Kolegyně mi poslala pěknou slovní úlohu, která mě moc potěšila. Ani ne tak náročností nebo přímo svým obsahem, ale tahle úloha pěkně ukazuje, že pokud někdy zbytečně moc myslíte, nedoberete se výsledku.
Je k tomu i takové malé povídání (přišlo to celé mailem), vkládám to sem jak to je. Hodně štěstí a nezapomeňte moc nepřemýšlet:
Před pár dny mi kamarád vyprávěl, jak na vysoké škole dostal spolu se 120 kyberneťáky zdánlivě jednoduchou slohovou úlohu. Vymýšleli všelijaká řešení pomocí rovnic a postupů, jejichž názvy jsem si ani nezapamatoval, a výsledek byl,že všichni pohořeli. Výsledek se jaksi nedostavil. Doma sdělil zadání příkladu osmileté dceři, která během několika málo vteřin oznámila „To je jasný, ne?“ a z hlavy sdělila výsledek.
Ačkoli nejsem žádný matematický nadšenec, úloha mě zaujala a předkládám ji i vám. Pokud se doberete výsledku, gratuluji, jste na úrovni dítěte ze druhé třídy. Pokud ne, můžete se uklidňovat, že jste na úrovni vysokoškolských matematikářů.
Číslo s výsledkem je heslem přiloženého souboru (PDF), kde naleznete kouzelnou větu dcery s výsledkem, který zapůsobil jako ledová sprcha.
Zadání úlohy:
Z bodu A směrem k bodu B (domů), vyjde muž se psem na 20 km dlouhou cestu rychlostí 4 km za hodinu. Společně s ním vyběhne pes a běží až k domovu. Tam se otočí a běží zpět naproti pánovi, který za tu dobu popošel o kus dále. U pána se opět otočí a běží k domovu a zpět a tak pořád dokola. Pes běhá rychlostí 30 km za hodinu. Kolik kilometrů naběhá pes?
Nedávejte prosím správnou odpověď do diskuse!
(Zkazíte tím ostatním zábavu.)
Nejlepší rasa psa je nejlepší pes rasa, a proto každý ráno jdem před jeho krám. Křídou psaná vyvěsí se tabula rasa a já v tom jednou provždy aspoň jasno mám...
Nevěřim, že tu úlohu nikdo nedal. Ne že by mě to napadlo hnedka, ale po menší logický úvaze to šlo dát dohromady. :-)
P.S.: Kde se takovej pes dá obstarat?
Podivne.
1. Pokud to skutecne vyresilo 8 lete dite, je genialni. Ne ze by reseni bylo tezke, ale v osmi letech maloktere dite vi co to je "rychlost 30km za hodinu".
2. Toto je standardni "chytak" ze stredni skoly. Podobne jako chlapci roztacejici kolotoc apod.
3. Pokud vysokoskolaci nezvladli spocitat ulohu "hrubou silou", tak je v jejich vzdelani neco spatne. Minimalne jako soucet pomerne trivialni nekonecne rady to zvladnout meli. Navic kdyby to pocitali obecne (rychlost C, rychost P, vzdalenost D) tak by je vysledek primo prastil po hlave.
[12] - takove dite znam :P - kolega z prace kdyz prihlasovat dceru v 6 letech do skoly tak ji nedelalo problem cist anglickou knizku vzhuru nohama - ted ve 12 si jezdi na zahranicni pobyty na ruznych evropskych skolach ;)
ale jinak to je jako uloha "na jakou stranu jede autobus". proste my VS postizeni v tom vidime slozitost a pocitame jak blbi aniz bychom se zamysleli.
ale priklad jsem spocital, po par minutach premysleni jsem si vsiml ze to je vlastne elegantne jasny :)
To je klasicka uloha pro chytrejsi deti ze ZS. Cetl jsem nekde humornou historku, ze nejaky matematik na podobnou ulohu okamzite odpovedel (spravne). Na otazku, jak to spocital tak rychle, odpovedel: "Secetl jsem tu nxxxxxxxxu pxxxxxxxxxt". (pokusil jsem se odpoved trochu skryt).
Ale nechtel bych byt tim psem, kdyz jeho pan bude velice blizko domu.
