Sedíte v zlom vlaku (Linux & MS)

S tou rybou ve vodě si to pamatuju ještě z mých pokusů s Linuxem, ale po pár dnech mě ten pocit zase přešel a jal jsem se zkoušet Linux dál :) Nakonec jsem dopadl tak, že nejsem schopen pracovat s Windows a to jak na serveru tak na desktopu, a když už musím, tak jsem rád když se pak vrátím do svého OpenBoxu, kde když pohladím klávesnici, tak to bude reagovat přesně tak jak chci v během okamžiku.

Pravda. Je to tak. Skoda ze to MS vede tak jak to vede. Dokazu si predstavit mnohem lepsi Windows :<

Uz 3 roky si rikam, ze bych mohl svuj 7 let starej pocitac vymenit za neco novejsiho, ale diky nastrojum jako nLite a pozdeji Linuxu pro to nemam moc objektivnich duvodu...

nojo, jenze zatimco do windows vlaku nastoupi lide v oblecich, a damicky v hezkych kombine, posadi se a vezou si zadky, do linux vlaku nastupuji lidi s vytahanym trickem, notebooky, kabely a sroubovaky a celou cestu neco steluji a montuji. je jedno, ze jejich jizda je efektivnejsi nebo dokonce rychlejsi... je jedno, ze jedou zadarmo, musi stelovat. nekdo si proste radeji zaplati a veze si zadek. precejen - nebyt windows a macu, tak dnes neni pocitac v kazde domacnosti - a user friendly linux je "hudbou" soucasnosti a i dnes to precejen nekdy drhne...

jinak s hledanim odbc ve windows - staci nejaky manual. taky nebudu tvrdit, ze je linux zly a nepouzitelny protoze sem hledal hodinu *neco*...

LINUX JE SHIT! Kdo souhlasi, at mi neodpovida. Dekuji!

Z toho flame nebude :). U toho ODBC pobaví, že stačilo stisknout Start, Help and support, napsat ODBC, a autor měl vystaráno. Chápu, že v Linuxu nemá smysl se ani pokoušet používat nápovědu, protože typicky chybí, nebo je naprosto příšerná. Zkuste si v obdobě nápovědy Windows vyhledat change screen resolution, add user, share folder, boot log, format diskette, ODBC, a srovnejte výsledek s Windows.

man man a vis vsechno :)

nevim, jestli ma smyls "bojovat" za ten pravy system. K zivotu potrebuju oba, respektive vsechny. (Windows, Solaris, Linux - ruzne distribuce)
Myslim, ze lide, kteri pouzivaji jen jeden OS, prichazeji o spoustu neuveritelnych zazitku s tim druhym typem OS :)

Obavam se ze vase prestava je vic nez idealisticka. Lide kteri trolluji na nemoderovanych serverech (jako je Root.cz) jsou casto placeni PR agenturou. Takove firma dostane zakazku v radu milionu Kc aby sehnala x brigadniku (na tomto serveru vime zhruba o koho jde :-) ) a aby tato skupina sirila "pravdu" v diskuzich. V PR jsem (okrajove) pracoval a vim jaka spina se tam pouziva takze me zdejsi Trolly ani nijak neprekvapuji. Zkratka, cist nazory na serveru ktery nema propracovanou moderaci ani nema cenu, je to zaplevelene "prispevky" ktere by normalne napr. na Slashdot-u neslo ani precist (-1: Troll). Ostatne i tento clanek a diskuze pod nim potvrzuje vse co jsem napsal. Jen naivni clovek si muze myslet ze nejaky "fanousek" jineho OS muze byt tak fanaticky a mozkove-vymyty aby cele dny travil na serveru ktery se jmenuje root.cz (!) a tudyz se venuje prakticky VYLUCNE Linuxu. Vypada to sice zvenku jako nejaka "sekta" svedku Ballmerovych ale ve skutecnosti jde jen o penize :-D

Svedku Balmeruv, kdyz je ta napoveda windows tak dobra, kde se tam doctu neco o praci locales? V linuxu s nim umim pracovat snadno, vsechno zdokumentovano v manualovych strankach, ale ve windows jsem bezradny. Nevim ani, jak si prohlednout jejich seznam. Porad, jsi-li k necemu.

Upřímně: Nejdřív jsem kdysi dávno začínal na dual boot Windows/Linux. A zjistil jsem, že je to cesta do pekel. Jakmile na linuxu "něco nešlo" tak jsem se přepnul do Windows a vyřešil ve Windows.

V současné době mám jenom linux. Jsem lama a někdy mě fakt vytáčí, že prostě nemůžu něco řešit tak, jak jsem zvyklý. Poslední příklad za všechny: Koupil jsem si mp3 přehrávač, co umí přehrávat i videa. Ale ta videa chtějí převod do správného formátu. Ve windows ych hned věděl, jak na to. Ale v linuxu se zatím dokopávám k tomu, abych si přečetl manuál na ffmpeg :)

[7] Ba ne, Lael neni nikym placeny. On chodi na root.cz aby si odpocinul od frustrace, kterou mu poskytuji Windows a dalsi komercni produkty. Sam jsem slychaval spoustu takovych stiznosti od znamych, co programovali ve Windows. Kdyz jsem je presvedcoval, at to tedy nedelaji, ze by si usetrili hodne nervu, tak vetsinou rikali "kdyz ono je to tak dobre placene a zakaznik to chce". Zajimave bylo, ze od tech, co programovali v Linuxu, zadne stiznosti neprichazely..

[9] Jenze, narozdil od Windows si na to konvertovani napisete skript a pak uz je to vzdycky jen jeden jasny prikaz.

hmm, ve windows bych vedel jak na to. virtual dub, doctorx a spol.
hmm, pod windowsy bych vedel jak na to. kino, avidub a spol.
to je fakt hrozny rozdil. buuu. upim ze to neni stejne buu pomozte mi.
jasne, mate na mysli poradnejsi nastroje? no ty na winech taky asi taky chtely precist manual.

[9] Mrkněte se na HandBrake http://handbrake.fr Já ho používám na konverzi videa z DVD do SonyPSP.

11. 12. To nebylo "linux je špatný" to bylo "linux je jiný" a někdy mě to štve, zvlášť když neumím správně použít strýčka Google :) Na druhou stranu tohle na linuxu vítám, protože mě to aspoň učí použít mozek, když něco chci :)

Sice mozek ještě tak často nepoužívám, ale snad se to spraví. :) A ne, ani jsem nechtěl pomoct, já bych si asi poradil :)

[5]: A ted kdyz jsou ty windows tak nadherne, jednoduche a maji takovy perfektni help, kde ziskat informace, respective jak vyresit tohle:
mam anglicke windows (2K, XP, ...)
mam ceske locale (tj. datum, cas, mena, oddelovace radu cisel, ...)
nechi ceske razeni, tj. chci aby ch bylo jako dva znaky (c a h) a ne jeden znak (ch)
protoze pokud se mne tyto soubory zobrazi v nasledujich razeni:
...
cgraphbasedpro­tokoll.h
CIniReader.h
...dalsich 61 souboru c*.h
CWSTimeInfo.h
Defines.h
CHALContactles­sInterface.h
logdefines.h
...

tak se v tom nikdy nevyznam a spomaluje to mou praci na windows ..... :-(
Kde mam co poeditovat, stahnout, aplikovat patch, ... abych dosahl kyzeneho stavu ?!?!?

ad (3)

No nevím. Já si nemůžu pomoct, ale když jedu v Linuxovým vlaku, nepotřebuju ani šroubovák. Ale jak nasednu na Windows, potřebuju permanentně celou basu s nářadím a docela se držím, aby to neukončil kladivem :-D

Mám spíš jiný pocit, dneska každý koumes co nerozumí síťovým protokolům a nezna ani zaklady, tak instaluje linux a dokonce si mysli, ze navody ci fora z nej udelaji odbornika na sítě... Studium je jiz nebavi a proc by si nasli, jak funguji zaklady kdyz jsou ruzne how to - step by step? Ale aby toho nebylo malo neumi ani jazyk, tak hledaji vylucne ceske a nemuzou si precist ani dokumentaci :), A ze jsem takovych typku videl hodne.

Je dalsi skupina radoby odborniku, kteri se neptaji ale radi, to ze nic neumi jim nevadi. Maji sebevedomi,naucili se "zaklady" a nekdy ani to ne, ale jsou mistri sveta. Slovo linux pro mnohe jeste zni misteriozne, takze tihle lidi z toho tezi. Tato skupina je hodne siroka.

Linux a server to je bajecna kombinace, ale musi se to umet a clovek furt musi sledovat, co je noveho a hlavne rozumnet nejen linuxu ale i sitim obecne. Jinak je to jaderna bomba obsluhovana krovaky.

K desktopu. Linux na desktop pro sirsi verejnost zatim nepatri, a nebo patri, ale clovek se musi potykat s omezenim. (Aspon clovek zvykli na komercni aplikace na windows a vlastnici HW, co nefunguje na linuxu). On uz jenom rozchodit USB televizni kartu ci multifunkci Canon neumi kazdej. Nebo treba jak nahradit oblibene programy ci hry? Hry jsou v linuxu slabím odvarem tech wokenich. A pouzivat wine? Proc nepouzivat radsi rovnou windows?

Takze je sice pekny, ze tu nejaky vlak je, ale na desktopu ho stale pouziva par nadsencu a do IT spravy se cpe cim dal tim vic lam....

