Zrakově postižení a linux
Už je to více než čtyři roky, kdy jsem psal krátký článek o řečové syntéze pro zrakově postižené. Od té doby jsem se potkal s několika lidmi, kteří špatně vidí nebo nevidí vůbec a s různou mírou úspěchu a spokojenosti používali či používají Linux pro běžnou práci. Jaká je dnes realita?
Nevidomý potřebuje úplnou kontrolu nad počítačem přes hlasový výstup, případně v kombinaci s brailským řádkem. To znamená kromě spouštění programů práci s webovým prohlížečem, psaní a čtení dokumentů, čtení tištěných dokumentů, knih a to nejen v elektronické podobě, ale také pomocí skeneru a rozpoznávání textu (OCR). Práci též urychlí možnost ovládat počítač hlasovými povely. Slabozraký uvítá hlasovou syntézu, ale není na ní závislý, tudíž nepotřebuje tak propracovaný systém. Důležitá je ale možnost zvětšovat dění na ploše (lupa), OCR a ovládání hlasem je určitě s výhodou.
Pro Windows existuje několik variant komerčního software (např. SuperNova), které jsou velmi propracované, používají kvalitní český hlas – a jsou velmi drahé. Existuje komerční varianta pro Linux? Jsou open source projekty schopny zastat svou práci v podobné kvalitě?
Odpověď, podpořená zkušeností nevidomých, je dvakrát ne. Pro nevidomého je varianta s Windows výrazně lepší, ovšem musí na ni mít peníze v řádu několika desítek tisíc korun nebo získat státní příspěvek na kompenzační pomůcku. Získávání takových příspěvků je do budoucna nejisté a navíc chybí možnost volby operačního systému.
Pro zrakově postižené je situace s používáním Linuxu výrazně jiná, řekl bych, že přinejmenším srovnatelná s Windows, při srovnání v poměru cena / výkon snad i lepší. Nabízím výběr aplikací, které jsem sám vyzkoušel a jejich užívání diskutoval s dalšími uživateli.
Čtečka obrazovky – základ pro nevidomé, podpůrná pomůcka pro slabozraké
Čtečka obrazovky má za úkol převádět na mluvený text dění na obrazovce – číst obsah dokumentů a webových stránek, položek v menu, názvů ikon, informačních oken atd. Ještě je nutné předeslat, že grafické prostředí desktopu není pro takový převod ideální.
V Linuxu je nejrozšířenější program Orca, v Ubuntu jde o předinstalovaný software, dostupný v Nastavení systému / Univerzální přístup, program spustíme též klávesovou zkratkou Super+Alt+s.
Hned zjistíme, že sice program mluví česky, ale hlas je obstarožní, připomínající začátek devadesátých let minulého století. To lze snadno výrazně zlepšit instalací hlasového systému Festival. Nezapomeňte dokončit instalaci včetně skriptů, musí být po startu počítače spuštěný festival-server.
Pak přejdeme do nastavení Orca pomocí klávesové zkratky Ins+Mezera (musíte se nacházet v okně Univerzální přístup) a v zálože hlas změníte nastavení podle obrázku.
Předčítání internetového obsahu
Jednoduchý způsob, jak převést webovou stránku na mluvené slovo, nabízí prohlížeč Chrome a rozšíření SpeakIt, v něm pak zvolte hlasový syntezátor iSpeech a vyberte hlas European Czech Female.
Zvětšení obrazu – lupa
Existují dvě varianty „lupy“ – buď zvětšíme celou obrazovku, vidíme pak výsek, který sleduje aktuální pozici šipky, nebo se lupa zobrazí jako okno, které zobrazuje zvětšený obraz v místě šipky.
Zvětšení celé obrazovky umí zajistit Compiz – v Ubuntu doinstalujeme pouze CompizConfig Settings Manager, dostupný v repozitáři distribuce, a nastavíme klávesovou zkratku pro zoom (rovněž akci myší).
