Má malá knižní bilance roku 2009

Nový rok bývá ve znamení bilancí. Pojďme na malou bilanci knih, které jsem loni přečetl, a které vám (víceméně) mohu doporučit. Nezahrnuji knihy, které čtu v elektronické podobě, a jsem přesvědčen, že na několik knih si prostě nemůžu vzpomenout.

Klikněte pro plnou velikost.

Planeta Google je téměř povinná kniha pro všechny, kdo se zabývají Googlem, už jen protože komentuje jeho vývoj v posledních letech v míře, kterou jsem nikde jinde nenašel – má recenze.

PHP a XML od Jiřího Koska se pravděpodobně zapíše mezi zlaté tituly české vývojářské scény – má recenze (BTW a nezapomeňte se stát Jirkovými fanoušky na Facebooku 8-)

The Shakespeare secret (jen v angličtině) je úžasná kniha pro všechny Shakespearovy fanoušky. Pokud máte rádi Shakespeara a není vám proti srsti styl knih a la Šifra mistra Leonarda, pak není co řešit – má recenze.

And Another Thing (zatím v angličtině, brzy i v češtině) je pokračování Stopařova průvodce, které je kontroverzní, rozhodně ne tak povedené, jak by mohlo být, ovšem za přečtení stojí – má recenze.

Twitter Revolution (jen anglicky) je jedna z prvních knih o marketingovém využití Twitteru. Od té doby se objevilo podobných knih víc, nedokážu řict, která z nich je nejlepší, ovšem Twitter Revolution mi nabídla dost a dosud jsem její potenciál plně nevyčerpal – má recenze.

Klikněte pro plnou velikost.

It (v češtině vyšlo jako To) byla má první exkurze do knižního království Stephena Kinga. A nebude rozhodně poslední. Pro mě se jedná o nejlepší knižní horor, jaký jsem kdy četl. Nepřeháním! (Já jich moc nečetl 8-) Doporučuji i těm, kdo knižní horory vůbec nemusí. Byl jsem upozorněn, že se možná jedná o nejlepší Stephenovu knihu, pokud se s ním chcete seznámit důkladněji, možná budete chtít začít něčím „horším“ a tuhle si nechat na později.

Zen a umění lukostřelby jsem přečetl jedním dechem. Není nad to si přečíst knihu plnou pedagogických mouder. A nebýt Marka Prokopa, tak by mi tahle kniha i pedagogické rady v ní zveřejněné možná úplně unikly. Díky Marku!

Začínáme s JavaScriptem je kuriózní učebnice pro začátečníky v JavaScriptu, ale někteří ji jistě ocení – má recenze.

Tma Ondřeje Neffa mě nadchla. Musím si jeho románů přečíst víc. Přečtení téhle knihy rozhodně moc neodkládejte. Některé v ní popsané skutečnosti jsou poplatné své době, a za takových deset let nebudou působit tak dobře jako dnes. Pro znalce: Jednalo se o Tmu verze dvě, a ačkoliv mě pár lidí přesvědčovalo, že je horší než verze jedna, tak podle toho, co jsem si našel, jim ani trochu nevěřím. Ale brzy se na verzi jedna také podívám, tak uvidíme.

Tao Teh Ching (v češtině jako Tao te ťing). Překlady z čínštiny do češtiny jsou problematické. Ovšem naučit se čínsky je běh na dlouhou trať. Přečíst si vedle českého překladu i překlad anglický proto beru jako malou kompenzaci. A myslím, že to nebylo marné.

Ekonomie dobra a zla se ke mně dostala zej. proto, že ji doporučili Patrick Zandl a Václav Havel. Ovšem zatímco Patrick doporučuje řadu knih, u Havla se jedná spíš o výjimku, a tak jsem příliš neváhal. A musím říct, že jsem nelitoval. Jedná se o populární psaní o ekonomii (populární ve smyslu, že vás kniha nebude nudit) a ačkoliv jsem v Ekonomii laik (a to i přes hodiny Ekonomie na střední), musím říct, že mi teď řada ekonomických teorií připadá jasnější. Tahle kniha se ovšem řadě lidí asi líbit nebude. Srovnávání moderních ekonomických přístupů např. se Starým zákonem se dnes nenosí a někdo to nemusí mít rád.

Tvůrčí psaní 2 – je druhým dílem série Markéty Dočekalové. První díl jsem tady už chválil. Druhý díl je sice místy trochu rozvláčný, ovšem jedná se v češtině o jedinečnou knihu. A to nejen pro ty, kdo se chtějí zdokonalit v psaní. Můžu ji doporučit i všem náročným čtenářům knih. Po vysvětlení principů tvorby (nejen) románových příběhů, které v knize najdete, budete totiž číst knihy trochu jinak. Začnete nejen vnímat, zda je kniha dobrá nebo ne, ale bude schopni někdy odhalit, proč je tak dobrá, čím toho autor dosáhl. Pro mě velmi zajímavé poznání.

Úvod do teorie masové komunikace je hodně těžkopádná a teoretická kniha. Měl jsem problém ji přečíst. Kdyby byla scvrknuta na čtvrtinu, tak bych ji možná i doporučil.

Online Journalism (jen anglicky) je kniha pro novináře s klasickým novinářským vzděláním, kteří se podle ní učí publikovat na Internetu. Úseky, které vysvětlovaly triviality jako je možnost vkládání hyperodkazů nebo videí do textu jsem přeskakoval, ale pár zajímavých věcí jsem se o online žurnalistice rozhodně dozvěděl i já, ačkoliv rozhodně nejsem typický čtenář.

Mžik a Mimo řadu napsal Malcolm Gladwell, autor Bodu zlomu, o kterém jsem tu již psal. Téma každé jeho  knihy je jiné, ale styl vyprávění je stejný. Gladwell občas věci hodně zjednodušuje, ale jeho závěry rozhodně stojí k zamyšlení. Tématicky je o něco víc zajímavější kniha Mimo řadu než Mžik, ale na Bod zlomu ani jedna z nich nemá. Ještě přemýšlím, zda na ně nenapíšu recenzi.

A to je vše. Pokud vás seznam něčím inspiroval, bylo mi potěšením. A pokud byste mně nebo ostatním něco rádi doporučili vy, tak napište.