V posledních letech se stalo dobrým zvykem, že novináři začínají blogovat. Někteří celkem úspěšně, jiní se to teprve učí. Existuje ovšem i cesta opačná a tu jsem nedávno víceméně nepředvídatelně podstoupil i já.
Od dob, kdy jsem sbíral své první zkušenosti s online publikováním při zprávičkaření v CZille už uplynulo hodně času. Život sám je dobrým učitelem, ale občas se vyplatí mu trochu pomoct. Předvedu tu zdroje, které mi nějakým způsobem pomohly, pro případ, že by někoho zajímaly nebo by (nedejbože 8-) někoho z vás snad někdy čekala podobná cesta.
Knih o psaní v češtině moc nevyšlo. Kniha Markéty Dočekalové je výjimkou a velmi povedenou. Vnese do vašeho psaní řád. Naučí vás totiž, že často nepíšete „jen tak“, ale musíte dodržovat pevně či volně daná pravidla, která záleží na tom, jaký žánr právě vaším textem naplňujete. Kniha se soustředí na žánry vyskytující se v novinách (ať již tištěných nebo internetových) jako je reportáž, interview, fejeton, sloupek, recenze, komentář, glosa a další.
Nejedná se o suchou teorii a soustavu pravidel. Neučí vás jen, jaká pravidla máte dodržovat, ale i proč je máte dodržovat. U jednotlivých žánrů jsou také praktické příklady, na kterých můžete odhalit typické chyby začátečníků. Kniha je velmi dobře podaná, během čtení se nebudete nudit a skutečně se něco naučíte. Autorka vede i kurzy tvůrčího psaní. Ty neznám, ale slyšel jsem na ně dobré reference.
Čas od času se k téhle knize vracím a připomínám si zapomenutá pravidla. Sice řadu žánrů jen tak nepoužiji (na odborném magazínu nejspíš nikdy nebudu psát soudničku ani nekrolog), ale i pro těch několik málo to má význam. Zatím jsem kupříkladu napsal jen tři rozhovory, ale určitě bych s jejich výsledkem nebyl tak spokojen, pokud bych si před každým nepřipomněl pravidla z téhle knihy.
Kniha australské novinářky a zakladatelky katedry žurnalistiky na univerzitě Newcastle již patří k náročnější četbě. Při čtení jsem se musel hodně soustředit a občas i vracet. Ale stálo to za to. Je jasné, že přečtení jedné knihy vám nenahradí semestry studia novinařiny (ostatně ty pro odborný magazín nejsou snad ani nutné), ale kniha vás seznámí z prací novináře od výběru tématu až do otištění článku a pomůže vám klást si otázky tam, kde by vás žádné otázky nenapadly.
Chcete příklad? Představte si, že vyjde nová verze prohlížeče Firefox, že bezpečnostní agentura zveřejní novou chybu v Opeře, nebo že Google zdesetinásobí počet indexovaných stránek. Celý svět o tom píše (a kdo nepíše, ten jakoby nebyl). Jedná se ale skutečně o zprávu nebo o reklamu? Pokud byste si tuhle otázku vůbec nekladli, nebo jste přesvědčeni, že odpověď nutně zní zpráva, pak jste zřejmě tuhle knihu nečetli. Po jejím přečtení si už totiž tak jistí nebudete.
Tady je nutné podotknout, že tahle kniha vám váš život rozhodně neulehčí, naopak vám ho zkomplikuje. Po jejím přečtení totiž už nikdy neuvidíte věci tak jednoduše jako dřív a jen tak se toho nového pohledu nezbavíte. Ovšem ve výsledku máte (snad) šanci psát (a číst) lépe a pozorněji než kdy dříve. A také uvědomovat si odpovědnost za to, co píšete. Pokud nemáte možnost (nebo nechcete) trávit čas studiem novinařiny, může být právě tahle kniha tím, co vám aspoň trošku pomůže. Krapet. Ale lepší něco než nic. Kniha obsahuje řadu příkladů a měl bych mnohem lepší pocit, když bych řadu z nich z lenosti nevynechal. Zkuste se jim věnovat, vyplatí se.
Obě knihy se týkaly psaní obecně a zejména psaní pro tištěná média. Psaní pro web má svoje specifika. V češtině je zatím snad nejlépe a nepřekonatelně popsal Marek Prokop v seriálu Píšeme pro web na Intervalu. Vždy tak jednou za rok si tento seriál znovu projdu, abych viděl, co z něj se mi již dostalo pod kůži a co se musím ještě naučit.
A to je pro dnešek všechno. Mám ještě několik knih týkající se psaní a publikování, ke kterým jsem se zatím nedostal. Pokud bude zájem, tak je představím, až je přečtu.
Disclaimer: Ačkoliv autor píše několik blogů, považuje slovo bloger téměř za nadávku a v nadpisu tohoto příspěvku jej použil jen z donucení. Kdo ho tak nazve, ten se zlou se potáže, i kdyby to snad jen citoval z tiskové zprávy 8-)
Zrovna tu Sheridanovou jsem si chtěl koupit na Amazonu. Je tohle stejná knížka?
http://www.amazon.com/gp/reader/0761970266/
Jinak z mých zkušeností plyne, že když se v přeložené knize musím neustále vracet, je to kvůli špatnému překladu. Není to náhodou problém i zde? Radši si připlatím za originál, pokud to znamená snížení prahu šumu...