Jakozto matfyzak jsem s tim nemel problem - cca 2 vteriny na vyreseni. Mozna je to ale tim, ze jsem studoval matematiku a ne informatiku (prestoze ta mne ted zivi)...
Pokud ovsem prijmu premisu, ze takto uvazuji zejmena vysokoskolsti informatici (kyberneťáci), tak se desim pri pomysleni, jak mohou vypadat systemy, ktere vyvijeji, a jake budou mit naroky na provoz.
Možná s tím má co dělat to, že člověk s vyšším matematickým vzděláním vidí na první pohled složitější systém. Po letošním semestru modelování a simulací, mě jako první napadlo zkusit vyřešit příklad numericky. Ale dívenka nejspíše není autistkou, aby to zvládla z hlavy. Nebýt tu o ní zmínka asi bych to v něčem zbastlil a tvrdil, že analytické řešení je příliš složité nebo neexistuje. Po chvilce přemýšlení na to člověk příjde, ale ten první způsob řešení na něj určitě něco prozrazuje. Kdo ví, jestli to není úloha vykonstruovaná nějakým psychologem. :-D
Tvrzení, že 120 ajťáků na to nedošlo mi přijde trochu dost nadsazené. Proboha, kdybych měl začít jak blbec spočítat, že ten pes uběhl nejdřív 20km a běží zpátky, kde se potká s pánečkem, to příčíst atd... Tak prostě každej, kdo prošel střední školou, jedno jakou, musí vidět, že to k něčemu konverguje... A jestli to je pravda a oni to opravdu nevyřešili, tak nás čeká pěkná kybernetická budoucnost...
To jednoduché řešení nemusí být správné, tak jak to obvykle u jednoduchých řešení bývá.. Neřeší totiž ten poslední okamžik celé procházky, který by mohl nastat a my nevíme zda-li nastane nebo ne. A na to by se musel sestavit daleko složitější aparát. Kdo by chtěl vědět více, ať mi napíše na mail a já své pochybnosti vysvětlím.
[36] To je snad vtip, ne? Jen tak tu říct, že 120 vysokoškoláků vědělo houbeles a až malá a geniální holčička na všechno přišla (huh, nebyla to náhodou malá Natálka H.?!)... To je dost podpásovka. A já si říkal, jak se ty FUDy šíří. A ono to je od vás!
Když si představím, že na schůzce MS si říkají: "Ten příběh z reklamy o přechodu burzy na Windows je s největší pravděpodobností smyšlený a je to jen takové koření kolem toho, jak je Win nejlepší. Reklamě to ale nijak neubírá na zajímavosti a jak je vidět, ne všichni vědí, jak to doopravdy je." Ptejte se sami sebe: jak byste na toto reagovali?
Je to variace na starou ulohu. Ty proti sobe jedou dva vlaky
a mezi nima lita moucha tak dlouho nez ji ty vlaky nerozplacnou. K ty uloze jeste patri dovetek, ze tuhle ulohu dali vyresit Hilbertovi(myslim ze tyo byl on), a on okamzite odpovedel spravnej vysledek. Kdyz se ho zeptali jak na to prisel, tak rek: "Jednoduse, secetl jsem tu radu".
Já si z přijímaček na mat-fyz ZŠ (druhý stupeň) pamatuji na úlohu, která mne také docela dost dlouho trápila (u těch zkoušek):
Podle posledních statistik má zdravý člověk na hlavě průměrně cca 100 000 vlasů (http://en.wikipedia.org/wiki/Hair#Head_hair). Hlavní město Praha má asi 1 200 000 obvytel (http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha).
Z matematického pohledu jistě každého zaujme taková hříčka, zda existují v Praze nějací lidé, kteří mají stejný počet vlasů? Jaká je pravděpodobnost, že tomu tak je? Váš názor podpořte patřičným výpočtem...
Možná dnes už klasické úlohy a koze, zelí, vlkovi a převozníkovi.
