Co zlepšit na českých VŠ?

Spolupráce průmyslu a VŠ skřípe hlavně proto, protože na to firmy serou. Vychovávat si programátory přes VŠ je v dnešní době triviální, ale firmy na to dlabou a raději loví v absolventech a ne-absolventech.

Btw. to že Bc. není úplné studium je další dlouhodobě dementní přístup komerčního sektoru. V zahraničí se uź od toho zvládli oprostit, ale české pobočky pořád požadují Mgr. a k tomu ještě ideálně 5 let praxe.

Ja bych rovnou vzdelani zakazal. Vysoka skola ma plnit funkci sita a ne neco ucit a vysvetlovat. A nejlepe jen tem, co si zaplati, nechceme preci nejake nadane chude studenty podporovat. Do toho bych jeste zvysil vyber dani aby bylo za co stavet ostnate ploty proti uprchlikum a detencni centra s pecema a kominem pro zle uprchliky.

> Jediná čistě teoretická oblast je teorie množin, ale na té stojí celé matematika a je jen logické, že se vyučuje

To mi nepřijde jako dostatečný důvod, proč se učit teorii množin. Navíc matematiku můžete postavit i na něčem jiném.

Kam by sme prisli keby kazdy kto nema rodicov disponujucich dostatocnym balikom peniazi chcel ist studovat na vysoku? Nemas prachy, na vysoku nelez.

@miro Proto existují zvláštní půjčky a stipendia.

"Začít by se mělo zpoplatněním vysokoškolského vzdělání" - To nemyslite vazne. Urcite si to deti bohatych rodicov budu vazit. Predpokladam, ze autor dokonale pozna pomery v inych krajinach a kazdeho jedneho obyvatela sa opital, ci mu platene skolstvo vyhovuje, ked tvrdi, ze sa nikto nestazuje.

@zboj A skoncite jak USA, kde je clovek nadosmrti zadlzeny skor, nez dokonci skolu :)

Ked je uz konecne po dlhej dobe porovnatelna aspon maturita, tak prijimacie skusky mozu naozaj byt o stupienok tazsie. Ale tak, ako si bo vedlajsom prispevku vyberal idealneho programatora skuskou stresu, podobne sito je aj "filtrovaci predmet" pre studentov. Dalej prejdu len ti, ktori maju na to naucit sa a pochopit suvislosti (tieto predmety byvaju povacsinou takehoto zamerania).

K spoplatneniu studia - porovnavanie sa s inymi statmi nie je podla mna to, podla coho by sme sa mali rozhodnut. Aj tak najdeme priklady plateneho aj bezplatneho studia, staci chvilku hladat. Nase (ceske/slovenske) skolstvo este na spoplatnenie nie je pripravene. Ak by totiz mali studenti platit, mali by ich peniaze byt aj spatnou vazbou kvality studia, mali by za tie prostriedky mat moznost svoje studium formovat (to znamena nemat povinnych 80% predmetov v danom rocniku, ale moznost si vybrat ked aj nestandardne kombinacie). Mali by mat aj moznost hodnotenia vyucujucich, co je dnes este stale len formalita a nezavisi na nej napriklad prijem vyucujucich... Mam obavu, ze zo spoplatnenia by sa potesili akurat vysoke skoly, nakupili by trochu vybavenia, aby sa nepovedalo, a... pristup ku studentom by ostal rovnaky.

Nazor na kvalitu VS vzdelani mame podobny - jde to od 10 k 5.

Ale nemuzu souhlasit s nekterymi body.

Prodlouzene prijimaci rizeni (tahle se nazyvaji tezke predmety v 1. semestru :-)) je imho rozhodne lepsi nez sito u prijimacek. Co je bliz programovani - test studijnich predpokladu/ma­tematika co je obvykle na prijimackach, nebo nejaky uvod do informatiky nebo funkcionalniho programovani, kde navic? Treba FI MUNI tyto predmety opakuje hned na jare aby mohli studenty co to nedaji rychle vyhodit.

Skolne - obecne souhlasim, akorat se musi vyresit pripady, kdy by ti lidi na VS nesli protoze na to fakt nemaji, i kdyz by to bylo treba jen 5k za semestr - (znal jsem na VS takove, pres tyden jidlo 3 rohliky s kecupem, salam pouze kdyz nebylo zkouskove a mohli na brigadu, za mesic utratili vcetne najmu to co ja, sponzorovany rodicema, za tyden).

Problemem jsou zmirnujici se naroky u zkousek. Latka by se mela drzet na stejne urovni.

Stejna uroven zaverecne zkousky je nerealna, zvlast dokud bude ustni. To je tak subjektivni vec. Ja to osobne povazoval za formalitu - prijd v obleku, neco rekni a mas to. Navic podivej se na ty maturity kde se nastavila latka - aby to udelali i ti horsi :-/.

V diskuzích na téma vysokého školství se pořád zapomíná na jednu
důležitou otázku: Kolik _opravdových_ inženýrů vlastně naše
společnost potřebuje? Zdůrazňuji _opravdových_ inženýrů, kteří
umí počítat, simulovat, navrhovat a testovat nové výrobky a
potřebují k tomu fyziku, matematiku a podobné předměty. Odpověď
zní: velmi málo. Naše ekonomika je založena na montovnách a
bodyshopech (mentální montovny pro poloinženýry), které jsou
vlastněny zahraničními firmami. Ty potřebují pouze pracovníky
pro pomocné poloinženýrské práce za nízkou mzdu. Skutečný vývoj
probíhá v mateřských firmách a tam jsou také realizovany zisky.
Českých firem, které potřebují _opravdové_ inženýry, je jako
šafránu. Navíc v časech sílícího korporátního fašismu takové
firmy nemají žádnou podporu a nemohou si dovolit _opravdové_
inženýry zaplatit. Viz případ z minulých dní - Foxcon dostane
pobídky a úlevy na daních a pro české firmy tady máme EET a
zvýšené kontroly.

Proč tedy klesá úroveň technických VŠ? Inu, protože _opravdové_
inženýry tady skoro nikdo nepotřebuje. Až bude plat
_opravdového_ inženýra odpovídat náročnosti studia, tak budou i
_opravdoví_ inženýři a nebude klesat kvalita VŠ, protože studenti
budou mít sami o studium zájem.

Pracuji již 16 let většinou v zahraničí, ale od dob svého
doktorského studia zůstávám se svou VŠ v kontaktu. Mohu tedy
srovnávat a říci, že spolupráce mezi VŠ a firmami je v
civilizovaných zemích opravdu na vyšší úrovní. Je to ale dáno
těmi společenskými podmínkami. V civilizovaných zemích jsou
firmy vlastněny domácími vlastníky, kteří pro výzkum a vývoj ty
_opravdové_ inženýry potřebují. Proto si je i vychovávají již
během studia. U nás tato poptávka chybí.

Vždycky se musím smát řečem různých pseudomanažerů a "kapitánů
průmyslu" o nutnosti výchovy hotových odborníků na VŠ, kteří od
první hodiny v pracovním poměru budou firmě vydělávat peníze. To
je jen ad absurdum dovedený sen o privatizaci zisků a socializaci
ztrát. Cílem studia na VŠ je získání teoretického základu,
všeobecného přehledu v určité oblasti a "naučení se učit".
Vlastní praxe mi potvrdila, že to nejsou fráze. Po VŠ nemůžeme
chtít, aby vychovávala hotové experty na určitý obor, protože na
to zkrátka nemá finance a vybavení. Navíc, co potom s takovými
propuštěnými jednorázovými experty, když firmu majitel za dva
roky přesune za levnější pracovní silou?

Naše VŠ byly historicky navrženy pro výchovu těch _opravdových_
inženýrů. Doba se ale změnila a _opravdových_ inženýrů moc
nepotřebujeme. Neodsuzujme tedy šmahem klesající kvalitu VŠ,
protože ona je jenom obrazem stavu společnosti a ekonomiky.
Pokud naše společnost _opravdové_ inženýry nepotřebuje a
nezaplatí, žádné reformy a změny na VŠ kvalitě našeho vysokého
školství nepomohou.

S "prodlouzenym prijimacim rizenim" take souhlasim, i kdyz je to mozna tim, ze ucim v oboru, kde neni tak velky pretlak. Rozhodne je skoda nekoho nepustit na vysokou jen proto, ze miva tremu (a tezke jednorazove prijimacky nedava), prestoze v sirsim pohledu muze byt bezesporu genialni. Do letoska jsem nevedel, ze mimo Evropu se ani moc nenosi zaverecne zkousky - proste kdo projde pozadovanymi predmety, ma narok na titul. Ostatne asi nema smysl snazit se vyrovnat obtiznost "statnic" na ruznych skolach, pokud i narocnost prubeznych zkousek muze byt diametralne odlisna.

Co se skolneho tyce - dava mi to smysl tehdy, pokud vybrane penize se pouziji prave na stipendia pro nemajetne nadane studenty - rocni naklady na studium (bydleni, strava) jsou ostatne podstatne vyssi nez onech 5-10k. Takze kdyby se 10% nejlepsim studentum (pripadne tem, co prokazi potrebnost - to je ale vzdycky osemetne) z toho platilo treba 5 tisic mesicne, tak by to bylo podstatne spravedlivejsi nez soucasny stav.

Pozoruji tuto debatu už jen zdáli, a tak budu komentovat spíš z obecných pozic:

Nesouhlasím s tím školným, resp. s tím zdůvodněním: "Ostatně člověk si váží jen toho, za co platí" - pro velké množství vysokoškoláků by to ale neplatilo, protože by to za ně platil někdo jiný. Ať rodiče, nebo banka která jim půjčí, nejlíp s hodně odloženým splácením. Myslím že se v přístupu hodně projeví pokud platím penězi které jsem si opravdu vydělal, a nebo penězy které "odněkud přišly". Můžeme proti tomu protestovat že "racionální svéprávný člověk" tohle nebo tamto, ale tak to prostě v lidech nefunguje.

První ročník/semestr jak druhé kolo přijímaček je lepší síto než jeden jediný test který rozhodně - lepší pro studenty (ukáže se také nakolik se dokáží na vysokoškolský styl studia adaptovat) i myslím že celkově i pro školy (pokud si idealisticky budeme myslet že jde o to dát nakonec šanci všem kteří to dokážou, a tyhle jeden sebelepší přijímací test neodfiltruje) a taky pro společnost (viz proč je to lepší pro školy).

Ohledně výuky matematiky a ne-praktických předmětů jsem tu diskutoval vícekrát: vysoká škola není zaškolovací kurs ani certifikační pracoviště pro obsluhu konkrétních strojů nebo technologií, ale místo kde se má rozvíjet schopnost myšlení a přístupu k problémům - použitelné univerzálně.

situace v usa dospela uz tak daleko, ze aktualne v krizi se nevyplati jit studovat soukromou prestizni VS, protoze jde o ztratovou investici. rozbor byl cca rok zpatky v ekonomickem periodiku a nastinoval i sociologicko-ekonomicke dopady. od bydleni u rodicu do vysokeho veku (v USA taktez nevidana celospolecenska zmena) a s tim spojeny propad realitniho trhu a porodnosti a celkove totalni demotivace napric kohortou se neosamostatnit a ani nemit zadne ambice.

To ze momentalne trh nepotrebuje "opravdove" inzenyry nepotrebuje neznamena, ze je tady nemuzeme vychovavat, a treba lakat zahranicni firmy sem presunout vyvoj, nebo ten vyvoj zacit delat.

Navic i pokud vyvoj probiha v zahranici a vyroba u pasu tady, tak sice nepotrebujete lidi kteri dokazi dokonale "počítat, simulovat, navrhovat a testovat nové výrobky" ale treba takovy kontrolor kvality o tom prece musi dost vedet.

> místo kde se má rozvíjet schopnost myšlení a přístupu k problémům

Tak to je na většině českých VŠ to co se nevybíravě potírá! Na takových VŠ se můžete dopustit dvou naprosto fatálních chyb (krom např. vlastního liknavého přístupu). Ta druhá nejhorší chyba je projevit schopnost vlastního úsudku a myšlení. Jakmile se této chyby dopustíte, máte 90% jistotu konce studia. Ta první nejhorší chyba pak je nutit samotného (óóó, velikého) pana profesora použít šedou kůru mozkovou k myšlení! Tam končíte s jistotou minimálně stoprocentní. Zažil jsem to nejednou, zprostředkovaně to slyšel od několika dalších a stojím si za tím.

Hlavním problémem současného českého vysokého školství je memorování faktů místo rozvíjení vlastního tvůrčího myšlení. Látka je často servírována jako hotový fakt ke konzumaci bez vysvětlení souvislostí, bez hlubšího porozumění problematice. Dle principu "Tu máš teorii a skripta a u zkoušky mi je odpapouškuj, ideálně doslovně. Jinak mlč a nemysli".

Druhým problémem je "teorie pro teorii". Mnohdy se vyučují teoretické postupy či poučky vytvořené pro teoretické modely teoretiků, které nemají s praxí již naprosto vůbec nic společného. Když jsem viděl co se (leckdy) vyučuje např. v předmětech typu programování, šly mi oči šejdrem. Kdybyste následně takový... (hmm) "slepenec" odevzdali coby programátor svému zaměstnavateli jako výsledek kvartální práce, byl by to patrně ten poslední počin na dotyčné pracovní pozici. Teorie je hezká věc, ale podávána bezduchým způsobem, bez vysvětlení souvislostí a bez možnosti klást zvídavé až drzé dotazy ztrácí jakýkoliv smysl. Pak se nelze divit, že firmy pláčou, že vysokoškoláci jim nejsou k ničemu. Mnozí opravdu nejsou...

Je mi jasné, že budu šmahem odsouzen a zkritizován, ale na to už jsem si zvykl. Možná je můj odsudek trošku ostřejší a je jistě i osobní. Neříkám jím ovšem, že to tak je všude a nesnažím se naházet do jednoho pytle všechny. Jistě je i menšina profesorů, kteří jsou opravdu dobří v tom co dělají a chvála jim. Osobně jsem měl tu čest s jistou paní profesorkou matematiky, která mi za půlku semestru osvětlila matematiku takovým způsobem, jak se to předtím nikomu za třináct let nepodařilo. Zkrátka jen dokázala posluchačům úžasně vysvětlit co a jak funguje a jak spolu jednotlivé části matematiky souvisí. Ano, přiznávám, jsem asi vyjímka potvrzující pravidlo, protože se neumím věci "namemorovat", ale potřebuji jim rozumět. Např. většinu znalostí z chemie jsem nabyl pouze při samostudiu (rozuměj: vlastním způsobem výuky kombinujícím teorii a praxi) a škola pro mě byla už jen doplněk a opakování. Totéž platí pro programování. Nicméně tato vyjímečnost mě vyřadila z možnosti VŠ absolvovat. To se prostě v akademickém prostředí obvykle nenosí. Rozumět látce (i teoretické) znamená samostatně (a i kriticky) myslet a vytvářet si vlastní úsudek. To je ovšem v příkrém rozporu s uplatňovaným pravidlem dvou nejhorších chyb, kterých se můžete u nás na VŠ dopustit.....

Se zpoplatnenim VS vazne nemohu souhlasit. Tim dosahnete jen toho, ze vyradite lidi, kteri na to proste nemaji. Navic jich spoustu uvrhnete do obrovskych dluhu, pokud se bude na skole pujcovat. Ti, co jak pisete studuji proto, aby nemuseli pracovat, na to stejne dneska museji mit penize a budou je mit i po zavedeni skolneho.