No já to vidím opačně. S psaním trochu zkušeností mám, začal jsem psát v roce 1970 (ano, před 38 lety) a pár let jsem strávil v redakci, i jako šéfredaktor jednoho technického časopisu. Bohužel, u nás se většinou nerozlišuje seriózní informace od PR článku a už vůbec nemluvím o tom, že téměř nikdo neumí napsat PR článek tak, aby obsahoval použitelné informace a přitom neurážel čtenáře reklamní prostitucí.
Je to přitom velmi jednoduché. Autor nesmí přestat myslet na čtenáře - kdo je a co chce. Jen hlupák si myslí, že čtenář chce zpravidla kupovat a když nechce, je to hovádko boží, které lze k nakupování přesvědčit. Člověk musí být opravdu velmi tupý, aby považoval internet jen za byznys. Přitom tomu, bohužel, často tak bývá. Patřím asi do kategorie lidí, které uráží, když si někdo myslí, že jsem také takový. Nesnáším reklamu, vědom si pravidla "kdo si nechá něco vnutit, nepotřebuje to". Internet je pro mě obrovskou knihovnou a nevyčerpatelným zdrojem informací. Bannery, blikačky a animace nekompromisně vypínám a podstatnou vlastností browseru je umět tenhle balast vypnout.
Po českém internetu se pohybuji poměrně málo. Ale i z toho mála je podle mého gusta příliš cítit náš postkomunismus, gründerský kapitalismus, pohrdání věděním a oslava dravosti bez skrupulí (čti chamtivosti, nenažranosti a lakoty). Marek Prokop: "Píšeme pro web" je asi to nejhorší, co jsem kdy četl.
[3] DoubleR, a co když vytváření toho dobrého zdroje informací taky něco stojí?
Třeba pro mě se teď příjem z reklamy stal de facto jediným zdrojem příjmů. Pokud by všichni čtenáři měli reklamu vypnutou a já nedostával výplatu, tak prostě celý ten krám zavřu, vrátím se k programování, které mi tak jako tak vynese víc a v češtině nic podobného vycházet nebude.
Myslím, že to vidíte nejen opačně, ale místy také velmi neprakticky.
Neprakticky? Nemyslím. Zkuste aspoň na moment připustit, že samotný fakt, že vstupuji na Vaše stránky neznamená, že musím patřit do cílové skupiny potenciálních zákazníků, ochotných nechat se oslovit Vámi zprostředkovanou reklamou. Přišel jsem si k Vám pro informace, pro nic víc. Mohu je najít, nebo také nemusím. Pokud usoudím, že Vaše stránky jsou pro mě cenným, vydatným a nepostradatelným zdrojem informací, podpořím Vás ve Vašich snahách. Abych to mohl udělat, je nezbytné, abyste mi poskytl možnost učinit tak vědomě a dobrovolně.
Problém, o kterém píšu, je o (ne)násilnosti reklamy a o (ne)počítání s inteligencí čtenáře. Právě v tom český internet kulhá. Chtěl jsem vypíchnout rozdíly mezi např. americkými a britskými stránkami a strankami u nás nebo v Rusku. Tyto rozdíly přímo bijí do očí, ale u nás je vnímá málokdo a nemusí přitom jít zrovna o poměr mezi plochou, zabíranou reklamou a plochou, nesoucí to, proč čtenář přišel - informaci. Jde to i bez křiklavých bannerů a hnusných blikaček. Mistr dokáže i mě podat reklamu tak, že si ji rád přečtu. Stránka coby dialog mezi inteligentním tvůrcem a inteligentním čtenářem může být příjemná i s reklamou. A o tom to je...
[3] DoubleR - Adblock je jistě užitečný. Leč existují weby, kde jej mám vypnutý právě z toho důvodu, že chci, aby ony weby - živé jen z reklamy - existovaly i nadále. Reklama násilná mne obtěžuje, kontextovou naopak vítám, protože nabízí něco, oč mám zájem. Toliko můj názor.
"Píšeme pro web" od Marka Prokopa je pro mne studnicí zajímavých postřehů a nápadů. Pokud se jedná o to nejhorší, co jste kdy četl, vězte, existují hlubší "žumpy" ;-), kterými jsem se zrakem probrodil. Rád se dozvím o lepších zdrojích, které Markův čtivý počin převýší - podělíte se o ně?
Ano, koukám, že si rozumíme. I já to dělám stejně, tu a tam i prokliknu banner, abych vlastníkovi stránek pootočil s počítadlem... A s těmi "hlubšími žumpami" naprosto souhlasím. Přesto mi dovolte opačný pohled - ona redaktořina je o redigování a ne o reklamě. Vzpomínám si, že tohle byl v naší redakci evergreen, protože ředitel nakladatelství ode mě očekával, že budu nadšeným copywriterem, inzertním manažerem a šéfredaktorem v jedné osobě. Já mu nesedl, protože jsem jen nadšeně redigoval, ale když jsem měl na veletrzích prodávat reklamu nebo dávat "duši" bezduchým PR článkům, nadával jsem jako topič na Queen Mary.
