[29] Pazourek je krehky, pro neopatrnem zachazeni se ostri zlomi. Sekerou z oceli/bronzi apod je mozne zachazet hodne neopatrne, a maximalne je nutne ji trochu priostrit. Pokud navic omylem pazourkem prasitme do kamene, uplne se znici, kovova sekera bude mit jenom zub, ktery funkci sice trochu zhorsi, ale pouze minimalne. Kovovou sekeru je take mozne pouzivat jako kladivo, pacidlo, nebo klin (velmi dulezite a uzitecne). Dale je kovova sekera snadneji nahraditelna, protoze po rozvoji technologie zpracovani kovu je mozne ji vyrobit temer kdekoliv a ve velkem mnozstvi - tj. po zvladnuti technologie je mozne vyrabet kovove sekerky "jako na bezicim pasu". Naproti tomu nalezist pazourku je malo a jejich opracovavani je velmi narocne jak casove, tak z hlediska zkusenosti a schopnosti vyrobce.
Navic nepovedene kovove vyrobky je mozne znovu roztavit a "opravit" (nebo jenom vyklepat) - rozbity pazourkovy nastroj se opravit neda.
Kovove nastroje jsou proste radove praktictejsi nez pazourkove, protoze maji celou radu vlastnosti, ktere jsou lepsi, kdezto pazourek je pouze ostrejsi a odolnejsi ke korozi.
Srovnani s vitezstvim "objektivne horsich technologii" (ehm) v moderni dobe je uplne mimo.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 292×
Přečteno 89 765×
Přečteno 73 162×
Přečteno 58 109×
Přečteno 54 435×