Ale jinak na http://zerzi.ic.cz/hlavolam/h.htm jich najdete celkem dost
[46] Je to jev jistý. Znal jsem podobné zadání, ale tam bylo maximum vlasů. To nic nemění ale na tom, že máme nějaké maximum vlasů na hlavě. I kdyby to bylo 1 milion. Tedy máme 1,2 milionu lidí a každý má mít jiný počet vlasů, přičemž maximum je milion vlasů. Což nejde, jen si nemůžu vzpomenout na ten princip, jak se nazývá... Ale tak jak tak, je to jev jistý :) Dejme tomu, že 1. člověk bude mít 0 vlasů, 2. bude mít 1 vlas atd. A až se dostaneme v 1 000 001. člověku, ten bude muset mít již stejný počet vlasů jako někdo předtím.
ok, uz som myslel ze to bolo dejavu :), m=master, d=dog, q=koef, s=suma
program pes;
var m,d,q,s,dt : real;
begin
m := 0;
d := 0;
q := 1;
dt := 0.001;
repeat
m := m + 4 * dt;
d := d + 30 * dt * q;
s := s + 30 * dt;
if d >= 20 then
q := -1;
if d <= m then
q := 1;
until m >= 20;
writeln(s:1:2);
readln;
end.
Docela tomu příběhu věřím. Ta holčička jměla výhodu - nebyla ještě zkažena školou. Sledoval jsem jak děti (naštěstí cizí - jinak bych učitele profackoval) řeší domácí úkol z matiky. Každou úlohu se snažily napasovat bez myšlení na nějaké kopyto - protože takto je to učili. To je výsledek "modernizace" ve výuce matematiky - která byla školám vnucena koncem 70.let. Počátkem 90.let byl ve Vesmíru článek, podle něhož MFF byla nucena poprvé ve své historii přijímat studenty, kteří neuspěli u přijímací zkoušky z matiky - protože ze všech uchazečů je zvládli jenom dva! Jednoduchý příklad x testů pro 8. třídu - prodavač koupil televizi a prodal ji o 20 procent dráž za tolik a tolik, za kolik ji nakoupil - nezvládlo 20% učitelů matematiky! Co s tím? Zrušíme matiku coby maturitní předmět. Tomu říkám elegantní řešení.
v pribehu sa spominaju nejaci kybernetici ... takze to povazujem skor za vtipny pribeh nez pravdu.
matematicky vzdelani ludia v mojom okoli prisli do 5 minut na minimalne 3-4 sposoby rieseni, ktore viedli k spravnemu vysledku.
ale OK, je potrebne sa rozptylit pocas pracovneho dna :)
Podle toho, co znám o matfyzácích (a/nebo "kyberneťácích), tak konečná otázka k tomuto zadání zněla asi takto: Kolik kilometrů JEN směrem vpřed (t.j. směrem od bodu A do bodu B) pes naběhal? A pokud by chtěl někdo na základě nějaké jednoduché úvahy tvrdit, že jen polovinu z toho, jak znělo původní zadání, tak ať to nějak (matematicky) dokáže!... ;-)
[61] Take se to oznacuje jako princip holubich der.
http://en.wikipedia.org/wiki/Pigeonhole_principle
Tak to bylo dobre... Vysledek jsem mel hned. Otevru pdfko v KPDF zadam heslo ... a spatne! Prepocitam, zadam ... a spatne. Ty vole, nejsu debil. Vyhledam reseni u pana Googla. Mam ho dobre. Tak zkousim zadat X km nebo Xkm. Nic. Vsechno spatne. Az na konec si vsimnu ze to po me chtelo heslo do KWallet a az po jeho zadani jsem mel zadavat heslo pro PDFko, ktere samozrejme bylo spravne hned od zacatku! :)
[66] Polovina? To se mi nezdá. Když je pes v bodě B, tak uběhl 20km, teď uběhne X km (není důležité, kolik je X) směrem k A, které se tedy nepočítají. A pak to stejné X uběhne směrem k bodu B. Jinými slovy, krom počátečních 20 km uběhne vždy stejný kousek tam a zpátky. Takže když víme, že krom té první cesty do B uběhne Y (nechci tu prozrazovat výsledek) km, tak víme, že jen směrem dopředu je z toho Y/2 a tedy směrem dopředu celkem uběhne 20+Y/2, ne?
Problém s vlasy nelze vyřešit jenom principem holubníku. Problém je v tom, že není dán maximální počet vlasů na člověku, ale jen průměrný, tzn. max může být třeba 10e6 vlasů. Jednoduché správné řešení by bylo zamyslet se jaký průměrný počet vlasů může mít 1.2e6 lidí, aby každý počet vlasů byl zastoupen nejvýš jednou, zjistit že je to aspoň 600 tisíc, průměr je menší -> určitě jsou tam dva se stejným počtem vlasů. Na princip holubníku byste potřebovali ještě třeba Markovovu nerovnost, která je sice slabší než předchozí úvaha, ale v tomhle případě taky zafunguje.
