Linux a Android spolu dokáží docela dobře komunikovat, doplňovat se a vzájemně si vypomoci. Některé funkce jsou už vestavěné v obou systémech, jiné je třeba doinstalovat. Nejedná se ale o žádné složité operace a výsledek potěší.
Pro běžného uživatele je podle mých zkušeností důležité, aby si mohl vyfocené snímky z mobilu prohlédnout či zazálohovat v počítači, hudbu z počítače pustit naopak po cestě do práce či do školy v mobilu, ti náročnější z nás budou chtít mít přístup ke kalendáři či k poznámkám z mobilu i z počítače, přečíst si či napsat v kterémkoliv zařízení poštu. Nic z toho není problém a dnes v tomto směru spolupráce Androidu s Linuxem funguje dobře. Protože na desktopu zajišťuje komunikační rozhraní webový prohlížeč, jde vlastně o multiplatformní řešení.
Nejpropracovanějším nástrojem, propojujícím mobilní zařízení s desktopem, je AirDroid. Po spárování můžeme ve webovém prohlížeči na PC prohlížet a kopírovat obsah mobilního zařízení, kromě klasického průzkumníku se snadno dostaneme do fotogalerie či k uložené hudbě, můžeme číst SMS, prohlížet kontakty a další. Stačí být připojený s Linuxem a Androidem ve stejné WiFi síti.
Lepší funkcionalitu slibuje desktopová aplikace, zatím ovšem bez podpory Linuxu (rozjet přes Wine se mi nepodařila). Mělo by jít o zrcadlení běžného provozu – možnost telefonovat, psát textové zprávy, zrcadlit přímo obsah displeje mobilu či tabletu.
Kromě občasného kopírování dat mezi PC a mobilním zařízením sdílím nejčastěji informace z mailu, kalendáře a poznámek, občas hledám v kontaktech. Pokud používáte služby Googlu, není co řešit, vstupní branou na desktopu je opět webový prohlížeč, takže na operačním systému nezáleží. O Gmailu nemá cenu psát, pozornost by si zasloužila nová aplikace Inbox, ale možná někdy jindy. Google Kalendář mi několikrát během let, co plánuji svou práci v mobilním telefonu s Androidem, zachránil pracovní život – bezpečná záloha a přístup z webu se při reklamaci či výměně telefonu opravdu hodí. Navíc správa sdílení kalendářů je přes web pohodlnější. Se správou kontaktů je to podobné.
Zajímavější téma je práce s poznámkami. Docela dlouho jsem zkoušel různé mobilní aplikace – vestavěné od výrobce mobilu, univerzální jako je Evernote, praktický Note Everithing. Nakonec jako nejlepší co do praktičnosti se ukázal Google Keep. Intuitivní a rychlé ovládání, přístup z webu a bezpečná záloha.
Jde o mladší projekt, který se specializuje na propojení Linuxu a Androidu , nejlépe se integruje do prostředí KDE, ale funguje i v Unity a GNOME. Nabízí kromě přenosu dat sdílení schránky a také ovládání počítače pomocí mobilního zařízení. Funkce tohoto šikovného pomocníka jsou popsané v tomto článku.
Po instalaci KDEConnect na desktop s Linuxem a jeho mobilní variantu přes Google Play na zařízení s Androidem stačí v rámci jedné WiFi sítě obě zařízení spárovat. Osobní zkušenost – dá se to používat, ale stále to vypadá jako BETA verze. Celý projekt má ale pro nás velký potenciál a fandím nám i jemu, aby se rozvíjel.
Pro kontinuální sdílení či zálohování dat je cloud ideální. Kopírování čehokoliv z Androidu na cloud pomocí sdílení je opravdu pohodlné, při automatické synchronizaci v Linuxu máme data k dispozici během chvíle. Jsme limitováni velikostí cloudového úložiště a rychlostí přenosu dat.
Pro Linux i Android existuje několik dobře fungujících variant. Asi nejlépe fungující službou na obou platformách je Dropbox – nenabízí největší prostor ani nejrychlejší přenos, ale prostě funguje. Další možností je Google Disk – s klientem pro Android je to jednoduché, pro Linux použijeme aplikaci Grive. Rovněž méně známá služba Copy nabízí svého klienta pro obě platformy. Pro uživatele cloudu OneDrive od Microsoftu je to složitější – osobně jsem klienta pro Linux nezkoušel (Microsoft nepodporuje), ale prý existuje.
Mobilní zařízení můžeme použít jako dálkový ovladač pro multimediální přehrávače, jako touchpad či bezdrátovou klávesnici. To dokáže zmíněný KDEConnect. Jsou ale i další možnosti, popsané v tomto článku.
