Hlavní navigace

LinuxExpo v novém kabátku se docela povedlo

21. 4. 2010 13:56 (aktualizováno) Petr Krčmář

Když jsem se poprvé dozvěděl, že LinuxExpo bude jednodenní a skromnější, docela jsem se toho bál. Naštěstí nebyl výsledek vůbec špatný a odjíždím spokojen.

Právě se vracím z letošního ročníku konference LinuxExpo, článek na zítřek je připraven a já můžu přidat ještě nějaké vlastní postřehy. Musím se přiznat, že jsem se tohoto ročníku velmi obával a byly chvíle, kdy jsem se ani moc netěšil. Bál jsem se změny k horšímu.

Po deseti letech se výrazně mění koncepce, konference se vlastně dělí na dva proudy, navíc je jednodenní. Myslím že napjatí byli tak trochu všichni. Nevím jestli i organizátoři, ale po technické stránce vše zjevně fungovalo výborně, jak je u ExpoNetu zvykem.

Nově se Expo konalo v kongresovém centru U Hájků, které se nachází na velmi dobře dostupném místě – přímo na Florenci. Dojít se tam dá přímo od tržnice, já jsem si nepřečetl pokyny a tak jsem si to hezky obešel. Alespoň jsem poznal oba vchody. Nepříjemné je, že konferenční prostory jsou zároveň průchozí pasáží. Působilo hodně zvláštně, když mezi početnými hloučky návštěvníků procházeli cizí lidé a nedůvěřivě pokukovali a přemýšleli, co že se to děje.

Další nepříjemností, kterou jsem zaznamenal (a reptali i ostatní a dost hlasitě) bylo občerstvení. K dispozici nebyla ani káva, což bývá na ostatních akcích naprostý standard. Na druhou stranu je to konference se vstupem zdarma, takže je otázka, jestli je fér za to organizátorům spílat. Je fakt, že k dispozici byl slušně zásobený bar, kde bylo k zakoupení (prý) výborné presso.

Platící VIP hosté měli občerstvení k dispozici. Náš přednášející ale rozladilo, že jsme nedostali ani oběd, rozbroje kolem toho proběhly už čtrnáct dní předem po mailu. Zcela upřímně: když jako přednášející nedostávám apanáž (což mi v principu nevadí), zasloužím si alespoň ten oběd.

Samotný průběh akce byl naprosto bez problémů, oddělení „obou konferencí“ bylo skutečně jen optické a tématické, jednalo se klasicky o dva samostatné sály, ve kterých probíhal paralelní program se synchronizovanými začátky přednášek. Mohli jste se tedy rozhodnout, do kterého sálu se přesunete. Takto jsem se přesouval i já, jak je vidět z mého článku. Dařilo se držet i časový harmonogram, zpoždění jsem zaznamenal asi dvakrát a nebylo nijak dramatické.

Některá témata mě příliš nezaujala, takže jsem místo toho trávil čas v předsálí. Tam bylo několik málo stánků se známými tvářemi. Kromě nich tu byly k vidění počítače s Ubuntu, OpenSUSE, Wikipedií a dalšími zajímavostmi. Mohli jste dostat také řadu předmětů od instalačních CD přes špičkové náušnice ve tvaru tučňáka až po předměty z našeho butiku. Ten obsluhovaly naše dvě sličné brigádnice.

Kromě jiných jste mohli v prostorech potkat třeba Ivana Bíbra, Vlastu Otta, Miro Hrončoka, Honzu ‚Pinky‘ Pinkase, Michala Černého, Vojtu Trefného, Láďu Hagaru, Tomáše Matějíčka, Sváťu Víta, Honzu Guziura a další. Samozřejmě včetně všech přednášejících, kteří se pohybovali volně po prostoru a diskutovali s kolemjdoucími. V davu jsem na své přednášce zahlédl taky Zdeno Sekeráka, kterého jsem ani nestihl pozdravit. Omlouvám se tímto Tě zdravím.

Jako obvykle bylo velmi příjemné i auditorium, kladly se věcné otázky a po mé přednášce si mě ‚odchytilo‘ s dotazy i pár lidí venku. Mám tahle náhodná setkání moc rád, vždycky se potkám se zajímavými lidmi a nejednou se z původně anonymních tváří stali mí přátelé.

Přestože jsem začal kritikou nepříjemných ‚drobností‘, musím nakonec skončit pozitivně. Akce se opět velmi povedla, děkuji Michalu Fraňkovi a jeho týmu, děkuji všem svým přátelům i ostatním, že jsem se s nimi mohl zase setkat. Uvidíme se všichni na podzim na LinuxAltu v Brně! Je to hodina co jsem odjel a už se zase nemůžu dočkat.

Sdílet