Takze ten blog je jen takovy povrchni vykrik :)

P.S. používat v dnešní době ODBC je docela hukot

[14] Co třeba nastavit US locale a k tomu české oddělovače, českou měnu atd? Ale moje doporučení je: zvykněte si na české řazení. Je to standard, a standardy se respektují ;)

[17] Tak jsem to taky nakonec vyresil, tj. misto nastaveni jednoho znaku pro razeni, jsem si natstavil anglicke locale (kvuli razeni) a vsechny dalsi veci (asi 30) jako mena, atd. jsem prestavil na ceske. Akorat mam problemy se skratkami mesicu, ale to vy mi urcite znovu poradite, jak na to :-)A jinak k tomu prikladu: no pokud by to byly 'ceske' dokumenty/zdrojaky, tak snad jo.Ale vzhledem k tomu, ze jsou to 'veci' od nasich zapadnejsich sousedu, tak to CHALContactles­sInterface.h opravdu znamena skratku: C(hip)HAL, takze ten znak CH tam nikde neni .... :-(

Jojo já do linuxovyho vlaku naskočil již před více než dvěma roky. Je pravda že začátky byly těžké a všechno nešlo na první pokus tak jak jsem by zvyklí na woknech, ale pár pročtení manuálů, diskuzí, návodů a ejhle vlak se rozjel a nabral na rychlosti. Dnes se považuju ze šťastného, spokojeného uživalete Linuxu a jen úsměvem komentuju problémy dnešních Windowsů.

Jéj, to zas bude flame :) Čo takto sa staviť, či prekonáme miestny rekord (234 príspevkov myslím)? Ale máš miestny troll LO začína byť nejaký lenivý a ospalý, takže asi nie :(

[20] flame to bude slabi, to co som napisal je len komentar skutocnosti
Preto si myslim ze ludia co si to precitaju len pokyvaju hlavou a povedia tak-tak (ako Axman 19).

Ludia sa zvyknu ozvat len ked nesuhlasia.
Inak stavka? Preco nie.

Já přešel na GNU/Linux kvůli několika velice špatným zkušenostem s Windows.

Ano, souhlas... kdysi v devadesátých letech jsem dělal podobné agitky pro muzikanty, že není třeba MAC, že to jde na Win, pomáhal s nastavením, psal návody... To byla taková ta veselá doba pirátských verzí, kdy málokdo z těch, co se mi ozývali, měli něco legálně, kdy jsme si vlastně ještě mysleli, že pirátění třeba spíš poškozuje MS, ale teprve časem jsme zjistili, jaká to byla chyba, že ho to naopak posiluje.
Každý les, který má být silný, by měl být multikulturní... Jenom tak nedopadne jako Tatry do zafoukání vichřice. Výsledkem dominance MS je pro mne v první řadě ta obrovská spousta spamu, kterou už mi nevyfiltrují ani žádné antispamy. Z kolika zavirovaných MS počítačů byla třeba moje e-mail adresa odeslána tam, kam neměla, nebo jsem z nich dostával spamy? Kolik Win-based PC je ovládáno v rámci nějakého Botu? Ty, které jsem odvirovával už ani nepočítám... I tohle - přestože denně pracuji s MS produkty jak na serverech, tak stanicích - byl jeden z mých důvodů, proč přejít na Linux, i když vím, že není dokonalý. Jeden z hlavních důvodů byla šance pomoci dostat procentuální rozložení blíž ke zdravému stavu (jasně, že moje přispění je malé, ale třeba nejsem sám). Důvody k přechodu byly tedy i pocitové (už jsem měl MS fakt dost i jejich obchodníků, kteří mi furt volají a nabízejí mi 10% slevu, i když kupuji MS licence převážně za spec. ceny, ale oni si to ani nejsou schopni správně zapamatovat). Dlouho jsem měl na zdi v kanceláři vedle slevového certifikátu Microsoftu podobnou ceduli s Tuxem, který mi přidělil slevu 100%.
Je podle mne zbytečné se hádat kvůli tomu, co je lepší. Pro většinu uživatelů je použitelný kterýkoliv z aktuálních systémů. Bylo by podle mne lepší se snažit pustit do arény více aktérů - ať již MacOS, Linux nebo něco jiného - a snížit procenta MS.

Jinak bych si celkem ale rád koupil několik programů, které nemají pro Linux 100% náhradu. Zejména jsou to grafické věci od Macromedia. Tam jsem žádný srovnatelný produkt nenašel (Flash, ale jsem maximálně spokojen s Dreamweaverem a podceňovaným Fireworksem, který je pro web v mých rukách ultrarychlý a ultraproduktivní. Provoz pod Wine to neřeší, škoda, že Macromedia nemá portované verze na Linux...

Ale celkově jsem docela spokojený linuxový uživatel.

[18] Tyhle místní nastavení jsou príma, hlavně XP nastavení pro "non-unicode tables". Některé programy (starší Accesy, Outlook,...) to potřebují mít nastaveno na češtinu, ale zase jiné programy nám zlobí při instalacích (instalujeme dálkově ze CCM serverů), pokud to není nastaveno na US. Takže před instalací pošleme instalační package, který to nastaví na US, pak pošleme package s instalačním programem, OnCommand klient to nainstaluje, po instalaci pošleme package, které to přenastaví zpátky na CZ/SK. Není to moc praktické, ale "we have to deal with it"... Takže bacha na US nastavení pro non-unicode, aby chodilo v CZ vše, jak má.

I já jsem ochutnal Linux a to v době, kdy vyšel v CPressu RedHat 5.1, teď mi až došlo, že slavím 10. let s Linuxem. Zpočátku jsem hodně nadával, protože něco rozeběhnout to byl skoro zázrak .... připojení k netu bylo mizerné, srozumitelné informace minimální, ale i tak se mi podařilo rozeběhnout Xka. To jsem začal skákat radostí! V dobách RedHatu 7.x to bylo mnohem lepší. Už bylo KDE dvojkové řady, mé PC nabralo na výkonu a už jsem se snažil všechno co jen šlo vytvářet na Linuxu ... ale pořád jsem byl nucen používat wokna. A dnes ? Dnes je to luxus, to čím prošel Linux za deset let je obdivuhodné, co všechno se dokázalo rozeběhnout, vytvořit, odladit ... prostě skvělá práce. Tempo s Windows se fakt asi nedá srovnat. Jen si srovnejte třeba MS Office 95 - 2003 a StarOfice tuším že 5.x - OpenOffice 2.4.1 Nebo Xserver z roku 95 a dnešní moderní Xserver zvládající 3D. Byly časy kdy i na Windowsech DirectX dělal pěknou paseku.

[18] Třídění je implementované v nějaké knihovně. Obecně může být celkem komplikované, takže opravdu nestačí změnit konfigurák :). Ale můžete si poskládat vlastní locale, a v něm zkombinovat české locale s americkým tříděním. Viz
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms776342(VS.85).aspx
a (přesunuto do dalšího příspěvku).

Řeknete mi, jak byste totéž udělal na unixech? Namátnou na Linux a Solarisu.

Druhý link:
http://www.microsoft.com/downloads/details.aspx?FamilyID=E4588C5E-8F21-45CC-B862-38DF8D9BD528&displaylang=en

[25] No, presne tuhle otazku sem cekal od sameho zacatku :-)
Na linuxu bych si otevrel (v jakemkoliv textovem editoru, nemusi to nutne byt vi :-) soubor /usr/share/i18n/lo­cales/cs_CZ a v sekci LC_COLLATE 'zakometoval' 3 radky zacinajici se symboly , a ktere jsou v definici razeni uvedeny za symbolem a pred symbolem <i>
Bohuzel (?!?) :-) na to neni zadne klikadlo, ale na druhou stranu, nez nekomu vysvetlovat, kde a jak kliknout, tak podle predchoziho 'navodu' to dokaze upravit (snad) kazdy
Jinak nektere distribuce maji toto primo uz predpripravene, jako locale cs_CZ@-ch

Toz tak .....

[26] Tak tento "Microsoft Locale Builder (Beta 2)" je bohuzel pouze pro windows (jeho)vista :-("This tool allows the user to create new and modify existing Microsoft Windows Vista locales with his or her own customized formats."Takze jak na to na Win2K nebo XP?

Moje začátky s Linuxem byly jiné. Kámoš mi jej donesl na šesti(!) CD Suse v.10 ať to zkusím. Tak jsem bez okolků zformátoval winy a nainstaloval jej, od té doby už mám win nanejvíš tak ve virtuálu kvůli testování APLIKACÍ. LÁSKA NA 1. POHLED ;-)

[27] Hmm, tak HTML mi sezralo cast odpovedi :-(
Takze znovu, radostneji, ...

[25] No, presne tuhle otazku sem cekal od sameho zacatku :-)
Na linuxu bych si otevrel (v jakemkoliv textovem editoru, nemusi to nutne byt vi :-) soubor /usr/share/i18n/lo­cales/cs_CZ a v sekci LC_COLLATE 'zakometoval' 3 radky zacinajici se symboly <C-H>,<C-h> a <c-h>, a ktere jsou v definici razeni uvedeny za symbolem <h> a pred symbolem <i>
Bohuzel (?!?) :-) na to neni zadne klikadlo, ale na druhou stranu, nez nekomu vysvetlovat, kde a jak kliknout, tak podle predchoziho 'navodu' to dokaze upravit (snad) kazdy
Jinak nektere distribuce maji toto primo uz predpripravene, jako locale cs_CZ@-ch

Toz tak .....