-Neni treba platit za studium, staci kdyz budou flakaci platit za opakovane absolvovani zkousek (predmetu). Zkouska prece neni od slova jit si to vyzkouset.
-Kdyz jsem studoval, tak firmy bezne nabizely celkem vysoke stipendium, vymenou za to, ze se student firme na urcitou dobu "upsal" po dokonceni studia.
-jinak souhlas, skola ma dat teoreticke zaklady, naucit myslet a hlavne aplikovat to co se nauci. U studenta, ktery tohle zvladne je vysoka pravdepodobnost uspechu jak vyjde skolu. Technicky smer proste memorovat nejde, tam se to musi pochopit.

Matematika neni pro informatika zbytecny predmet. Jedna ze o naprosty zaklad oboru.
V podstate neni zbytecnych predmetu ale jakykoli spatne uceny predmet je zbytecny nebo alespon nenaplnuje svoji podstatu pritomnosti v osnove/studijnim programu a pod.

V ceskem vzdelavacim systemu neni kladen duraz na chapani problematiky ale memorovani bez nutnosti problematice naprosto porozumet. Hloubka je nahrazovana mnozstvim, takze kdo by ev. chtel chapat, musi chapat doma ve svem volnem case, jelikoz ve skole na to neni cas. Tohle se tyka naprosto zakladni a stredni skoly.
Vysoke skoly jsou az na vyjimky pripravene pokracovat v podobnem duchu. Jen na nekolika vysokych skolach je obtiznost tak vysoka, ze prostym memorovanim, hrubou silou, nelze nektere predmety "pokorit".

Prikladem je napriklad ekonomie, ktera ,prestoze je to mekka (socialni) veda, pouziva velmi pekne jednoduchou matematiku ale takovym zpusobem, ze jde ve vysledku o pomerne narocne mentalni cviceni. Spousta lidi, kteri dosli v matematice "podle osnov" vyrazne dale ma nasledne s chapanim souvislosti v ekonomii problemy.

take je treba rozdelovat VS na ty, ktere pripravuji lidi na dalsi vedeckou cinnost a na skoly, ktere chystaji lidi do praxe. Oba smery potrebuji vysokoskolaky a kazdy se smeru potrebuje jiny pomer ciste teorie a konkretnich prakticky vyuzitelnych znalosti.

[18] Tak jak jsem to napsal za sebou to budi dojem, ze ekonomie patri mezi predmety, ktere nelze memorovanim pokorit, coz je samozrejme blbost.
Nepokoritelnost se tyka napriklad ruznych pokrocilich forem matematiky, ktere nelze zdolat pomoci naucenych pseudo poucek, ktere funguji na urovni stredoskolske matematiky.

Zkuste se zodpovědně podívat na to, jak moc ovlivňuje socioekonomický status rodičů šanci na lepší vzdělání v USA a u nás. Bonusová otázka - je bohatství rodičů důležitější v anglosaském elitářském systému nebo v (post-sovětském) egalitářském systému? :)

A pak si přečtěte něco o vzdělanostní, sociální a kulturní reprodukci a jestli i po tom budete hájit drakonické vysokoškolské školné, tak budu aspoň věřit, že k tomu máte nějaké solidní argumenty.

@Šimon Tóth

No to není úplná pravda, firmy by i spolupracovaly (a +- spolupracují), ale dost to skřípe i na straně školy. Někdy to odnáší studenti (dostanou zprda u diplomky, že je uvedeno málo tištěné literatury, no bodejť by ne, když dělali na cutting edge technologii, která je popsaná maximálně online bez božského ISBN :-), někdy se komerční svět a akademický svět úplně míjí a navzájem se nechápe, někdy já nechápu, o co vlastně té škole jde (tváří se, že oni jsou nad, protože základní výzkum, zatím ale sbírají bobříky a ztrácí čas na pochybných grantech) a chápu, že z druhé strany jsou zase nepochopeny požadavky firem.

Ad 22. P. Tišnovský:
"dostanou zprda u diplomky, že je uvedeno málo tištěné literatury," - Tohle nechápu, proč se tak bazíruje na uvádění nějakých zdrojů, není důležitější výsledek? Kdyby třeba stačilo uvést něco jako, materiály poskytla firma XY, nebo WWW.blabla.sex.com, třeba. To školy ještě nepostřehly, že je něco jako internet a že studovat se nemusí pouze z knih?

11. Limu: "mimo Evropu se ani moc nenosi zaverecne zkousky - proste kdo projde pozadovanymi predmety, ma narok na titul." - To je logické. Nehledě na to, že to může člověk třeba i trémou zbyzečně pohnojit, splete se a jen kvůli tomu nedostane glét i když jinak si během studia vedl dobře. Podle mě stačí k obhajobě titulu závěrečný projekt ať už v podobě bakalářské nebo diplomové práce. To myslím o schopnostech studenta vypovídá více než závěr. zkoušky.
Stejně tak by se to dalo stáhnout i na maturity.

@Ondřej Surý
Solidní argumenty: 1. lidé si navzájem rovni nejsou, nebyli a nikdy nebudou, 2. lepší socioekonomický status rodičů je předpokladem pro lepší výsledky jejich potomků, 3. elitářský systém je celosvětový, nic jako post sovětský egalitářský systém neexistuje, pokud máte na mysli současné období postupné transformace modelu vysokého školství zemí post sovětského svazu, je pouze dočasné a v čase dospěje ke stejnému modelu jako v současných anglosaských zemích, na socialismem odkojenou veřejnost nemůžete vystartovat se soukromým školstvím ze dne na den, dlouhodobě úspěšná indoktrinace se vždy musí provádět postupně po malých dávkách.

@zboj
Úplná privatizace vysokého školství v ČR je rozumným krokem ke snížení zátěže daňového poplatníka, odstranění byrokratických a neefektivních mechanismů VŠ využívajících státního rozpočtu k zaměstnávání zbytných lidí a realizování nepotřebných projektů, zavedení školného povede k vyšším profesním nárokům VŠ na své zaměstnance a bude daleko lépe reflekovat potřeby pracovního trhu a stávající trendy. Existenciální argumentace rektorů veřejných VŠ stojících na deset let starých akreditacích zahrnujících předměty, z nichž většina nemá konkrétní použití a není po nich poptávka by měla být exemplárním příkladem pro to, jak VŠ vypadat nemají.

Bc. není k ničemu, naopak obsahuje zbytečně velké množství teoretických předmětů a předpokládá, že student jeho dokončením získá přípravu pro pokračování na postgraduálním stupni spolu se získáním předpokladů pro budoucí akademickou praxi, což je naprosto špatně, protože reálné potřeby trhu těchto profesních zaměření se pohybují na hranici 2% až 4% absolventů bakalářského stupně. Osobně jsem za zjednodušení bakalářského studia a lepší profilování absolventů s ohledem na praxi/podnikání mimo akademickou obec. Účelem VŠ na bakalářském stupni nesmí být zadržování studentů na mnoho let, ale co nejrychlejší a nejefektivnější příprava na jejich budoucí práci/business.

Já jsem pro zpoplatnění VŠ pro zahraniční studenty. Nemáš české občanství, tak si to studium u nás zaplať.

Kámoš v roce 1996 udělal přijímačky na Matfyz (informatika) s odřenýma ušima, ale pak celkem v pohodě (žádná hvězda, ale takový lepší průměr rozhodně ano) dostudoval, udělal si i doktorát. V praxi je taky uplatnitelný, dělá za těžký prachy v Googlu. Prostě rozhodně člověk, u kterého rozhodně Matfyz smysl měl, někam ho posunul a i čistě finančně se to společnosti velmi výrazně vrátí. (Ano, uznávám, není z něj mimoň, co by se dneska přednášel temno.)
Jinak teda já (rovněž MFF informatika) vyšší matematiku v práci nevyužívám, snad jen jednou jsem derivoval, když jsem si něco dokazoval pro Merkátorovu projekci, to když jsem pracoval na mapách. Tím nic proti matematice u informatiků na Matfyzu nenamítám, jen tvrdím, že s tím uplatněním v praxi to není až tak žhavé.

@David Hirsch
Ad 1) je ovšem otázkou, zda-li je pro společnost k konečném důsledku lepší, když ty sociální nůžky rozevíráme více a více nebo naopak; tím v žádném případě nemyslím ten socialistický experiment, který proběhl v zemích bývalého východního bloku, ale spíš obecný princip, jak se na věci dívat. Je lepší, když budeme směřovat k tomu, že i děti z rodin s horším socioekonomickým statusem (viz Váš bod 2) mají šanci dostat vzdělání odpovídající jejich schopnostem (kde schopnosti jsou zcela nepochybně kombinací nature vs. nurture, a dalších faktorů) nebo na to jako společnost rezignujeme.

Ad 3) základní a střední školství je u nás v principu pořád egalitářské. Pokus se tedy bavíme o veřejném školství. Na okraji půjdou určitě najít případy toho, kdy i tak socioekonomický status rodičů pomůže dostat dítě např. na gymnázium, které je považováno za elitní (např. tím, že si můžu dítě dovolit každý den vozit do Prahy a zpátky); a faktory z 2) taky pořád hrají roli, ale princip našeho školství je pořád více egalitářský než elitářský.

P.S.: Diskutuji jen tak z fleku jak to vnímám, takže jsou to spíš moje názory, takže [citation needed], tudíž se mohu sakra mýlit a něco může být spíš moje přání než skutečnost.

@27 Citaci rad doplnim - treba knizka Rovnovaha (Spirit Level) ukazuje, ze egalitarske systemy jsou ekonomicky vykonnejsi, protoze jsou v nich lide spokojenejsi a zdravejsi. To plati i pro ty nejvyssi socialni vrstvy!

Bohuzel lide nemaji v socialnich vedach dostatecny prehled a pak tu tvrdi nesmysly, jako pan Hirsch.

Chcete li diskutovat nad nějakými změnami sytému VŠ, měl byste si nejprve vyjasnit cíl jejich existence. Od toho se pak bude odvíjet jak budete přistupovat k jednotlivým problémům / otázkám.

[7] 13. 07. 2015, 17:59 kozec napsal:
>A skoncite jak USA, kde je clovek nadosmrti zadlzeny skor, nez dokonci skolu

[13] 16. 07. 2015, 09:10 chyba napsal:

>situace v usa dospela uz tak daleko, ze aktualne v krizi se nevyplati jit studovat >soukromou >prestizni VS, protoze jde o ztratovou investici.

Ak si vyberiete zlu skolu alebo zly odbor

Skolne IT na MIT 35 000 USD/rok+strava, ucebnice+vstup do kniznice ....

Skolne na parcve na Harvrdovej univerzite je 86 000 USD/rok

Je jasne, ze s podpory v nezamestnanosti 30 000 USD/rok (z roku tusim 2007), to nezaplatite ani omylom

ale tedchnici nemaju problem

Tech Pay Hits A Record: This Is What Software Engineers Earn BEFORE Their Bonuses

Nov. 6, 2014,

The average base salary of a software engineer in the US is getting closer to $100,000. This year, the average is $97,098, up just a few dollars from the year before.

European engineers, however, earn a lot less. But they did get a big boost in base pay this year: Salaries in Europe average €43,536 ($55,329)

http://www.businessinsider.com/tech-salaries-have-hit-a-new-record-2014-10#ixzz3g8uDRQip

Takze rocne skolne je 1/3 platu rocneho softveristu, Bc. v IT je v USA stvorropcne.

ak da IT-ak 1/3 platu za skolne, 1/3 za hypoteku a z 1/3 zije, tak moze za 5 rokov splatit svoje studium a potom zit na urovni...

A tento aspekt skolneho je zaujimavy, len je potrebne spocitat kolko ma byt to skolne pre aky obor. ?A urobit z neho regulaciu, aby si studenti nevyberali odbory, kde namenju uplatnenie v praxi a ako prvu VS studovali to, co ich uzivi a az pripadnu dalsiu, co ich bavi...

Ad 10. ekonomika nepotřebuje žádného, ale kdo chce uspět a vytvořit firmu s celosvětovým dosahem ty znalosti potřebuje a když je nemá, tak si je musí nakonec koupit. Něco jako ekonomika státu neexistuje, reálné jsou jen vaše konkrétní plány na to, co vytvoříte. Pokud žádné vlastní nemáte, tak vás ekonomika státu nezachrání. Vézt se na voze zdarma, a porovnávat podmínky toho, jak se jiní vezou na jiných vozech nikam nevede. Vézt by se chtěl totiž každý, ale kdyby to bylo možné, nikdo by ten vůz netáhl :-)

@28
Díky za doplnění. Moje (osobní) zkušenost je taková, že si myslím, že by pár semestrů sociologie a psychologie prospělo studentům více než např. povinný tělocvik. Obzvláště studentům technických oborů, aby v tom neměli tak "jasno".

Ad 27, sociální rozdíly by samozřejmě měly být větší, protože to vede k větší reálné rovnosti a taková společnost je ve svém celku spokojenější. Pravděpodobnost toho, že se setkáte s někým, kdo je na tom lépe než vy, totiž klesá, jsou-li sociální rozdíly větší. Nejhorší situace je, když je sociální rovnost velká, kdy se 30% společnosti má velice dobře a 40% průměrně a 30% špatně. A nerozhoduje absolutní výše těch rozdílů, pocit křivdy se vytvoří vždy, i když ve skutečnosti ty rozdíly jsou velmi malé (experimentálně ověřeno v Československu v letech 1948-1989).

Ad 32, no technici o chování společnosti mají často lepší pojem, než samotní sociologové. Sociologie má spíše povahu náboženství. technici si uvědomují, že svět má svá pravidla, které lze tak maximálně využívat a která nejdou měnit. Základem každého humanitního "vzdělání" je pravý opak, je jím představa, že svět není dokonalý takový jaký je, a že na nich je, aby vymysleli lepší pravidla světa :-))) Paradigma sociologie je ve své podstatě nesmyslné.

@35
Čtete co chcete, neříkám nic o tom, jestli by společnost měli řídit sociologové nebo technici, ale o tom, že by základní vzdělání v sociologii, psychologie (a dodám i ve statistice) měli mít všichni.

Ad 28, o spokojenost vůbec nejde, jde o optimální rozdělení zdrojů, tedy i nespokojenosti. Společnost, která se blíží optimálnímu rozdělení zdrojů přetrvá i změny podmínek okolního prostředí, protože jí v kritických momentech zbude více zdrojů, které nevyplýtvala na zajištění spokojenosti v klidných časech. V krizích se jede vždy na doraz a počítá se každý zdroj, který zbude. A o to jde. Přežít v krizi. Kultura, která přežije více krizí se nakonec dostane dále, než zanikne. Navíc to optimální rozdělení zdrojů společnost ani často explicitně nezná a ani není schopna nahlédnout, zda se k němu blíží, či se od něj vzdaluje. Jediným známým spolehlivým mechanismem, který k němu vede, je trh. Tedy když otimalizačním kritériem individuálního chování je individuální zisk, verifikovaný potřebami ostatních.

Ad 35, společnost má řídit trh, ne jednotliví lidé či skupiny lidí.