[66]: To by nemělo být tak těžké... Mně poměr času běhu psa "zpátky" a běhu psa "tam" vyšel jako (v1 - v2)/(v1 + v2) * celková_vzdálenost, kde v1 je rychlost psa a v2 je rychlost člověka. Tj. pro v1=30 km/h a v2=4 km/h mám podíl 13/17, což znamená, že pes běžel 170 minut "tam" a 130 minut "zpátky".
[73] Ve skutecnosti je prumerny pocet vlasu 80 000 - 100 000 (pro tmave, blondati jich maji az o tretinu vice). Nejvice jich ma byt mezi 20. a 30. rokem zivota (no, u me tohle uz neplatilo :-) ), nekde jsem nasel udaj 600 000 vlasovych vlaken... Myslim, ze cloveka s milionem vlasovych vlaken abys pohledal.
[72], [75] a [77] resp. Zippere, Tomáši a Rejpale asi máte pravdu. :-) Škoda, myslel jsem, že někoho "potrápím" víc... ;-) Těch prvních 20 kilometrů a pak už jen půlení je fakt pádný a těžký argument, proti kterému nemůžu nic namítat. (Měl jsem si to možná napřed nakreslit graficky, pak by mě to možná "trklo" taky.) :-)
A co tahle uloha?
Tri rybari spolecne chytali ryby, a protoze bylo pozde prespali spolecne u jezera. Brzo rano se prvni probudil, spocital ryby a protoze mu to nevychazelo, tak jednu pustil, pak si odnesli 1/3 ryb sel domu. Pak se probudil druhy rybar
a nevedel, ze uz jsou jen dva. Taky spocital ryby a zase mu to nevyslo. Tak taky jednu rybu pustil a vzal si 1/3 ryb. To same udelal i treti rybar. Kolik nachytali ryb?
Zajimave mi prijdou take ulohy, u kterych se reseni zda byt "proti zdravemu rozumu". Za ostatni bych uvedl tuto hadanku:
Mejme obruc polozenou na rovniku Zeme. Obvod teto obruce je nejakych 40 000 km (rekneme). Tuto obruc nastavime o delku X tak, aby byla obruc 10 cm nad povrchem Zeme (stale nad rovnikem).
Podobne mejme obruc okolo rovniku Slunce. A take tuto obruc nastavime o vzdalenost Y tak, aby byla obruc 10 cm nad povrchem Slunce.
Otazka je, v jakem vztahu jsou cisla X a Y.
Znám taky jeden: byl u pohovoru u jedné IT společnosti.
Na rybníce se jeden den objeví leknín. Druhý den druhý. Další den tam jsou již 4. A tak to jde dál. Stý den rybník zaroste úplně.
Který den byl rybník zarostlý z půlky?
možná se budete smát, ale na pohovoru jsem viděl několik čerstvých absolventů VŠ jak popisují své papíry výpočty.
PS.: pro freshmouse - nejsem zasednutej na vsokoškoláky, jsme jeden z nich. A tohle je REAL!
haha
Myslim, ze kdyby tam nebyl ten zamerne vlozeny uvod s jakousi 8 letou divkou, ktera to udajne vyresila (osobne tomu neverim), a ktery je tam jen proto aby rozptylil a odvedl pozornost od přirozeneho přistupu k reseni, nejde o zadnou složitost.
Pokud jde o me, tak jsem zadani cetl asi 10 min, stale jsem v nem hledal nejaky figl, kteremu nerozumim ci jsem ho prehledl a teprve ve chvili kdy jsem to vzdal a zacal normalne pocitat, bylo reseni na svete za 5 vterin.
Problem tychto uloh je, ze su to "skryte chytaky" (hoci to chytak nie je)... myslim, ze keby som dostal tuto ulohu len tak, bez pokecu, ze sa jedna o trivialitu, tiez by som nad tym zacal brutalne rozmyslat a pouzivat nejake limity a pod... Takto som vedel, ze je to easy, tak som pouzil zdravy "selsky" rozum a bolo to hned...