VAM TO JEBE?NA LINUX REAGUJEM AFEKTOVANE LEBO SA NECHCEM UCIT NOVE VECI?TO KTORY RETARD PISAL TEN CLANOK?TEDA RADSEJ SA OPYTAM.KTORY RETARD OPISAL TUTO FRAZU Z INYCH DISKUSII?TAK JA VAM TO TROCHU UJASNIM.TOTO JE LEN VASA FRAZA KTOROU SA SNAZITE NA KAZDOM DRUHOM FORE UTESOVAT.BEZNY CLOVEK K PC POUZIVA VELA PRIDAVNYCH ZARIADENI A CI UZ SPOMENIEM MOBILNE TELEFONY,KAME­RY,HUDOBNY HARDWARE-(KLAVESY,MIDI ZARIADENIA A INE),SPECIFICKE ZVUKOVE ALEBO GRAFICKE KARTY,...TAK TO JE VELKY PROBLEM CI UZ S OVLADACMI ALEBO S PROGRAMAMI.CLOVEK SI KUPI ZARIADENIE ZA NIEKOLKO TISIC KORUN A NEMOZE HO NAPLNO VYUZIT ALEBO ZABIJE NIEKOLKO HODIN CASU S NAJDENIM CI PISANIM DRIVEROV.NAHRADNE SOFTWARE NAPR. GNOKIA A INE SU POLOFUNKCNE.K TOMU SPOMENIEM ZE BEZNY ZAMESTNANY CLOVEK JE CO NAJRADSEJ KED MA Z KRKU INSTALACIE A RIESENIE PROBLEMOV A JE MU JEDNO CI HO ZA TO BUDETE NAZYVAT CLOVEKOM KTORY SA NECHCE UCIT.TO NENI O TOM.ROZUMNY CLOVEK RADSEJ VENUJE SVOJ CAS DO TOHO CO MU ZA TO STOJI.TAK VAM PRAJEM ABY STE ROZBEHALI PO ROKU LINUX SO VSETKYMI DRIVERMI A PROGRAMAMI KTORE NUTNE POTREBUJETE A POTOM HO NESTIHLI ANI PORIADNE VYUZIT.
NENI TO PLNOHODNOTNA NAHRADA.A ESTE POSLEDNA VEC.ALE VED CO TAM PO TOM.MAM MORE CASU A TAK MATE PRAVDU.KU KAZDEMU ZARIADENIU SI BUDEM OVLADACE A PROGRAMI PISAT SAM ABY SOM DOKAZAL ZE SA MI CHCE UCIT.HEH

CELKOVO NIC PROTI LINUXU.JE DOBRE ZE MS MA TAKU KONKURENCIU,LEN SA PRESTANTE VYVYSOVAT NAD UZIVATELMI MS A POVAZOVAT ICH ZA LUDI CO SA NAPRIKLAD NECHCU UCIT A PODOBNE VECI.JA SOM CHCEL LINUX,UCIL SOM SA V NOM A PRACOVAL ALE NEVYHOVALA MI KVALITA SKOR ZVUKOVEHO SOFTWARU,DRIVERY ALSA,JACK,MIDI,KOM­PATIBILITA.

S TYM VLAKOM SA MYLIS.DOKYM VY BUDETE V LINUXE ROBIT DRIVERY NA KOLESA VLAKU TAK WINDOWS UZ DAVNO BUDE O 10000KM PRED VAMI.POTOM ESTE POKIAL UROBITE KOMPILACIU MOTORA TAK WINDOWS VLAK PREJDE DALSICH 20000KM A POTOM UZ MOZE BYT AJ NA KOLAJI NESTABILNY ALE AJ TAK HO NEDOBEHNETE.

TO LEN PRE PRIKLAD TOHO ZE URAZAT DOKAZU AJ WINDOWSACI.PRES­TANTE S TYMI RECAMI.NEVIEM PRECO V KAZDOM LINUX CLANKU MUSI KTOSI NADAVAT NA WINDOWS LEN PRETO ZE POUZIVA LINUX.JA BY SOM TO NERIESIL,ALE UZ MA TO NASTVALO A TAK SOM TROCHU VYSVETLIL ZOPAR DOVODOV PRECO LINUX NEMA AZ TAKY USPECH AKO WIN AJ KED JE ZADARMO.

LINUX JE KRASNY,BEZ VIRO,BLBOSTI ALE PREDSA MI NEVYHOVUJE CO MA AJ MRZI.

31: kdybys neřval a psal bez CAPS, tak bych to třeba i četl ;)

[30] Proboha proč tak složitě a ještě to měníte i pro ostatní případné uživatele! Není jednodušší si do konfiguráku vašeho oblíbeného shellu napsat export LC_COLLATE=C?

tak jsem to přeci jen přečetl a dá se s hodně věci souhlasit :)

Linux je v určitém ohledu skvělý (zvláště na servery), ale desktop - to je bída....

Leda jen používat přesně těch pár věcí, které na tom fungují tak, že člověk nepotřebuje Windows :)

[21]Proč tolik křiku? Vždyť si můžeme pokecat i klidněji...

Ad odpor k novému: mezi mými klienty jsou samozřejmě i uživateé, kteří jsou někde nad padesátkou a posledních 7 let pracovali na XP. Zrovna mám u sebe jeden manažerský počítač, který chce uživatel z MS Vista na XP i za cenu práce s tím spojené - prostě si nezvykl na Vistu ani po 3 měsících. Už nechce nic nového. A není jediný. A na druhou stranu mám sedmdesátileté uživatele, kteří (třeba v medicíně) pracovali spíše se spec. programy než multimediálním PC, dal jsem jim domů Ubuntu počítače, zvykli si do druhého dne a vše chodí k jejich spokojenosti - nic jiného nepotřebují.
Psychologie uživatelů je nedílnou stránkou, kterou musí tvůrce OS zvažovat. U řady uživatelů mám spíše pozitivní reakce na obsluhu OpenOffice, zrovna dnes jsem u klientky vysvětloval Calc a převedl jí z trial verze Office2007 (=nový notebook s Vistama) na OpenOffice. Vypadala spokojeně, evidentně jí to přišlo blíž zvyklostem ze staršího Office, na kterém pracovala donedávna. U Office2007 jsme se dohodli, že zkusí trial a teprve potom rozhodneme, jestli koupíme licenci. Tak nekoupíme.

Drivery: ano, proč složitý výzkum, když by mohl výrobce dodat ovladače nebo alespoň uvolnit specifikaci pro blázny, kteří si to chtějí napsat. Naštěstí se to lepší. A lepší se i to, co je přímo podporováno.

Hudební hardware: používám profi karty RME. Jsou přímo podporovány. USB rychlé externí zvukovky? No mám mj. taky třeba Tapco LinkUSB (http://www.tapcoworld.com/). V Ubu nic neinstalujete. Prostě zapojíte do USB portu a hrajete.

Není ale přece cesta plivat okolo sebe. Spory o to, jestli je tenhle systém lepší nebo horší fakt nic neřeší. Windows jsou v poho, Linux je v poho, Mac je v poho. Každý je jiný - nejpodstatnější jsou ty věci, co užitečného na tom lidi udělají. A to je občas průser.

[35]sorry... to samozřejmě patřilo [31]

[31] hej kamo, klud. Pocitaj do desat a skus si vypnut CAPS LOCK klaves. To je ta o 2 rady vyssie a vlavo od Win klavesy.

[27] Super, to by byl Linux. A Solaris? A když jsme u toho, třídíte japonštinu a další exotické jazyky také pomocí konfiguráků? To asi nebude nic moc.

XP nepodporují custom locales. Samozřejmě si v aplikaci můžete implementovat libovolné třídění, nebo se ve věci dále rýpat. Ale jak jsem říkal, národní třídění je standard, a ten je třeba respektovat ;)

tak jsem to přeci jen přečetl a dá se s hodně věci souhlasit :)

ale windows na desktop - to je bida, windows jsou velmi zaostale, jeho uzivatele jsou na to zvykli a nevnimaji to, ale je to tak

Windows si nedokazaly poradit dobre s lokalizaci a dnes se v nich pouzivaji tri ruzna kodovani cestiny soucasne.

Windows maji primitvini staticke GUI, ktere se numi prizpusobit modernimu hardware, jako treba obrazovky s vysokym rozlisenim nebo malym obrazovym bodem. Dnes tak uprostred obrovskeho LCD mame titerne nahustene dialogove okno, kde v dlouhem seznamu jsou videt jen dve polozky a text u nich konci nezobrazitelne "za rohem". Tento dialog nejde zvetsit. Pri pokusu o zveteseni pisma, aby bylo na obrazovkach s vysokym DPI videt se rozpada layout aplikaci, takze si ho clovek zase radsi zmensi. Proto win uzivatele preferuji obrazovky s nizkym DPI, aby ten text ve windows videli. To je pritom naprosto zcestne a nelogicke, podobne jako chtit tiskarnu s 150 dpi, protoze na tech leserovkach s 600 dpi je text moc malicky.

A tak by se dalo pokracovat, ale je to zbytecne. Uzivatele pokrocilych systemu to znaji a zatvrzele ulhane svedky balmerovy to stejne nepresvedci.

[28] ... ze by dle vzor M$ misto W2K a WXP koupit a pouzivat Wisty ? :-D

3. 09. 2008, 15:05 Lael Ophir: jednoduse maji windows zaostale locales a kdyz jsem se te ptal, kde se o nem doctu v te tebou vychvalovane dokumentaci linuxu, bylo mi odpovedi pouze trapne ticho. V linuxu staci dat pro napovedu prikaz man locale, odpurci prikazove radky mohou pouzit prohlizec dokumentace typu yelp, ci co jejich distribuce poskytuje.

[39] Netykáme si.

Ano, Windows si nedokázaly poradit s lokalizací. Proto jsou Windows lokalizované do mnoha desítek jazyků, kdežto distra Linuxu mají lokalizaci naprosto tragickou. Zkusme češtinu. Nápověda a dokumentace typicky přeložená není, spousty programů z distra také ne. Když už něco je přeložené, jsou překlady nekonzistentní, a zjevně jde o dílo amatérů. Vyjma toho jsou často texty ořezané či jinak zmršené, protože překlad nikdo neověřil. Tolik k lokalizaci.

Windows používají Unicode, a pro zpětnou kmpatibilitu samozřejmě code pages, ve kterých jely původní systémy (Windows 9x a DOS). Na Linuxu je to řešeno tak, že se na code pages kašle, a například v názvech souborů se code pages volně míchají. Vyjma toho KDE/Qt provádí při každém volání API překlad mezi UTT-16 a UTF-8, a po návratu z volání zase zpátky (pokud je navrácen string). Jo, to je architektura... Zprasíme to tak, jak to dá nejméně práce. Kupodivu i to nejhorší řešení dalo tolik práce, že se Linux celá devadesátá léta pracně učil 8859-2, a od začátku století pak (pravda již o něco rychleji) UTF-8.