Mobilem či tabletem můžeme také zobrazit plochu počítače, kompletně ho ovládat, pouštět aplikace, instalovat, restartovat. K tomu můžeme použít protokol VNC – na Linuxu zprovoznit předinstalovaný server a na Androidu nainstalovat VNC klienta. Vše jednoduše zprovozníme, jsme-li na stejné WiFi, pokud ale hledáme jednoduché řešení, které se na stejnou síť neomezuje, pak můžeme použít TeamViewer. Základní verze je pro domácí účely zdarma, aplikace je skutečně multiplatformní, takže je Linux podporovaný.
Každému nemusí vyhovovat sofistikované sdílení dat, někdy se potřebujeme jednoduše připojit a co nejrychleji kopírovat či streamovat data.
Přenášení dat – nejčastěji obrázků, muziky, občas e-knih či jiných dokumentů – můžeme provádět několika způsoby, stačí si vybrat.
USB kabel umožní nejrychlejší přenos dat, v Androidu není co řešit, ale možná bude třeba připravit Linux. Některé distribuce mají už předinstalovanou schopnost pracovat s MTP protokolem, pak není co řešit ani v Linuxu. Android totiž přestal používat standard Mass Storage a přešel na MTP. Pokud se vám po propojení telefonu s počítačem pomocí USB kabelu nedaří otevřít obsah interní či externí paměti – hlásí to chybu nebo se zařízení prostě neukáže, je nutné doinstalovat MTP funkcionalitu (v Ubuntu takto):
sudo apt-get install mtpfs mtpfs-tools
Někdy je nutné na telefonu po připojení kabelu potvrdit, co chceme dělat – nabíjet nebo přenášet data.
Bluetooth připojení je pomalejší, i když BT 3.0 a novější je pro běžné velikosti souborů použitelné. V tomto případě nemusíme instalovat nic, provedeme pouze párování obou zařízení a pak můžeme přenášet a posílat soubory dle libosti. V Ubuntu jsou volby pro připojení a zprávu Bluetooth zařízení v indikátoru vpravo nahoře.
WiFi spojení samo o sobě neumožňuje připojit mobilní zařízení k desktopu a naopak, musíme použít nějaký protokol, který je třeba nastavit. Mluvím o vytvoření síťového připojení pomocí SAMBA nebo FTP, případně DLNA. Toto řešení se hodí, pokud máme např. multimediální zařízení s Androidem a mediální obsah v PC nebo notebooku, ale je to věcí volby a zvyku.
AKTUALIZOVÁNO: Bezdrátový přenos dat pomocí nového programu DAEMON Sync – nainstalujete server na počítač (dostupný i pro linux), na mobil nainstalujete aplikaci z Google Play, zařízení spátujete podle návodu v aplikaci a je to. Funguje to velmi rychle.
Streamování obsahu DLNA je samostatnou kapitolou – jde o nesourodý standard, který umožňuje po síti přenášet (streamovat) mediální obsah (pouze videa určitých formátů, obrázky a hudbu) ze serveru do přehrávače. Osobně si myslím, že jde o překonanou technologii, ale použít se to dá a více o Linuxu a DLNA najdete zde.
Pokud člověku nevadí konzole, tak na určité low level operace lze použít i ADB, které je součástí Android SDK.
http://developer.android.com/tools/help/adb.html
přenos dat u mě:
1) na Androidu v případě potřeby spouštím FTP server a na desktopu s Debianem ho připojím přes curlftpfs. Běhá to jak blesk a funguje naprosto spolehlivě.
2) na Androidu mám WakeOnLan a GhostCommander s podporou SFTP, takže v případě potřeby není problém po lokální síti zapnout PCčko a stáhnout co je potřeba.
[3] Taky je možno rozjet na Androidu SSH server a jet přes SFTP:
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.icecoldapps.sshserver&hl=cs
A co třeba free variantu https://syncthing.net/ místo bittorrentn syncu....
Táto rubrika sa mi páči, ak by ste náhodou chceli vidieť aj niečo iné, kuknite ku mne :)
http://ekotechno.wordpress.com/
Jan Kulhánek pracuje jako psycholog a psychoterapeut, prací s počítači si přivydělával hlavně při studijích. Do světa Linuxu začal více pronikat asi před třemi lety (2007), kdy si nainstaloval Ubuntu jako druhý systém. U této distribuce už zůstal i když rád experimentuje a občas zkouší různé novinky. Je „běžný“ uživatel desktopu, od kterého chce, aby byl user-friendly pro každodenní použití. Občas si skládá muziku, dělá trochu grafiku hlavně pro různé webové projektíky, stříhá video. Počítače jsou dlouhodobým koníčkem.
Přečteno 29 032×
Přečteno 24 774×
Přečteno 24 491×
Přečteno 23 284×
Přečteno 22 118×