Tak to ale nebylo. Ve skutečnosti se ta procházka uskutečnila, a ten pán se s dcerou dohadoval kolik pes uběhl. Padlo tam i to číslo, co je v pdf, ale ten pes při jeho vyslovení strašně kňučel a vrtěl hlavou. Zašli k zvěrolékaři, a ten jim poradil, že v místní univerzitě mají přístroj ke komunikaci se zvířaty. Tak tam jeli, ale přístroj zrovna přednášející ukazoval studentům kybernetiky (bylo jich tak 120). Psa tedy začali zapojovat přímo v posluchárně, a těch 120 studentů brebentilo, že pes nic kloudného neřekne, a že výsledek je to zmíněné číslo v pdf.
Pak se ale z přístroje ozvalo:
Všichni se mýlíte správné řešení je 176,7.
Celý sál ztichl a některým i přišlo na mysl, že pes je chytřejší než člověk.
Pak se profesor osmělil a psa ze zeptal, jak na takové řešení přišel. A pes odpověděl:
Počítal jsem kroky.
NEpremyslet je vtip cele ulohy.
Kdyz jsem zacal premejslet, dosel jsem bud k fyz.rovnicim s vektory a nebo k radam. Kazdopadne podobne ulohy jsou delane tak, aby se daly zvladnout i bez kalkulacky. (vcetne prijimacich zkousek na Panskou ci Uzlabinu)
Tudiz v momente (2,3sec po prvni mentalni aktivite kolem "rad" /"sekvenci" a tak) se uloha da zvladnout cca za 5sekund i s nekolikerym overenim spravnosti uvahy.
Jednoduche deleni a nasobeni v duchu "trojclenky".
Taktez je jedno jedna-li se o vlaky a mouchy ci voj.utvary a obihajici pejsky. Porad je to jen o rychlosti/casu/vzdalenosti. A snad kazdej resil ulohu vlaku z A do B vs B do A pri ruznych rychlostech. Taky na to nekdo bral rady a psal programy ? :)))
Heh nemyslim.
... pane osedlejte svou blbost ...[rd]
[46] No, ty vypocty s prumerem a tak jsem take z hlavy provedl.
Ale pro pobaveni: Da se na to jit reverznim inzenyrstvim. Druha otazka zni, "s jakou pravdepodobnosti". Pokud by byla pravdepodobnost ruzna od jedne, tak by zalezela nejen na prumernem poctu vlastu, ale i na celkovem rozdeleni pravdepodobnosti. Jenze rozdeleni pravdepodobnosti neni zadano. Takze pokud ma mit uloha reseni, pak reseni je "pravdepodobnost je rovna jedne".
JJ, to je klasika - i když jednoduchá. Jak se někdo výše zmiňoval o (budoucím) matematikovi sčítajícím nekonečnou posloupnost, tak něco podobného udělal jako malý tuším Gauss. Když se učitel chtěl na chvíli zbavit dětí, dal jim sečíst všechna čísla od 1 do 100, bohužel mezi mini byl i Gauss a za 5 vteřin to měl hotovo. Učitel tak nějak nepředpokládal že nějaké dítě dokáže intuitivně využít vzorec pro součet aritmetické posloupnosti ...
poviem vam, toto je tak easy uloha, ze sa mi nechce verit, ze sa to nepodarilo vypocitat vysokoskolakom! Nechapem, kde je taka Univerzita s takymi megaburanmi.
Za prve, ide to uplne lahko pragmaticky spocitat, ako to urobila ta 8rocna a samozrejme z hlavy aj ja
Za druhe, bez problemov by som to vypocital aj analyticky, ale to by som musel pouzit aj papier.
Podotkynam, ze som student VS a kazdy moj kolega, ktory to videl, to "vypocital" do minuty.
Clanok zavadza a ak existuje taka VS, kde su taki tupci, poslite ich na FRI do Ziliny, nech sa im zasmejeme:D
Tot vsio :D
[110] Proboha, jaké vektory? Můžete mi vysvětlit, proč by si někdo do jednorozměrné úlohy motal vektory?!?