Jestli je možné konkrétní dialog zvětšit, o tom rozhoduje dotyčná aplikace, ne Windows. Chtělo by to alespoň základní zkušenost s návrhem dialogů, než začnete plácat. A můžete si také všimnout, že si ve Windows můžete nastavit velikost písma, a tedy i dialogů.

[41] Zaostalé locales je takové, které se drží standardu? LOL. Kde jsem se vychvaloval dokumentaci Linuxu?

[23] "Multikulturní les" nefunguje o moc lépe. Na prvním místě homogenní síť přináší veliké výhody. Na dalším místě bezpečnostní problémy a nespolehlivost SW postihují celý svět IT. Jde o nutný důsledek toho, že programátoři nejsou dokonalí (a nikdy nebudou), a jazyky C a C++ jsou na chyby velmi náchylné. Změnu přinesou až systémy posavené na managed jazycích, jako MS Singularity/Midori, kde bude možné spolehlivost a bezpečnost o řád posunout. Zajímalo by mě, co nabídnou unixy ;)

Ne-Unicode programy (to jsou opravdu staré kousky, nebo mizerně psané kousky) samozřejmě vyžadují nastavení správné code page, tak jako na ne-Unicode systémech. Pokud nějaký program nefunguje na jiné než US codepage, máte snad support od výrobce. Samozřejmě je katastrofa, že aplikace typu Adobe Photoshopu získaly podporu Unicode až poměrně nedávno. A to je Adobe zakládajícím členem konsorcia Unicode :(. U nějakého Total Commanderu člověka samozřejmě nepřekvapí vůbec nic.

[42]Na to by se dalo říci že windows za lokalizaci nadšencům nestály, tak si ji musí dělat MS. : ) Na mém tuxu je překlad ok a ostatně MS uvolnil opravu překladu kde zdířku a kolík nahradili holkou a klukem, ne?

Ale teď vážně. Jeden o koze, druhý o voze. To že win mají několik různých kódování a sami se v nich nevyznají ste nepopřel a argumentujete raději v jiném oboru. Znamená to, že tuto chybu uznáváte?

[42] uz ses vykecal ? a dál ?

Koho ze trapi lokalizace napovedy ve Wirech ? Zeby nikoho ? Zeby z duvodu jeji nepouzitelnosti ?
A co kodovani ? MS vytvoril vlastni a sabotoval konzistentni pouzivani standardizovanych kodovani a ted najednou po letech jako jedni z poslednich obevi Unicode no toto trvalo.

Ta homogenni sit v podani MS je velmi dobra leda tak na sireni viru a malware.

Windows jsou bezva,ale GNU/Linux mi vyhovuje mnohem víc.
Ve Windows trpím a dostávám ruzné záchvaty.Nekdy musím na krátkou procházku abych se uklidnil a mohl dál pracovat.
Zrovna vcera v práci kdyz jsem se nekolik hodin pral s outlukem aby mi vydal alespon kontakty,kdyz uz nic.Na druhou stranu v Linuxu v aplikaci Thunderbird jsem mel problém ty kontakty naimportovat, ach ta kompatibilita­.Existuje vubec něco takovýho?
Pro Windows jsou fajn hry a v nih se dá dobre relaxovat.Konzole nemám rád,prříliš omezujou.
V Linuxu nejak nemam potrebu si hrát.
Občas i mě chybí nějaká aplikace která mi nejde ani ve wine a virtualizaci zrovna neprovozuju.
Oba systémy mají svá pro a proti.Vždy je to o kompromisu
a o ústupkách.U mne je to tak,ze ve Windowsích opravdu trpím a vyhíbám se jim,protože mi nevyhovujou.
Tím netvrdiím že jsou horší!

[42] Nikdy jsem si nevsiml nekonzistentnich prekladu nebo neprelozene napovedy. Moznost lokalizace jsem potkal tusim u nejake stare verze RedHat Linuxu nekdy 9 az 10 let zpatky, zatimco svet windows na tuto vlastnost cekal donedavna.
Pokud u nekterych programu je napoveda nekompletni, tak to bude vina autoru programu a ne prostredi.
Jde tady hlavne o lokalizaci prostredi, kdyz naprikald firefox bude spatne lokalizovany, tak to neni vina ani windows ani Linuxu ale jeho autoru.

Nevim, proc se porad navazite do Total Commanderu, bez ktereho by se mi (a spuste dalsich uzivatelu) na windows (jako na jakemkoliv jinem systemu bez dvoupaneloveho spravce souboru) jen velmi tezce pracovalo.

Bezpecnostni problemy postihuji hlavne software, ktery je spatne navrzeny. Po instalaci windows a pripojeni k winupdate je dobre videt, kdo ma s bezpecnosti problemy.

Mimochodem, multikulturni les je velmi odolny proti vetru, skudcum a podobne. Navic vetsinu dnesnich problemu (sesuvy pud, povodne, sucho) je zpusobeno velkym podilem monokulturnich lesu.

Reknu k tomu jedinou poznamku, jsem schopen stejne dobre a efektivne pracovat s ms windows i linuxem a mit ho bezpecny, ale pokud si mam vybrat mezi zlatou kleci kde me vsechno nastrkaji ale budou me pri tom fotit a mezi veci nad kterou mam kontrolu, vim co dela a citim se svobodny.... myslim ze volba je jasna.

[31] tvoj CAPSLOCK
Ano ty jeden z tych o ktorych sa v tomto blogu pise ;o)

[42] vykani je projev ucty, tn si clovek musi zaslouzit, detem tykam

Linux je rovnez lokalizovany do mnoho jazyku, lokalizace windows je oproti linuxu nejen nedoresena, viz ono soucasne pouzivani trech ruznych kodovani soucasne, ale i technologicky zaostala. Viz napriklad snadnost lokalizace linuxovych aplikaci, ke kterym staci pridat lokalizacni soubor, jenz muze vytvorit snadno kdokoli, i bezny uzivatel, bez potreby zdrojovych kodu versus lokalizace resource souboru win aplikaci, coz vyzaduje mit zkusenosti s programovanim. Proto je take i v minoritnim jazyku jako cestina lokalizovana kdejaka blbost urcena pro par lidi na rozdil od win aplikaci, ktere jsou zpravidla v anglictine, nejedna-li se o top siroce pouzivanou aplikaci.

Tri kodovani se nepouzivaji jen pro zpetnou kompatibilitu, je to defaultni kodovani dodnes, takze dodnes vznikaji ve windows nove soubory ve starem kodovani. Textovych souboru v unicode porizenych uzivateli je ve windows velmi malo, rada bezne pouzivanych aplikaci dodnes unicode neumi. Tragicka zaostalost windows za amaterskym linuxem je velmi tristni.

V linuxu se na code pages nekasle, v linuxu se pouziva jedna code pages, takze radu win problemu linux resit nemusi a nema. Preklady v linuxu nejsou vzdy dokonale, preklady windows jsou ovsem mnohdy take spatne. Tak spatne, ze rada uzivatelu radsi pouziva anglickou verzi, protoze prelozenym pojmum ani nerozumi, coz je dostatecna znamka spatneho prekladu (a zde se ukazuje dalsi zaostalost windows, protoze v linuxu se jazyk palikace prepne stejne snadno, jako ukazovana zmena pravidle trideni, u windows je to ovsem znacny problem, a kdyz budu chtit, anys mi pustil kalkulacku jednou v cestine a jednou v anglictine, tak budes bezradny, odhadem 10 let windows zaostava za linuxem). Legracnich hlasek spatneho prekladu windows, ukazujici, ze preklady dela nekdo, kdo nevi co to vlastne preklada a nasledne spatne QA je take vice nez dost.

O tom jestli jde dialog zvetsit nerozhoduje aplikace, ale programatori a kvalita grafickeho toolkitu. Proto to v linuxu nejde jen vyjimecne, kdezto ve windows je to pravidlem a jedna se o systemove dialogy windows, nikoli aplikace tretich stran. Ano, ze jsou programatori windows mizerni a nedovedou udelat poradne dialogy, na tom se shodneme. Plus k tomu pricteme mizerne win GUI, ktere ma s dynamickym layoutem potize a uz vime, proc je situace ve windows tak tristni. To ze GUI windows a aplikaci microsoftu je zoufale nekonzistentni, to uz snad nestoji ani za zminku. Pismo se zvetsit da, dopady toho jsou tragicke, proto uzivatele windows preferuji horsi LCD. Zaostalost GUI windows je zcela zrejma a jen zaslepeni svedci balmerovi to odmitaji videt.

Pardon, prepsal jsem se, samozrejme jsem mel na mysli dotaz, kde se o nem doctu v tebou vychvalovane napovede windows. Mas prostor k odpovedi. Zaostale locales ve windows se nedrzi standardu, pouziva napriklad nestandardni nazvy. Dotaz porad plati, kde se doctu o locales ve windows a jak napr. zjistim seznam nainstalovanych locales, tedy onech nestandardnich nazvu? Az odpovis ze nikde a nejak popripade ze nevis, tak bych mel dotaz, proc locales windows nepodporuje vsechna kodovani cestiny, ktere windows pouzivaji? Opravdu, bida a utrpeni lokalizace tohoto sytemu, opustme povery o dobre lokalizovanych windows s kvalitnim GUI. Tohle mozna platilo v roce 95, ale svet se od te doby o kus posunul a dnes jsou windows technologicky radne zaostale.

[44] Jen jedna poznámka. Windows NT byly první OS podporující Unicode, a to od uvedení první verze. Veškeré API je v Unicode. Zbytek vašich blábolů pak netřeba komentovat. Běžte si vymačkat uhry, a až vyrostete, můžeme se spolu možná někdy bavit na úrovni.