@37
No právě jste prokázal jen to, že se absolutně neshodneme. A ještě ad 33) [citation needed] - argumentovat totalitním systémem jako příkladem egalitářské společnosti je takové ... meh. Chtělo by to nějaké výzkumem podložené argumenty.

ad 38, Prostě ignorujete danosti reality. To plyne z logiky věci a počtu pravděpodobnosti. Prostě, když 90% společnosti má stejné příjmy a 10% příjmy značně převyšující příjmy zbytku, tak jde o velké sociální rozdíly, ovšem pravděpodobnost toho, že někdo chudý bude přímo konfrontován s poměry toho bohatého jsou nižší, než když je rozdělení 30% a 70% což je společnost s menšími sociálními rozdíly. Z toho přímo plyne závěr, že lidé v méně sociálně rozdílných společnostech jsou více frustrováni, protože se častěji setkávají s bohatšími, než jsou oni sami. Za socialismu u nás byla reálná rovnost vysoká, přesto pocit křivdy, nebo nadřazenosti (komunisté a stbáci) nepoměrně vyšší. Ovšem o spokojenost vůbec nejde, komunismus ekonomicky zkrachoval, protože nehledal optimální rozdělení zdrojů, ale právě tu spokojenost a to je proti přírodě. Protože mozek aby fungoval, míru pocitu spokojenosti přizpůsobuje okolnostem, musí být optimální, aby člověk neztratil motivaci. Člověk usilující o spokojenost, je jako osel, který se honí za mrkví, kterou mu na udici nastaví ten co na něm jede, je pořád stejně vzdálená ať běží stále rychleji :-)

Jinak problém je v tom, že dnes na školy už nechodí jen lidé, kteří chtějí získat co nejvíce znalostí a to je dané rozšířením vzdělání v populaci. Každý nemůže být intelektuál, který znalost považuje za dobrou samu o sobě, bez vazby na nějakou její praktickou aplikaci. Škola těm neintelektuálům by měla přinést informaci, že takoví lidé jsou. A to je udělá lepšími.

ad 23 EdaBeda)

Popravdě řečeno mi nikdo nebyl schopen říct, proč na tom školy tak bazírují, ale "moji" studenti (tj. studenti, co jsem jim dělal technického vedoucího BP a DP jakožto člověk z externí firmy) s tím měli u obhajoby problémy. Nakonec jsem se neoficiálně dozvěděl, že externí zadání BP a DP vlastně všechny v té škole otravuje a že nám snad dělají nějakou extra službu tím, že to umožňují. Prostě úplně mimo realitu :-)

Já musím nesouhlasit se základními myšlenkami článku.
a) Nesouhlasím s myšlenkou síta, které má oddělit ty co studovat smějí a ty co studovat nesmějí. Soudím, že cílem by mělo být dosažení nejlepšího vzdělání jakého jedinec chce a je schopen dosáhnout.
b)Školné jako motivace. K výše zmíněným poznámkám, platí rodiče, splácení půjčky v nedohlednu, přidám další. Studium není zadarmo ani dnes. K tomu nejsou za studium peníze na živobytí. Ano je pravda, že když jsem poprvé platil za studium, byl jsem na vyučujícího náročnější, aby mě naučil to co chci a potřebuji a nezdržoval (pro mě) zbytečnostmi. Jenže to se nezměnilo ani později, když jsem za studium dostával zaplaceno. Prostě jsem jen přehodnotil úlohu vyučujícího.
c) Vzhledem k množství vědomostí a dovedností, které student využije v praxi, trvá studium příliš dlouho. Je totiž založeno na předpokladu, že se student musí naučit vše, co by možná někdy mohl potřebovat, protože později nebude mít možnost se to naučit. K tomu ohromná rychlost zastarávání nejen informací, ale i pedagogických metod. Ovšem školství je u nás postavené jako jednosměrné a kdo jednou skončí studium, ať už úspěšně, nebo neúspěšně, jsou mu kladeny umělé překážky, aby studoval jiný obor na stejné nebo nižší úrovni, nebo si vzdělání doplnil studiem na nižším stupni, protože je něco jinak, nebo to zapomněl. Stejně tak je prakticky neprůchozí, aby se středoškolák šel na VŠ naučit nějakou dílčí věc do hloubky, protože to zrovna potřebuje umět.
d) Firmy a praxe. Dnes jsou často na stejné pozici čerstvý středoškolák a čerstvý vysokoškolák. Z vysokoškolského studia neuplatní téměř nic(co ano, to se mladší středoškolák za běhu naučí(a za peníze)) a to co zná ze SŠ je polozapomenuté a staré. Školy svázané přímo s firmou jsou na tom lépe, ale opět je potíž dostudovat něco, co nebylo v osnovách.
e) Současný model školství je postaven tak, že na daném stupni musíš zvládnout všechno, nebo stupeň nemáš. Není možné mít třeba vysokou školu obchodní a jazyky pouze středoškolské. Značná část lidí by byla schopna vystudovat a uplatnit víc než mají (i když ne všechno), ale když nemají na celou školu nedostanou šanci. S tím souvisí možnost sestavit si své vzdělání. Takže bych mohl třeba mít základní školu + kompletní matematiku na zemědělce a hlásit se na matiku na VŠ a k tomu se držet na současné úrovni v počítačích.
f) Studijní materiály. Místo abychom byli vzdělanou společností je značná část zdrojů zamčená za autorskými zákony a podobnou ... a tak nedostupná jak pro samostudium, tak pro opakované studium.

Takže shrnuto: Článek ani současné školství nehledá cestu, jak mít vzdělanou konkurenceschopnou společnost, ale jak ze vzdělání udělat co největší těžko dosažitelné privilegium.

Zboj - omlouvám se za ten nevhodný odkaz, náhodně jsem si to vycucal z prstu. Je-li to možné, klidně to smažte.

Ad 41 P. Tišnovský - děkuji. To je fakt tragikomické. Místo aby byli rádi, že se nemusí vymýšlet se zadáním, vlastně jim ulehčujete práci. Ale asi se v těch pracech řeší věci mimo jejich realitu a to jim asi vadí, no.

@22 Pavel Tišnovský:
Nebyl by odkaz na nějakou takovou diplomku, se kterou měl student u obhajob problémy?

Mimochodem, na MFF UK je pro spolupráci s firmami asi lepší Softwarový projekt.

NA - pěkně napsáno. Ad e) možnost sestavit si vzdělání - některé školy umožňují vytvořit kurz dle individuálních potřeb. Apoň tedy se tím chlubí na netu. Akorát, že za to nedostanete papír.

Příjímačky - moc nechápu dnešní tak trošku SM-perverzní praktiku, kdy se nabere hafo uchazečů a následně se je snaží drtit a co nejvíc jich vyhodit.
Myslím si, že příjímačky by měly být víc oborové, něco jako talentové zkoušky.
Třeba na IT/elektro školu přijmou někoho, kdo dělal např. třední obchodní a vůbec už nikoho nezajímá, jestli měl někdy pájku v ruce, nebo by dokázal nastavit síťové rozhraní, nebo si zkoušel doma něco malého naprogramit, tady zdali má vůbec nějaký vztah k danému oboru apod. Udělal příjímačky z matiky a tím to končí.
Netvrdím, že by matika nebyla potřeba, ale přímačky by snad neměly být pouze o matice. Měly by být taky o talentu, vztahu dotyčného k oboru.

Zpoplatnění škol - mě jako daňovému poplatníku nevadí přispívat druhým na studium. Chtělo by to ale nějak rozumně regulovat počet škol a studentů, nejlépe v návaznosti na úspěšnost studentů té které školy uplatnit se v praxi.
Byl by problém dělat pravidelně statistiky, vyhodnocovat je a třeba jednou za 5 let to zprůměrovat a určit na kolik studentů dostane škola dotace?
Řekně třeba (vycucám si z prstu), že škola vychrlí ročně 500 studentů, z toho v průměru 400 sežene práci v oboru a zbytek jde buď mimo obor nebo na pracák.
Tak bych dal škole dotaci na těch 400 studentů/rok s tím, že ti na které se nedostalo a přesto by chtěli na školu jít, by si jí zaplatili.

Ale jakmile škole daného uchazeče přijme, měla by se mu maximálně věnovat a pomoct mu, když mu něco zrovna nejde aby studium dokončil a ne se maximálně snažit, aby vylítl a byl od něj pokoj. To mi příde úplně na hlavu ta dnešní praxe. V podstatě proti smyslu školy jako takové.

Další věcí je, že výška je dnes u zaměstnavatelů co to bývala dříve střední s maturitou. Na řadě míst kde stačila kdysi maturita, musí dnes být minimálně Bc. Přitom zbytečně.

Petr - "Cílem studia na VŠ je získání teoretického základu,
všeobecného přehledu v určité oblasti a "naučení se učit." - ano to jistě, ale ono není špatné si tu teorii na něčem praktickém vyzkoušet, aby to nebylo jen takové nezáživné učení se teorie pro teorii. Je dobré, když studenti vidí nějaké praktické důsledky té teorie a že to má i jiný význam než jen na probírku studentů u zkoušek.

Zboj:

Se zpoplatněním souhlasím. Není podle mě potřeba, aby student rovnou platil celé náklady, stačila by nějaká menší částka, aby si jasně uvědomil, že ho to vzdělání něco stojí a že by se měl snažit z něj dostat co nejvíc. Pokud se to navíc spojí s tím, že po úspěšném absolvování semestru dostane určitou část - i více než 100 procent - zaplacené částky zpátky, pomáhá to i s problémem studentů, kterým studium platí rodiče (protože i pro ně je viditelné, jestli dostali X tisíc na svoji útratu nebo nedostali). Sociálně slabším by pak tento výdaj kompenzovalo to, že splatnost by byla odložená např. o semestr, tzn. studenti (všichni) by platili až poté, co částku "dostali zpátky".

Přijímací zkoušky nelze dělat náročnější v situaci, kdy škola dostává peníze na studenta, ne na obor, a navíc je obrovský propad mezi tím, kolik studentů by vysoké školy potřebovaly a kolik jich skutečně vychází ze středních škol. IMHO je nutné změnit úplně systém financování tak, aby si stát "objednal", kolik chce 10 absolventů jakého oboru a tento počet zaplatil; pak budou školy motivované nabrat jen tolik studentů, kolik dostaly zaplaceno.

Srovnatelná závěrečná zkouška má podle mě dva problémy:

1) Nic nepřináší. Zaměstnavatelé jsou si docela dobře vědomi relativní náročnosti jednotlivých škol a docela dobře se jim daří srovnávat studenty i bez toho, že by stát garantoval, že "A" na diplomu znamená to samé, ať ho natiskla kterákoliv škola.

2) Není jasné, jaký význam má státní zkouška nést. "Srovnatelná SZ" v podstatě říká, že studium je příprava k SZ a teprve SZ ověřuje, že se student naučil, co po něm bylo požadováno. Zrovna tak legitimní je ale pojetí, se kterým se můžeme setkat např. na některých fakultách ČVUT, že student je dostatečně testován během studia a nedává smysl to ještě jednou ověřovat při státnicích, ovšem jen povrchně, protože při SZ není tolik času, aby se dalo důkladně zkoumat, co student umí nebo neumí.

viz. příspěvek Petr : Cituji "Vždycky se musím smát řečem různých pseudomanažerů a "kapitánů průmyslu" o nutnosti výchovy hotových odborníků na VŠ, kteří od první hodiny v pracovním poměru budou firmě vydělávat peníze. To
je jen ad absurdum dovedený sen o privatizaci zisků a socializaci ztrát"

V této idei naprosto souhlasím. A domnívám se že tuším proč to tak je. Většinou se jedná o lidi, prominentní potomky předchozího režimu co si dané podniky zprivatizovali, a jsou stále zvyklí že se o jejich problémy má starat STÁT.

[8] Jako student jsem filtrovací předměty nenáviděl, teď později ovšem vidím, že problém byl hlavně v mém přístupu ke studiu.

Obava, že peníze zaplacené studenty škola použije na sebe, je podle mě lichá. Může se to udělat stejně jako s platbami za delší studium - vybrané peníze jdou do stipendijního fondu a škola je *musí* vyplatit studentům, nemůže je použít na platy nebo vybavení.

Na některých školách příjem vyučujících *závisí* na hodnocení v anketě hodnocení výuky. Není to povinnost ze zákona, ale vedení školy to může implementovat. Jestli by to mělo být povinné, to je otázka - spíš bych řekl že ne, jako národ vykazujeme pozoruhodnou schopnost nařízení, které se nám nelíbí, totálně sabotovat i při doslovném dodržení jeho požadavků...

[9] Zmírňující se požadavky u zkoušek jsou do jisté míry dány i kvalitou studentů. Pokud jsou VŠ finančně nastaveny na přijímání 100 tisíc studentů ročně a ze středních škol vychází 60 tisíc absolventů, je zřejmé, že se na VŠ dostanou i lidé, kteří tam nemají co dělat. Při zkoušce potom vidíme úspěšnost do deseti procent. Pak máme na výběr, jestli ze sebe budeme dělat ty zlé a zbylých 90 procent vyhodíme (a tím mimochodem ublížíme i škole, protože se o ní začne říkat, že nabere studenty, nechá je projít do posledního ročníku a potom je všechny vyhází na "neudělatelném" předmětu), nebo jestli snížíme požadavky. Ani jedna z možností není dobrá.

[15] Mám osobní zkušenost ze tří VŠ a nikde jsem nepozoroval, že by potlačovaly vlastní myšlení studenta. Naopak. Uznávám, je to nedostatečný vzorek, ale - jak velký je ten tvůj?

Memorování faktů je problém, a to bohužel oboustranný. Na jedné straně studenti nenávidí memorování a oprávněně si stěžují, že je blbost učit se mnohastránkovou bichli, kterou samozřejmě hhned po zkoušce zapomenou a nic z ní v nich nezůstane. Na druhé straně se ale většinově učí právě tím memorovacím způsobem a kdyby dostali otázku, která není přímo zodpovězená v učebnici ani se nevyskytla v dřívějších zkouškách, tak na ni nedokážou odpovědět. A to ani u jednoduchých otázek, kde odpověď je čistě jen praktickou aplikací teoretické poučky, kterou všichni studenti dokáží doslovně ocitovat. Stejně jako u snižování laťky výše pak učitel stojí před volbou - chtít zapamatované údaje a být za špatného učitele, nebo chtít porozumění a být za zlého učitele.

[22] Ideální, když taková firma spolupracuje se školou, která tohle chápe. I firma by zase měla chápat, že ani cutting-edge nevisí ve vzduchoprázdnu - nějaké napojení na dřívější teoretické poznatky tam je a student by ho měl ve své závěrečné práci postihnout. Pokud je to "jen online", tak ať - ale aspoň základní náležitosti by splňovat měl, měl by například mít autora, u kterého se dá ověřit, zda je odborníkem na příslušnou oblast.

[23] Za prvé, málokdy stojí celá diplomka na informacích od firmy, a pokud stojí, tak je otázka, jestli by měla být obhajitelná. Za druhé, představ si, že si za rok nebo za dva, až budeš řešit nějaký projekt, tu diplomku vyhledáš a budeš ji chtít využít. K čemu ti bude poznatek, že všechny podklady k práci poskytla firma XY? Tobě je sotva dají... Je důležitý výsledek? Ano, je, ale pokud nemáš možnost ověřit ani předpoklady ani závěry, jak se na ten výsledek můžeš spolehnout?

[25] Bezplatné vysoké školství je vesměs dáno smlouvami mezi příslušnými státy a bývá vázáno na studium v češtině. Nevidím v tom problém.

[32] Hell, yes! Jsem pro. Bohužel tyhle předměty jsou právě studenty vnímány jako zlo, "proč bych se měl učit nějakou společenskou blbost jako filozofii, když jsem na technice?".

