Pohádka o Softwarovi

11. 8. 2013 13:10 Pavel Chalupa

Pan Software byl zralý otec rodiny. Byl úspěšný podnikatel, měl šťastné GNU/GPL manželství a několik BSD dětí, se kterými si sousedovic uzavřené děti dělaly co chtěly. Jednu vadu na kráse to však mělo.

Celé městečko Softwarov bylo plné lidí s nadváhou. Pan Software se svou rodinou sice měl nadváhu nejmenší ze všech sousedů, ale přesto ji měl. I jeho děti měly nadváhu a mohly by s klidem bojovat v těžké váhové kategorii. Ale proti teroru sousedovic uzavřených silně obézních dětí neměly šanci.

Jednoho dne se tatínek rozhodl, že svoje děti zoptimalizuje a zeštíhlí, aby těm sousedovic spratkům alespoň mohly utéct. Byly to přeci děti pana Softwara a ten vždy dbal na správnou výchovu a nenechá svoje BSD děti jen tak někomu napospas. Rozhodl se, že už nechce, aby jeho děti trpěly a proto se přestěhoval. V novém městě dětem změnil identitu na GPL, aby už jeho dětem zadarmo všichni všechno jen nebrali, zvláště ty sousedovic uzavřené děti, které jsou i v novém bydlišti.

Tatínek Software přesto nebyl s výchovou svých dětí úplně spokojen. Tatínek měl svou práci rád a možná proto, že ji dělal poctivě, těžko se uživil. Rozhodl se, že bude ještě poctivěji dřít a dopřeje svým dětem opravdu rychlé auto. Protože v Softwarově všechno funguje lépe, když je software rychlejší, bude i auto rychlejší. Tatínek neměl na nové auto a musel se spokojit se starším. Tatínek tedy vzal GPL Software a aby autu odlehčil, vzal i odlehčený software, aby auto jelo rychleji. I když to byl odlehčený software, nastartování auta trvalo půl minuty. Tatínek se naštval a řekl si, že s tím musí jít něco udělat.

S hardwarem v autě nešlo nic dělat. Při startování auta to prostě nedalo víc než 20MB/s. Inu, řekl si tatínek, aby moje děti těm sousedovic zmetkům ujely, nemůžou čekat půl minuty, než jim nastartuje auto. Ale co s tím? Žádný dnešní GPL Software to neumí.

Tatínek to však nevzdal. Řekl si: musím ten systém nacpat do 20MB. Rok se v tom tatínek Software hrabal a skládal již hotové GPL kódy, aby se těch pár ikonek, ovládání myši a klávesnice a zobrazování na monitoru vešlo do 20MB. Když to měl tatínek hotové, zjistil, že mu ještě 10MB zbylo a jeho systém opravdu nastartuje do jedné sekundy. Když se tatínek ohlédl rok zpátky a vzpomněl si, čemu i on sám před rokem říkal odlehčený software, musel se zasmát. Start 30 sekund krát 20MB, to je 600MB. Protože však tatínek nechtěl, aby jeho software mohly používat ti sousedovic uzavření grázlové, rozhodl se, že systém ve svém autě nikdy nezveřejní.

Bohužel tatínkovy schopnosti jsou na trhu práce nepotřebné, protože by mohly zničit trh s novými auty a to nikdo nechce. Protože tatínka tahle práce dříve bavila, nechal si ji jako koníčka. Rozhodl se totiž živit úplně něčím jiným, tedy jinou prací, kde se nebude muset tvářit, že odvedl dobrou práci jako pan Software. Už se totiž nemohl ve svém svědomí smířit s tím, že by se mezi lidmi představoval a zařazoval mezi odborníky na software, kteří pro zobrazení pár ikon na ploše používají název odlehčený desktop a potřebují k tomu při startu přečíst 300–600MB.

A od té doby, co pan Software změnil práci, žil si se svojí rodinou spokojeně. Obklopen starou elektronikou, do které pan Software udělal svoje úpravy. Z okna se pak vždy pousmíval, když viděl svoje uzavřené sousedy jak startují svoje nová uzavřená auta a čekají a čekají… než jejich uzavřený systém nastartuje.

A děti? Ty už odrostly, ale vždycky se vracejí k panu Softwarovi pro radu. Jejich vrstevníci jim závidí jejich klid a že se se svojí elektronikou nemusí rozčilovat a diví se čím to je.

Sdílet