[113] No, ono to prý bylo tak, že Gauss byl odmalička talentovaný a neustále vyrušoval, tak se ho chtěl učitel prostě zbavit. Pravdou je, že on ten vzorec na součet aritmetické řady intuitivně nevyužil, on na něj během těch pár minut prostě přišel :-) Je dokonce možné, že ani učitel ten vzorec neznal a tak musel být Gaussem dost zaskočen.
Hmm, no ja som nikdy nevynikal v matematike(na SŠ som mal dokonca raz 3...), študujem informatiku na FMFI UK, ale myslím, že toto je fakt dosť ľahké, stačí logická úvaha, pre náročnejších trocha analýzy...
Každopádne myslím, že pre osmeročné dievča je to zaujímavé, veď to je rátanie s celkom veľkými číslami, ale zasa nejakú super genialitu by som neočakával, čo sa kyberneťákov týka, povedal by som, že to budú tí takí "informatici" čo vedia spojiť dve skrinky káblom...
Skúsim to na spolužiakoch:)
To je dost stará hádanka. Poprvé jsem ji četl někdy před patnácti lety v knížce "Jak se jmenuje tato knížka", tam jsou dva vlaky a mezi nimi létá moucha. Jinak řešení jsou dvě a OBĚ vedou k výsledku: suma nekonečné řady, nebo úvaha. V té výše zmiňované knížce je také popsáno, že na chodbě dali tuto úlohu univerzitnímu profesorovi matematiky, ten se na chvíli zamyslel a pak řekl správný výsledek. Ptali se ho, jak na to příšel a jeho odpověď: "sečetl jsem řadu..." :-)
[121] On ten ucitel (jmeno jsem bohuzel zapomnel, ale muzu zkusit dohledat) nechtel zabavit jen Gausse, ale celou tridu, byl to tak trochu prudas... Na druhou stranu, dobra uloha jak procvicit deti ve scitani. :-) Ten vzorecek samozrejme sam znal... Na druhou stranu je mu ale nutne pricist k dobru, ze po objeveni Gaussova talentu mu za sve koupil ucebnici matematiky a az ji Gauss (velmi brzo) celou prelouskal, tak mu zajistil vyuku u povolanejsich.
Ja jsem to vedel okamzite :) Casto je nejlepsi pouzivat heuristiky: http://en.wikipedia.org/wiki/Heuristic
Nemusi byt zakodovane v mozku, clovek si je muze i dovymyslet a nacvicit.
rychlovka, nejde o to nepremyslet, ale zvolit ten nejvyhodnejsi pohled na vec a v tomto pripade to bylo naprosto jasne; obdiv 8mi lete dceri, na prijmackach na gympl nekteri kolegove nezvladali "v rodine jsou dva bratri, kazdy z nich ma jednu sestru, kolik je v rodine deti?"; neverim, ze to z tech 120ti nikdo nevyresil, jestli ne, je to zoufale
[135]: Zde je k tomu obsáhlá databáze citací: http://www.sigmaxi.org/amscionline/gauss-snippets.html :-)
Je to prosta variace na stare tema dva vlaky a moucha (moucha lita mezi priblizujicimise vlaky). V puvodni verzi Euler secetl zpameti r^{v}adu a tazatel jej pak prekvapil jednoduchou odpovedi.
Co se tyce 8mileteho ditete, rad bych ho videl (zvlaste pokud je to holka). Ve skole jeste rychlost neberou a pokud si da dohromady ty pojmy tak rychle, tak to musi byt poradna autistka.
A zaverem - postne nekdo vysledek scitani rady? Nevim, co to bylo za VS, kdyz ze 120 lidi nikdo nesecetl radu...
Vzdalenost na zacatku je S0=20km. Zajima me bod prvniho setkani S1, ktery bude mensi nez S1 (Sn->0 s n->inf). Pouziji cas T, ktery ma pes i pan stejny. Pan ma T=(S0-S1)/v, pro psa T=(S0+S1)/vpes.
Z toho vytahnu S1 v zavislosti na S0.
Na prvnim setkani je to S1=(vpes-vpan)/(vpes+vpan) * S0 = 0.7647 S0. Z toho mame obecne radu Sn+1 = 0.7647 * Sn.
Pozor - chceme celkovou psi vzdalenost - poprve pes ubehne S0 a zpatky S1. Pak S1 a zpatky S2 - tj. : vzdalenost, co nas zajima je Spes=S0 + 2*S1 + 2*S2 + 2*S3 + ....
