Hlavní navigace

Za málo peněz hodně muziky, díl 2.

4. 2. 2013 7:50 (aktualizováno) | Jan Kulhánek

předchozím příspěvku jsem se podělil o zkušenosti s fungováním externí USB zvukové karty Lexicon Omega a USB midi kláves M-AUDIO v linuxu. Podle mě je to výborný základ pro domácího muzikanta. Teď bych se rád věnoval tomu, jak v linuxu s vytvářením hudby (skládáním, nahráváním) začít.

Proč potřebuji jádro s nízkou latencí

V běžné nakonfigurované distribuci dochází při hře na midi nástroj, který zpracovává softwarový syntezátor ke zpoždění, stejně tak se děje při užívání realtimových efektů pro zpěv či kytaru. Zpoždění většinou nevadí, pokud zvuk pouze přehráváme, při hraní a zpěvu je zpoždění v řádu několika desítek milisekund neúnosné.

Windows pro tyto účely používá ovladače ASIO, samotný systém s nízkou latencí vůbec nepočítá. Android zatím tento problém nevyřešil vůbec. V linuxu jádro s nízkou latencí do stávající distribuce doinstalujeme nebo použijeme distribuci, připravenou pro hudebníky, která takové jádro obsahuje.

Zvukový server JACK

Naším cílem je kromě kvality zvuku počítač připravit tak, abychom dosáhli co nejnižší odezvy, k tomu neslouží jen kernel-rt, ale i vhodný zvukový server. Standardně se dnes používá ALSA, ta ale pro naše účely není vhodná. Proto potřebujeme mít nainstalovaný a spuštěný JACK. Audio server doporučuji pouštět z grafického rozhraní pod názvem Qjackctl, program umožňuje celkem přehledné nastavení parametrů před startem serveru a hlavně celkem srozumitelný způsob připojování programů (midi, syntezátorů, efektů, nahravacího zařízení) k serveru a také propojení programů mezi sebou. Logika je stejná, jako kdyby programy byly krabičky, které spojujete kabely.

Jakou zvolit distribuci

Do popisu instalace kernelu se pouštět nebudu, každá distribuce používá jiné zdroje i postup. Pojďme se podívat na některé upravené distribuce:

  • Ubuntu Studio je asi nejznámější předpřipravená distribuce pro práci s audiem / videem. Je to derivát Ubuntu, který jako grafické prostředí používá pěkně vyladěné Xfce. Softwarová nabídka po instalaci neobsahuje nic, co bychom si nemohli z repozitáře doinstalovat, ale výběr je celkem dobrý – a navíc, kernel s nízkou latencí a audio server JACK jsou „ready to use“. Systém je rychlý, přehledný (žádné Unity), funguje v něm zvukovka Lexicon Omega – takže to byla moje volba.
  • AV Linux je na Debianu postavená distribuce, která mě velmi potěšila předinstalovaným softwarem včetně VST pluginů. Ale – má zvuková karta v ní zřejmě kvůli starší verzi kernelu neběží a hlavně, autoři s vydáním poslední (šestkové) verze vyhlásili ukončení vývoje.
  • APODIO je zajímavá distribuce, založená na Xubuntu verzi s dlouhodobou podporou. Osobně jsem jí nezkoušel, do příští LTS verze je pro mě kvůli jádru opět nepoužitelná.
  • 64 Studio, JackLab, Musix a řada dalších distribucí – are closed, škoda.
  • LIONSTRACS je placená distribuce (díky za upozornění, titanik), poslední verze postavená na starším Kubuntu 10.10. Graficky vypadá skvěle, mimo jiné má předinstalované wineASIO a obsahuje i další dodatečné ovladače na připojení hardware. Bonusem má být také předinstalovaný placený software Renoise (track sequencer), který je opravdu perfektním nástrojem pro muzikanty, navazující na tradici ProTrackeru z legendární Amigy.

