Vývojáři Debianu se rozhodli učinit rázný krok a vnést trochu pořádku do vydávání nových verzí. Debian tak bude mražen v pravidelných cyklech.
Od vývojářů Debianu přišla zajímavá novinka: Debian přechází na pravidelný dvouletý cyklus, což znamená, že testing bude mražen vždy v prosinci lichého roku. Debian Squeeze se tedy začne stabilizovat už na konci letošního roku.
Debian je obecně znám tím, že „vychází, když nastane správný čas“. To mnoha uživatelům (včetně mě) velmi vyhovuje, protože to omezuje jakoukoliv uspěchanost, termínovaný tlak na vývojáře a podobně. Na druhou stranu rozvolněný vývoj vrhá špatné světlo na celý projekt, protože nezaujatému pozorovateli se zdá, že to celé je nějaká nehezká a nespolehlivá anarchie. Vzniká tak pocit (jeho oprávněnost nehodnotím) nejistoty, chybějícího harmonogramu celkového chaosu kolem vývoje.
Vývojáři se tedy rozhodli udělat zajímavou změnu a mrazit v pravidelných intervalech, každé dva roky. To vyvolalo děs mezi některými uživateli, kteří se obávají dopadu na kvalitu systému. „Tohle se mi na Debianu líbilo – vydali něco, až si byli jisti, že to za něco stojí,“ píše se pod zprávičkou na Rootu. Podle mě je to obava lichá, protože se hovoří jen o začátku vydávacího procesu, ne o termínu jeho uzavření. Lenny se po zmražení připravoval sedm měsíců.
Ve stejné diskusi se hovoří o vlivu firmy Canonical (tvůrce Ubuntu), která svou distribuci staví právě na Debianu a nové verze vydává každého půl roku. Canonical se s Debianem dohodl na bližší spolupráci a oba vývojářské týmy se budou na vývoji podílet. Debian bude vyvíjet stable a Canonical nové Ubuntu LTS. Obě následující verze vycházejí na první polovinu příštího roku, kdy už by ke spolupráci mělo dojít.
Dvouletý cyklus jako takový navíc není nijak extrémně krátký, naopak se jedná o jeden z nejdelších vývojových cyklů mezi linuxovými distribucemi: Ubuntu, Fedora i Mandriva například vycházejí každého půl roku. Na konci mého článku o vydání Debianu Lenny je tabulka shrnující čas mezi jednotlivými verzemi. Tři ze čtyř posledních verzí (od roku 2002) vyšly s odstupem dvou let, výjimkou je Sarge, tomu to trvalo tři roky.
Z toho plyne, že vlastně k žádné výrazně změně nedochází. Vývojáři jen „oficializovall“ to, co už stejně plus mínus funguje samo. Jen teď bude jasné, kdy bude zmražený testing a přibližně v jaké době proběhne vývoj.
Co si o tom myslíte?
Pokud se budeme bavit o desktop firemním nasazení, je tohle imho špatně. Řeší se "nesmyslně" kdy zmrazovat a přitom by se měly řešit repozitáře, které nejsou mezi verzemi kompatibilní, takže systém je potřeba upgradovat kvůli novým verzím aplikací, i když by vlastní OS krásně mohl běžet dál. Jako správce sítě bych ve firmě Linux nechtěl, protože přeinstalovávat co 2-3 roky všechna PC, abych na ně mohl hodit nový OOo, je zbytečnost. Upgrade OS se jak víme často pokaká. Navíc nová verze nemusí zdaleka tak se stávajícím hw fungovat. Nová verze OS by měla vyjít, když se nějakým zásadním způsobem změní jádro nebo DE a ne když si někdo vzpomene, že byl lichý prosinec.
[1] a [2]: Ale verze SW se muzou zmenit i po zmrazeni... jen k tomu musi byt velmi velmi velmi dobry duvod a musi to projit nejakym tim schvalovanim navic.
Takze v pripade problemu typu Intel GFX u Ubuntu maji problem, protoze to potrebuji vydat, u Debianu proste pockaji na opravenou verzi, tu dukladne proveri a pak ji hodi do zmrazene verze.
[3]: to mne taky trochu stve, ze mam doma funkcni system (kubuntu 8.04), ale z oficialnich repozitaru si treba OOo3.1 nestahnu. Na druhou stranu si je potrebne uvedomit ze je to dan za vyvoj Linuxu, kde se nehraje na zadne ABI a API se meni dost casto na to aby novejsi verze slozitejsi aplikace jiz nesla na starsim kernelu ani skompilovat (myslim ze aspon jednou za 2-3 roky to nejakou aplikaci postihne). A taky nove verze aplikaci mi az tak casto nechybi, ty starsi pro bezne uzivatele casto staci, nebo pokud je to hodne oblibene, tak se pak casto najde neoficialni/backport repozitar pro danou distribuci, odkud jde stahnout funkcni binarky.
A hlavne pokud se bavime o desktop firemnim (enterprise) nasazeni, tak a) verze aplikaci se ve firemnim prostredi vetsinou nemeni tak rychle jak ponozky, b) nic vam nebrani u vaseho dodavetele Enterprise distribuce objednat si i update aplikace.
Pokud je to mala firmicka, tak je to podle mne stejne jako s Windows, nakonec se stejne neco po**re pokud se v tom vrtate a updatujete. Prumerne linux distro ma alespon tu vyhodu, ze bez updatu se nezvykne zmrvit jen tak samo od sebe.
[4] Staré verze nestačí, třeba OOo teprve teď dohání funkčnost MSO (u Base to ještě pár let potrvá :)), zlepšuje se taky kompatibilita s MSO, což je ve firmách klíčové. Podobně FF, nikdo dělat na 1.5 nebude a ten není starý ani 4 roky, my máme některá PC 8 let bez reinstalace - no drtivou většinu PC máme bez reinstalace od koupení. Enterprise distribuci si jako menší firma určitě nekoupíme, to už Win vyjdou mnohem levněji a stejně nevěřím, že by to řešilo tento problém.
Myslím, že kvalitní a skutečně dobře promyšlený systém upgradů systémů na vyšší verze by mnohé řešil. Alespoň tak dotažený, aby uživatel, kterému upgradovací proces selže, mohl kliknutím myši vše vrátit do původního stavu. Protože je značně frustrující po půlročním odlaďování objevit hlášku kernel panic. Zvláště, pokud někdo není tak zběhlý, aby se hned pustil do čtení konfiguráků. A když už zběhlý je, tak na to prostě nemá čas. Tím, že se nabízí upgrade distribuce, se poskytuje jakési šidítko, které uživateli říká: hle, je to easy. Ale zdaleka není. Protože nikdo nebude upgradovat distro v čistém stavu. Tak, že si ho nainstaluje z CD a pak hurá na upgrade. Přičemž se pár měsíců bude chodit koukat jenom na webmail. Věřím, že tam s upgradem uspět může. Stačí však, když pár věcí v systému změníte a ono se to může pokazit. Když už toto riziko hrozí, mělo by dojít k nějakému označení potenciálně rizikových souborů. Těch, kde "neoficiální" úpravou případně riskujeme "nestandardní" chování při upgradu. Pak, při instalaci nějakého nového programu nebo úpravě nastavení zobrazí distribuce varování a popis změn, ke kterým má dojít. Plus třeba zakomponovat něco jako bod obnovy. Možnost zálohovat nějaký stav, atd.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 114 425×
Přečteno 90 512×
Přečteno 73 914×
Přečteno 58 520×
Přečteno 54 737×