Takovy krasy priklad z dnesni diskuze v "auditorium - Tvorba WWW stránek"

NIWIN [3.9.08 - 19:47]
Mám dalsi problem s php-strankou pro administraci textu. Kodovani souboru je utf-8 a charset=utf-8. Upravuje textovy soubory, ktery jsou taky v utf-8. Jenze kazda uprava toho textovyho souboru mi rozmrda jeho diakritiku. Nevite, cim by to mohlo bejt?

HOTEN [3.9.08 - 19:59]
NIWIN [3.9.08 - 19:47] Prostredim

NIWIN [3.9.08 - 20:01]
Nebo taky pocasim, ze jo? A jeste nejaky napady?

HOTEN [3.9.08 - 20:03]
NIWIN [3.9.08 - 20:01] Ne prostredim - prohlizec a schranka jede s charset=windows-1250

---

Tohle je denni chleba i pomerne zkusenych uzivatelu (dela stranky v php, umi programovat) ve windows.

[43] Srovnání lokalizace dělané amatéry a profesionály je stejné, jako obdobné srovnání překladu beletrie. To první umožní při troše štěstí porozumět obsahu.

Male a female je v technických textech běžné označení samec/samice u konektorů. Překladatel bohužel někdy přesně neví, jak bude string použit, a další krok workflow to neodchytil. Podobně v XP někde najdete volume přeloženo jako hlasitost, přitom jde o disk volume, tedy česky svazek.

Nechce se mi ohledně kódování opakovat dokola pořád totéž. Windows používají z důvodu zpětné kompatibility ty samé code pages, jako původní produkty. Tedy pro DOSové aplikace OEM code pages (například PC Latin 2), a pro Win9x aplikace ANSI 125x. To není chyba, ale záměr. Bez toho by původní aplikace nemohly korektně fungovat. Nakonec když si na Linuxu spustíte aplikaci, která neumí pracovat v UTF-8, také jí budete muset jet v 8859-2. Rozdíl je v tom, že aplikací pro Linux je velmi málo, a ty které používáte jsou vždy připravené pro konkrétní verzi konkrétního distra. Ale zkuste si třeba nějakou pravěkou verzi StarOffice, Netscape, nebo něčeho jiného, a uvidíte.

[46] Proč by pro třídění musela být někde tabulka? Nakonec jsem se tu ptal, jak třídíte třeba japonštinu, nebo jiné pro nás exotické jazyky. Ve Windows provádí třídění knihovna, a jak si to zařídí, to je její věc.

[47] Asi jste nikdy nepoužíval lokalizovaný Linux. A pokud je nepřeložená nápověda u aplikace, která je součástí distra, je to samozřejmě věc autorů distra.

Svět Windows čekal na možnost lokalizace do nedávna?? Well... Windows 3.0 vám připadají jako nedávno? Byly totiž lokalizované do češtiny.

Do Total Commanderu se navážím proto, že jeho autor je mizerný programátor. TC dodnes nepodporuje Unicode. Upozorňuji, že Windows NT jsou Unicodové od roku 1993 (tedy od prvního vydání). Za 15 let si autor mohl skoro zvyknout. No, nepovedlo se.

Bezpečnostní problémy postihují každý SW. Pokud to nevidíte, nemáte přehled o situaci. Například bind, Oracle a sendmail mají problémy celkem často. A když si zkusíte zaktualizovat své distro, budete se divit, kolik bezpečnostních děr v něm bylo. Nakonec počty bezpečnostních oprav v distrech Linuxu jsou často vyšší, než počty ve Windows + Office (pls žádný flame o tom, že díry v Linuxu jsou méně závažné, bla bla - prostě tam jsou).
Pokud jste se někdy blíže díval na jazyky C a C++, tak víte, že lze přeložit a spustit velkou spoustu chybných konstrukcí. Horší je práce s paměti, protože většina chyb vyústí "pouze" v přepsání nějakého místa v paměti, což se často projeví jen tím, že se aplikace "chová divně". V důsledku toho, jak je jazyk C/C++ konstruovaný, nelze o kódu činit příliš závěrů typu "určitě nezapíše na tohle místo v paměti". Naopak managed jazyky typu C# nebo Javy řadě problémů předcházejí, a umožňují i formální důkaz některých vlastností kódu (detaily by byly v kontextu zbytečné). Proto bude spolehlivost o řád vyšší.

V případě lesů souhladím. Já ovšem mluvil o IT paralele k lesům, kde je to trochu jinak.

[51] Tykat někomu, kdo vám vyká, je vysloveně nevychované a neslušné. Ale mám pro vás návrh. Běžte si podívat s dětmi. A hlavně jim neprojevujte úctu ;)

Link, který hledáte, byl v příspěvku [25].

Mmm, to nám ten flame pekne pokračuje, len tak ďalej. Hlavne sa bavím na prvotriednej schopnosti nášho trolla LO-a odpovedať len na otázky, čo mu vyhovujú, a zvyšok ignorovať alebo použiť polopravdu. Skvelé!

Tak milé deti, kto ešte chcete kŕmiť nášho trolla LO-a, postavte sa prosím do zástupu a netlačte sa, miesta je dosť, na každého príde rad!

[52] Jo, windows NT je prvni operacni system, ktery nedokonale podporuje kodovani Unicode, win-1250 a CP852 soucasne a bouhuzel nikoli posledni, tahle blbost se tahne az do dnes, do Visty a bude se zrejme tahnout i dal a a porad bude delat uzivatelum problemy.

Chapu ze nemuzes na urovni reagovat na na nase blaboly, to bys totiz musel prestat byt zaslepenym svedkem balmerovym, prijmout fakta a priznat zaostalost windows v oblastech, kde prohravaji na cele care za linuxem.

[55] tve chovani je rovnez neslusne, kdyz uz chodis flamovat na unixova fora, respektuj jejich nekomforni kulturu, chovas se jako fanaticky muslim, ktery okrikuje prazany na staromestskem namesti, at se zacnou modlit k mece, ze je velmi nevychovane a barbarske tak necinit :-). Ty jsi proste fantasticky zaslepenec, stejne jako microsoft, ktery bezohledne prosazuje jen svou pravdu. Ted dokonce skrze svou LO hlasnou troubu (a spis troubu nez hlasnou) ji chodi sirit na linuxove servery typu root.cz, kde krici, prizpusobte se mi, jsi neslusny kdyz se mi neprizpusobis, respektuj me zvyky, co mi je po vasich zvycich, me zvyky jsou jine a jedine spravne, ach ty ubozaku.

A co je vlastně komu do toho, v jakým vlaku sedím ?

[52] Ano, Win NT byl prvni system, ktery nativne 'podporoval' Unicode, ovsem v kernelu (kde je i kupodivu case sensitive). Ovsem kvuli kompatibilite s predchozimi systemy, mame skoro vsechny API funkce ktere pracuji s retezci ve Win32 zdvojene, se suffixem W a A, takze minimalne polovina volani funkci taky porad kolem dokola prevadi ANSI(+CP)Unico­deBohuzel ve sve praci musim obcas napsat nejaky ted driver, at uz pod Windows (nejdrive NT, 2000, XP, Vista; OS/2 jsem uz nestihnul), tak i pro linux. A zde je rozdil dost markantni, hlavne treba na poli filesystems.Oproti Linuxu a jeho 'struct file_operations', je ve windows hromada historickeho balastu (fast file operations, interakce s cache a mm a pod), a je hruza nejaky driver napsat :-(I kdyz uz v posledni dobe Windows usly celkem pekny kus cesty k KMDF (coz je sice jenom hromada velice dlouhych maker na WDM) a UMDF (neco jako fuse, trampolina kernel-user space), porad to neni ono a pokud se potrebuje nejaky nestandardni, specialni driver, stejne musite jit na uroven WDM a nize.Nejvice, co mne ovsem na Windows file system driverech dostalo, je nutnost implementovat wild-char-matching primo v kernelu, nad Unicode stringy. Kazdy file-system driver si tedy v sobe nese tuto cast kodu. Kdo nevidel, nenapsal (a x-krat mu to nespadlo do BSOD/nebo nefungovalo nez to odladil) neuveri :-)Na rozdil od *nixu, kde toto je starosti shelu, ktery si to pekne udela v user space, s pouzitim regexp knihoven.Takze pokud nekomu vyhovuje 'nalestene faro', o nemz uz ale nevi (krome barvy laku a typu metalizy), co ma pod kapotou za smejd, je to jeho vec.Ja mam radsi system, o kterem vim co a jak dela, a pokud mne to nevyhovuje, dokazu si prizpusobit k obrazu svemu ......

Když už se tady probírá lokalizace, nedávno mne už poněkolikáté vytočila zpráva v modemlog.txt (Windows XP): Signál DSR je slabý, čeká se až bude silný (možná je to trochu jinak, ten poč. mám v práci). Taky ostatní zprávy okolo stavu modemu jsou přeloženy, ehm, nepřesně. Táhne se to minimálně od W2K, možná už NT4. Kdyby aspoň šlo na jinak českém systému aspoň takovéhle diagnostické věci nechat v originále...

[61] to je prave duvod, proc rada lidi pouziva windows radsi v originale. Prislusna aplikace nejde snadno spustit individualne v en locale, aby si clovek precetl hlaseni v originale a vyhledal k tomu nejakou radu a bohuzel bezna windows nejde prepnout do anglictiny docasne jako takova. Nechavat to v originale asi nebude, to by byl zpet krok, ale lokalizacni technologie by to chtelo trochu omladit, aby si uzivatel sam mohl zvolit, jak s nim ktera aplikace mluvi.

[54]
[LO]:"Proc by pro trideni musela byt nekde tabulka? Nakonec jsem se tu ptal, jak tridite treba japonstinu, nebo jine pro nas exoticke jazyky. Ve Windows provadi trideni knihovna, a jak si to zaridi, to je jeji vec."

