Jsem zvědavý člověk, mám rád inovace, rád si hraju a experimentuju – i proto používám už řadu let linux jako desktopový systém. Asi před rokem nastala u mě změna – místo abych se těšil na nová vydní distribuce jsem se jich začal bát! A nevím, jestli je to tím, že zvolna stárnu a stávám se nepřizpůsobivým občanem nebo to není mnou, ale vývojem linuxu. A čeho se bojím? Jednoduše toho, že co mi dříve fungovalo už fungovat nebude, že inovace v desktopu se mi nebudou líbit a možnosti ke změně budou omezené, že mi můj notebook vydrží kratší dobu v provozu…
Tak například: Dlouho jsem odkládal instalaci Ubuntu 11.04 – vím, že rozumné je používat LTS verzi, zejména na pracovním počítači, ale jsem prostě zvědavý, jak jsem psal na začátku. Už během instalace jsem se začal rozčilovat, konfigurátor disku mi nedal možnost připojit další oddíl pod mým názvem a na mnou zvoleném místě, zdepresivněl jsem, když mi pak systém špatně nadetekoval grafickou kartu Intel GMA 3150 a nabídl mi nepoužitelně nízká rozlišení. Přihoršilo se mi, když mi nešla zprovoznit wifi Broadcom. Nasr**al jsem se, když jsem nemohl nainstalovat svůj oblíbený správce e-knih Callibre. Zjistil jsem, že všechny mé problémy jsou známé bugy (půl roku po vydání stále přetrvávají). Tohle všechno přeci v minulé verzi fungovalo! Nakonec jsem vše dodatečně vyřešil, ovšem kromě grafiky.
Asi by někdo řekl: „To máš za to, že používáš Ubuntu a ještě poslední vydání!“ Jenže já jsem na něj zvyklý a navíc špatnou detekci mé grafiky trpí i poslední Fedora a Mandriva. A já se bojím, že už to nikdo neopraví, já budu odkázaný s hardwarem, který zpočátku běžel jeko hodinky na stárnoucí a časem nepodporovaná vydání.
Další mé obavy plynou z vývoje desktopového prostředí. Jsem zvyklý na klasiku – menu s aplikacemi a plochu, kterou si upravím po svém, maximálně přidám dolů dock. Podle mě je to pro klasický desktop s nedotykovou obrazovkou a myší optimální řešení.
S příchodem netbooků s malou obrazovkou se začaly rojit nejůznější launchery (v linuxu např. Xandros na Asus EEE nebo Ubuntu Netbook Remix). Podobná udělátka přináší dotyková zařízení (smartphone, talbety). Na netbooku i na mém Androidu to beru a jsem za to rád, ale proč proboha musím s něčím takovým pracovat na desktopu? Bez ovládání prsty a na velké obrazovce je to pomalé, nepřehledné a otravné!
A skoro není úniku, launcherománie jde napříč distribucemi i grafickými prostředími. Pokud jde o snahu, aby byl systém user-friendly i pro „dotykáče“, pak bych uvítal možnost v nastavení (nebo alespo%n v nějakém konfiguráku) LAUNCHER ON / OFF, jak to měl zmiňovaný Xandros a jak to bude zřejmě mít Windows 8.
A co se týče výdrže notebooku, určitě to není stárnoucí baterií:-) Hodně se o tomto jevu píše v souvislosti s Intel Sandy Bridge ale já to pozoruju i na Core 2 Duo. Jistě že se dá šetřit zredukováním spuštěných procesů, nastavením prostředí atd, alejsou to záplaty, vedoucí ke kompromisům..
Takže se ptám (asi řečnická otázka), proč se plýtvá zdroji, časem programátorů a nervy uživatelů linuxu na výrobu launcherů, které nejsou ergonomické, estetické a hlavně praktické? Proč se místo toho vývojáři nesoustředí na dotažení nově vydávaných distribucí a na nižší spotřebu? Přestal bych se bát, kdybych dostal odpověď, která nebude vysvětlovat, proč to nejde, ale dozvím se z ní, kdy to bude. Kdyby bylo třeba na tyto problémy založit fond, rád přispěju.
