ad [5]: V průběhu let také postupuji (programátor, softwareový architekt, konzultant,...) a pozoruji stejnou věc na sobě. Neustále na něčí práci nadávám, vidím plno způsobů jak ji zlepšit - a protože jsem trochu aktivní člověk, "jdu do toho" a snažím se dostat jak se říká "ke kormidlu".
A když tam jsem, tak zjišťuji, že ti lidé mají plno jiné práce. Tlačí na ně více stran, mají plno dalších organizačních úkolů a i více nepříjemných lidí, se kterými musí jednat. Najednou zjistíte, že víc než to jak se pracuje lidem "dole" je důležitější zajistit jim práci, snažit se ať dělají jen produktivní práci, ty největší kraviny od nich odfiltrovat a připravit jim takové podmínky "aby se to vůbec dalo". A s těmi drobnými problémy si už nějak poradí, stejně tak jako jsem si s nimi předtím na jejich místě poradil já. Ano, budou remcat, budou ukřivdění, ale to jim nevysvětlíte - dokud si to sami nezkusí.
A mimo jiné tohle není obvyklé jen ve vztahu podřízeného a nadřízeného, ale svým způsobem i ve vztahu mezi zákazníkem a dodavatelem (jako v případě software). Je to sice trochu jiné v tom, že zde peníze nepřitékají zezhora, ale defakto zespodu (od zákazníka), ale komunikační problémy jsou stejné. Člověk zkrátka musí akceptovat, že "ti dole" remcají a jsou nespokojení. Musí to ignorovat. Ale jen do jisté míry - jak právě autor v článku napsal, občas (a v případě zákazník-dodavatel spíševelmi často) člověk není v pozici, kdy ví skutečně dost a pak je vhodné přestat ignorovat a zaposlouchat se, zda jsem náhodou neudělal ve svém "vedení" nějakou hrubou chybu, nebo jsem neodbočil od toho, "co chce platící zákazník".
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 24 508×
Přečteno 24 035×
Přečteno 20 755×
Přečteno 19 839×
Přečteno 19 810×