Bohužel se stále spoustě lidí tyhle pojmy pletou. Podívejte se na články na českých webech - často je to amatérská slátanina na úrovni slohového cvičení ze 7. třídy, všude newspeak ("zmrdispeak"), ale žádné odborné jádro a to vše oblepeno reklamou. Je to plné pravopisných chyb, neučesané, naprosto nečtivé, text neplyne a musíte se tu a tam i vracet. Obraty jako "cena již od..." nebo "nejlepší ve své třídě", "srovnávací testy" jsou často blbější, než TV reklama na Vizír. Ne všichni slyší na to, co povídá Horst Fuchs. Proto mě tak mrzí, když vidím, co si třeba Marek Prokop představuje pod pojmem "psaní pro web". Všechno mi to nějak smrdí glajchšaltováním a házením čtenářů do jednoho mainstreamového pytle, ale reklama je taková. Netřeba chodit daleko, stačí se podívat na Roota. Ubohost Živě.cz, Lupa.cz, Digitálně.cz. atd. Lze vyjmenovat desítky serverů, které viditelně upadají právě díky neumu redaktorů, potažmo díky neuvědomování si, že redaktořina je o redigování a ne o reklamě.
Marně přemýšlím o něčem dobrém z českých luhů a hájů. Negativní příklady jsem uvedl, pozitivní nevidím, takže se mi akorát povedlo čtenáře přesvědčit o tom, že jsem nerudný dědek, kterému chybí argumenty. No, i to se stává...
[5] "Právě v tom český internet kulhá."
Mám z toho pocit, jako byste věděl o nějakém skutečně funkčním řešení, které jsme my méně prozřelí dosud neobjevili. Mohl bych poprosit o nějaké příklady, kde se to skutečně dělá správně a kam jste již jsa potěšen poslal své peníze?
[7] DoubleR - Obávám se, že právě onen střední proud je nejsilnější a přináší největší finanční přínosy. A cestou nejmenšího odporu jde i reklama... Debatní kroužek intelektuálů s IQ nad 160 je jistě krásná myšlenka (byť bych se do něj nedostal 87), ale... Až se změní konzumenti reklamy, změní se i reklama samotná - copak Vy byste měnil něco, co dosud více než uspokojivě funguje? A do té doby se budeme setkávat nejen se vzpomínaným Horstem Fuchsem.
A že jste možná "nerudný dědek" bez argumentů? Tak to jste na tom ještě skvěle... Ale co já, Brbla, a ještě psán s velkým B 87D
Pan Hassman tu otevřel velmi zajímavé téma, ve kterém, coby začínající OSVČ, hledá inspiraci. A já mu to kazím, že se nestydím... Asi budu otravný, když stále, znovu, zase a furt opakuji věc, kterou on dobře ví, totiž že:
1. nejdřív musíte psát
2. pak musíte psát dobře
3. pak musíte psát zatraceně dobře
4. a pak teprve můžete začít uvažovat o tom, že začnete psát komerčně
Sekvence jest dána a je závazná. Sám mám pocit, že jsem nedospěl ani do bodu 3, proto spíš, než píšu, raději kreslím a počítám...
Je-li řeč ausgerechnet o psaní pro peníze, lze u většiny autorů implicitně předpokládat splnění 3 předcházejících předpokladů? Obávám se, že nikoli. Tím se netrefuji do nikoho konkrétního, jen konstatuji, na kterou že nohu to český internet kulhá...
Jinými slovy tu říkám, že špatně dělané komerce je na českém internetu víc, než zdrávo. A méně bývá občas více, že ano?
Byl bych moc kousavý, kdybych se zeptal, co si představujete pod pojmem "redaktor"? Předesílám, že fakultu žurnalistiky jsem nestudoval (ještě to tak), ale obyčejnou pražskou techniku. A ptám se proto, že mám dojem, jakoby tu docházelo k matení pojmů a kdybych byl hnidopich, našel bych i malý zárodek blbé nálady, což bych opravdu, ale opravdu nerad.
[10] "coby začínající OSVČ, hledá inspiraci"
Jen to ne, to je asi to poslední, co bych teď ještě potřeboval 8-)
Každopádně jste se vyhnul odpovědi na mou otázku.
"co si představujete pod pojmem "redaktor""
V tomhle případě ten, kdo se stará o náplň a běh http://zdrojak.root.cz/
[11] Jasně, zdroják je fajn a dělaný dobře. Nějaký obolus Vám tam snad přikliknu také. Jinak docela dobře to dělá Laco Bodnár na distrowatch.com a doufám, že jsem mu nějaký penízek přiklikal. Omlouvám se, že jsem tohle neuvedl v předchozí replice.
[12] Přesně vystiženo, o tom jsem se snažil psát.
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 24 630×
Přečteno 24 169×
Přečteno 20 834×
Přečteno 19 910×
Přečteno 19 849×