Taky mám pocit, že u linuxového desktopu se stále více preferuje honba za "wow efektem" na úkor stability, přestože dle mého skromného názoru je pro většinu koncových uživatelů stabilita na prvním místě. Je to velká škoda a odrazuje to od GNU/Linuxu nejenom nováčky, ale i jeho dlouholeté uživatele.
Zatím uživatelům doporučuji před jakýmkoliv upgradem vyzkoušet live CD nové verze a důkladně otestovat, že všechno funguje, a kdyžtak s upgradem počkat.
Na stranu druhou, výrazů jako "plýtvat zdroji" bych se vyvaroval. FOSS je o dobrovolné spolupráci, tudíž předpokládám, že když někdo na něčem ve FOSS pracuje, dělá to, protože chce, resp. protože mu to přináší užitek. Neodsuzoval bych tuto jeho volbu výrazem "plýtvání" jen proto, že já osobně bych byl raději, kdyby pracoval na něčem, co přináší užitek mně.
Pokud bude existovat nějaký podobný fond, popřípadě nějaká aktivita směřující ke stabilizaci linuxového desktopu, dejte (mi) vědět. Určitě zvážím přispění či participaci.
To je tak těžké prostě zvolit distribuci a prostředí, kde podobné pitomosti nejsou?
Používám aktuální verzi OpenSUSE - 11.4 a s ničím takovým se potýkat nemusím. KDE4 už funguje velmi dobře a během chvíle si jej člověk nastaví přesně jak potřebuje.
Také mě štve ta dnešní móda šílených kreací v GUI zaměřená ani nevím na koho - snad na nějaké retardované...Ale nikdo vás naštěstí nenutí ty hnusy používat, je to jen na vás...
Příště raději napište "Quo vadis Ubuntu" a netahejte do toho Linux.
Obdobný problém jsem řešil před dvěma lety. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že závěr vyplývající z článku (či "Priority), jsou nářkem uživatele pravděpodobně jedné konkrétní distribuce :-). Bohudík používání GNU/Linuxu znamená svobodu, kterou si možná běžný uživatel ani neuvědomí.
Trvalo mi dlouho, než jsem k tomuto poznání dospěl - Ubuntu jsem provozoval od verze 4.10 (t.j. od r. 2004) do 9.10 (před tím jsem měl Mandrake). Zpětně můžu říci, že tak do 7. verze mělo vzestupnou tendenci, pak to s ním začalo jít s kopce. Poslední, co se mi hřálo na harddisku byla 9.10, s kterou měl můj stařičký počítač již značné problémy a začal být pomalejší než s XP. Záležitost jsem kupodivu vyřešil změnou distribuce. V současné době mám na svých dvou PC a na NTB Arch a nemůžu si ho vynachválit. Nečekám každý púlrok na novou verzi distribuce, nemusím pravidelně přeinstalovávat a třást se, co se při tom zase zvrtne, co se mi bude snažit Canonical podstrčit a co mi zase s novou verzí přestane fungovat. Jak jsem systém nastavil, tak jede. I moje duše hračičky si přijde na své při rolling updatech a za ty dva roky, co ho používám, můžu zodpovědně prohlásit, že jde o distro stabilnější, rychlejší a flexibilnější, než to předchozí. Moje obavy z různých černých scénářů popisovaných v některých diskuzích (arch je složitý, aktualizace znefukční systém, závislosti udělají nepořádek, programy z AURu jsou zlo, atd.) se rozhodně nenaplnily a nic podobného jsem za ty 2 roky neřešil.
Právě tak jsem kdysi měl problém při příchodu KDE4. Před tím jsem byl zastáncem a uživatelem KDE, se čtyřkou jsem přemigroval na GNOME. A obdobně nyní s příchodem GNOME3, jsem kupodivu velmi snadno (stačilo jen, zbavit se na chvíli obvyklé pohodlnosti) přemigroval na XFCE4. Velmi příjemné, rychlé a flexibilní prostředí, které šlo relativně snadno nastavit tak, že vizuálně je k nerozeznání od GNOME2. Až jsem se divil, že jsem ho nezačal používat už dřív.