Variantu okna se zvětšeným obsahem umí zajistit aplikace KMag, funguje bezproblémově a rovněž je dostupná v repozitáři.
Převod tištěného textu – OCR
Variant OCR pro Linux je několik, zdaleka ne všechny programy jsou použitelné. Z open source projektů se mi neljépe osvědčil program Tesseract OCR – původně komerční produkt. Přehledná je grafická nadstavba YAGF. Úspěšnost převodu je i podle diskusních fór na velmi dobré úrovni, což mohu potvrdit, program lze dnes instalovat z repozitáře. K placeným produktům patří ABBY FineReader, jinak další soft najdete v mém starším článku.
Ovládání počítače hlasem
Hlasové povely jsou pro desktop dostupné už řadu let, žádnou velkou popularitu si mezi běžnými uživateli nezískaly. Pro nevidomého či slabozrakého je to zjednodušení a každé zjednodušení ovládání systému se počítá.
Osobně jsem vyzkoušel několik aplikací – liSpeak, google2ubuntu a Simon. S ničím jsem nebyl spokojený, největší šanci na další vývoj dávám google2ubuntu.
Zajímavější by bylo mít k dispozici software na diktování textu ve stylu Newton Dictate, o ničem takovém pro Linux nevím, kromě doplňku pro Chrome. Vyzkoušel jsem Voice Recognition, je to trochu krkolomné, ale funguje to podobně jako na mobilu s Androidem (Google API).
-
Související články na blogu Můj vztah s linuxem - kdy mi pomáhá a kdy mě ničí
-
Zrakově postižení a Android 19. 11. 2014 9:29
-
Za málo peněz hodně muziky, díl 2. 3. 2. 2013 22:04
-
Život v rozšířené realitě 7. 8. 2011 20:37
-
Hudební software v Androidu a linuxu 22. 7. 2011 21:55
-
DLNA, Android a Linux 14. 2. 2011 17:53
-
Offline turistická navigace v mobilu 21. 1. 2011 0:31
-
-
Související články na ostatních blozích
-
Reklamu? Áno! 9. 6. 2014 17:31
-
Zenwalk 6.2 - tak na toto nezabudnem! 6. 9. 2009 17:13
-
Gnome-look.org a moja otravná maličkosť... 14. 5. 2009 14:34
-
Tak ako je to s tým Linuxom? 24. 4. 2009 0:07
-
Distribúcií je milión - je to dobre, alebo zle? 3. 3. 2009 14:37
-
Malá anketa s veľkým významom 27. 2. 2009 9:41
-
-
peter (neregistrovaný)
Zdravim,
Pokial ide o Windows, tak nieje pravda, ze na to potrebujete niekolko 10000 kc, volne siritelny open-source citac obrazovky NVDA je v sucasnosti v mnohom lepsi ako komercne citace, ja som odkazany na citac a nic komercne v pocitaci nemam uz 3 roky. Ale pravda je, ze office sa da celkom seriozne pouzivat az cca posledneho pol roka (seriozne = mat naozaj dobru kontrolu nad formatovanim, vizualom prezentacii v powerpointe,...). Ja mam to stastie, ze v praci pouzivam eclipse ovela castejsie ako office, takze mi to az tak neprekazalo, teraz je ale naozaj volne siritelny citac viac menej rovnocenny s komerciou. Slabozraki pouzivatelia su na tom asi vyrazne lepsie as s windowsom 8, volne siritelne zvacsovace su pomerne biedne.