@44 Jakub Galonek:
například http://babel.blog.root.cz/2015/07/13/co-zlepsit-na-ceskych-vs/
tato práce už se obhajovala v době, kdy jsou na "naše DP" zvyklí, ale vždycky je to pohled na sekci s referencemi a otázka "a co nějaká kniha?" :-) Tak jedině, že by tam ocitoval návrh na patent?

@44, @46
eh RS špatně pochopil odkaz? Toto snad projde: http://is.muni.cz/th/374505/fi_m

@47 Pavel Tišnovský:
Díky za odkaz. A on je na tom opravdu na MU někdo drtí? Anebo je to jen oblíbený dotaz někoho z komise, ke kterému se stačí jen vyjádřit a jede se dál?

@32, @48: Povinný tělocvik mi na většině VŠ přijde jako úplně zbytečný. Popravně i na středních školách nechápu, proč se tolik předmětů žákům cpe, přestože nesouvisí s jejich zaměřením - IMO by si předměty žáci měli volit podobně jako na VŠ.

Např. na FITu mají humanitní předměty skvělé - nejlepší předměty co se týče přednesu (což je trochu smutné, když tyto předměty ani přímo nesouvisí se zaměřením fakulty), nebyly náročné - jestli si pamatuju dobře tak se to většinou zakončovalo pár stránkovou prací. Byla v nich povinná docházka, ale vzhledem k tomu, že si student mohl vybrat z několika variant, snad nikdy se mi nestalo, že bych tam šel s tím, že budu hodinu (nebo dvě?) koukat skrz přednášejícího do blba a vše ignorovat.

ad 48, poznámka 32, dnes skutečnou filosofií je matematika a z ní odvozená technologie, takže otázka stojí opačně, filozofové by měli mít přednášky například fyziky elementárních částic a sociologové a politiologové by měli studovat i algoritmy z oblasti inteligence rojů a nevymlouvat se na to, že člověk je přece něco docela jiného, to je jen antropocentrický pohled na filozofii, ale ten bychom už měli mít dávno za sebou.

@39

@39
A pravda je to kvůli tomu, že jste to právě tady v diskuzi prohlásil? Pokud dáváte taková silná prohlášení, měl byste je podpořit něčím silnějším než je Váš prostý názor na to, jak věci (asi) fungují.

Ad 54 a pravda je to proto, že jsem vám to zde vypočítal :-) Argumentovat nějakou známou a konsensuálně přijímanou knihou, která celá může být od základu blbost, není argument.

Ad 54, víte proč je každá populace zvířat zdravá? Protože nemocná zvířata rychle zemřou, nebo se stanou obětí šelem. Takže například argumentovat zdravím populace je trochu ošemetné.

@51 Jakub Galgonek

párkrát se to objevilo jako dotaz člověka z komise (což je asi ok), párkrát i v posudku oponenta (FI/FIT - ukázku práce z FIT asi v tom IS teď rychle nenajdu). Byly i nějaké další problémy s formátem citací, ale to jsem jako technický vedoucí moc neřešil, jen to vypadalo [pro mě už z hodně velké dálky] vypadalo, že co profesor, to jiný názor na správný formát :-)

Ono v IT je jedna ultra zaujimavost

Closing The Computer Science Gap, From Classroom To Career
Posted Feb 1, 2015 by Muhammed Chaudhry
My twins will turn four in 2015, and they know more about computers now than I did when I took over as president and CEO of Silicon Valley Education Foundation (SVEF) in 2003. And it’s a good thing because currently there are more than 75,000 open jobs in computing in California and only 4,324 computer science graduates to fill them.
http://techcrunch.com/2015/02/01/integrate-california-schools-with-computer-science/

Schopnost VS naplnit poziadavky trhu na pocet novych absolventov v Californii je 4 324/75 000 = 5,77%
http://techcrunch.com/2015/02/01/integrate-california-schools-with-computer-science/

Ale bacha ale aj tento maly pocet nesplna poziadavky na nich kladene zamsetstnavatelmi

Som clenom ACM a ich SIGITE (Special Interest Group for Information technology Education) a SIGCSE (Special Interest Group for Computer Science Education), takze am Inroads predplateny

June 2015 | Volume 6, No. 2
INSIGHTS:
THINKING ISSUES
IT industry employers expectations

A very mixed set of messages came from the panel. For instance, one representative from a major software company—which had recently launched a very successful initial public offering (IPO)—expressed the desire to hire only the top 5% of computer science (CS) graduates
https://inroads.acm.org/article.cfm?aid=2767692#R2

Je to sice Novy Zeland, ale nebudu to rozdierlne cisla a a potom mame

0,05* 0,0577 = 0.002885

teda necele 3 promile IT novych postov pokryvaju spravne vzdelany ludia.

A co sa tyka toho pokrytia novych miest v IT absolventami IT v SR, pocital som to z udajov Ministrestva skolstva, Minsterstva prace socialnych veci a rodiny a spolocnych udajov IT asociacie Slovenska a Microsoft Slovakia

\hline Rok & 2008/9 & 2009/10 & 2010/11 & 2011/12 & 2012/13 \\
\hline Absolventi VŠ(Bc.) v~\% nových miest & 7,46 & 7,59 & 6,65 & = & = \\

Co viem, tak v CR su cisla asi 2x vyssie ako v SR, ale tiez nie su lichotive

A ako vidite nie su to nejak zasadne ine cisla ako v Kalifornii..

Toto je primarny problem na riesenie. Ucit dost ludi a ucit ich to, co potrebuju...

@56
Je mi to líto, ale argumentace tím, "že jste to napsal Vy", je dost slabá. A takhle se ve vědě (a to ani když dochází ke změně paradigmatu a staré pravdy přestávají platit) prostě neargumentuje. Beru to, že je to Váš názor, ale rozhodně to není univerzální pravda, tak jak se to tady snažíte prezentovat.

@57
Ale no tak... Takové jednoduché zkratky snad ani Vás ani mne nejsou hodny... (A nejsem si vědom toho, že bych někde argumentoval zdravím populace - mimochodem evoluční biologové by raději použili termín fitness populace...)

ad 59, já to jen napsal, ale je to tak. Co je vlastně společnost s velkými sociálními rozdíly, je to společnost kde 95% jsou chudí a 5% je bohatých a nebo je to společnost, kde je bohatých 30%. Prakticky společnost s velkými, reálně se projevujícími rozdíly, je právě ta druhá, u té první ty rozdíly ani nemáte šanci zaznamenat, protože do vrstvy bohatých se ani nedostanete, ani se ji nepřiblížíte, rozdělení 95:5 je tedy extrémně rovnostářské, všude kolem vás jsou stejně majetní. Jiná otázka je, jak se ty rozdělení dají využít v mediální manipulaci, pro mediální manipulaci je samozřejmě lepší zase to první, protože pracuje fantazie manipulovaných a je možno v médiích těm bohatým nasazovat psí hlavu a většina lidí to není schopna ověřit vlastní zkušeností a vzniká tak dav sobě rovných, médii manipulovaných jedinců. A toto schéma je vlastní jak komunismu, multikulturalismu, nebo třeba nacismu. Funkci oběti, obrazu proklatého bohatého pak převezmě vybraný nebožák z jejich středu (kulak, žid, xenofob).

Mě by to rozdělení 90/10, či kolik to je, ani nevadilo, kdyby těch 90% lidí mělo minimální mzdu aspoň 20 000 Kč čistého (na dnešní poměry samozřejmě).
"u té první ty rozdíly ani nemáte šanci zaznamenat, protože do vrstvy bohatých se ani nedostanete, ani se ji nepřiblížíte" - jenže dnes může každý v médiích, na netu porovnávat jak si na tom stojí vzhledem i k těm nejbohatším.

Nemůže. Média k němu mluví jeho jazykem, který není schopen popsat jiný svět, než ten jeho. Média píší o vás, ne o světě.

Tak aby 90% lidí mělo minimální mzdu, která by je uspokojovala (když to přeložím), je věc mimo realitu. Reálný svět funguje totiž jinak. Okamžitě by došlo k inflaci, která by i z těch nyní báječných 20 000 udělala pakatel. Ceny se vám vždy přizpůsobí.

Vy ani nikdo jiný nemůžete zvolit jak věci budou, není to věci vůle kohokoliv, je to stejný problém, jako byste chtěl zařídit, aby hladina rybníka byla vždy klidná. A to humanitně vzdělaní lidé nechápou, protože ve svých úvahách, nemusejí dělat konstrukční kompromisy, jako technici, protože papír snese všechno a naprosto nereálné věci vypadají na papíře reálně a naopak, reálné nereálně.

@62: Konstrukční kompromisy se samozřejmě vyskytují i na poli sociálního inženýrství. Bohužel, vzhledem k neexistenci modelu společnosti o alespoň bazální přesnosti není možná verifikace ještě ve fázi návrhu a tak jsme všichni pokusnými králíky centrálního plánovače.

Bohužel, každé lidské společenství v dějinách dokonvergovalo do centrálně řízené podoby, takže ač je teorie zcela volného trhu jakožto jediného prostředku alokace zdrojů lákavá, je bohužel také stejně intenzivně utopická, mimojiné proto, že chudých duchem bude vždy vzhledem k distribuci inteligence alespoň polovina. A tahle polovina je nejvíc slyšet, své oportunisty či užitečné idioty, občas i vnitřně přesvědčené o vlastním konání dobra, nakonec nainstaluje a schopnější polovinu bude prostřednictvím státního monopolu na násilí okrádat. A ještě se pro jistotu vybaví rétorikou o vykořisťování, aby si to obhájila sama před sebou.

Zpoplatneni: zeptal bych se, zda autor tim mysli penize navic, nebo jenom zmenu jejich zdroje. Mne totiz prijde, ze ceske VS se v teto debate pokousi o kvadraturu kruhu, totiz v CR zjevne existuje nizsi zivotni uroven a tedy i nizsi mnozstvi penez pro VS, nez v USA a SRN. Jestli se tim mysli, ze VS maji byt pro občana drazsi, nez dosud, tak nesouhlasim a je mi jedno, odkud by se ty penize braly.

Zkousky: praxe ve zminenych USA je presne opacna a ten postup je mi sympaticky, VS by preci mely byt pokud mozno otevrene jednak verejnosti a predevsim novym studentum. Jakou vypovidaci hodnotu ma test, ktery se musi spachat v radu hodin?

Bc k nicemu: nerekl bych k nicemu, ale popisovany problem existuje.

Zaverecna zkouska: s tim vubec nesouhlasim, student by mel prokazat svoji kvalifikaci resenim praktickeho problemu, ev. resenim vyzkumneho / akademickeho problemu, ne zkouskou, kde prokaze, co si pamatuje z prednasky v druhem rocniku. Mimochodem to jde presne proti volani po specializaci a vyssi hloubce v odstavci predtim, protoze u takove zaverecne zkousky v zasade musite vedet o vsem neco, ale nic poradne.

Skutecnym problemem ceskych VS je, ze 1) existuji lide bez tohoto vzdelani z praxe, kteri jsou dramaticky lepsi, nez velke procento VS (bude vzdy, ale ten pomer by mel byt nizsi); 2) prechod z VS do pracovniho procesu je pro absolventa obtizny a trva mu nekolik let. To je podle me presne to, co nektere lidi vede k zaveru, ze VS je na houby.

Ad 64, ale to přece není pravda, centrální moc nikdy neměla ambice řídit ekonomiku, ale z poddaných získat co nejvíce pro sebe, volný trh fungoval, s poruchami daného typu si vždy poradil. Vzdělance tehdy zajímal spor duše a těla a nikoliv řízení společnosti. To přišlo až s racionalismem, který se tím stal vlastně iracionálním, viz jeho dnešní sluníčková podoba. A zase vycházíte z mylné premisy, že si svou cestu bezebytku volíme. Jenže společenství má vlastní dynamiku, kterou jednotlivci svou vůlí neovlivňují, jsou součástí celku, který sám o sobě směřuje k optimu i proti vůli jednotlivců.

@63 Ivan Nový:
"Nemůže. Média k němu mluví jeho jazykem, který není schopen popsat jiný svět, než ten jeho. Média píší o vás, ne o světě."

Nabízí se tedy otázka, nakolik tvé komentáře vypovídají něco o skutečném světě a nakolik vypovídají pouze o tobě.

AD 67, tak záleží na tom, v jaké kdo žije bublině, pracovníci médií žijí v určitě umělejší bublině, než já, o všem mají jen zprostředkované informace, nežijí reálný život :-)

Jsem proti poplatkum v takove podobe, jaka je dnes bezne navrhovana, ale prijde mi zajimava tato alternativa:

Student bude platit skole rekneme 0,5 % sveho budouciho platu za kazdy semestr, ktery na ni odstuduje. Magisterske studium standardne 5 let = 5 % odvadeni skole. Pokud bude mit nasledne student plat 30k, tak bude odvadet 1500 kc mesicne, pri 40 letech prace to je 720k. Pri platu 50k je to 1,2M.

Vyhody: motivace na obou stranach - student chce maximalizovat svuj plat, nema duvod skodit sve skole. Skola se snazi produkovat studenty uspesne, aby ji zaplatili co nejvice. Student si rozmysli, jestli ma smysl studovat toho magistra, kdyz to pro nej znamena dalsi 2 % platu. Student nepujde studovat skolu ktera mu prodlouzi detstvi, kdyz vi, ze ji stejne nepouzije a tedy se skola promitne do jeho platu jen negativne.

Samozrejme se u toho musi odladit lepe procenta - v zavislosti na nakladech skoly a ocekavane navratnosti (FI MUNI zverejnuje prumerny plat absolventu 38k, takze pokud magisterske studium prijde na 900k, tak je 5 % trefa). Neomezuje to deti na zaklade rodiny a nevaze je to k pujcce, kterou by nemuseli byt schopni splatit.

@7: Začínat život s dluhem asi nebude nic moc, ovšem z praktického pohledu tu nic nevyřešíme, takže se omezím na cizokrajné video: https://www.youtube.com/watch?v=P8pjd1QEA0c
@69: Tolik složitostí pro tak jednoduchou věc? Pokud bude škola opravdu náročná, rozmyslí si to všichni prodlužovači dětství. Stejně mi přijde ta ekonomická úvaha zcestná, stejně jako téměř úvodní zbojova věta "Ostatně člověk si váží jen toho, za co platí". Jistě toho si člověk, který ví, co je práce, skutečně váží. Ovšem pokud budou na vysokou chodit lidé prací nedotčení, nebude tento předpoklad splněn. Nějaká ta brigáčka jejíž výsledek slouží k zaplacení letních radovánek se těžko může do vážící/platící motivace počítat (snažím se tu poměrně kostrbatě napsat, že tehle stokrát omílaný argument je zjevný až zpětně a může vést do průseru)

@69 To co rikate je v podstate analog islamskeho bankovnictvi (jestli to chapu spravne) - je nemoralni pujcovat na urok, misto toho se to resi sdilenim vlastnictvi v investovanem podniku, tudiz to snizuje moralni hazard (ze veriteli nebude zalezet na budoucim uspechu dluznika, jenom na tom, zda dostane zpet svoji rentu).

Ale jinak souhlasim s tim, co rika @70. Kdyby byly skoly dostatecne obtizne, budou je studovat jen ti, kdo to opravdu delat chteji.

Krome toho souhlasim se vsemi prispevky, ktere pisou o tom, ze VS by nemely byt jen pripravou na budouci zamestnani. To je bohuzel velice kratkozraka strategie; lide studujici VS by naopak zamerne meli riskovat (jsou mladi, muzou si to dovolit) a jednak ziskat velky rozhled (= usili vynalozene bez prime vidiny navratnosti), druhak se venovat do hloubky necemu zatim akademickemu (= riskantnimu).

