[153] Defragmentace v XP se dá přežít, nicméně zbytek aplikací opravdu silně zpomaluje. Ale zkoušel jste defrag ve Vistě? Jeho běh nepoznáte. To víte, prioritizace I/O.
Pokud dochází místo na disku, fragmentace se celkem logicky zvyšuje. Ovšem záleží na více aspektech. Jedním z nich je fakt, že ve Windows se některé soubory komprimují (uninstall informace po Service Packu, data System Restore), což vede k "děravým" souborům. Když disk skoro zaplníte, začnete potom zapisovat do těchto malých děr (max 15 bloků), a to je pak fragmentační masakr. Komprimace na úrovni FS holt má svou cenu. I proto se vyplatí čas od času provést defrag (ve Vistě probíhá automaticky).
Hibernace na Linuxu možná funguje spolehlivě vám, ne tak zbytku světa.
OOM Killer a memory overcommit se dá vypnout, ale pak systému poměrně záhy dojde paměť. To souvisí s nadužíváním CoW na unixech. Ve Windows je tento problém z pár důvodů téměr neexistuje, a navíc je v případě potřeby swap file dynamicky zvětšen.
Pokud potřebujete hromadu shell extensions, které vám shell zpomalují, tak to máte fat špatné. Tam pomůže jedině dost paměti a rychlý CPU. V případě servisů je to typicky spíše o paměti.
Agresivní swapování XP vyřešíte přechodem na Vistu. Jak jsem psal, stařičké XP swapují dost agresivně, i když máte paměti hromadu. A protože neumí prioritizaci I/O, při tom "preventivním swapování" brzdí ostatní aplikace. Na druhé straně například umožní rychle alokovat velké spousty paměti (což člověka s velkým množstvím paměti ale moc neláká).
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 296×
Přečteno 89 773×
Přečteno 73 165×
Přečteno 58 109×
Přečteno 54 435×