No ta tabulka je v tomto pripade ukryta uvnitr te knihovny, at uz na *nixu nebo Win. Teoreticky to nemusi byt tabulka, ale treba n-narni strom, hash a pod. Tipoval bych si ale, ze ani ve Win to nebude jeden veliky if-prikaz :-)

Jediny rozdil mezi Linuxem a Windows je ten, ze u prvniho jde tato tabulka jednoduse zmenit, u druheho asi ne :-(

Jinak v tom textovem souboru/tabulce jsou na Linuxu ty znaky/dvojzna­ky/.... uvedeny podle kodu v unicode/UTF-8, takze ano, tyto tabulky se pouzivaji i na trideni treba japonstiny .......

Norma je jedna vec, a zajiste by se mela dodrzovat, minimalne z duvodu interoperability. Ale vzhledem k tomu, ze toto trideni je pouze pomocna vec k zobrazeni/vizu­alizaci jmen souboru (ktere si na disku lezi urcite v uplne jinem poradi), a v dany okamzik se divam na obrazovku pouze ja, a mne tento styl zobrazeni nevyhovuje, pak bych chtel mit moznost si toto zmenit :-)

[61] Chyby lokalizace aktuálních verzí produktů lze hlásit na MS hotline. Ptal jsem se jich, když jsem objevil nějaké chybky. U starších produktů prý již nebudou žádné změny integrovány.
Lokalizace Windows zdaleka není bez chyb. Ale lokalizace dister Linuxu je o několik řádů horší. Já osobně lokalizace nepoužívám, protože jsem se počítače učil znát anglicky, a čeština mi přijde užitečná jen na klávesnici. Pozor - dobře vím, že lokalizace je pro zbytek uživatelů zásadní, i když mě osobně nezajímá.

[60] Ano, Win32 API má funkce *W pro Unicode, a *A pro ANSI (ty jsou pro zpětnou kompatibilitu). Pokud jedete nové (Unicode-enabled) aplikace, nic se nepřekládá, protože i struktury na FS jsou v Unicode (na NTFS i VFAT). Pokud jedete staré ne-Unicode aplikace, holt se stringy překládají. Na Linuxu je to přesně opačně: aplikace jedoucí interně v 8859-2 nic nepřekládají, a Unicode-enabled aplikace psané v Qt a Javě překládají každý svůj string (UTF-16) před voláním do UTF-8, a po návratu zpět (to se bohužel týká a navždy bude týkat všech Qt/Java aplikací!). Navíc v Linuxu sice dochází k převodu UTF-16 na UTF-8, ale 8859-* se nijak nepřevádí, a názvy souborů v UTF-8 a 8859-* se tedy mohou volně míchat. Bohužel se celá implementace Unicode příliš nepovedla. Ale upřímně, bez zvedení separátního Unicode-enabled API se jiný výsledek ani nedal čekat. MS měl to štěstí, že zrovna designoval FS. Linus Torvalds nad designem moc nepřemýšlel, a prostě opisoval stařičké unixy jedno volání po druhém, takže to dopadlo jako to dopadlo.

Pro psaní FS máte k Windows příslušné SDK (IFS Kit), včetně vysvětlení konceptů příkladů. Psát IFS sice není triviální, ale ono se to také nedělá každý den. Na řadu věcí, například na integraci s HSM, vystačíte s NTFS Reparse Points.

Wildchar matching na úrovni shellu je z hlediska Windows koncepčně špatně. Pokud spustíte aplikaci s parametrem "hi there", má dostat string "hi there". Pokud jí spustíte s parametrem "*.doc", má dostat string "*.doc". Jestli jí chcete spustit s parametrem "a.doc b.doc c.doc", spusťte jí tak. Je to samozřejmě čistě věc konceptu. V tomto případě wildchar matching provádí aplikace, nikoliv FS (pokud máte pravdu, může to v důsledku na ten FS propadnout - nemám tu teď dokumentaci). Na unixech je koncept jiný, a expanzi provádí shell.

[63] Mám za to, že tabulka by byla zbytečně velká, zvláště u těch exotických jazyků (navíc je v systému těch locale hromada). Jinak linkovaný Locale Builder neumožňuje použít vlastní třídění; možná se dá do Windows dostat jinak, zkoumat se mi to už nechce. Můžete si ho ale vybrat z dostupných MS třídění, takže není problém vzít české locale, a použít US třídění.

lael ophir je nejakej klon radka hulana?

[59] Když nebudeš z okýnka vykřikovat neslušné výrazy do okolí, tak celkem nikomu. Ale někteří mají s cestováním v mezích slušnosti poslední dobou - jak se zdá - docela problém. V tom bych viděl pointu tohohle postu.

[67] No, pokud program dostane na command line '*.doc', tak to predhodit Win32 funkci FindFirstFile('*­.doc'), pres kterou to 'beze zmeny' propadne do file-system driveru (no, uplne beze zmeny ne, zavisi na tom, jestli je to Win16, Win32A nebo Win32U aplikace; pro 16 bit se navic jeste delaji dalsi 'kotrmelce')
A file system v tomto pripade musi projit 'aktualni' adresar, zjistit jmena vsech souboru a porovnat je vuci tomu '*.doc' a ktere vyhovuji, ty vrati zpet aplikaci. A tato si je postupne 'vyzvedava' volani funkce FindNextFile()

Ta tabulka bude pro tyto jazyky asi opravdu velka, ale vsechny tabulky krome jedne (aktualne pouzivane) v pameti, lezi na disku (a tam je mista dost) :-)

Na Windows mi dale vadi jejich nekoncepnost:

nektere funkce vracejici HANDLE vraci pri chybe NULL (=0), napr. CreatEvent()
nektere funkce vracejici HANDLE vraci pri chybe INVALID_HANDLE_VA­LUE (=~0, -1, 0xFF...FF), napr. FindFirstFile()
pro nektere funkce je HANDLE = NULL validni vstupni parametr, napr. IsProcessInJob()
pro nektere funkce je HANDLE = ~0 validni vstupni parametr, napr. CreateFileMapping()

To tak ... :-)

Ja jsem si ve windows vzdycky pripadal jako ryba na bicyklu a vsechno, co slo, jsem delal v DOSu ... prechod na Linux pak byl velmi rychly - behem par mesicu jsem smazal wokna a rok pote, co jsem si prinesl domu redhat 4.2, uz jsem umel na Linuxu vsechno, co jsem predtim umel v DOSu + spoustu veci navic ... treba jsem nikdy nepochopil jak napsat v DOSu neco v C, turboC chtelo naklikat hromady projektu a podobnych pitomosti, nikdo mi to neukazal, na netu jsem tenkrat nebyl a metodou pokus-omyl se mi to odhalit nepovedlo. Jedna z prvnich veci na linuxu (pote, co jsem se naucil vyeditovat soubor, coz s defaultnim editorem vi (v mc) nebylo jednoduche :-)) byla 'gcc foo.c' ... a ono to proste chodilo.

A na zaver moje 'nejoblibenejsi' funkce Win32 API:<b>CharUp­per</b>

"The CharUpper function converts a character string or a single character to uppercase. If the operand is a character string, the function converts the characters in place."

<b>LPTSTR CharUpper(LPTSTR lpsz /* single character or string*/);</b>

"Parameters: <b>lpsz</b> [in/out] Pointer to a null-terminated string or specifies a single character. If the high-order word of this parameter is zero, the low-order word must contain a single character to be converted."

Nejlepsi na tom je, ze samotny Microsoft ma nekde v wininet.dll chybu, kde nekde se jako parametr teto funkce dava znak, ale vlivem 'sign-extension' a tim ze byl vetsi jak 127 se 'roztahnul' (v assembleru je misto instrukce <b>movzx</b> pouzita <b>movsx</b>), tudiz tahle funkce ho vyhodnoti jako pointer a zkolabuje :-(

Bohuzel, tahle funkcionalita je interne pouziva v prohlizeci .chm hh.exe, takze po kazde vetsi varce 'patchu' od MS, mne MSDN library dokumentace pri spusteni spadne a musim 'rucne' v assembleru v wininet.dll prepsat tuto instrukci .....

ono windows nema moc s dokonalostou a pohodlnostou... zbierka zaujimavosti: n3.sk/microsoft
ludia si zvykli ze to proste nejde a treba pri problemoch doist o data a reinstalovat

[73] Dik za odkaz... Dost jsem se pobavil (i na odkazech na dalsi stranky). Ale na tohle http://www.dsl.sk/article.php?article=6231 tam byl taky odkaz a to uz mi fakt tak smesny neprijde. Patentovat si Page Up a Page Down... Nehledal jsem to, ale nema MS taky patentovane Ctrl + Alt + Del nebo BSOD?

Každý používá co mu vyhovuje. Trollové jsou na obou stranách. Ale Windows má proti Linuxu jednu featuru, která je naprosto nepostradatelná, pokud jste IT profík - v seznamu instalovaných aplikací Vám dokáže sdělit četnost používání dané aplikace a to tak, že:

'Rarely' - the program is rarely or never run
'Occasionally' - the program is run sometimes
'Frequently' - the program is run often

Nechápu jak bez tohohle v Debianu můžu pracovat :) Zajímalo by mně jestli byl autor tohoto pod vlivem drog nebo alkoholu :) To nemůže člověk normálně vymyslet takovou blbost :)

[67] To, že FindFirstFile() volá aplikace a ne shell, je věc konceptu, jak jsem psal. A pokud FindFirstFile propadne do kernel space jako jedno volání, a zpět do user space se vrátí jeden buffer, tak je to přece velmi dobře. Znamená to, že dojde jen k jednomu syscallu, což je dobré pro výkon, a zcela v souladu NT designu. Pravda, pokud to nakonec odnese autor driveru FS, trochu to zamrzí, ale opakuji, že FS se implementují velmi zřídka, a řadu věcí lze vyřešit bez nich (viz NTFS reparse points).