Tím vším chci říci, že jsem rád, že je to tak je. Každému se líbí něco jiného a svobodný software poskytuje možnost volby. Od widlí jsem kdysi utekl, protože jsem ji tam neměl. Obdobně jsem opustil i Ubuntu, protože v mých očích poněkud "zwidlovatělo". Na druhou stranu to jistě někomu vyhovuje. Pros sebe jsem si ale našel prostředí i distribuci, která mi požadovanou volnost, resp. svobodu dala. Nějaký "wow efekt" mi je naprosto ukradený a výše vedené stesky mne netíží. Je jenom dobře že vývoj svobodného softwaru je takový, jaký je. Jde přeci o záruku rozvoje a ne o plýtvání zdroji. Více projektů , pominu-li možnost výběru, přináší větší pravděpodobnost vzniku něčeho nového (Stallmanova katedrála versus tržiště).
A jen pozámka nakonec - článek by se měl jmenovat "Bojím se vývoje Ubuntu a některých desktopových prostředí" a ne "Quo vadis, linux?". Tohle má totiž s linuxem společného málo.
Tak to vezmu postupně: Quo vadis Ubuntu je dnes asi nejpřípadnější, zahrnuje diskuzi snad nad všemi problémy v textu (prostředí, stabilita, chyby v nových verzích). Ale kdyby šlo jen o Ubuntu, řekl bych si "velká škoda", ale strach bych neměl. Pokud vím, tak problémy se spotřebou se týkají jádra, ne distribuce.
Samotné launchery by mě tolik netrápily, pokud budu mít možnost volby, která je na linuxových distribucích tak důležitá a přitažlivá. Místo toho to začíná být trochu slalom - jestliže se chci launcheru vyhnout, nestačí zvolit jen distribuci, ale i grafické prostředí (OpenSUSE s KDE ano, ale s GNOME3 ne, Mandriva s KDE ne...). K tomu si dovolím citovat ze zprávičky, která mi mluví z duše: Linus Torvalds v jedné konverzaci na Google+ napsal, že by byl rád, kdyby vznikl fork Gnome 2. „Teď používám Xfce. Proti Gnome 2 je to krok zpět, ale je to mnohem lepší než Gnome 3,“ napsal rozhořčeně Linus.
"Plýtvání zdroji" mělo být v uvozovkách, svobodnou volbu vývojářů samozřejmě ctím. Na druhou stranu vývoj open source není džungle. Chápu, že je zábavnější vyvíjet nové prvky grafického prostředí než opravovat chyby. Možná by se ten fond hodil, každý kdo by něco přispěl by mohl rozhodnout, na co ty peníze dá. Byl bych zvědavý, kolik by dostal ten, kdo vyvíjí nový launcher a ten, kdo by snížil spotřebu jádra.
Vím, že možnosti výběru distribuce jsou obrovské a problém s launchery je dnes minoritní, zajímá mě ale trend vývoje inovací a trend práce na opravování chyb.
Taky jsem verzi 9.10 pouzival jako posledni. Pote jsem presel na Linux Mint, ktery je postaveny na Ubuntu (podpora Ubuntu fora a aplikaci, vcetne PPA), ale odladenejsi, nabizi lepsi nastroje a hlavne ... chvile napeti ... stale pouziva GNOME 2.3. Pouzivam ho i na netbooku a s LXDE nebo Openboxem mi baterka vydrzi dele nez s Wind'ohs. Co se tyce netbookovych distribuci a launcheru, tak mi vsechny do jednoho pripadaji dementni, neergonomicke, zbytecne zabirajici misto na obrazovce a nehodici se. Naopak se mi kupodivu velmi libi MeeGo pro Atomy. Velmi rychle a pohodlne.
Taky momentálně jedu na MINTu a zatím klepu na čelo-dřevo, tedy pravda jejich default desktop používá moje žena, Já se nějak neumím odtrhnout od naučené kombinace openbox+lxpanel.
Spotřeba Linuxu (jádra) je momentálně velký téma. Asi jako druhá míza u ženských/chlapů, tu taky můžete řešit/neřešit různě. Bylo by fajn, když by se už něco zásadního stalo... třeba nějaký nový Linus začne dělat nové jádro (nebo spíš novou větev), postavené na starém 2.6.34 ;-)
[2]: Ako vidis, netyka sa to len Ubuntu, takze titulok je spravny :)
Ja som s verziou 11.4. presiel na XFCE a som spokojny. Ale tiez mam podobne problemy, Ubuntu mi hlasi, ze moja nVidia nema 3D akceleraciu a odmietlo kvoli tomu spustit Unity. A stale mi to hlasi, aj napriek tomu, ze glxgears idu a vlastne nie je ziaden problem.