Pokial ide o linux, tak poznam jedneho nevidiaceho chalana, ktory pouziva linux ako primarny os, ale sa mi zda, ze pricasto riesi veci typu "po aktualizacii balicka x mi prestali fungovat veci y a z (pouziva arch)", co sa mne zda byt trochu otrava, v praci potrebujem pracovat a vo volnom case robim radsej veci, ktore su od pocitaca trochu dalej. :)
Pokial ide o syntezu reci, tak vas mozno prekvapi, ze vacsina slepcov pouziva prave tie zo zaciatku 90 rokov (ja mam najradsej espeak so sonic kniznicou), lebo su rychle a zrozumitelne, moderne syntezi su sice krajsie, ale horsie zrozumitelne pri vyssich rychlostiach. pod vyssou rychlostou si predstavte povedzme 500 slov za minutu, (moj standard je 530, ale "ozajstni borci" pouzivaju okolo 800). Mate ale pravdu, ze sa najde aj dost takych pouzivatelov, ktori davaju pred rychlostou prednost krase, takze nechcem tvrdit, ze peknu syntezu nechce naozaj nikto. -
pvagner (neregistrovaný)
Heeej Peťo, tým linuxákom, čo sa sťažuje, že mu pomerne často niečo nefunguje si mal na mysly mňa? Nemôžem povedať, že som nezažil situáciu, kedy som musel googliť a zisťovať ako sa v konkrétnom prípade zachovať po aktualizácii, v každom prípade je to skĺbené s tým, že rád experimentujem a vyskúšam aj nie úplne odladené verzie programov. Arch linux s gnome používam niečo málo cez 2 roky. Svoju jedinú inštaláciu arch som dokončil presne 6 decembra 2014. Odvtedy sa mi ešte nestalo, že by sa systém nebol spustil. Začal som s GNOME 3.6, teraz som na GNOME 3.14. Samozrejme postupom času som zistil, že v GNOME 3.12 boli predstavené nové prvky používateľského rozhrania, ktoré som očakával, že sa viac rozšíria a získajú na prístupnosti počas vývoja GNOME 3.14. K rozšíreniu došlo, ale prístupnosť kde tu stále zaostáva. Dokonca aj dnes som objavil, že sú funkcie, o ktorých som ani netušil a nie sú prístupné z klávesnice. Tak isto aj pri tvorení formátovaných dokumentov v libre office som z času na čas narazil na nedostatky, nie som ale románo pisec ani novinár, tak že sa dokážem s nimi zmieriť, kde tu dokonca nahlásim aj nejaký ten bug.
Aby som to zhrnul, každá minca má 2 strany, práve preto, že som sám seba našiel niekoľko hodín denne trčať v príkazovom riadku Windows mi dalo podnet prestať na čierno inštalovať Windows, lebo podľa vzoru prirodzeného slováka, na čo platiť za niečo nehmotné som za Windows odmietal platiť dlhé roky. Odkedy používam Arch linux zistil som, že dokážem pohodlne čítať web, fungovať na sociálnych sieťach príp. využívať iné komunikačné prostriedky vrátane emailu, rovnako je to so zábavou - počúvanie hudby, zvukových kníh, čítanie textov. Rovnako dokážem nahrávať a strihať zvuk a video takmer tak dobre ako vo Windows. Dokonca aj v obivačke som už doma nainštaloval linux a aj moji blízky si na tento prechod pomaličky prirodzene zvykajú. O programovaní ani nehovorím, mám dojem, že sa dokonca zdokonaľujem alebo leniviem, pretože nemusím tráviť hodiny pri zhánaní rôznych závislostí... Veľmi si pochvaľujem možnosti správy na diaľku, čo som vo Windowse nikdy neprevádzkoval.
Môj záver z tohoto je taký, že linux je vhodný buď pre úplného začiatočníka, ktorý nemá predsudky a vysoké očakávania, alebo pre pokročilejšieho používateľa, ktorý dokáže kombinovať riešenia, aby skôr dospel k želanému cieľu. -
pvagner (neregistrovaný)
oooops, ešte som zabudol. Svoju jedinú inštaláciu som dokončil 6 decembra 2012, v predchádzajúcom komentáry píšem 2014 :-) . A chcel som ešte dodať, že tiež mám radšej syntézu reči eSpeak, ktorá je koniec koncov inštalovaná predvolene v množstve distribúcií vrátane ubuntu. Zvyšok názorov na hlasové výstupy zdieľam s komentárom od Petra.