Delat 100x overene veci v nejake korporaci muzete pak zacit kdykoli, to je lehke se naucit. Prestoze logicky firmy delaji velke halo z toho, ze za to musi platit - nu co, za opravu budov a zarizeni taky plati, investice do lidi je podobna. Nebo by jim ty budovy taky mel opravovat stat?

S necim lze souhlasit. Narocne prijimacky a dale to pak vybilit behem prvniho rocniku, at studuji jen ti, kteri na to maji. Ovsem autor se jaksi zapomnel navazet do noveho zpusobu financovani skol, ktere jsou placene podle poctu studntu a tak vyse uvedene neni v jejich zajmu. Naopak, kazdeho studenta si chovaji, jak v bavlnce, byt by byl sebeblbejsi, coz profesori za bolsevika, kdy jsem studoval ja, rozhodne nedelali. Kdo na to nemel, tak letel a profesorum tak ubyla prace.

A placene studium je picovina na n-tou. Nejlepsi cesta, jak narod premenit na stado lopat, kde se ke studiu dostane jen uzka elita prachacu, i kdyby byli blbi, jak dlabane necky. Zejmena v dnesni ekonomicke situaci si lidi rozmysli nadelat celozivotni dluhy kvuli studiu. Lidi uz radsi ani nedelaji deti a urcite budou solit za studia! Podivejte se na USA, kde uz skoro ani neumi cist, natozpak psat. A ve Velke Britanii po zavedeni skolneho znacne poklesl pocet studentu, takze za chvili si budou muset Anglicani najimat mozky z Ciny a Indie, jako to delaji v USA, kde by dnes bez cizich inzenyru neumeli vyrobit ani kartacek na zuby. To vsem za predpokladu, ze VB nebude nadale ekonomicky upadat a ty cizi inzenyry bude umet zaplatit.

BTW, abych nezapomnel: Tusim to bylo v Rakousku, kde si spocitali, ze ekonomicky je pro zemi vyhodnejsi, je-li skolstvi zdarma. A tak zase zrusili skolne. Rade politiku to jeste nedoslo, ale skoly nejsou fabrika. Skolne ma dlouhoobe dopady na celou spolecnost a ekonomii. A ty se zretelne prodrazi, jak si Rakusaci spocitali.

72. Tak zrovna o te Velke Britanii jsem tusim cetl pravy opak, bohuzel uz nevim kde. Diky vysokemu skolnemu skoly rozsirily kapacity, vystudovalo vic lidi, ovsem dobre placenych mist nepribylo, takze to ti lide nemeli z ceho splacet.
Cim drazsi bude vzdelani, tim mene lidi si ho bude moci dovolit. To je nabidka versus poptavka, zaklad ekonomie. Takze klidne zavedte skolne i na zakladnich skolach, ale vysledek bude ten, ze vetsina populace bude negramotna.

[74.] Ano, zda se, ze po pocatecnim propadu doslo k narustu. Rozumne vysvetleni fenomenu se zda byt tady: http://www.newstatesman.com/politics/2014/11/whats-behind-surprising-success-raising-tuition-fees . Tedy neni to tim, ze by se jim najednou zachtelo studovat, protoze za to mohou platit. Spis je to tim, ze spousta jich nikdy nedosahne na plat tak vysoky, aby museli splacet pujcku, tak na to dlabou, protoze to za ne zaplati stat - nejedna se tedy o system skolneho na plne koule, ale o system skolneho pro ty, kdo si to mohou dovolit. V opacnem pripade by to vypadalo jinak a v UK by mira analfabetismu brzy dosahla americke urovne.

Rozhodne bych ale nespolehal na to, ze v CR vznikne system podobny. Spis bych to videl tak, ze se soudruzi inspiruji Spojenymi staty jako obvykle a vytvori system, kde nezanedbatelna cast studentu skonci s nesplatitelnymi pujckami.

63. I. Nový - Nemyslel jsem napumpovat víc peněz do ekonomiky, ale to, aby těch 5-10% nejbohatších bylo více solidární, tzn. neulívali peníze v daňových rájích a dali svým zaměstnancům více vydělat. To by snad mohlo fungovat.

Něco o situaci v UK od Jana Čulíka:
https://www.youtube.com/watch?v=BsQmdwgnxWA

[76.] Nemohlo. V praxi to obvykle vypada tak, ze cim jsou bohatejsi, tim vice kazdy krejcar v ruce obrati, nez ho nekomu daji. Ti nejbohatsi pak radsi budou plati armadu ucetnich a pravniku, kteri dokazi danovemu uradu, ze se vlastne jedna o chudaky, kteri jsou stale ve ztrate a nic nemaji a stat by jim mel vyplacet podporu, aby neposli hlady. Viz napriklad Liliane Bettencourt, akcionarka L'Oreal, ktera ma prijmy zdanene na 6 %, coz je podstatne mene, nez zdaneni radovych zamestnancu L'Oreal.

Vtipný názor (na studium VŠ) dojinud - a +1: http://finmag.penize.cz/recenze/301881-at-neskoncite-jako-ovce-s-vyznamenanim

Ke spolupráci VŠ s firmami:
Chodím na setkání absolventů
http://www.fel.cvut.cz/elektra/Setkani/setkani_2015.htm
a dřív jsem si (mylně) sliboval, že tam třeba získám kontakt co se mi bude hodit v zaměstnání (a škola tím třeba získá možnost placené spolupráce). Ale probíhá to tak, že v první části funkcionáři řeční, jak je škola dobrá a ve druhé, poněkud zajímavější se účastníci mohou jít podívat do některých kateder - tam to většinu probíhá stylem "Zírejte, vy venkovští burani, jak my jsme tu chytří", případně s vysloužilým pedagogem "... a byla jsem v tom SUPu nejmladší žačkou." Loni i ta první část byla zajímavá, vystupoval tam děkan fakulty a bývalý rektor VŠ. Děkan mluvil o tom, že v minulém období se od naší fakulty odštěpila fakulta informatiky a že to byla chyba, bývalý rektor naopak tvrdil, ře to bylo dobře, poněkud v tom byli ve při, čekal jsem, jestli si nakonec nedají přes držku (zklamali mne, nedali).

Ad 76., ale to by bylo špatně, neodpovídalo by to optimálnímu rozdělení zdrojů, těch 10% by ti zaměstnanci dostali zadarmo, bez vazby na výsledky a tato porucha by se časem kumulovala a dostala by svět tam, kde se dnes nachází Evropa, na prahu zániku evropské kultury. Mělo by to stejně zhoubné následky jako dotace.

Ad 77, i toto je racionální jednání, které vede k optimálnímu rozdělení zdrojů, člověk, který každý krejcar neobrací, oslabuje optimalizační algoritmus, protože jeho jednání není podřízeno jeho osobnímu zisku, což se rovná náhodné alokaci zdrojů jimiž disponuje a to vede zase na neoptimální rozdělení zdrojů. V analogii na ACO by to byl stav, kdy by mravenec nenásledoval feromonovou stopu a vydal se náhodným směrem. Ale ani tato energie není ztracena, protože existuje nenulová pravděpodobnost, že narazí na něco nového. Ale aby byla zachována míra, mezi těmito chováními, není možné podporovat ani jedno z nich, musí záležet na jednotlivci, který musí překonat jistý odpor, aby se vydal sobě přirozeným směrem.

Doplnění, stav vysokého školství je důsledkem takových neuvážených dotací vzdělání (zajišťování dobra pro všechny, bez vazby na osobní zásluhy), které samozřejmě vedou k neoptimálnímu rozdělení zdrojů.

Lidé se rádi učí. Aby tu VŠ udělali, tak je provází to, že mají, kromě jiného, vlastně altruistický cíl - být užiteční - nám, mně, společnosti.

jak se říká: Na střední škole se učíte, na vysoké studujete. Je to pro všechny, kdo chtějí, vnitřně to cítí, že tam jsou na tom správném místě. Však ono to plody přinese. Jestli pro to mají předpoklady, ať se ukáže.

Že všechno něco stojí, no jasně: čas, energii, dobrou vůli... Ty peníze "náklady na studium" pro přepočet - z hlediska společnosti, která žije, a obnovuje se, je to pakatel, Hledají se nejen ti výkonnější, ale i ti normálně výkonní, a dokonce méně výkonní mají uplatnění.

Proč dělat na VŠ to a proč dělat ono? Prostě se učíte vedle jiného i poslouchat, bez odmlouvání. :-)

[80, 81]: Jsem mel za to, ze optimalni rozdeleni zdroju je takove, kdy studovat mohou ti, kteri na to maji talent, ne ti, kteri na to maji prachy. Zadluzit se kvuli studiim na cely zivot dnes, kdy clovek ani nevi, jestli vubec kdy najde zamestnani a pokud najde, bude to pravdepodobne takove, ktere neumoznuje splaceni dluhu, je dobrozdruzstvi.

Od urcite vyse majetku je pak obraceni krejcaru neracionalni, protoze takovy clovek ma tolik nepotrebnych krejcaru, ze jejich obracenim akorat ztraci cas. Kdyby je rovnou nekomu dal, usetril by sam sobe spoustu prace, protoze na konte to vyvola rozdil pod urovni statisticke chyby.

80 - "těch 10% by ti zaměstnanci dostali zadarmo" - Takže je v pořádku, když zaměstnanci dřou za minimální mzdu i noční šichty, protože jakékoliv peníze navíc nad minimální mzdu by dostali zadarmo, nezaslouženě. Tak to potom jo, už to chápu kam směřujete.

82 - "zajišťování dobra pro všechny, bez vazby na osobní zásluhy" - Na tom něco je. Ale jak měřit osobní zásluhy? Řekl bych jen, že mezi osobními zásluhami a výší výdělku nemusí být nutně (lineární) závislost.

@84,@85 S nabozenskymi fanatiky jako je pan Novy nema smysl diskutovat. On proste nezije v realite, je to az detinske, co tvrdi.

Treba o tom "darwinistickem preziti". Dneska preziva skoro kazdy (pokud zrovna nema trochu smuly, ale i tak mame v porovnani s historii vynikajici socialni stat), a predevsim, predstavy ze neci preziti/rozmnozeni je ohrozeno protoze nemuze treba ridit SUV jsou uplne scestne. Naopak, silenci kteri chteji ridit sva SUV ohrozuji lidstvo na teto planete svou enormni spotrebou.

Nebo o tom "optimalnim rozdeleni zdroju". Kazdy, kdo se trochu podiva kolem, vidi neskutecne plytvani zdroji (ktere pachaji predevsim soukrome spolecnosti a obcane, protoze ti delaji vetsinu ekonomickych rozhodnuti). Jenom pouzivani techto dvou souslovi ukazuje, ze zije uplne mimo realitu.

Pan Novy se o svete nechce nic dozvedet, nechce cist nic jineho, nez svoje Bible (patrne Hayeka a Ayn Randovou), a myslet si, ze to za nas vyresi mravenci.

AD 85, Nebyla řeč o minimální mzdě, ale o penězích navíc, za kterými nestojí zvýšené úsilí, či zvýšení produktivity práce. A to je neefektivní rozdělení zdrojů.

AD 86, na neoptimální rozdělení zdrojů může vést i askeze. Prostě to co je optimální neznáme, protože to jednotlivec není schopen rozpoznat, nemá k tomu dost informací a ani dost "výpočetního výkonu", nemůže soupeřit se strojem, který to počítá nepřetržitě a činí paralelně miliardy pokusů, každou vteřinu. S tím se váš úsudek a jeden pokus v daném čase vůbec nemůže rovnat, a tím strojem hledajícím optimální rozdělení zdrojů je trh. Analogické algoritmy ukazují, že by opravdu mohl na optimální rozdělení zdrojů vést. Například algoritmus ACO vede na nalezení nejkratších cest, aniž by mravenci o to usilovali.

@88 A to jsou prave reci - ACO je nanejvys asymptoticky optimalni, coz neni zdaleka totez jako najit optimalni reseni. Ulohy na optimalizaci trhu jsou minimalne NP-tezke, a vzhledem k jejich rozsahu (pokud P!=NP) v praxi neexistuje algoritmus na nalezeni optimalniho reseni.

A to uplne pomijim, ze neni zadne "optimalni rozdeleni", ktere by nebylo zatizene nejakym hodnotovym soudem. Pro kazdy optimalizacni algoritmus musite zadat ucelovou funkci. Pokud by tou ucelovou funkci melo byt usetrit prirodni zdroje, optimalni by bylo, kdyby lide zmizeli z povrchu planety. Coz je ale zjevne nezadouci, a proto se na takove ucelove funkci tezko dohodneme (vzdy bude existovat "optimalnejsi" ucelova funkce, ktera vznikne odstranenim partnera v diskusi).

A pokud nechcete usetrit prirodni zdroje, proc vas to "neoptimalni rozdeleni" tak trapi? Predestinace trhem je zkratka ideologie, ktera nedava logicky smysl.

Ad 89, a tou nejspolehlivější účelovou funkcí je osobní zisk. Ověřeno evolucí.

Ale otázka nestojí tak, jak šetřit přírodními zdroji, ale stojí tak, kdy je vyčerpat, abychom se pomocí nich dostali na jinou úroveň a mohli čerpat další.

Navíc vaše účelová funkce - ušetřit přírodní zdroje, jak jste sám naznačil, nikam nevede. Proto taky socialismus nefunguje, socialisté totiž díky svému zaměření volí nefunkční účelové funkce. Viz třeba stav českého vysokého školství, který je důsledkem nefunkčních účelových funkcí, jako cíl - vysoká vzdělanost populace, což je pozůstatek snahy z 80. let, studiem řešit nezaměstnanost mladých prodlužováním školních let.

@90 No, jak vidim, nema to cenu. Mozna kdybyste se trochu snazil porozumet tomu, co ostatni rikaji, misto neustaleho prekrucovani? Ze snaha usetrit prirodni zdroje nikam nevede?

@90 Nicmene, uvedu asi nejsilnejsi filozoficky argument proti smysleni, ktere vyznavate. Jelikoz jste fanatik, patrne momentalne nebudete s to to pochopit, ale spis pro ostatni.

Kdybyste, hypoteticky, mel k ruce super-duper umelou inteligenci, ktera by vam o kazdem kroku v zivote, bez ohledu na jeho slozitost, sdelila optimalni rozhodnuti, ktere mate udelat, pro vase vlastni dobro. Ridil byste se bezvyhradne jejimi radami?

Ja ne, protoze takovy zivot stoji za houby, to neni svoboda. A stejne tak vnimam ten vas trh, i kdybych nakrasne uveril tomu, ze je (a ze to nakrasne lze tak pojmout) optimalni. Prirovnavate lidi k mravencum, ale ja nestojim o to slepe nasledovat feromonovou stopu, i kdyby to davalo optimalni vysledek. Protoze chci *svobodu*. Chci si treba jen hrat..

Ostatne, neco podobneho rikal i Charlie Chaplin ve svem slavnem projevu z filmu Diktator (i kdyz trochu mene abstraktne).

(A mala tecka na zaver - lide, kteri studovali humanitni vedy, tohle tak nejak implicitne chapou, mnohem casteji nez inzenyri. Cim to?)

JS: díky.