Udelam si pro jednoduchost Spesbar=suma( 2*Sn) pro n=0..inf
a pamatuji si, ze tedy Spes = Spesbar - S0.
Sectu Spesbar.
Spesbar = 2* suma(Sn) n=0..inf , sumu dostanu podle vzorce sum=S0/1-q, kde q=ten koeficient 0.7647. (wiki, geometricka rada)
Pak uz jen odectu dvacet a dostanu tak 3.141592653589, z cehoz plyne, ze pes zrejme bloudil v kruzich.
diky, diky, rado se stalo....
Ma zkusenost je, ze bud clovek na matematiku vlohy ma, a pak ho reseni napadne vicemene hned, nebo vlohy nema, a pak s tim bude zapolit delsi dobu, pripadne se reseni nedobere vubec. Verim tomu, ze to napadlo osmiletou dceru, ale neverim tomu, ze to nenapadlo nikoho ze 120 studentu VS.
Ta uloha je ale nestatne formulovana. Lepsi by bylo pouzit minuly cas a zeptat se, kolik kilometru pes v danem pripade nabehal. Otazku "Kolik kilometrů naběhá pes?" je totiz mozne chapat vselijak. Jednou z moznych odpovedi je napr.: V prumeru pes nabeha za zivot 2000 km. Toto cislo bylo ziskano studiem populace psu ...
To mi pripomnelo tohle - http://www.gjb.cz/libellus/Cislo1-2/Pg7.shtml
hezke - ale neverim ze na to neprisli :) Trvalo mi to asi minutu. Ale mozna protoze jsem nestudoval pocitace ale fyziku a na rovnomerny pohyb u doc. Davida si jeste dobre pamatuju :)
Jinak souhlasim s nazorem ze pokud na tohle neprijdou VS zdelani lidi, tak bylo neco shnile uz na zakladni skole ;)
Vlastne se na tu ulohu da divat tak, ze se jedna o dva ruzne procesy (1. proces: Chlap jde domu, 2. proces: pes beha jak blazen), pricemz ten druhy proces potrebuje jedinou vstupni hodnotu, ziskanou z prvniho procesu (20/4)
(neni to pro nekoho moc velka napoveda?)
Mozna hruby primer, ale v anglicky psane literature o vyvoji sw a objektovem programovani se v teto souvislosti hodne zduraznuje tzv. 'decoupling' (tedy, ze dva kusy kodu, dva objekty, dva procesy maji byt co nejmene provazane), a takhle se IMHO da na tu ulohu taky nahlizet, jelikoz je to IMHO intuitivnejsi (v realnem svete prece jevy probihaji paralelne), nez pocitat rady (a programovat pomoci cyklu a podminek ) -> mozna prave proto na to na holka prisla, narozdil od tech kybernetaku, kteri jsou asi od realneho sveta o dost odtrzenejsi...
Zdravím, tahle úloha je dost známá a bývá obměňována, kdo tu úlohu hned vypočítal a kdo na to nemohl přijít. Opravdu trapné mi přijde na tom, že děcko z 3. třídy (tj. 8 let, když v 6 se jde do 1.) tohle zvládne.
Dobrá historka je o tom, že to dali vypočítat jednomu slavnému matematikovi 19. století (už nevím, kdo přesně byl uveden, asi Gauss) a ten okamžitě odpověděl a když se ho ptali, jak to spočítal, tak na ně vyhrkl, postup přes sčítání řad :)
No priznam se trvalo mi to trochu dele, asi tri minutky. Nejprve jsem si rozebral zadani a prislo mi pomerne vagni. Napriklad veta "..Vyjde muz se psem... " a potom veta "...spolecne s nim vybehne pes..." To evokuje, ze se jedna o druheho psa, ktery se muze otacet kolem jineho pana. Dale se pise, ze jde na prochazku dlouhou 20Km smerem k domu, nikde neni receno, ze vzdalenost mista A a B je 20Km |AB| = 20Km.
