Hlavní navigace

Helpdesk pro Ježíška

6. 1. 2013 23:28 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Častým tématem hovorů s kolegy po právě proběhnuvších svátcích bylo to, jak naše malé děti vnímají Ježíška a jak k nám přišel, tedy z technického pohledu na věc. Vyslechl jsem si několik verzí řešení a představím vám i svou verzi. Jak jsem zjistil, není to úplně jednoduché. Dá se vůbec moderní technika do celého procesu zapojit? Ano a vše výrazně zjednodušuje!

Vše začíná 24.prosince večeří. Všichni se sejdeme u stolu a večeříme. Jste-li dítě, mají události následující průběh :

  • Všichni dovečeří a zvedají se od stolu.
  • Všichni kromě mámy, která ještě poklízí ze stolu, odcházíme do koupelny umýt si ruce.
  • Pak se ještě přesuneme do dětského pokoje zkontrolovat, jestli máme vše uklizeno. Poklidíme pár drobností a pomůže nám s tím i máma.
  • Najednou zazvoní Ježíšek zvonečkem a když se běžíme podívat ke stromečku  dárky jsou tam!

Trochu jinak to samozřejmě vnímáte z pozice rodiče :

  • Všichni dovečeří a zvedají se od stolu.
  • Odcházíte s dětmi do koupelny a dáváte pozor na to, aby si ruce řádně umyly a aby to dlouho trvalo. Druhý rodič (máma) poklízí ze stolu a zároveň pod stromeček umisťuje dárky. Vše musí odsejpat, přece jenom ruce nemůžete mýt půl hodiny.
  • Před odchodem ke zbytku rodiny zkontrolujete, že zvoneček je připraven ke zvonění a přesunete se ke zbytku rodiny.

Ale jak technicky zajistit zvonění zvonečku a zároveň alibi v podobě přítomnosti u dětí tj. „Já to nebyl/a, to Ježíšek…“?

Scénář 1 : Ochotný soused/sousedka/jiný člen rodiny na oko nepřítomný

Zvonění obstará zvonečkem práv ten někdo z nadpisu tohoto bodu. Nevýhodou je, že dané prostory musí mít nějakou únikovou cestu, aby nebylo možné danou osobu na místě zastihnout se zvonečkem v ruce. Dalším mínusem je, že musíte vše synchronizovat ještě s někým jiným a lze to dělat recipročně tj. nejdříve u vás a pak u sousedů…

Toto je metoda klasická.

Scénář 2 : Zvoníme přes důmyslný mechanismus

Od svých kolegů vím, že někteří si doma budují kladkostroje a natahují provázky až ke zvonečku, za které pak tahají. Tato metoda je nejvíce náchylná k tomu, že něco někde selže. Ale také patří ke klasickým.

Scénář 3 : Zvonění z mobilu

Dnešní mobily jsou dostatečně flexibilní v tom, že umožní změnit vyzvánění na „zvonění zvonečku“ a pokud máte chytrý telefon, existují i speciální aplikace, které mají i časovač. Před odchodem z místnosti si jej nastavíte a máte vyhráno. Někteří kolegové v práci si stěžovali, že výběr zvuků zvonečků nebyl úplně dobrý, ale dalo se to řešit.

Scénář 4 : Speciální CD / MP3

Přiznám se, že verze s využitím mobilu mne vůbec nenapadla a šel jsem cestou spíše archaičtější, ale úspěšnou. Svou přípravu jsem začal tím, že jsem si stáhnul zvuk zvonečku. Je to prosté – zkuste stránky projektu freesound, což je rozsáhlá databanka zvuků šířených pod licencí Creative Commons. Ta vám umožní zvuky použít a upravit si je pro vaše potřeby. Já jsem nakonec skončil u zvonečku Bell11 uživatele lth_stp (Sounddepartment Statetheater Loweraustria ). Mimochodem pokud tyhle stránky neznáte, vřele doporučuji jejich prozkoumání.

Ale zpět ke zvuku zvonečku. Samotný zvuk je dlouhý skoro 30 sekund, což je poněkud moc, protože i docela pomalé dítě dokáže proběhnout byt za 30 sekund a přišlo by na ten trik. Proto jsem zvuk upravil v Audacity a vzniknul kousek dlouhá cca 10 sekund obsahující celkem 3 zazvonění. samozřejmě, že se to dá stříhat dál.

Výsledný upravený zvuk jsem umístil na konec dvou minut ticha. Vznikla mi MP3, kterou můžete použít do přehrávače v mobilu nebo jinde. Já jsem pak ještě vypálil CD s jednou stopou. Při odchodu z místnosti ze stromečkem stisknete na CD přehrávačí tlačítko pro přehrávání a s klidem můžete odejít. Za nějakou dobu se ozve zvonění a zážitek je dokonalý…

Napadá mne například variace v podobě 10 stop na CD kde číslo stopy značí počet minut ticha. Více na CD nedostanete, je k dispozici 74 minut, což je u deseti stop tak akorát. Dle mých propočtů by to bylo asi 11 stop včetně cca 10 sekund zvonění. Třeba to bude díra na trhu…