Stárnete. Tím to je. Už Vás nebaví se v tom furt hrabat, chcete přijít k počítači, zapnout ho a fungovat. Máte méně volného času a musíte si vybírat jak jej strávíte. Je to normální stav. Jsem na tom úplně stejně ale neřeším to. Jedu na Ubuntu 10.04, ve vrituálu zkouším 11.10 případně Xubuntu a spol. Není důvod měnit distribuci.
Unity jsem ze začátku taky moc nemusel, ale jak tak sleduji vývoj 11.10, bude to bomba. Styl práce je trochu jiný, než u klasického gnome, ale není problém si zvyknout. Začíná se mi to velice líbit a nevím jestli vydržím do další LTS. Ovládání mi přijde takové čistčí a příjemnější. No uvidíme.
Odlehčené desktopové prostředí používat naštěstí můžu, ale rád bych si ho zvolil z jiných důvodů, například menšího výkonu stroje, pak je to pro mě praktické a v pořádku.
Je zajímavé, jak se diskuze začala točit kolem používaných distribucí, přitom jsem se snažil v textu (doplněného grafikou) ventilovat, že jde o jevy napříč řadou distribucí i desktopovými prostředími. Znovu říkám, že bych nechal launchery napokoji, kdybych neměl problém s instalací hardware a se spotřebou. Myslím, že mě ještě neomrzelo se v tom vrtat, ale záchvat beznaděje dostávám tehdy, když něco fungovalo a v nové verzi systému to už nefunguje nebo běhá hůř. Znovu upozorňuju, že i když je to nejvíce diskutované ve snižující se kvalitě Ubuntu, žádný ze tří problémů zmiňovaných v článku přímo s Ubuntu nesouvisí (grafické karty Intel, launchery kam se podíváš a nárůst spotřeby).
Co teď dělám je poctivé zkoušení distribucí, které jsem ještě nezkusil nebo na které jsem nějakou dobu zapomněl. Ten počítač prostě rozchodit potřebuju, na notebooku pracovat chci aniž bych se rozptyloval základním ovládáním desktopu... Díky za vaše názory a postřehy, třeba ještě nějaké přibudou, kritice svých postojů se nebráním, jinak bych sem nepsal:-)
to 5:
to je sice všechno fajn, ale teď si spočítej, kolik jsi těmi změnami ztratil času (resp. nevydělal peněz).
Zatím se držím LTS a po cca 2 letech s gnome jsem se vrátil k KDE. Ale až tahle verze zastará, tak asi půjdou zpátky widle a linux do vmwaru.
PS: na 2. noťasu mám WinXP nainstalované v prosinci 2006 a dodnes jedou perfektně. Kolik jsem mezitím otočil distribucí linuxu už ani neumím spočítat...
a už mě to neustálé řešení problémů - proč zase přestalo fungovat něco co spolehlivě chodilo začíná pěkně sr.
Nemyslím si, že je to tím, že stárneš, spíš bych se klonil k upadající kvalitě práce distributorů, která je IMHO dána rostoucím počtem balíčků o než se musí starat. To že se ti nelíbí ty módní launchery (které taky nemusím) můžeš lehce vyřešit instalací některého z "klasických" desktopů jako je třeba XFCE nebo LXDE, problémy s hardwarem můžeš relativně snadno vyřešit vlastnoručně nastaveným a zkompilovaným jádrem, ale na čím dál častěji selhávající lidský faktor při vytváření balíčků si asi nezbude než zvyknout. A myslím, že bude ještě daleko hůř. Naposledy jsem někomu Linux doporučil v roce 2008 a bylo to takové fiasko, že od té doby od něj potenciální zájemce spíš odrazuji...
Instalování a ladění linuxu opravdu není efektivní a výdělečné, ale je to do jisté míry koníček - DO JISTÉ MÍRY.
