Já musím nesouhlasit se základními myšlenkami článku.
a) Nesouhlasím s myšlenkou síta, které má oddělit ty co studovat smějí a ty co studovat nesmějí. Soudím, že cílem by mělo být dosažení nejlepšího vzdělání jakého jedinec chce a je schopen dosáhnout.
b)Školné jako motivace. K výše zmíněným poznámkám, platí rodiče, splácení půjčky v nedohlednu, přidám další. Studium není zadarmo ani dnes. K tomu nejsou za studium peníze na živobytí. Ano je pravda, že když jsem poprvé platil za studium, byl jsem na vyučujícího náročnější, aby mě naučil to co chci a potřebuji a nezdržoval (pro mě) zbytečnostmi. Jenže to se nezměnilo ani později, když jsem za studium dostával zaplaceno. Prostě jsem jen přehodnotil úlohu vyučujícího.
c) Vzhledem k množství vědomostí a dovedností, které student využije v praxi, trvá studium příliš dlouho. Je totiž založeno na předpokladu, že se student musí naučit vše, co by možná někdy mohl potřebovat, protože později nebude mít možnost se to naučit. K tomu ohromná rychlost zastarávání nejen informací, ale i pedagogických metod. Ovšem školství je u nás postavené jako jednosměrné a kdo jednou skončí studium, ať už úspěšně, nebo neúspěšně, jsou mu kladeny umělé překážky, aby studoval jiný obor na stejné nebo nižší úrovni, nebo si vzdělání doplnil studiem na nižším stupni, protože je něco jinak, nebo to zapomněl. Stejně tak je prakticky neprůchozí, aby se středoškolák šel na VŠ naučit nějakou dílčí věc do hloubky, protože to zrovna potřebuje umět.
d) Firmy a praxe. Dnes jsou často na stejné pozici čerstvý středoškolák a čerstvý vysokoškolák. Z vysokoškolského studia neuplatní téměř nic(co ano, to se mladší středoškolák za běhu naučí(a za peníze)) a to co zná ze SŠ je polozapomenuté a staré. Školy svázané přímo s firmou jsou na tom lépe, ale opět je potíž dostudovat něco, co nebylo v osnovách.
e) Současný model školství je postaven tak, že na daném stupni musíš zvládnout všechno, nebo stupeň nemáš. Není možné mít třeba vysokou školu obchodní a jazyky pouze středoškolské. Značná část lidí by byla schopna vystudovat a uplatnit víc než mají (i když ne všechno), ale když nemají na celou školu nedostanou šanci. S tím souvisí možnost sestavit si své vzdělání. Takže bych mohl třeba mít základní školu + kompletní matematiku na zemědělce a hlásit se na matiku na VŠ a k tomu se držet na současné úrovni v počítačích.
f) Studijní materiály. Místo abychom byli vzdělanou společností je značná část zdrojů zamčená za autorskými zákony a podobnou ... a tak nedostupná jak pro samostudium, tak pro opakované studium.
Takže shrnuto: Článek ani současné školství nehledá cestu, jak mít vzdělanou konkurenceschopnou společnost, ale jak ze vzdělání udělat co největší těžko dosažitelné privilegium.
Autor se zabývá vývojem kompilátorů a knihoven pro objektově-orientované programovací jazyky.
Přečteno 36 005×
Přečteno 25 207×
Přečteno 23 674×
Přečteno 20 053×
Přečteno 17 755×