Úloha pěkná, vzpomněla jsem si na první hodinu fyziky na gymplu, kde nám zadali tuhle úlohu s vlakem a mouchou a tenkrát, co já vím, to nespočítal nikdo...nicméně teď jsem to spočítala celkem rychle (holka šikovná, v 1 ráno jí to ještě myslí) ale mnohem déle mi trvalo, než jsem přišla na to že správné heslo pro pdf. je ten počet km!!! (to jsou ale ftipy!)
tak ono jde možná i o to, kdo a kde tu úlohu zadá, je jasný že kyberneťáci na cviku z nějakého humus počítání nečekají něco banálního a snaží se na to aplikovat postupy které zrovna třeba probírají, proto možná všichni pohořeli....a nebo jak správně někdo psal, museli byt všeci úplně na mol:)
Ten "smyšlený příběh" okolo úlohy mi pripomenul jeden matfyzacky vtip, ktorý sme vymysleli so spolužiakmi v prváku na MFF UK v Prahe:
Zahradníkov syn je v prvom ročníku na ZŠ a učitelka sa pýta žiakov: "Kto mi povie koľko je 2+3?". Prihlási sa Zahradníkov syn a povie: "Neviem síce koľko je 2+3, ale viem, že je to tak isto ako 3+2, pretože sčitovanie je komutatívne nad telesom reálnych čísiel."
Kto nechape súvislosti, tak malá nápoveda:
http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/scheirich/index.php?s=4&strip=9
http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lmotm275/skripta/mzahrad/
[89]: 6910 ryb
Nebo kterekoliv jine cislo, ktere vyhodi tenhle skript, kdyz bude mit mist 255 libovolne velke cislo (myslim, ze prez milion se seq nechova mravne):
for x in `seq 0 255`; do export x; y="$(expr 3 + $x * 4)"; expr \( \( \( 1 + 3 * $y ) / 2 * 3 + 1 ) / 2 * 3 + 1 ); done
Výsledky průzkumu u studentů:):
1)VŠE a zemědělka: přijdou na to po hodně dlouhé době
2)stavebka a medicína: po o něco kratší době
3)filda: většinou na to nepřijdou, ale když už, tak hned
4)ČVUT: většinou se to snaží vypočítat zpaměti sčítáním úseků, když jim to nejde, tak jim po chvíli dojde, že tudy cesta nevede a dosahují výsledků zhruba jako skupina 2)
*testováno na několika kamarádech s tím, že to musí vypočítat zpaměti
Blbost
Samozrejme existuje jednoduche riesenie. Ak by to ale studenti chceli riesit tym "zlozitym" sposobm, museli by spravit nasledovne:
1. zistit, aky zlomok (nasobok) vzdialenosti od A do B prebehne pes pri prvom stretnuti s panom (A->B->pan)
2. na zaklade bodu 1 definovat geometricky rad popisujuci jednotlive obehy psa v tvare an=a1*(r)^n
an - dlzka n-teho obehu
a1 - prva vzdialenost (20km)
r - zlomok z bodu 1
3. spocitat sucet nekonecneho geometrickeho radu z bodu 1dosadenim do vzorca S = a1/(1-r)
Voilla, to je vysledok. Ak to nedokazal spocitat nikto z posluchacov, navrhujem zatvorit danu skolu. Mne to tymto sposobom sice trvalo pol hodinku, ale uz som nejaky ten rok po skole...
Myslím, že minimálně jako řadu bych to vcelku rychle vypočítal i kdyby nebyla nápověda, že je to vlastně snadné. A nehodlám zbaštit, že je na sebehorší IT škole 120/120 studentů blbých. Sice nejsem ajťák, ale informatik (informační technologie a (teoretická)informatika jsou rozdílné věci), ale ani studenti praktičtěji zaměřených škol si nezaslouží, aby je někdo až tolik hanobil.
Ten příběh na začátku je it-fi, to prostě nemůže být pravda. Ledaže to byl prvák a zrovna to bylo setkání těch 120 nejblbějších z flákačů, co v půlce semestru vyletí, pak by tam nějaký náznak šance byl.
Pravdepodobne vas ale nenapadlo, ze u zkousky clovek ocekava tezka zadani, takze se mohlo stat, ze si vsichni rekli "Takhle snadny to prece nemuze byt, v tom bude neco vic." zatimco kdyz si to vy resite v klidu domova a je vam predem receno, ze uloha je snadna, je to o necem uplne jinem.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 296×
Přečteno 89 773×
Přečteno 73 165×
Přečteno 58 109×
Přečteno 54 435×