U toho třídění se obávám, že pro spoustu jazyků ho formou jednoduché tabulky nepůjde realizovat. Viz například link níže. Jak budete pomocí prosté tabulky zpracovávat repetition marks (v latince si představme znak "opakuj předchozí písmeno")? Takže nakonec stejně skončíte u toho, že pro korektní třídění je třeba mít třídící knihovnu pro každý jazyk. Mohu se mýlit, ale obyčejně mám pravdu ;)
http://office.microsoft.com/en-us/access/HP052674011033.aspx

[68] Takové stesky mají vývojáři u každé platformy.

[70] Já bych vám to rád věřil, ale v takovém případě by měl být problém reprodukovatelný. Proč mě a ostatním MSDN Library při spuštění nepadá, a aby nepadala vám, musíte editovat wininet.dll? Pokud popsaný problém opravdu existuje, proč nekontaktujete support, když jako vývojář jistě víte, že to lze?

[75] Když chcete odinstalovat nějaké programy, celkem se hodí vědět, které kousky používáte hodně, a které málo. Uvidíte, že odinstalovávanou aplikaci často používáte. Také se to hodí, když provádíte uninstall kvůli uvolnění místa na disku). Bez takové věci by se člověk samozřejmě obešel, a nestálo by to za tu poměrně pracnou implementaci. Ale Windows sbírají data o využívání souborů, aby mohly ukládat soubory na disk v pořadí, které umožňuje rychlejší spouštění. Ta informace co vidíte v ADD/Remote Programs z toho padá celkem jednoduše jako vedlejší produkt.

[76] No na jedno volani to nutne neni, FindFirst() v kernelu naplni buffer, a indikuje, ze jsou jeste dalsi, a pak se nekdy, pri volani FindNext() zavola dalsi pozadavek, s indikaci kolik a od ktereho.

Reparse point znamena v postate to, ze si nekde 'doprostred' filesystemu, napriklad na adresar, namapuju dalsi soubor/adresar/disk a o OS mne sam, bez me ucasti udela ono Reparse, tj. predhodi ten pozavek (respektive ten zbytek cesty) primo tomu spravnemu driver, ne tomu puvodnimu.
Tedy presne to, co dela kernel v *nixu pri mount :-)

Ad trideni: no nevim, jak je to presne udelane, kazdopadne tato tabulka existuje a zrejmne se podle ni uspesne tridi, takze pokud by vas to presne zajimalo, odkazal bych vas na libc source a /usr/share/i18n/lo­cales/ja_JP

Ad wininet.dll: stava se u mne asi proto, ze jsem vyvojar mam tedy windows asi specificky nastavene/upravene, tj. minimum efektu a podobnych zdrzujicich veci, maximalni vykon, kvuli vyvoji 8 seriovych portu, asi 14 ctecek cipovych karet (z toho 8 virtualnich) a podobne specialni veci. A zrejmne nekde neco (nejaky counter pro prostredky napr.) pretece, je to pak vetsi nez 127 a znamenkove se roztahne a je to .......

No, ze zacatku mne to otravovalo, ted uz to beru spise jako vyzvu :-)

Ad program usage: ano, sbirat informace o spousteni programu (a mozna podle toho pak optimalizovat), je nozma odbivuhodne, ale pisatel zrejmne narazel na ony kategorie a hlavne na ten vysvetlujici popis k nim. Abych se priznal, sa se tomu taky velmi smeju, kdyz na to jednou za cas narazim.

To je podobne jako na Vistach, kdyz se clovek snazi udelat nejakou normalni/obycejnou vec, vybehne UAC dialog, a pokud clovek klikne na podrobnosti, dozvi se navic akorat nejake dlouhe hex-cislo (zrejmne GUID). Skoda ze v tu chvili si nemuze spustit ten vymakany windowsi help, nebo alespon Google, aby zjistil, co ten GUID znamena :-(

[77] Reparse Point je dobrý k tomu, že když chcete uložit data na pásku, a mít je transparentně k dispozici na FS, tak na adresáři uděláte reparse point. Při přístupu k tomuto adresáři poté Windows zavolají váš kód, a vy obsloužíte zbytek volání, například vytáhnete data z pásky. Tohle unixový mount opravdu nedělá :). Mountpointy jsou jen jednou z mnoha možných aplikací.

U toho třídění je otázka, jestli je korektní. Nekorektní české třídění by vyloučilo použití v řadě businessů (banky, spisové služby, archivy), u japonského to asi bude podobné.

S dovolením pokud je chyba ve funkci, která převádí písmena na velká, a příčina je ta vámi popsaná, tak nevidím, proč by se to mělo demonstrovat jen a právě u vás. Ale jako vývojář určitě také víte, že problémy je třeba učinit reprodukovatelnými. Ono klidně může být, že máte na systému chybu v nějakém driveru, nebo chybu paměti. Rozhodně bych netvrdil, že je chyba ve věci X, pokud existuje řada dalších možných scénářů.

Vista v UAC dialogu vyhazuje i description (pokud existuje). Co byste v tom dialogu vypsal vy, když autor komponenty/aplikace informace jaksi nepublikoval v metadatech? Já chápu, že je to pak podobně nešťastné, jako hláška firewallu "aplikace myexe123.exe se snaží přistoupit na adresu 123.12.1.12, port 4321, chcete povolit/zakázat/vyv­tořit pravidlo", ale žádná lepší alternativa mě upřímně nenapadá.
http://www.chotocheeta.com/wp-content/uploads/2008/01/uac_prompt.jpg

K clanku, je pravda ze Win jsou zkostnately system... Vyvoj Linuxovych distribuci jde znacne kupredu, jde rychleji nez vyvoj verzi Win. Jenze je potreba si uvedomit, ze situace pouzitelnosti Linuxu na desktopu je stale tristni.
Jestlize desktop neberu pouze aplikace /OO+FF+TB, mplayer, licq, xmms/ ale i radu dalsich, nedejboze vyuzivajicich akcelerovaneho prostredi. Situace prisernych ATI grafickych ovladacu se pomalicku meni, stale se vsak setkavam s funkcnosti 50/50. Kde je hw akcelerace HD filmu?
Problemy s rozpoznavanim hw a podobne excesy pripisuji na vrub vyrobcum hw a jejich podporou/nepod­porou. Stejne vas dovede nastvat nefunkcni sound na obstarozni desce s RD690. Zalohovaci programy ve stylu Alcoholu a Dvddecrypteru.
Samostatnou kapitolou provazanou s 3D akceleraci jsou ty opovrhovane hry. Proc prebuje "svatecni" hrac, dejme tomu Counterstriku, dualboot? Proc by se musel zatezovat prebootovat do Windows jen pro pul hodinky odreagovani na programu zvanem Steam ? Proc by se musel rozcilovat nad ovladaci grafiky a mysi?
Abych to shrnul, zatim Linux = konzole... cokoliv nad je vetsinou spatne, nestabilni a zabugovane. Pro serverove nasazeni neni duvod proc mit na web+sql platformu Win...

idealni je mac. stabilita a bezpecnoast a linuxu a malo smradochu v sustakovce kolem :-)

http://www.youtube.com/watch?v=Rjpn3L3bSJQ&feature=related

Co nechápu, jak člověk, kterému trvá 2 hodiny najít konfiguraci ODBC zdrojů ve Windows XP, může být schopen používat Linux.

blbost spatnej vlak. Widle se proste snadneji pouzivaji. Nepotrebujes manual, napovedu ani popisy instalace. Sem se trebas musel ptat jak nainstalovat na svou distribuci novej program. To ze stacilo napsat apt-get je hezky, ale musi se to hledat

Na základe prečítaného, ako aj dlhoročného sledovania diskusií si myslím, že LO je profesionál, v zmysle "profesionálna hlásna trúba". Má naštudovaných zopár pikošiek, ktoré dokola omieľa a ktoré môžu zapôsobiť na neznalého človeka. Dokáže sa účinne vyhýbať odpovediam na zásadné otázky, ktoré by mu mohli byť nepríjemné. Má veľmi veľa času na formulovanie svojej propagandy, ktorá je pozoruhodne konzistentná s oficiálnou M$ propagandou.

Myslím si, že takto schopných ľudí má aj M$ problém získať, takže predpokladám, že v rámci PR programu M$ je LO na váplatnej páske dosť vysoko.

83: Mne sa Window$ dobre používali len cca do roku 2000. Keď sa začala éra sieťových červov, zistil som, že som takmer bezbranný, lebo Otlak hovorí "pane" každému červovi a Exploder zase každej webovej stránke. Antivírus síce účinne odďaluje agóniu, ale tá je nevyhnutná. Svatá reinstalace, začíname odznovu.

Časť problémov vyriešila Mozilla pod Window$, bezpečnosť stúpla 100-násobne oproti Otlaku a Exploderu. Ale začal som poškuľovať po Linuxe, začiatky boli tvrdé, skúšal som to na niekoľko iterácií (vyskúšal som distro, narazil, ostal pri Window$, vyskúšal novú verziu distra, narazil,..), až som nakoniec pri Linuxe ostal. A bol som tomu veľmi rád, lebo čoskoro sa malo ukázať, že bezpečnosť XP je síce o chlp vyššia než W98, ale že je to aj tak veľmi málo v čoraz dravejšom svete Internetu. Začali byť v móde priame TCP paketové útoky, na ktoré som sa už pozeral z bezpečia svojho Debianu.

A teraz, keď vidím, aké rituály s kadejakými utilitami podstupujú Window$áci, aby si zabezpečili aspoň ako-tak rozumný polčas rozpadu, ako si musia úzkostlivo strážiť aktualizácie antivírusu, lebo ináč dostanú zo 10 trojanov alebo červov a už sa ich nezbavia, tak som rád, že som sa naučil Linux a viem v ňom efektívne fungovať.

"Má čoraz väčšiu podporu a začínajú o ňom rozprávať čoraz viac ľudia z okolia." Už asi 10 let ... ;-)
Nechápu lidi, kteří neustále cítí potřebu někoho přesvědčovat o úžasnosti Linuxu. Trochu mi připomínají Svědky Jehovovi s jejich evangelizačním úsilím. Podotýkám, že to není nic proti Linuxu.

s tou bezpecnosti je to porad takova omleta pisnicka ..... ano wind 9x byla tragedie ale na XP nebo Vistach chytit vir nebo neco jinyho muze fakt jen velky blb ....