Pro stávající uživatele Ubuntu

Doinstalování jádra s nízkou latencí, JACK serveru, jejich nakonfigurování (přidání uživatele do skupiny audio a její nastavení v souboru security.conf) provedete jednoduše příkazem:

sudo apt-get install ubuntustudio-desktop

Kromě výše zmíněného tak nainstalujete i řadu audio-pluginů, které můžete využít v aplikacích pro vytváření a nahrávání hudby. Jsou to LADSPA, LV2, a DSSI. Existuje i možnost používat VST pluginy pro Windows pomocí adaptéru dssi-vst, dostupného v repozitáři Ubuntu.

Co máme pro vytváření hudby k dispozici

Text zakončím přehledem podle mě toho nejlepšího, co získáme zdarma (s jednou výjimkou), pokud si pro vytváření a nahrávání hudby vybereme linux. Vybraný software používám nebo jsem ho osobně odzkoušel.

Aplikace pro skládání hudby

Rosegarden je program, který se asi nejvíce podobá komerčnímu Cubase či Cakewalk. Hudbu ukládáme do stop, které mohou být MIDI nebo audio, samotné notové party či samply tvoří bloky, které je možné přesouvat a kopírovat. Noty můžeme zapisovat přes připojené MIDI zařízení, bar-editoru s virtuální klávesnicí na obrazovce nebo zapisováním not do notové osnovy. Jde o jeden z nejpropracovanějších programů svého druhu pro linux, nelíbí se mi snad jen zbytečně složitý způsob připojování zařízení a absence exportu celé skladby do zvukového souboru.

Qtractor je naopak velmi jednoduchý, ale zároveň docela schopný program pro skládání muziky. Nabízí také MIDI a audio stopy, virtuální klávesnici, připojování externích nástrojů skrz JACK, metronom, mixážní pultík… Kdo nechce robustní aplikaci pro MIDI a sám hraje na „analogové“ nástroje (kytara, housle,…, zpěv), bude mu Qtractor pro přidání doprovodů zřejmě bohatě stačit.

LMMS (Linux MultiMedia Studio) je propracovaný program, který mimo jiné nabídne řadu vestavěných syntezátorů, umí přímo pracovat se zvukovými fonty, LADSPA, LV2, and DSSI výsledek renderuje do zvukového souboru, dobře si rozumí s LADSPA, DSSI i VST pluginy. Ovládání je ale přinejmenším nestandardní a vůbec není jednoduché se v něm zpočátku zorientovat.

 

Renoise je perfektní sequencer trackerovského typu. Obvládání bude povědomé těm, kteří před 20 lety skládali na Amize, jako nástroje používá program samply, hodně se naučíme z mnoha demo skladeb, které jsou přibalené k instalaci. Program je placený a není úplně levný, ale můžete používat demo, které umí vše kromě exportu do audia. Mě se aplikace líbila a tak jsem jí zakoupil, rozhodně nelituju.

 

Hydrogen je skvělý bubeník – přehledný editor rytmických linek s vlastními sadami samplů bicích. Dobrý nápad je přibalit k aplikaci demo skladby, je to rychlý způsob jak proniknout do práce s programem bez dlouhého studia manuálu. Ovládání je velmi standardní, kdo má nějaké zkušenosti s aplikacemi pro skládání hudby, zorientuje se velmi rychle.

Aplikace jako hudební nástroje

Qsynth je grafická nadstavba softwarového syntezátoru fluidsynth, pracujícího se zvukovými fonty formátu sf2. Tyto zvukové (nástrojové) banky přinesly do počítačového hudebního světa původně zvukové karty od Creative Labs, které disponovaly pamětí RAM pro soundfont, který pak používaly jako MIDI instrument bez zatěžování procesoru. Dnes jsou počítače dostatečně výkonné na to, abychom mohli používat zvukové fonty na jakékoliv kartě pomocí softwarového syntezátoru. Soubory sf2 jsou volně ke stažení například zde.