[92] Ono je to dano kulturnim prostredim a vnimanim dopadu na prostedi. Jde totiz o odlisnost v chapani dopadu "zamereni na socialni dominanci" a vnimani prospesnosti jeji schopnosti samoreprodukce v ruznych oborech. Dobre je to popsano v Zeitgeistu. Inzenyri totiz socialni dominanci vnimaji s pozitivnimi dopady na prostredi. Materialne-technicke inovace maji za nasledek primarne obecny prospech. Proto je zadouci, aby se obor byl schopen reprodukovat a prinasel dalsi prospech. Kdezto obory jako pravo, politika a ekonomie situaci temer vzdy konzervuji a jejich strnula reprodukce kozervuje mezigeneracne status quo. Humanitni obory pak primo pracuji proti statusu quo s cilem intervenovat za pozitivni dopad na prostredi ve kterem se nachazi a proto obvykle postupuji proti reprodukovatelnosti socialni dominance.

Já mám po VŠ IT a musím říct, že ta frustrace z akademiků mi nestála za to. Co zlepšit na VŠ? Především učitele. Mělo by téct do VŠ víc financí, aby tam neučil kdejaký jouda. Nepoužitelnost asi tak poloviny akedemiků je pozoruhodná a leze mi na nervy. Když učí ti dobří učitelé, což jsem zažil na Mgr. kde měli společný předmět, tak to stojí sakra za to! Ale takových učitelů moc není.

Frustrace z VŠ je ohromná. Mnoho zbytečných předmětů a zbytečných znalostí. Škoda mluvit. Podruhé bych do toho nešel a to nejsem blbej, spíše naopak. Nikdy jsem se pokud možno nic nazpaměť neučil a to způsob výuky na školách už od SŠ je naprosté utrpení.

A důkaz? Stačí se podívat, co za lidi kolikrát lezou na doktorandské studium. Hrozné. Celý tady ten institut vzdělávání nestojí za nic, akorát maří čas a náladu.

A nesouhlasí s tím, že Bc není VŠ - podle mě Bc., alespoň v IT, bohatě stačí. Na Bc. jsem se naučil nejvíc, Mgr. to už bylo spíše takové pižlání.

@90 ... optimálního rozdělení zdrojů dojde při maximalizaci osobního zisku ... tedy v situaci kdy na planetě bude poslední člověk, jehož osobní ziskem tedy bude celá planeta. Hmm ... nechtěl bych jím být.

@92, @93 - ja bych to tvrzeni predrecnika nebral tak vazne, trh samozrejme nevede k optimalnimu ziskavani a rozdelovani zdroju, a to uz jen z toho duvodu, ze spousta stran nema v umyslu poskytovat vsechny informace. Takze sice se realny trh muze k nejakemu lokalnimu optimu blizit, ale nedostatek relevantnich informaci tomu neustale zabranuje, coz (to je jen muj nazor, ale docela bych to dokazal vyargumentovat) vede k bublinam (lide nemaji informace o realnem stavu rekneme trhu s nemovitostmi), velmi rizikovym spekulacim ci naopak k tomu, ze nektere obory mohou byt v nekterem case podinvestovane (ja nevim, treba stavebnictvi, priste to bude treba ropny prumysl a potom klidne i IT, kdo vi).

Google: informacni asymetrie (a podobne termity :)

[90] s tim, ze je evoluci overeno, ze nejlepsi funkci je osobni zisk se neda souhlasit. evoluce naopak ukazuje, ze nejlepsi strategii je zisk blizke skupiny. kdyby vychazel nejlepe zisk jednotlivce, tak zde mame jednoneuronove organismy. misto toho ovsem evoluce uprednostnila nadstrukturu ve ktere jeden neuron, co se rozhodne uchlastat se k smrti a alkoholem povrazdit sve kolegy neurony, tak sice ziska podporu skupiny k tomu aby si nalili/objednali a pak zvedli sklenici a chlemtali, ale zaroven vznikne druha protiskupina, ktera odporuje a zvraci a mezi nimi pak latentni prostrednici co jsou v latentni fazi mechanismu uceni.

[76] to je problem pluto-oligo-korporatu. nehaji svuj dlouhodoby skupinovy zajem. uprednostnuje svuj kratkodoby zajem v delce volebniho obdobi. dlouhodoby strategicky zajem kvuli maximalizaci zisku oddelen od statu a trznich regulaci. mediatorem techto zajmu je pak u nas sdruzeni obchodu a prumyslu, ktere jde paradoxne proti zajmum statu. tlakem na nizkou minimalni mzdu nedochazi k vyberu dani a rychleji se stat zadluzuje a tim pak i klesa cena prace na mistnim predluzenem trhu a produkuje tak vyhodu clenum sdruzeni. protoze zlobovani kratkozraci politici nedostanou uplatek od lidi se zvysenou ekonomickou aktivitou co za 30 let od jejich aktualniho obdobi v urade budou pro tu vladu po 30ti letech prinosem. O to nikdo z pluto-oligo-korporatu zajem nema, protoze by to znamenalo, ze se musi podstatne vice snazit aby si udrzel svuj naskok.

Ad 92, svoboda = osobní zisk, hraní si = osobní zisk. Jste ve shodě s reálným světem, jen ho nechápete. Nemáte možnost volby i když si myslíte, že máte, prostě reálný svět je takový, jaký je, ideální, kdy zdánlivě nesmyslné činnosti individualit vedou, či jen se blíží, k optimálnímu rozdělení zdrojů. To je na světě, ve kterém žijeme, úžasné. Sám o sobě směřuje k ideálu.

Základní chybou humanitního vzdělání je přesvědčení, že uspořádání lidské společnosti lze měnit podle vůle vzdělanců. Mnohokrát bylo experimentálně ověřeno, že to nelze.

Ad 95, nepotřebujete všechny informace, budete-li sledovat osobní zisk, spadnete do optimálních teritorií stavového prostoru. Mimo ně se dostanete, když budete s ostatními synchronizován nějakou ideologií, která toto potlačí. Viz nedostatek toaletního papíru ve Venezuele. Jeho výroba není dost vznešená pro zapálené revolucionáře.

@102, no ona ta asymetrie v přístupu k informacím ve výsledku většinou poškozuje obě strany hypotetického obchodu, i když ani jedna strana není svázána žádnou ideologií (možná jen teorií volného trhu ;-) ). V češtině jsem o tom našel http://www.penize.cz/akcie/258780-ocima-expertu-akcie-je-trh-vzdycky-ten-nejchytrejsi

@102 je nesmysl i z hlediska teorii operacniho vyzkumu (optimalizace) - pokud vyuzivate gradient - tak se casteji dostanete do lokalniho optima, a globalni optimum pro Vas zustene trvale nedosazitelne.

ad 104, globální optimum je dosažitelné jen pro Boha, není potřeba ho dosahovat. Ale je to trochu složitější, jednotlivec nemá dostatečný nadhled, aby vůbec zjistil, co je optimální z hlediska systému. Proto zbývá jen ten osobní zisk, který zaručuje dosažení lokálního optima.

Jenže jste zapomněl, že trh je kolektivní algoritmus, takže z toho vašeho lokálního optima vás pořád někdo tahá a kousek si z něho vždy uloupne pro sebe, ne libovolný, ale pouze takový jaký mu dovolíte, což v rámci celého systému vede k distribuci zdrojů přibližně podle aktuální potřeby (viz analogicky ACO).

Ad bubliny, každý tok, každé proudění je zatíženo bublinami, například kapaliny laminárně proudí jen při malých rychlostech a protože jde o nelineární systémy, a ztráta laminarity proudění se děje skokem a lze těžko předvídat. (viz kouř z cigarety). Totéž platí pro distibuci zdrojů.

Socialismus je pak z hlediska distribuce zdrojů stav, kdy bubliny převažují a většina zdrojů je tak promrhána bez užitku.

Ad 103, efektivitu akciových trhů z pozice jednotlivce není možno hodnotit, chybí k tomu dostatečný nadhled. Mravenec taky neví, že chodí po relativně optimálních drahách.

Jinak dnešní akciový trh je defomován nefunkčním a neufinancovatelným důchodovým systémem, který díky zadlužování státu generuje nekryté peníze do oběhu, které se investoři snaží zachránit investicemi do akcií. Proto není běžná inflace a inflace se omezuje jen na ceny akcií. Ta emocionální energie se na akciovém trhu pomalu střádá a v budoucnosti bude akcelerovat návrat k přirozenosti a povede k rychlejšímu odstranění existujícího nefunkčního důchodového a sociálního systému. Optimalitu tohoto stavu lze nahlížet i takto, dokud to ještě jde, přebytky absorbuje akciový trh, až už to nepůjde, energie z akciového trhu povede k rychlejšímu odstranění poruchy a doszažení přirozeného stavu.

Proč to tak dlouho trvá? No je logické, že čas systému plyne jinak, než čas prvků, ze kterých se skládá.

@98 Ja si myslim, ze skoro kazdy ucastnik volneho trhu se snazi soutezi na volnem trhu vyhnout jak se jen da, casto vytvarenim te informacni asymetrie. A to je tak nejak ten hlavni problem. Volny trh nepopisuje realitu "az na par tweaku", to je proste zbozne prani lidi, kteri z nejakeho duvodu (casto racionalizace osobniho uspechu) pristoupili na to, ze by mel byt volny trh nejakym moralnim arbitrem (jako pan Novy).

A to opomijim uplne jednoduche modely trhu, ktere vykazuji napr. nestabilitu pri rovnovaznem rustu, neprimou umeru mezi rustem a zisky z kapitalu, existenci vicero/mnoha optimalnich reseni a dalsi dost neprijemne veci. Neni treba sahat k informacni asymetrii, abychom videli, ze jde o nerealisticky popis sveta (trochu by se dal prirovnat k Aristotelske fyzice - neni to uplne mimo realitu, ale fundamenty jsou zcela spatne).

@107 - jj to je pravda. Ja jsem o informacni asymetrii zacal proto, ze se s ni clovek setkava kazdy den pri vstupu na trh (nemyslim jen ten akciovy, ale doslova i pri koupi rohliku ;). Jestli si dobre pamatuju, tak se uvadel modelovy priklad s prodejem ojetych vozidel (v US, tady by to vyznelo jeste razantneji) - na tomto trhu prave kvuli informacni asymetrii nakonec prodelavaji vsichni: prodavajici, kupujici i prekupnik.

ad 107 a 108, no tím, že se řídíte osobním ziskem, neznamená, že ho dosáhnete. To pro fungování optimalizačního algoritmu není podstatné. Proto ani informační asymetrie nevadí. Optimální neznamená, že oba budou spokojeni, ale že ze společných zdrojů každý urve optimální díl z hlediska budoucího přežití systému, tedy co nejméně, ale dost, aby se dále rval a hledal nové cesty.

Dokonce ani růst není podstatný, požadevek růstu v dnešní ekonomii je dán nefunkčním důchodovým a sociálním systémem, který vede k zadlužení států, a státy, aby si mohly půjčovat, potřebují vykazovat růst, proto i ekonomové propagují růst ve svých teoriích.

Ale reálně výkonnost ekonomiky musí být nestabilní a musí mít výkyvy, hladina rybníka taky není nikdy klidná. Naopak výkyvy jsou prospěšné, protože zocelují prvky systému.

Trh bude fungovat i když objem peněz v ekonomice bude konstantní, hrát se bude o ceny a to, kolik kdo z těch peněz získá. Poruchy tohoto stavu, emitováním peněz navíc, které provádí státy, aby financovaly deficitní sociální systémy, budou eliminovány inflací, nominálně objem pěnez vzroste, reálně de facto zůstene stejný.

Namítnete vždyť máme deflaci, nemáme, ceny akcií dlouhodobě rostou a rostou rychleji, než odpovídá změnám produkce. Vyrábí se více, ale výrobky jsou více naředěné, což je taky forma materiální inflace.

Doplnění, vlastně i nejvíce inovací v průmyslu dnes je zaměřeno na ředění výrobků, ne hledání nových cest, na rozdíl třeba od 70. let minulého století, kdy končila poválečná konjunktura.

@109 aha takže jestli to dobře chápu, tak se diskutuje o umělém modelu nějakého ideálního trhu (který tedy nelze ověřit)? Ne vlastně, ne o modelu, ale o předpokládaných podmínkách vedoucích k předpokládanému optimu.

ad 111, je to ještě horší, vlastně to optimum ani neznáme, protože k jeho poznání nemáme dostatečný nadhled :-) Ale experimentálně to ověřit lze, měřit se dá doba trvání dané kultury, či politického systému. To je jasná veličina, nepřímo ukazující, jak nakládá daná kultura s dostupnými zdroji. A nejedná se o ideální trh, ale o ten reálný s všemožnými jeho poruchami a omezeními. Zase ale si nemůžeme být jisti, co je porucha a co pohyb směrem k optimu, protože optimální stav vlastně neznáme. Kdybychom ho znali, nebyl by problém ho dosáhnout.

@112 Proste porad se nam tu snazite prodat nejakou viru dost mlhavymi recmi o optimalite (a pritom predvadite logicka salta mortale az to bere dech). Jenze existuji lide, co se pokouseli (obvykle protoze je to samotne zajimalo) uvest tyto mlhave reci do nejakeho konzistentniho logickeho/mate­matickeho ramce a zjistili, ze to zkratka neni tak jednoduche. Podle me se vase nazory moc nelisi od postmoderniho blouzneni.

JS: A jakou víru zastáváte vy? V regulace, přerozdělování a centrální plánování? V příležitosti předurčené třídním (či jiným) původem?

@111: problém argumentace jakou tu má třeba Ivan Nový je že je tautologická. Optimum nejsme schopni definovat, ale tvrdíme že jej dosáhne dokonalý trh. Tudíž za něj prohlásíme cokoli co by bylo dosaženo dokonalým trhem. Takže ve skutečnosti nejde o hledání optima, ale o to aby se na vše použil trh. To je univerzální odpověď. Jak vypadá kam směřuje je jedno - z definice je to to nejlepší. Neboli argumentace že čistý trh je nejlepší a jediné skutečné řešení je důsledkem toho že jeho výsledky které ani nejsme schopni nahlédnout prohlásíme z definice za nejlepší. Z toho musí vycházet odpověď na všechno. S tímhle mašíblem argumentovat je pochopitelně ztráta času.

add 112, jen popisuji výsledky provedených experimentů, systémy, které regulovaly trh, zanikly dříve, než ty, které to nedělaly.

@114 Sice je to uz dost offtopic, a pochybuji, ze se ptas uprimne (odpoved je celkem evidentni z @92), ale odpovim:

Viru, nebo lepe receno moralni presvedceni, ze vsechny lidske bytosti jsou si rovny a ze bychom tedy meli spolecenske moralni otazky rozhodovat demokraticky, jeden obcan jeden hlas. Sem patri i otazky, v jakych situacich pouzit volny trh, regulaci, prerozdelovani ci planovani. Odmitam jakoukoli moralni nadrazenost jednech nad druhymi, at uz nabozenskou nebo viru v neomylnost volneho trhu. (Stejne tak bychom nemeli slepe verit autoritam - at uz jimi jsou lide nebo inteligentni pocitace nebo matematicky sebekrasnejsi optimalizacni algoritmy.)

ad 115, analogie není tautologie. Vžijte se do pozice mravence v algoritmu ACO, dohlédne na to, co vy vidíte z vnějšku? Nikoliv. A totéž přece platí pro lidi. Problém je v tom, že vy zřejmě za optimum považujete to, co je dobré pro vás, jen tomu říkáte, že je to dobré pro všechny, a dále uvažujete, bude-li to zajištěno pro všechny, bude to zajištěno i pro mě. Toto je samozřejmě bezchybně logické, akorát, že reálný svět takto nefunguje. Monohokrát ověřeno, když se tímto začne řídit, tak ekonomický systém zkolabuje. Naposledy ve Venezuele.

ad 117, to co popisujete není morálka, morálka je přísně individuální, do ní nepatří co by měli ostatní, ale co JÁ jsem povinen, bez ohledu na to, co činí ostatní. A trh se nepoužívá, ten tu je nezávisle na vaší vůli.

