Ne to není překlep a není to jen o jedné, z kdysi, vlajkových lodí open source. Ať dělám co dělám, tak už nemám kam utéct. Ne, opravdu neutíkám od Firefoxu definitivně, používám její unbrandovanou verzi Iceweasel na hlavním desktopu na webové rozhraní e-mailu na systému Debian Linux 7.x. Na notebooku testuji Debian Linux 8.x a na e-maily opět Iceweasel. Na ostatní browsení mám Chrome. Co však nechápu, je originální Firefox pro Android…
Emulátor byl uložen v archívu a nebyl nikdy zcela dokončen. Projekt byl spuštěn v mých 19 letech, když jsem učil na střední průmyslové škole 16-leté studenty používání kancelářského softwaru na desktopu. Konkrétně ClarisWorks na počítačích Apple (16/20MHz 680×0). Počítače byly spojeny do sítě AppleTalk (fyzicky propojené klasickými telefonními kabely).
Pan Software byl zralý otec rodiny. Byl úspěšný podnikatel, měl šťastné GNU/GPL manželství a několik BSD dětí, se kterými si sousedovic uzavřené děti dělaly co chtěly. Jednu vadu na kráse to však mělo. Celé městečko Softwarov bylo plné lidí s nadváhou. Pan Software se svou rodinou sice měl nadváhu nejmenší ze všech sousedů, ale přesto ji měl. I jeho děti měly nadváhu a mohly by s klidem bojovat v těžké váhové kategorii. Ale proti teroru sousedovic uzavřených silně obézních dětí neměly šanci.
Při provozování vlastního webu a sledováním ostatních webů jako návštěvník, jsem přišel na pár věcí. A v neposlední řadě, nějaký HW a SW k tomu sám musím používat, jako každý. Rychlost načítání stránky Seberychlejší přípojka k netu nic neřeší. V první až druhé sekundě se na jedno spojení nedostanete výš než na 100KB/s. Odhaduji, že to je samotným principem TCP/IP a navyšováním rychlosti pokud to linka dovolí. Pokud prohlížeč naváže celkem 10 spojení už to je 1MB/s…
Tady v článku na rootu je diskuze o použití CSS a tabulek pro layout. V žádném z příspěvků jsem však nenarazil na hodnocení z hlediska rychlosti, náročnosti datového přenosu a náročnosti na zpracování na straně klienta. Tabulky už se používají mnohem déle než 10 let. Myslím si, že kód, který v prohlížečích zpracovává tabulky bude dost možná optimalizovaný pro tehdejší výpočetní výkon.
Mám rád nové technologické vymoženosti v hardware i software, ale realita současnosti (resp. spolehlivosti moderních technologií) ve mně vychovala absolutní konzervu. Udržuju při životě téměř technologicky historická zařízení a jsem s nimi nadmíru spokojen a nevyměním je, dokud navždy neumřou. Dokonce si sháním i historické komponenty, abych daným zařízením prodloužil život.
Dal jsem si na Googlu hledat „Tribler root.cz“ a není tu jediná zmínka o tomto softwaru. Root.cz jako odborný server by měl být mezi prvními, kdo o tom píše. První zmínka je na diit.cz 8. července a PC World 18. července. V zahraničí se o Tribleru psalo už v prosinci 2010 na Slashdotu. Tento klient pro bittorrent mi přijde docela převratný. Samotné torrenty je možné vyhledávat přímo v klientu a není nutný žádný prostředník a vyhledávač torrentů, vše je plně decentralizované…
Určitě jste zaregistrovali nějaké zvěsti o možném „vypnutí“ Skype. Hledal jsem na webu a našel jsem pár zajímavostí/informací týkajících se tohoto tématu. Skype tu existuje poměrně dlouho, ale že by se mělo objevit nějaké řešení s podobnou funkčností v oblasti free software to nevypadá. Google protlačuje rozšíření XMPP protokolu o hlas ve svém Google Talku. To je asi jediný pokrok, který se v této oblasti dosud projevil…
Na rootu se zatím tento software objevil jen v pár diskusních příspěvcích. Nejlepším testem je pustit GCompris dětem. Však si to zkuste. Oficiální webové stránky mají částečný překlad do slovenštiny. Program samotný však disponuje češtinou a dokonce je česky namluven! Stačí kromě balíčku gcompris přidat ještě gcompris-voices-cs. Podle autorů je program určen pro děti od 2 do 10 let. K dispozici je verze pro Linux i Windows, ale verze pro Windows je omezená, kvůli propagaci GNU/Linux.
Našel jsem na jednom starém CD z roku 98 zálohu assemblerového (Z80) prográmku s jednoduchým demem pro ZX Spectrum, které předvádí funkčnost. Nikdy to neopustilo můj počítač, tak to teď dávám sem. Vytvořil jsem to všechno někdy v roce 1990 a v roce 1998 jsem to převedl do .tap formátu, abych o to nepřišel. Zda by se to někomu z retro scény hodilo, to netuším. Je to kompletní assemblerová rutina pro zobrazování a práci s textem v matici 5×6 oproti původní 8×8…