vzhledem k tomu, že MUNI má tento software zdarma, nevidí důvod proč prosazovat něco jiného. Copak asi budou dnešní studenti a budoucí učitelé či řídící pracovníci prosazovat na svém pracovišti... Pro naše MŠMT prostě asi vždycky bude slovní spojení "textový editor" znamenat ikonku s dvojtým W.
preskolit potrebuji urednici tak jako tak, dyt co vytvareji je strasny. Formatovani pomoci mezer, odsazeni entrem, tabelatorem, evidentni odpocitavani tecek pri mistu na podpis, nevyuzivani stylu, typografie je pro ne neco neznameho...existuji samozrejme vyjimky, ktere to potvrzuji
S poradne udelanym dokumentem, neni problem z doc udelat odt a obracene.
Obecne by se nemelo vse davat v jednom formatu, melo by se vyjit vstrict oběma formatu - duplikovat vsechny dokumenty.
Dale nevim proc mi naprikld tiskovou zpravu posilaji v doc nebo odt. Tento dokument patri do pdf.
Nemelo by se jednat o soubej svobodný software vs. nesvobodny, ale o svobodu volby. Si MS Office kupte, kdyz se vam libi, ale ja zustanu u OOo.
[50] Lidé v IT (zvláště na nižších pozicích) nemají přehled o tom, co firma/instituce dělá. To se pak lehko zdá, že když mi doma stačí Linux na brouzdání webu a přehrávání OGG, tak bude ideální i pro firmu/instituci. A ot je ještě ten lepší případ, kdy dotyčný dovede vzít v úvahu, že ostatní *mohou* dělat něco jiného, než on.
[51] Ad komerční aplikace pro Linux - existuje jich velmi málo. Ad Workbenche - máte asi na mysli Open Workbench? To je jednoduchý project management SW druhé kategorie (mimochodem jen pro Windows), kterých je na trhu řada. Samozřejmě pro sdílení zdrojů mezi projekty je třeba Clarity, takže Open Workbench je "ochutnávkou zdarma". Ad webové aplikace - to je poměrně jednoduchý způsob, jak vytvořít naprosto nepoužitelný interface. Jedinou výhodou je, že není třeba nic instalovat na straně klienta. Na jednodušší věci se webový interface dá použít, ovšem to je dočasné. Už teď se firmy připravují na XAML, kde opět není třeba nic instalovat, jen je interface shodný s aplikací pro Windows. Ad systémy jako Exchange ustupují - o tom, řekněme, pochybuji. Firmy konsolidují Exchange servery, a běží desítky až stovky tisíc mailboxů na jednom serveru. Používají active/active clustery, řadu aplikací napsaných pro Exchange. Mimo lokální síť má klient k dispozici Outlook Web Access, případně RPC over HTTPS (tedy připojení přímo Outlookem odkudkoliv, kde je webové připojení). Osobně mám email (kalendář, veřejné složky atd.) na stolním počítači, notebooku a PDA, vše se tahá z Exchange, vše je replikované (změny se propagují na server), připojuji se z inetu; o zálohy se pochopitelně stará server. Já si z emailů tahám nějaká data přes VBA do Excelu, kde z toho vyrábím reporty. Tohle ještě dlouho nikdo jiný nenabídne ;)
[52] Otázka je, proč má MŠMT "podporovat OSS/FS". Kdyby otázka zněla "jak by mělo MŠMT podporovat firmu IBM (nebo Microsoft)", to by bylo křiku :). Když se jedná o podporu Novellu a SuSE, je to v pořádku. Osobně bych viděl "podporu" nejvýše v tom, že bych umožnil odesílání dokumentů například v PDF, a přijímání v plain textu či RTF.
[54] Státní správa špatně platí, a je neefektivní. Nemůže platit dobře, a nemůže být efektivní; je to věc definice. Komerční firma když pracuje neefektivně, tak se složí, a ti kdo v ní mají peníze se tomu snaží předejít (a mají k tomu páky). Státní správa tenhle aspekt nezná. Proto vypadá, jak vypadá.