AD 113, protože na to šli se špatným matematickým aparátem, diferenciálním a integrálním počtem, který zachycuje realitu v jednom "bodě" a celek z nich skládá. Ale celku je vlastní i "vlnění", které na úrovni prvků není patrné. Představte si situaci, počítáte oka sítě, vždy napočítáte stejný počet v jedné řadě, ale vzdálenost mezi prvním a posledním okem sítě bude záležet na tom, jak je síť napjatá. Když se napětím budou oka trhat, napočítáte méně ok, protože ta protržená se spojí do jednoho oka, a budete se divit proč, protože fyzický rozměr té sítě je vám nedostupný, umíte jen spočítat počet ok.

Ještě bych přidal lepší mezioborovou spolupráci. Dneska si průměrný ajťák myslí, že humanitní obory jsou sprosté slovo, o přírodních vědách něco slyšel na střední a o dalších technických oborech ví jen to, že mají fakultu vedle.

@Ivan Novy

[...] diferenciálním a integrálním počtem, který zachycuje realitu v jednom "bodě" a celek z nich skládá.[...]

tomu dost dobre nerozumim. My starsi, kteri jeste chodili na prednasky k prof. Rektorysovi jsme resili radu technickych problemu za pomoci integralniho poctu a byly to procesy probihajici v case. Nakonec predpovedi pocasi se tak provadeji denne. Ekonomicke modely se sice musi poprat s mnohem vetsim poctem 'akteru' ale presto byly posledni Nobelovy ceny za ekonomii udelovany zejmeny za prace v oblasti modelovani. Jiste, vsichni se mohou mylit, ale stavajici stav ekonomickeho poznamni to prece jen predsatvuje.

A toto je zajímavé, jak vědec očividný kolektivní optimalizační algoritmus přehlíží a co považuje za optimální :-) http://www.osel.cz/8352-dele-nez-miliardu-let-jsme-stale-jen-symbiotickym-slepencem-bez-jednotneho-veleni.html

ad 122 ano, ale zde je situace jiná, u předpovědi počasí ten celek vidíte, ale jak spočítat celek zevnitř systému, když zvnějšku ten celek nemůžete nikdy "spatřit". Klasická matematika hledá, jak překlenout vzdálenosti mezi prvky systému, aby s nimi nemusela počítat (Lebesgueova míra), protože se jde směrem od makroskopického systému k mikroskopickému, je to matematika, která byla rozvíjena v době, kdy neexistovaly výkonné počítače a toto je nahradilo. Bylo možné diferenciálními rovnicemi popsat makroskopické objekty a hledat efektivní metody jejich řešení. Možná je na čase to paradigma změnit a změnit směr pohledu, od prvků k celku. Co to může přinést? Nalezení stabilních entit, které samovolně vznikají při interakci prvků, zpětně je ovlivňují, aniž by prvky systému v sobě tyto reakce zahrnovaly.

Ivan Nový - "Problém je v tom, že vy zřejmě za optimum považujete to, co je dobré pro vás, jen tomu říkáte, že je to dobré pro všechny..." - To nepochybně platí i o vás a těch vašich teoriích, nebo ne?

Ad nefunkční důch. a soc. systém - to je možná důsledek toho nerovnoměrného rozdělení - oněch 90/10, kdy si těch 10% uleje prostředky do daňových rájů a pak ty peníze chybí. Kdyby radši dali lidem více vydělat, mohli by pak ti zaměstnanci zaplatit více na daních a nebyl by takový deficit.

ad 125, o svůj příjem se má každý starat sám za sebe a na nikoho nemá spoléhat, jinak se stává parazitem. Jistota příjmu je nemravná, protože vždy v sobě obsahuje prvek parazitismu, tedy nedobrovolného přerozdělování zdrojů.

Já za optimum, nebo za něco co k němu směřuje, považuji vždy aktuální stav, který se mění a samovolně směřuje k tomu optimu. Protože ale lidské struktury (státy, korporace) mají možnost generovat poruchy, je toto směřování často s oklikami i když mnoho věcí námi hodnocených, jako neoptimální, je z hlediska systému optimální. Přičemž optimum je zatím pro nás nepoznatelné, protože nedisponujeme matematickým aparátem, který by byl schopen ho popsat. Tedy z vlastností prvku odvodit dynamiku nadstruktur, které vznikají vzájemnou interakcí prvků a tvoří bázi toho prostoru nadstruktur pro nás neznámé povahy, u kterých neumíme ani popsat jejich vzájemné ovlivňování.

Vezměte si burzu, tam mohou vznikat v čase struktury, které vytváří hysterezní chování burzy, které je pro nás ale těžko rozpoznatelné. Burza může mít vlastní paměť a kde je paměť, je i nějaký algoritmus, který ji využívá. Ta nadstruktura zpětně ovlivňuje chování jednotlivců, aniž by si to tito uvědomovali.

Daším příkladem je mozek, neurony vykonávají nějakou činnost, dle stanovených pravidel, ale pojem o zpracovávných myšlenkách nemají žádný. A jen z činnosti neuronů, myšlenky neodvodíte, pokud nemáte provnání s chováním mozku, kde znáte probíhající myšlenky. A my nejsme v pozici vědce zkoumajícího mozek, ale v pozici neuronů, které tu myšlenkovou nadstrukturu nejsou schopny pojmout.

Proto nemá smysl společnost modelovat soustavami diferenciálních rovnic. Ty totiž neřeší informace zpracovávané nadstrukturami, které vznikají interakcí individuí a zpětně je ovlivňují.

Ivan Nový:
"istota příjmu je nemravná, protože vždy v sobě obsahuje prvek parazitismu, tedy nedobrovolného přerozdělování zdrojů."

Super, vše názory o volném trhu bez regulací (což jsou jakékoliv pravidla), je stav, kdy neplatí vlastně žádný zákon, protože zákon je fakticky regulace, která pokřivuje volný trh. Jinými slovy, přijdu k Vám domů, vezmu si co se mi líbí (těžba zdrojů, někdo ropu, já vaši televizi...) a když se mi postavíte, vás zabiju (u ropy je to například vykáccení lesa apod.).

Nevím, já si myslím, že optimum je se má hledat v poměru mezi reguací a svobodnýám chování, "volný trh" apodobné fantasy věci bych odsunul do míst kde je astrologie apod. "vědecké obory".

Ale to je možná rozdíl mezi námy, já jako technik vidím, že vše je řízeno-regulováno apod. a nastavením regulace, ne zrušením apod. se mění nastavení efektivity. Ale holt nejsem ten co "věří", ale chce důkazy než tomu svěří život...

Ale takhle funguje socialismus ne trh, na trhu vám musí za zboží někdo zaplatit a vy ho nejprve musíte přesvědčit, aby vám zaplatil, že to co za to dostane, má pro něho smysl. To co popisujete není trh, ale komunismus. Na trhu je pravidlo jediné, musíte nabízet to, co někdo dobrovolně koupí. A to je dostatečná zpětná vazba.

Ad regulace, ano, nejlepší je regulace na bázi přirozených zpětných vazeb, a v tomto ohledu nejspolehlivější zpětnou vazbou je osobní prospěch.

@128 trh je ovšem provozován v rámci (minimálně v zahraničí) dost přísných a kontrolovaných pravidel. Mě trošku připadne, že ten zcela volný trh se spíš podobá území, kde proti sobě stojí mafie nekompromisně si beroucí co si zrovna zamanou (tu přírodní zdroj, tu nějakého otroka)... Takovou "volnost" jsme zažili naposled v 90.letech, kdy se zhaslo a ti všeho schopní si to tady rozkradli, bylo u toho taky - jestli si pamatujete - dost mrtvejch a ČR se z toho nevzpamatovala dodnes.

[tyjo a to bych si nikdy nemyslel, že zrovna já budu obhajovat nějaké regulace... pardon zákonný rámec :)]

Ad 129, je-li něco ničí (tedy "společné") není to trh, když si to někdo vezme, trh začíná až pak, když nastanou normální vlastnické poměry, kdy o věcech rozhodují jejich vlastníci, nikoliv náměstci. Navíc to byly jen přechodové jevy, které byly stejné nebo ještě horší i v Německu, kde do toho plynul ještě kapitál z NSR, většinou státní. To co se dělo nebylo nic proti tomu, co se dělo v NDR. Když stisknete vypínač, a než se rozsvítí, tak napětí může krátkodobě dosáhnout dvojnásobku jmenovité hodnoty, což je běžné chování dynamických systémů, pak se ustálí. A podobné jevy byly zde. A morálka není o tom co dělají ostatní, ale co děláte vy. A teprve 90. letech jste mohl začít žít slušně bez nějakých větších překážek. Jak přísná a kontrolovaná pravidla (Německem) zabránila okrádání věřitelů v Řecku?

"nastanou normální vlastnické poměry, kdy o věcech rozhodují jejich vlastníci, nikoliv náměstci"

Problém v tvojí argumentaci je, že vlastnické právo je regulováno normami, tedy stále říkáš, že regulace, která vyhovuje zrovna tvému rozpoložení mysli je jediná správná a jenom trochu jiná je špatná, protože ta tvá je volný trh a ta jiná je vždy tyranie...

a) Chlape probuď se, pokud někde zavedeš pravidla, reguluješ chování. A pokud ho reguluješ vždy omezuješ jednoho vůči druhému a naopak.
b) NSR proběhlo jinak jač ČR+SR, nekradlo se, ANO podniky krachyl ve velkém, protože někdo kdo věděl jak funguje PLUS NOVÁ PRAVIDLA REGULACE, tak zničil vrámci těchto pravidel jiné subjekty, které ty pravidla neznali. Takže "žádné vítěství lepšího, ale vítězství toho kdo věděl o pravidlech víc"
c) 90 léta jak řekl sám velký guru Klaus se zhaslo, byla léta "divokého kapitalismu" což je jiné slovo, pro rozkrádání podniků. Tedy žádná "zlatá léta svobody", ale "zlatá léta mafie" a ČR jak napsal Tišnovský se jí nezbavila a mám strach, že pokud nepřijde větší společenská změna (a tím nemyslím revolucu, ale změnu zespodu) tak jsme... Viz odposlech Březiny, který slíbil soudci, když ho neodsoudí flek na diplomacii, pardon to co Březina řekl do telefonu a bylo odposlechnuto nemyslel tak jak řekl...
d) Řecko? Jaké okradení, tam je krásná ukázka socializace ztrát, žádné okrádání lidí "jako takových, ale státu politiky". "Před krizí" většinu dluhů bylo v držení soukromých subjektů, tedy když řecko krachlko měli přijít o peníze špatní investoři. Co se stalo? Řecku se půjčili peníze, aby se vyplatili soukromí věřitelé a dluh mají teď řekové vůči jiným státům. A když jsi vzdělán, nikdy jsi neslyšel, bylo to před dobou "teorií o volnýchg trzích apod.", kde představitelé států-králoství-říší doslovně obchod používali jako jinýá způsob diplomacieválky vůči ostatním státům...

Chlape, ty nechceš slyšet nic kromě svého tunelového vidění a cokoliv co ti ničí nalajnovanou krásnou rovnou linku zamlčuješ, píšeš, že to tak není dáváš příklady kde zamlčuješ 95 procent informací, aby jsi dokázal opak toho co se doopravdy událo. Proto nemám rád "pouze a jenom humanitně vzdělané lidi" bez toho, aby je nadrtili i "technické či alespoň učetní má dáti dal(a toto se už skoro nikde naučí=myšlení ne trapné robotické počítání)"...

@131 S vetsinou veci souhlasim (akorat myslim, ze s panem Novym nema smysl diskutovat), ale tohle je omyl:

"Proto nemám rád "pouze a jenom humanitně vzdělané lidi" bez toho, aby je nadrtili i "technické či alespoň učetní má dáti dal(a toto se už skoro nikde naučí=myšlení ne trapné robotické počítání)""

Pan Novy ma evidentne technicke vzdelani a o humanitnim toho moc nevi. (On toho tedy nevi moc ani o biologii, ta naivni predstava biologickych systemu jako nejakych optimalne se samoregulujicich byla definitivne vyvracena nekdy po valce.) Kazdopadne, humanitni vzdelani jeste nutne neznamena nedostatek kritickeho mysleni. Je to jako u kazdeho vzdelani - zalezi co si z toho jednotlivec odnese. (Ostatne treba ekonomove se uci ucetnictvi a stejne jim pripada divne, ze v systemu mohou vznikat samovolne penize - prave na zaklade poucky "ma dati - dal".)

Normy jsou jen umělé poruchy přirozeného řádu, které pokud jdou proti němu, tak v dané kultuře startují autodestruktivní mechanismy. Dobro je lidem vlastní a zasloužila se o něj evoluce, nikoliv normy určované mocí.

ad 131 ad c) zcela běžná praxe tisíce let. Na to jsou všechny normy krátké. Žijete v iluzi jakéhosi právního pozitivismu. Stejnými metodami sir Winton dostával židovské děti z Prahy, například. Pokud analyzujete chování společnosti, musíte se oprostit od hranic určených zákony. I zákony musí být předmětem této analýzy a to včetně jejich porušování. I zákony podléhají trhu, ty které společnost nepřijme, se masově porušují. A s tím mají vždy utopické systémy největší problémy a proto se neobejdou bez totality.

ad d) i v NSR a DDR se při privatizaci tehdy kradlo a jak :-))) Jen to přikryl státní úřad a Němci nejsou tak hloupí, aby se v tom vrtali.

ad D) v Řecku státní zaměstnanci okradli ostatní.

@JS:

Joo co si každé ze vzdělání vezme, kdysy platilo, že se i okontroluje zda si něco odnesl, zkoušky na konci záklůadky, zkoušky na konci učňáku, střední a VŠ, bohužel dnes už např. elektrikář může být barvoslepý, přeci ho nebudou diskriminovat...

Základ by měl být to co platilo x let a statistika (teda ne ta podle hesla "kteoru si neudelam sam te neverim..."), že na VŠ má +- 5procent populace a i když se to zbytku naroda nebude libit, jsou to debilove co na to nemaji. Adekvatne maturita, až po učňák a ten kdo ho nemá bude prostě buď lopata nebo musí mít nadání jako řezbář apod. kde nevadí, že mozek má už jenom na to, že se jí, se.e a spí...