ZynAddSubFX je softwarový syntezátor, který nepoužívá samplovaný zvuk, jde skutečně o syntézu, k dispozici je banka kvalitních připravených nástrojů, řada efektů, základní operace zvládne i začátečník. Poměrně dost nástrojů v tomto syntezátoru je trochu retro, ve variantě „Biginner“ máme k dispozici i virtuální klávesy a redukovanou nabídku předvoleb. Jinou variantou syntezátoru na stejném základu je program Yoshimi.

Aplikace pro realtime efekty

Jack Rack je je celkem jednoduchý efektovací program s přehledným výběrem velkého množství audio efektů. Zřejmě se tu počítá se zkušeným uživatelem – zvukařem, protože efekty tříděné do několika základních kategorií bez podrobnějšího popisu. Nic nám ale nebrání studovat a zkoušet. Efekty můžeme přidělovat do několika nezávislých kanálů a můžeme je řadit „za sebe“. Efektovat můžeme vnější audio zdroj (mikrofon, kytara), ale i vnitřní zdroje (softwarové syntezátory, přehrávané samply). Záleží jen na nás, k čemu Jack Rack v programu Qjackctl připojíme.

Rakarrack je multiefektovací program, zaměřený na kytary. Ovládací prvky vypadají jako na panelu skutečného, hardwarového zařízení. Zřejmě se tím vychází vstříc zvykům kytaristů, vypadá to i pěkně, ale lépe by se to ovládalo na dotykovém displeji. K dispozici je banka s přednastavenými parametry, samozřejmě můžeme ukládat i vlastní nastavení efektů.

 

Guitarix je mnohem skromější kytarový multiefekt, ale výsledky nejsou vůbec špatné. Co se týče kvality zvuku při použití zmíněných realtime efektů, hodně se tu projeví kvalita samotné zvukové karty a připojených analogových zařízení (kytara, mikrofon). Např. Zmiňovaná Lexicon Omega používá kvalitní předzesilovače a ruční regulaci předzesílení signálu.

Aplikace pro nahrávání zvuku

Ardour je obecně známý jako profesionální software pro záznam a mastering audia v linuxu. Také je tento program známý jako velmi složitý a pro běžného smrtelníka tak těžko použitelný. To druhé ale není tak úplně pravda, Ardour můžeme používat na různých úrovních. Pro první experimenty nám stačí přidat audio stopu, zaškrtnout červené tlačítko pro povolení záznamu a v menu okno / ukázat mixer přiřadíme k jednotlivým stopám zařízení (audio vstupy zvukové karty, jiné aplikace), připojené k serveru JACK.

JAMin je profesionální aplikace pro audio mastering – je to takový virtuální mixážní pult. K jednotlivým stopám přiřadíme zdroje zvuku podobně jako v Ardouru, podobně jako v mix pultu přidáváme interní či externí efekty. Program mě zaujal svými možnostmi, moc zkušeností jsem s ním zatím ale neudělal, nejsem zvukař.

 

Na závěr ještě dodám, že výběr aplikací byl subjektivní a samozřejmě naprosto nekompletní. Podle mého soudu jsem odkázal na to nejlepší, co pro linux v audio sféře existuje. Tak jak jsme v linuxu zvyklí, ke všemu existují alternativy, v tomto případě ale nebudou dosahovat kvalit zmíněného software (budou zase jednodušší pro začínajícího uživatele – muzikanta). Například známý program Audacity si dobře poradí s nahráváním audiostopy, kterou můžeme následně ořezat, vyčistit, něco k ní přimíchat. S Ardour se ale srovnávat nemůže a to zejména proto, že nenabízí připojení stop přes JACK. Také jsem mohl přidat kapitolku o nástrojích a pomůckách, jako jsou konvertory formátů, ladičky a další.

Bude-li zájem, můžu některý z výše zmíněných programů více popsat, přidat pár tipů pro začínající uživatele… Tohle je totiž software, kvůli kterému také rád používám linux.