[57] Cim mene clovek umi pouzivat pocitac, tim vic je mu jedno, ze tam ma linux namisto widli. To je odzkousena praxe.
[28] - JDT - ODF si muzete do ZX spectra naportovat, nic vam v tom nebrani. V tom je ten rozdil oproti MSopici s jejim uzavrenym doc - ten dokonale nenaimplementujete nikdy nikam.
[55] Nedelejte prosim z tech lidi blbce, rada z nich vi velmi dobre, co firma dela, protoze se primo podileji na tom, kdyz se napr. nasazuje konkretni informacni system. Nikdo z nich vam urcite nebude Linux nutit tam, kde pro nej neexistuji odpovidajici aplikace (nepocitam naivni studentiky bez praxe). Jenze mist ve statni sprave, kde jej v komercni podobe nasadit lze, je pomerne velke mnozstvi a je vcelku jasne, proc to je na Divokem Vychode tak spatne pruchodne.
Navic kdyz jim naseptavaji lide jako vy...
[57]Blbemu urednikovi je uplne jedno, v cem tupe klika. OS je uplne nepodstatny. Nauci se to uplne stejne mechanicky jako v pripade kombinace Win. + MSOffice
Zase to tady prerostlo ve flejm a spoustu picovin, tak proc nepokracovat!?
Argument 1.: ZX Spectrum a platformova nezavislost dokumentu. Pro nekoho usmevny priklad. Pro nevidomeho, ktery potrebuje aby se dokument 100% otevrel a byl precten na jeho pocitaci (nemusi to byt stolni PC, ale radoby PDA) syntezatorem pripadne odeslan na braillovu ctecku zivotni nutnost, kdyz jednate s urady. To, ze neznate v okoli zadneho nevidomeho neznamena, ze to neni potreba.
Argument 2.: Blbyho urednika tezko naucis jak ovladat Linux a OOo. Pocitacovy "blbci" byli nuceni pouzivat pocitace v dobe CP/M, SAPicek, DOSu, Win 3.1 a vzdycky se s tim vyporadali. Pred 15 lety umela prekopirovat soubor na disketu v komandlajne lecjaka manazerka (ahoj mami!).
Argument 3.: Nejsou aplikace. Ano, mnohdy nejsou na vsechno svobodne aplikace. Ackoliv to muzete povazovat za sci-fi i grafika a DTP vyrostli na unixech, staci vzpomenout na troff, TeX i WYSIWYG nastroje. Jeste je spousta zahranicnich firem, ktera desetitisice svych dokumentu ma v SGML a nejaky unixovy nastroj pouziva na sazbu (tusim, ze treba Boing). Pro zmenu oblast, kde unixy vedou je navrh VLSI hardware, prakticky vsechno co se dnes pouziva je i pro Linux (Xilinx ISE, Modelsim, Cadence,...).
Takze prosim vas, pokud mainstream pouziva to ci tamhlenc to a vy diky masazi mate pocit, ze kdyz editor tak jedine M$ Word, neznamena to, ze pro danou oblast nic pouzitelneho neexistuje. Ono, priznejme si, ze zkuseny uzivatel TeXu+awk+gnuplotu dneska porad jeste vygeneruje formalne hezci vystup nez zkuseny ExcelWordista. I kdyz tenhle priklad se zda uchylny, tak si krasne dovedu predstavit situaci kdy urednik napise dokument, ulozi jako nejake otevrene XML, ktere nasledne je pred publikovanim automaticky prechrochtano na plain text, HTML a PDF (treba pres TeX)... Vlastne jak to tak pisu, tak se divim, ze to tak uz davno nefunguje!
Podle mých zkušeností přecházejí na OpenOffice.org i velké evropské firmy, i takové, který by si za roční obrat koupily celou naši zlodějskou republiku. Kdyby OO.o nebyl velmi velmi dobrý software, jistě by to tyto úspěšné firmy nedělaly...
A jestli někdo tvrdí, že je horší ovládat OO.o místo MSO, tak prostě a jednoduše OO.o ani neviděl.