Pokud někomu doporučím linux a sám mu ho jako desktopový systém instaluju, vše vyladím a pak zakážu veškeré aktualizace. Bezpečnostní riziko je menší než připravidelném aktualizování Win XP včetně antiviru Instalace pak drží řadu let celkem bez problémů, nedegeneruje, nezpomaluje se. Je to řešení, které pro domácí potřeby podle mě postačuje a kašle na nová distra. Mě to samozřejmě nevyhovuje, protože stále je co zlepšovat a do nedávna jsem naivně předpokládal, že každé distro je zase o kus lepší. Pravdou je, že v něčem lepší, v něčem ne, stále více rozumím konzervativnějšímu přístupu a využívání LTS verzí. Frustrace prostě momentálně převážila nad zvědavostí.
Zpátky k Widlím pro každodenní používání mě to netáhne, prostě jsem si odvykl. Také si nakonec myslím, že to nesouvisí se stárnutím, spíše jsem po letech nekritické zamilovanosti přešel k pragmatickému vztahu.
Jedná se skutečně o problém "napříč distribucemi", byť by se zcela jistě daly najít nějaké naprosto minoritní, bez dostupné češtiny, kterých se to netýká.
Trend je to obecný i v tom smyslu, že se neopravují chyby, často i přes několik verzí distribuce, a spíš se cpou nefunkční nebo polofunkční novinky. Na Ubuntu padající soundsystem (bug hlášený na fórech snad 4 - 5 let) - opravdu mě nebaví po každém videu restartovat počítač, protože přestane jít zvuk (a nemít Ubuntu jako jedno z mála dister nesvobodné ovladače pro můj ntb, tak už na něm dávno nebylo)-, Audacious2 místo klasického Audacious, přehrávající některé hudební soubory cca trojnásobnou rychlostí, nefunkční XMMS2 místo funkčního klasického XMMS (týká se i Debianu), atd.atd. Debian 6 jsem byl nucený poslat do dev null protože tam nešlo video na celou obrazovku (respektive pak jel obraz asi třetinovou rychlostí oproti zvuku) a ve všech přehrávačích všech zvukových souborů byly výpadky (asi jako když přeskakuje gramofonová deska, ale v nepravidelných odstupech a s nepravidelnou velikostí přeskočeného času) a reinstalovat Debian 5. Mandrivu jsem po experimentech tvůrců distribuce na konci minulého desetiletí vzdal a přešel na ten Debian 5. Od Fedory mě odradil kamarád, který z ní v té době utekl, také k Debianu.
Opravdu nevím o aktuálním linuxovém distru, které bych mohl s čistým svědomím doporučit začátečníkovi, zejména v defaultním nastavení po instalaci. Debian 5, když se doinstaluje LXDE a nastaví se defaultně start do něj, to se ještě tak doporučit dá (v Deb.6 "zapomenuli" dát do přihlašovací obrazovky dialog na start do jiného prostředí než gnome, musí se to složitě doinstalovávat, tudíž je to pro začátečníka bezcenné). A to ještě jsou problémy s instalací TeXu, protože jakýsi kutílek vložil do instalačních skriptů jeho balíků kód hlídající datum, takže je nutné přenastavit datum počítače před rok 2010, nainstalovat TeX a pak datum refrešovat (na což začátečník nemá šanci přijít a vyřešit to).
[21] TeX jedině přímo od zdroje: http://www.tug.org/texlive/acquire-netinstall.html, mají vlastní instalátor, který umí i aktualizovat. S distribučními balíky TeXu/LaTeXu jsem měl vždycky jenom potíže...
Jan Kulhánek pracuje jako psycholog a psychoterapeut, prací s počítači si přivydělával hlavně při studijích. Do světa Linuxu začal více pronikat asi před třemi lety (2007), kdy si nainstaloval Ubuntu jako druhý systém. U této distribuce už zůstal i když rád experimentuje a občas zkouší různé novinky. Je „běžný“ uživatel desktopu, od kterého chce, aby byl user-friendly pro každodenní použití. Občas si skládá muziku, dělá trochu grafiku hlavně pro různé webové projektíky, stříhá video. Počítače jsou dlouhodobým koníčkem.
Přečteno 30 369×
Přečteno 26 924×
Přečteno 26 653×
Přečteno 25 558×
Přečteno 24 178×