Ad 137, tím se dělá místo pro inteligentní stroje :-)

[109] tak to presne sedi na mou situaci. korekce ocni vady. zadani pro operatera konkretnich parametru. realita - nedodrzeni zadani. provedli to systemem "takhle to tady delame odjakziva a jinak to neumime". tam je asymetrie v nerozhodnutelnosti pravdivosti nabidky. reklamovat to nejde. zakrok byl proveden a objektivne optometricky doslo ke zlepseni na tom jednom oku, ale funkcne provozuji system dvou oci a u toho spojiteho systemu se stav zmenil, ale prilis nezlepsil. jen doslo ke zmene parametru vady a navic se pridaly komplikace za tmy. slabou naplasti je pak kompenzace zlepsenim pri nepouziti korekcnich skel. a dalsi zakrok na doopraveni pak pro me znamena dalsi nezadouci ztenceni. a to je trh, ktery je tvoren mnou jakozto majitelem zdroju (oko s vadou) a prodejcem majitelem prostredku (laserem).

cili dostal jsem to co jsem nechtel, oproti tomu co jsem chtel nebylo dodrzeno zadani, doslo k precerpani mych zdroju a neuspokojeni me poptvaky a jeste navic regulator trhu rika, ze jsem povinen tohle snaset. me to prijde jako absurdni divadlo. pritom staci, abych mel k dispozici ten laser a mohl jsem uspokojit poptvaku odpovidajicim zpusobem.

[109] jinymi slovy princip optimalniho trhu je postaven na vytvareni primerenych skod ktere je nutno resit dalsimi skodnymi udalostmi. proto z pohledu poptavky nefunguje. a z pohledu nabidky vykazuje vsechny priznaky drogove zavislosti vcetne popirani problemu a dobrovolneho dlouhodobeho sebeposkozovani kompenzovanem kratkodobym uskopojenim.

@138 tak to me uklidnilo, to si jeste dlouho pockame :) Kdy ze nam slibovali AI? koncem padesatych let ze? :-p

ad 141, na to bych moc nespoléhal, auta bez řidiče už jezdí.

ad 139, na rizika zákroku jste jistě byl upozorněn, každý chirurgický výkon je sázka do loterie. Tak to prostě je. To, že požadujete nemožné a nereálné, je vaše chyba.

@142 ano jezdi, ale jen za presne danych podminek, uvidime jak se neosvedci v realnem provozu (a jak si tu firmu "vychutnaji" pravnici - v uplne volnem trhu by vlastne zadni nebyli :). Ale AI to v zadnem pripade neni, jen computer vision, nejaka ta fuzzy logika (mozna PID, neuronky), ale na skutecne realny provoz se opravdu tesim.

ad 144, AI nemusí znamenat, že bude napodobovat člověka, může jít o docela jiný rozměr. V dopravě je problém, že lidé se spolu nemohou domluvit, stroje mohou vzájemně komunikovat na nižší úrovni, takže mohou mezi sebou synchronizovat i jednotlivé reakce "servomotorů", takže mohou vytvořit jeden distribuovaný organismus. Což může zcela vyloučit nehody. Je ale pravdou, že k tomu evoluce nedospěla, takže to nejspíš znamená, ve shodě s tím, co jsem zde psal výše, že individualita je důležitá pro kolektivní algoritmus hledající optimální rozdělení zdrojů. I když například mravenci disponují globálním komunikačním kanálem, který všichni sdílejí, tím je feromonová stopa, což jim umožňuje efektivně organizovat dopravu.

Školy za peníze, nejlepší řešení pro toho kdo je má. Už vidím rozmazleného fracka, kterému fotr milionář "zaplatil" vysokoškolský diplom, jak si váží nabytého vzdělání.

Blbec se čtyřmi diplomy je pořád blbec, a nikdy nepochopí že všechno co se začne dělat jenom pro peníze jde vždycky do sraček. Například: http://www.novinky.cz/muzi/376749-muz-z-everestu-zoltan-demjan-priroda-se-bouri-proti-komerci.html

ad 146, a proto potřebujeme trh, aby každý kdo něco nabízí, byl vydán na milost a nemilost svých potencionálních zákazníků, aby byla zpětná vazba, která produkci verifikuje neustále, a ne jen na základě jednou vydaného certifikátu nějakou autoritou.

ad 147, něco jako volný trh s otroky?

[143] pozadoval jsem mozne. sam primar oddeleni zminoval 2 nebo 3 zakroky. chtel jsem 3. provedli to ve 2 s tim, ze to prave kvuli zavaznosti zakroku nedopadlo jak melo, coz by se pri 3 krokovem provedeni postupnou iteraci nestalo. proste dodavatel sluzby optimalizoval na svuj vlastni zisk na ukor odberatele.
na komplikace jsem byl upozornen 14 minut pred operaci az po mem dotazu. jinak bych jen podepisoval genericky nic nerikajici papir.

Tak na tom generickém papíru jsou všechny komplikace napsané, je tam i popsána možnost konzervativní léčby, operativní léčby, její postup, možné komplikace atd.

Od určité složitosti systému, záruky nelze poskytovat. Každá, i sebemenší operace s sebou nese riziko smrti. To, že předtím spousta lidí zavírá oči a nechce to vědět, na věci nic nemění. Nikdo nemůže nést záruku za to, co neovlivní, a tou je individuální reakce vašeho těla. Abyste měl komplikace úplně stačí, že jste životní pesimista.

ad 148, ne, jen fungující společnost s přirozenými mezemi. Ono hierarchie a podobné mechanismy fungují i mezi opičáky. A ti nepracují vůbec :-)

ad 151, ale ano, pracují. A přirozené meze musí někdo nepřirozeně hlídat, jinak je ti drzejší budou víc a víc překračovat, tak jak se to děje právě teď. Bez reálné hrozby trestu se meze nedodržují.

ad 152, no vtip je v tom, že vy, ani nikdo jiný to optimum nezná, to určuje trh, na základě mnoha individuálních pokusů, někdo se cítí přetížený, někdo jiný to v pohodě zvládá. Pokud stanovíte mez administrativně, vede to ke vzdálení se od neoptimálního stavu, navíc ti slabší to zase nebudou stíhat, protože to takto mají zakódováno ve své hlavě a zase zde bude tlak na zvolnění tempa. A to je proti přírodě, v přírodě vše jede na maximum možností, to snadno zjistíte, když v létě budete pozorovat mravence, hodíte jim kousek potravy a nebudou ho pomalu přemisťovat do mraveniště, ale na jeho přesun vrhnou co nejvíce sil, aby bylo v mraveništi co nejdříve. A nejen v živé přírodě, ale i té neživé, vyhodíte-li kostku do vzduchu, nezůstane viset ve vzduchu, ale zaujme místo co nejblíže ke středu země, aby minimalizovala potenciálovou energii. Výsedkem tohoto fyzikálního trhu , založeného na gravitaci, jsou planety a jiná nebeská tělesa. Vzhledem k tomu, že ještě nebyl nalezen žádný graviton, částice zprostředkovávající gravitaci, je docela možné, že je to výsledek po optimalizaci působení ostatních sil a žádný graviton "fyzicky" neexistuje.

ad 153, no vtip je v tom, že trh jako takový je jenom blábol. Rozhodující je stádo, které ovládnou nejagresivnější jedinci, a ty slabší, kteří nebudou stíhat, prostě zotročí. Pak teprve vznikne volný trh, trh s otroky, který pojede na maximum možností. A vládci budou každou kořist prostřednictvím svých otroků co nejrychleji přesouvat do svých zásobáren... Což se vlastně děje už teď.
Graviton si můžeš spinem 2 pěkně zašroubovat do (_!_), to je sto let starý blábol podobně jako dávno před ním flogiston. Dutolebci, podvodníci a pochybní vědátoři se vždycky potřebují ohánět honosně vypadajícími termíny, aby z lidí vytáhli peníze, a dělají to Šmejdi stejně jako jarmareční kouzelníci. A děláš to i ty.
Ostatně částice bez náboje a hmotnosti vytvářející sílu působící celým Vesmírem je také proti přírodě, kdyby ses té kostky zeptal, řekla by ti že padá dolů proto že to má zakódované ve své hlavě, a dělá to stejně jako všechny kostky před ní odjakživa. Jinak to dělat nebude a nechce, protože první kostka to tak provedla, a událost je od té doby zapsaná v protonaci, podle které se všechny další kostky budou řídit, stejně jako nebeská tělesa.
Když tak koukám na tvůj slovník, nechtěl by ses začít ohánět něčím novějším než náboženskými spisky z devatenáctého století? Děláš tu totiž ze sebe úplně zbytečně blbce, všichni tu z tebe mají akorát strandu stejně jako z blábolících Jehovistů.

Ano, něco takového vzniká, státní zaměstnanci zotročují ostatní, protože ty rozumné meze jim dovoluje překračovat zákon a mocenské nástroje státu.

Jinak vycházíte z mylného předpokladu, že vy osobně máte více stupňů volnosti, než ve skutečnosti máte. Například už jen to, co se vám líbí, neřídíte rozumem a vůlí, ale máte to dané, a to ovlivňuje vaše chování více, než vaše úvahy, protože ty úvahy už vycházejí z vašich preferencí, nad nimiž ale rozumem nepanujete. Jste součástí společenství a to se díky těmto danostem, chová jako svébytný organismus, jenže si to neuvědomujete, protože vám chybí potřebný nadhled, zevnitř systému to nikdy není vidět.

Trochu mi připomínáte pana Macháčka, který se v LN raduje nad tím, jak rakouská škola nefunguje, protože není inflace i když se masivně tisknou nekryté peníze a neuvědomil si, že inflace se nyní skryla do cen akcií, které rostou, aniž by firmy svým jednáním k tomu daly popud, je taky skrytá ve zbytečných investicích placených z veřejných peněz a na dluh.

Ad 154, špatná situace vysokých škol je právě důsledkem překročení přirozených mezí státem, studuje více lidí, než je reálný potenciál populace.

AD 155, viz zde http://www.osel.cz/8365-delaji-z-nas-liberaly-a-konzervativce-geny.html :-)

Ja mam este jednu poznamku chybaju peniaze

Rozpocet Stanfordovej (TOP1 v IT/CS) univerzity je asi 21,4 mld. USD/rok =19,3 mld. EUR/rok . statny rozpocet SR ma vydavky na urovni 17,5 mld. EUR/rok (http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=10085) a Slovenska technicka univerzita ma rozpocet 93 mil. EUR/rok(http://www.stuba.sk/new/docs//stu/uradna_tabula/vyrocne_spravy/o_hospodareni/2012_vs_hospodareni.pdf), pricom mame viac studentov-16 402 ako Leeland Stanford junior University (skratene Stanford university) - 16 136. Bavime sa o hruba 200 nasobnych vydavkoch a STU bola v publikaciach v IT na urovni vykonu 33% stanfordu v roku 2012

Ked bola jediny raz v TOP200 v IT v rebcicku TOP500 univerzit sveta tzv. Sanghajsky rebricek
Academic Ranking of World Universities in Computer Science - 2012
http://www.shanghairanking.com/SubjectCS2012.html

1 Stanford University
Pocet publikacii (kriterium PUB): 71,5% najlepsej Univerzity v tom kriteriu
Podiel publikacii v TOP 20% casopisov na celkovej publikcnej cinnosti: 97,4 % najlepsej Univerzity v tom kriteriu
Spolu index za publikcie 0,715*0,974= 0,696

101-150 Slovak University of Technology in Bratislava

Pocet publikacii (kriterium PUB): 30,1% najlepsej Univerzity v tom kriteriu
Podiel publikacii v TOP 20% casopisov na celkovej publikcnej cinnosti: 87,1 % najlepsej Univerzity v tom kriteriu

Spolu index za publikcie 0,301*0,871=0,262

Teda publikacny vykon ma Stanford
0,696/0,262=2,65 nasobny vykon
pri nakladoch
19,3/0,093=207,5 nasobnych oprtoi STU

Aj ked si uvedomujem, ze vykon v top vede nerastie vykon linerane s penziemi , dovolim si orientacne spocitat nasu efektivitu voci nim

207,5/2,65=78,3 nasobne vytvori STU viac ako Stanford za jedno euro.

mimochodom najmenej jedno laboratorium, ktore malo na tomto uspechu podiel bolo pre nedostatok financii zrusene, a ak sa obnovi, tak to nebude skor ako v roku 2018, lebo jeho priprava trva asi 3 roky...

Ad 158, co bylo dříve, vajíčko nebo slepice? V USA nevzdělaný podnikavec, který vynalézal a protože mu vzdělání chybělo, až zbohatl, začal ho podporovat. Opačně to samozřejmě neplatí, bez té podnikavosti jsou výdaje do vzdělání zbytečné.

neměňte nic, nechte vše jak je.

jsem ročník 1970 a díky "kvalitnímu školství" jsem asi první generace středního věku, která se o místo v IT nemusí bát - jsem programátor.

Nemá nás totiž kdo nahradit.
a vo tom je.

K te diplomce co tu na ni byl odkaz a stiznosti ohledne nevhodne literatury. Toto neni muj obor, takze nejsem schopen objektivne posoudit kvalitu prace, nicmene povrchne jsem timto tematem take prosel, takze uplny otaznik to pto me take neni.

Vypada to pekne :-) i kdyz mi pripada, ze si to rozsahem hraje na trosku vic nez je. "14 pismo a 4 cm okraje" ty stranky udelaj snadno, ale to je jedno.

Ohledne literatury se ale nedivim, ze se nekdo ohradil. Dle meho nazoru spravne. Zminovane odkazy snad az na ten prvni nejsou recenzovane zdroje informaci jako tomu je v pripade knih nebo odbornych clanku z recenzovanych casopisu. Kazda univerzita ma pristup k celkem rozsahlym databazim clanku v recenzovanych casopisech. Stacilo by najit jich par ktere se dane problematiky tykaji a ocitovat je. Vypadalo by to daleko lepe.

@161: s tim obsahem to je bezny trik uz kolik let :) [presne od doby, kdy to zacaly textove procesory podporovat a taky se mi to moc nelibi]. Ale odkazy tezko udelas na clanky technologii, ktera teprve vznika a ta diplomka je jedna z prvnich oficialnejsich praci na to tema. Ano, ty navrhujes prasknout tam neco co s tim moc nesouvisi ale ma to ISSN/ISBN. Take to krasne ukazuje na to, co z nas skoly udelaly :)

"Začít by se mělo zpoplatněním vysokoškolského vzdělání, aby nešel studovat někdo jen proto ..."
Ked si spocitas iba bocne naklady na ubytovanie a stravovanie studenta uz je to dost a este k tomu platit za studium. To moze byt naozaj pre niektorych talentovanych, ale menej solventnych stop-kriterium. Potom naco platime dane?
Myslim, ze dnesny model je nastaveny dobre. Kto chce platit, pretoze pracuje a nemoze chodit na denne studium, alebo nezvlada narocne bezplatne studium tak si za to plati. Kto zvlada narocnejsie bezplatne studium, tak si za to neplati. Naklady su aj tak dost vysoke. Ale kazdy ma sancu sa niekam posunut.
A naco by sa mal ulahcovat vyber nejakym firmam?
Firmy v dnesnej dobe zamestnavaju dost HR idiotov, tak nech si zasluzia svoju mzdu.

"Jediná čistě teoretická oblast je teorie množin, ale na té stojí celé matematika a je jen logické, že se vyučuje (jako naprostý základ)."

Ked sa pozrieme do historie tak Leibniz, Euler, Gauss, Lagrange boli este pred Cantorom a nepotrebovali ziadnu velku teoriu mnozin. Discipliny, ktore rozvinuli vychadzali z praktickych potrieb: algebra, diferencialny a integralny pocet, variacny pocet.
Tvrdi sa sice, ze teoria mnozin je zakladom, ale skor je to o tom ze iba chcela byt zakladom. Tato nova vlna prisla az neskor: dalsi matematici sa snazili existujuce discipliny napasovat do teorie mnozin. Vtedy sa vsak uz zacal vytracat aj prakticky orientovany smer matematiky.
V klasickych disciplinach sa vsak da stale celkom dobre zaobist bez teorie mnozin.