Ale papouškovat o výhodách MSO a nevidět nevýhody (a naopak u OO.o) asi platí za kchůl, hlavně mezi super odborníky co nikdy nic jiného neviděli. Proč ne. Tito lidé by ale neměli utrácet peníze daňových poplatníků za něco, o čem vědí kulové.
Knihovnu pro ODF v PHP najdete na: http://www.radekdostal.cz/
Nevim, proc verejna instituce vystavuje verejne "sve" dokumenty (at uz byly napsany vcemkoliv a podcimkoliv) v zasifrovane podobe (uzavreneho formatu .doc) misto toho, aby se snazila o co nejvetsi citelnost a sdelitelnost te vystavene informace, o kterou, predpokladam, jde? Pokud jde o informaci, at je radeji v plain textu (_mne_ jde predevsim o tu informaci, ktera je schovana v textu a ne o tu, ktera je schovana ve formatovani). Pokud jde hlavne o vzhled, nechapu, proc se k tomu poziva M$ nebo jiny O :-?
[59] Ale jistě, ve státní správě (nebo kdekoliv jinde) by se našly konkrétní počítače, kde by se dal použít Linux. Stejně tak by se na konkrétních počítačích dal použít MacOS. Ale proč? Ty počítače musí spravovat jiní admini (helpdesk, support), uživatelé se musí jinak školit, a jakmile uživatel bude potřebovat aplikaci, která pro danou platformu není, bude se reinstalovat (a uživatel přeškolovat). To vše kvůli tomu, aby se ušetřilo cca 5000 Kč za SW (to může být cena Win+MSO na jeden stroj ve státní správě). Ad lidé co našeptávají - mám svůj názor. Našeptává kolega Chalupa, který posílá dopisy ve stylu "je doporučeno používat Linux a OOo, tak proč to neděláte".
[60] Myslel jsem, že CSS je součástí specifikace HTML.
[61] Slepci běžně používají Windows. Samotného mě to překvapuje, ale je to tak. Samozřejmě k nim používají lepší SW, než vestavěný Narrator. Dobré ovšem je, že mají Windows SAPI (Speech API), takže je integrace poměrně bezproblémová.
Ad lidé se naučí vše - ne pokud mají jednodušší alternativu. Ne pokud se jich to musí naučit většina. Počítače k práci používá čím dál více lidí, a na rozdíl nás jim nerozumí, a rozumět nechce. Podobně závozník nechce rozumět řídící jednotce motoru a nechce umět vyměňovat svíčky. Počítače jsou krásné, hrabat se v nich je slast, jenže pouze pro nás.
Ad aplikace - opět, s počítačem dnes dělá každý. Pokud chcete po grafikovi, aby sázel časopis Žena a život v TeXu, tak jste sadista. Nakonec se podobné věci dají udělat, ale je to neskutečně pracné. Ad VLSI HW - ano, tyto aplikace vznikly mnohdy před lety na unixech, a dnes jsou zpravidla i pro levné Windows (a dokonce i pro levný Linux). Ad dokument do plain textu, HTML a PDF - to snad není problém, takové makro do MS Office umí napsat i sekretářka (s tím PDF možná až její helpdesk specialista). Otázka není "proč to nedělat", ale "proč to udělat". Ale takhle nějak bych byl ochoten vidět "podporu open source" na MŠMT. Otázkou je, kolik se toho ztratí převodem do HTML a do plain textu. Pokud totiž dostanete dokument, který v plain textu obsahuje 123m2, a má to být 123 metrů čtverečních (tedy plain text přišel o horní index), případně se ztratí obrázek, diagram apod., může to být vážná vada. Dostanete tři dokumenty, a každý vlastně obsahuje něco trochu jiného. Je to opravdu tak dobrý nápad?
[62] Které velké firmy přecházejí? Co konkrétně víte pokročilém použití MS Office? Zkoušel jste někdy natisknout štítky, obálky, zpracovat data z databáze v Excelu, vytvořit hromadný dopis rozepisováním kontaktů z DB (Outlooku, CSV) včetně těch obálek? Plánoval jste někdy čas pracovní skupiny a alokaci zdrojů (třeba služební vůz, jednačku) v Outlooku, integroval faxový SW a DMS s Office? Víte kolik SW má integraci s MS Office (včetně SAPu)? Psal jste templates, které berou údaje z databáze či Exchange? OOo má spoustu nevýhod, a jedinou výhodu: je zdarma.
[65] Ad "zašifrovaná podoba" - když se kolega Chalupa snaží prosadit používání OOo, tvrdí, že OOo nemá s dokumenty MS Wordu žádný problém. Takže má pravdu, a pak můžete klidně použít MS Office i doma na čtení dokumentů DOC, nebo pravdu nemá, a pak nemá smysl říkat, že OOo lze použít ve státní správě, kde je dnes všechno v DOCu. Nehledě na to, že existuje Word Viewer, který jde na všech Windows, tuším existuje i pro Mac, a na Linuxu se dá rozjet pod Wine.
add update2: naprosto 100% vystihuje stav ve statni sprave. kruta realita, ale nelze byt naivni, protoze takove jsou vsude na svete obchody se statnimi urady. osobne se napriklad domnivam, ze z cunka bude odstrasujici pripad, verim, ze vzal uplatek, ale castku dle meho nazoru zcela smesnou, oproti tomu co jsem slysel - reknemez - na ruznych firemnich vecircich, kdy obchodaci znaveni alkoholem otevirali sve temne stranky...
Ano vim, vsechna ta uzasna udelatka, PDA, Outlook, Exchange, MS Office, ten Helios, SAP, Clarify, atd, jak krasne a hladce spolu spolupracuji. Takhle by spolupracoval jakykoliv operacni system, a jakykoliv dalsi software, pokud by se mu dostalo vyvoje. Jsou to ale vsechno uzavrene systemy/software, copak si to neuvedomujete? Jsou to vsechno nastroje pro pouhe ovladnuti trhu? Neni to o poskytnuti vedeni, vzdelani, moznosti a znalosti. Jsou to vsak uzavrene systemy, ktere absolutne nerespektuji svobodu - sireni znalosti, vedomosti, sdileni informaci. Nuti k zavislosti. Castou lzou lidem, mlzi a prekrucuji informace, zneuzivaji nevedomosti lidi, a to vse jen za ucelem zisku a ovladnuti trhu.
Pracuji v nadnarodni firme, ktera pouziva Novellove servery a na stanicich platformu Windows XP s balickem Office 2000. Pouziva se spousty dalsich placenych softwaru, za ktere se plati nehorazne sumy, za support, upgrade, udrzbu, atd. Nase pobocka v CR ma naklady na IT rocne nekolik milionu. Z cehoz polovina je software a polovina hardware. Bohuzel nemuzu byt konkretnejsi. Ale z me temer desetilete kariery v IT, je mi zcela jasne, ze cesta Ceske posty, a Bata pobocek je ta jedina a spravna.
Uzivame jeden stary DOSovy program, ktery spolupracuje s UNIXovou ustrednou, Linuxovym serverem a Windows serverem a vsechno bezi - je to jenom tim, ze se vyspecifikoval u dodavatelu software datovy vystupni format, ktery je holt otevreny a data krasne behaji mezi systemy. Obcas restartujem tu DOSovou cast ci tu Windowsovou, popripade se naladove restartuji/zaseknou holky samy, ale jinak vse bezi jak ma.
Neni pravdou, ze velike systemy a rozsahle site se nedaji nahradit Open Source/GNU resenimi. Je to jenom strach, ktery brani lidem v nasazeni svobodneho software. A ten strach bude jen vetsi a vetsi. Primou umerou bude strach stoupat, tak, jak se bude rozsirovat Microsoft jemu podobne uzavrene standardy...
Na zaver meho srdceryvneho vylevu jedno velmi stare moudro: ne vsechno je zlato je co se trpyti.
Přečteno 28 781×
Přečteno 19 584×
Přečteno 16 966×
Přečteno 15 228×
Přečteno 15 026×