[84] Naprostý souhlas, nemá smysl se pouštět s LO do komunikačního boje, pokud bych si v rozvaze před psaním neudělal jasno, kam se chceme dostat. Jenom rozpoutávat válku nemá cenu (tedy pro některé z nás), nikam se nedostaneme. Včera jsem se schálně koukal, kdy LO píše příspěvky - tzn. kolik má času a jak má rozvržen den. Máte pravdu - má skutečně pozoruhodné množství času, které tomu může věnovat.

Ale v jedné věci s ním musím nesouhlasit. V [42] mi odpovídal, že větší podíl jiných než MS operačních systémů by problém s Botnety a spamy neřešil, ale já si i tak myslím, že by to byl výrazný posun, za který má cenu trochu bojovat. Pokud by se podařilo snížit množství takto kontrolovaných počítačů, mohli bychom přijít (mj.) o trochu spamu, protože např. podle http://www.root.cz/zpravicky/nejvetsi-botnety-kontroluji-az-milion-pocitacu/ není situace růžová, podle http://crypto-world.info/news/index.php?prispevek=7462&sekce=s by byla možnost některé zlikvidovat, jako Krakena, ale nikde nevidím, že by se ozval MS, který nemá pro řadu z infikovaných počítačů problém do PC "cosi" nainstalovat a minimálně se tak pokusit situaci řešit ve spolupráci např. s lidmi, kteří infiltrovali Krakena... Podle mne nic moc vývoj, protože plošný přechod na Visty nelze předpokládat, XP stroje se budou vyskytovat ještě dlouho.

Před časem se objevila zpráva, že 80% cracků na WinXP má v sobě nějakého trojana. Tak jsem se někdy začátkem léta juknul, co se poflakuje nyní na netu, postahoval jsem si pytel všemožných WPA-killů a podobných prográmků a musím s tím souhlasit. Trojany v sobě měly skoro všechny... (tedy které by se daly použít na nějaké verze XP).

Škoda, že času je tak málo... Ale pokud to bude možné, budu se snažit své ovečky převádět na alternativní OS bez ohledu na LO a podobné. Myslím, že to má cenu. Jenom minimum z běžných office lidí/firem, o které se starám, potřebuje spec. programy nebo mají spec. požadavky (běžné znalosti nedosahují třeba nad rámec OOo). Pro absolutní většinu z nich je podle mých zjištění nějaký Linux + jeho běžná výbava dostatečná.

[86] A Ubunťáky znáš ? :-D Bohužel tohle k tomu všemu asi patří, když si představím, dva stejné VW Golf, jeden bude červený, druhý černý je jasné, že jejich majitelé Ti řeknou, že ten, či onen je lepší ... ale co když Tě VW vůbec nezajímají ?

[87] No pokud nedodržuješ zásady bezpečného surfování, bezpečné zásady při otvírání příloh z emailu, nemáš antivir, firewall, antispyware, a aktuální systém, tak to takový problém nebude. Navíc je velký rozdíl mezi XP a XP SP3. Ale máš pravdu v tom, že jaký uživatel, takový systém. Znám i pár uživatelů Linuxu, kterým bordel vyhovuje a reinstalace systému je pro ně mnohem jedodušší, než naučit se nějaký smysluplný řád používání PC. Největší chyby většinou jsou mezi klávesnicí a židlí.

pokud definujes to co ses, sam pro sebe na zaklade externich objektu ( nalesteny auto, modni hadry, distribuce linuxu ) nekdo ti za zacne hanit poskozovat, budes se afektovane branit utoku proti tve vlastni pokrivene definovane podstate

OMFG, to zes nedokazal nainstalovat W95 me pobavilo .... ale to, ze si hledal 2 hodiny ODBC v XP, tak to uz je jenom cista a krystalicka lidska hloupost .... i nejtupejsi uzivatel by to po 20ti minutach nasel ... mene tupy po 10ti s pomoci guglu .... stredne inteligentni by to hledal na inteligentnim miste, takze do 5ti minut maximum ..... do ktere kategorie patris ty se muzeme jen domyslet ... beztak si linuxar co svuj dnesni linuxovy "vlak" srovnava s onema W95 .... takze hodne zdaru pri psani dalsiho pomateneho blabolu:)

Nemohl jsem si pomoct a zmackl magickou klavesu F1 v XP a zadal ODBC:) Co bys cekal, kam te navede prvni odkaz?:o) Jo, hold Windows jsou pro jinou sortu lidi, W maji oficialni podporu a pokud nekdo z nich ted cte tvuj "blog", tak si asi oddychnul, ze takoveho debila nemusi kazdy den 10x resit s podobnou picovinou:o) Zajimalo by me teda jaky OS pouzivas, nejspis to bude nejake DSPcko v nejake kalkulacce, protoze podle tvych vyroku je to tak maximum co bys dovedl pouzivat:o)

No nevim,ja se chechtam z Maglevu se jmenem OpenBSD,jak se ty dve parni lokomotivy nekde v dalce snazi dychavicne predjet na rovince :-D

BTW dostante moderni Linuxovou distribuci nebo Windows na PC se 16MB RAM beznou instalaci,jak je to mozne s OpenBSD a pak budu uvazovat o koupi listku do jineho vlaku :-)

PS:Neberte se tak vazne,kazdy system se da nejak pouzivat.Jen u nekterych skoncite drive s chatrnym zdravim v duchodu :-D

Používám obě platformy, Linux i windows ale po třech letech s Mandrivou (nebijte mě, jsem na *klikačky*, přesednití do toho druhýho vlaku nebylo pak tak bolestivý :-))) už znám víc linux. Když mi někdo zavolá něco jako *spadlo mi to a nechce to naběhnout*, vezmu Live distro a jdou se zachraňovat data. A pak je ten servisáckej vlak s názvem linux velice užitečnej. A já sem za boha :-)))))

93: Add ODBC: slo o to naznacit ze ak sa niekto stazuje na nekompaktibilitu, ze vsetko je inak ako vo Win tak ze podobny problem maju aj Win. Zatial to bolo vzdy tak ze MS v snahe inovovat prehadzuje poradie, miesto nastaveni apod. Uplne znamy fakt ze Win2000 Profesional je HW devices na inom mieste ako v WinXP. Takze kazdy ma ten neprijemny syndrom ze klikne pravim na My Computer a potom Hw a potom prve tlacitko a ono tam ten device manager nieje.

Add W95: Ano presne tak. Budes sa divit musel prist macher z ineho mesta aby zistil ze tie Win95 proste nebehaju na nasej kombinacii Motherboard+Video Card. Napriek tomu ze sme tam narvali 4MB RAM a ze instalacia presla prvy boot skolabovali. A to sme to instalovali cely den. Verim ze nato by si neprisiel tiez.

PS: Ked uz sme pri invektivach. V case ked som toto zazil si ty pravdepodobne nebol na svete ;o)

PS2: Ostatne tato diskusia potvrdzuje len co som napisal. Vyrojilo sa mnozstvo hejkalov a kriklunov.

95: Jak rikam,netreba brat vsechno na ostri noze.Kazdy system se da na neco vyuzit :-)

[65] Nie! Lael Ophir je KOKOT, ale iny ako RH. Vacsi.

boze lidi nevsimli jste si ze tu stejne kazdy jen presvedcuje o svem nazoru a v zadnem pripade neni otevren nazoru jineho cloveka, takze se ptam, proc se tu vlastne diskutuje?Nechcete zacit diskuzi s informacema kdy proste reknete vetu JEE TO JSEM NEVEDEL, JEE TO JSEM NEZKUSIL, Pravda je ze ti co nadavaji na linux ho nemeli za posledni rok vubec nanstalovanej, ti co nadavaji na windows ho zas umyslne hani.Rekneme si rovnou ze ten kdo chce system na praci si dnes uz muze vybrat, tj. jestli platit a nebo neplatit. To by mohlo stacit a tim bych asi tu debatu ukoncil..

Ja iba neviem preco sa tu polka fora zaobera nejakym windows. Venujte sa Linux-u. LO ignorujte ten tu iba obsmrda. Je spokojny s Win a Lin nechce takze nie je o com.

Hezká diskuze :-) Takže taky potěším několik lidí - nasadili jsme ve škole Linux. Teda terminálový server a ve třídách jsou jen tencí klienti... Tak máme na základce s 5-ti třídama 22 terminálů (staré IBM 8136-ky) a všechno obskakuje JEDEN server PIII 2G6 a 2G RAM s Linuxem. A výsledek po týdnu používání? Děcka po Woknech ani nevzdechnou, výukové programy mají zadarmo a nový systém se jim moc líbí a co je hlavní, nemaj s ním žádný problém v užívání.
Zkuste si spočítat, kolik by dala škola jen za Widlí licence pro těch 22 strojů brrrr.....

No, on původní post byl vlastně výkřik proti windows...

Odpovím taky alegorií: Už jste někdy viděl, aby se vlaky vzájemně předháněly? Ve skutečnosti máme dva vlaky, jeden jede do Českého Krumlova a druhý do Pohoří na Šumavě. Z nějakého důvodu se cestující ve vlaku do Pohoří na Šumavě pozastavují nad lidmi, kteří nalezli do vlaku do ČK a myslí si o nich, že potratili rozum... a že jim došlo, že měli vlézt do vlaku do Pohoří na Šumavě...

To co tu popisujete se psalo už před patnácti lety. Linux je stále nový, stále se o něm "stále více hovoří", stále má slibnou budoucnost...

Linux byl a je výborný jako záhonek pro oraclovský server, nebo jakýkoliv jiný server. Kdysi jsem mu věnoval spoustu času a mnoho jsem se naučil. Ale pokud chcete počítač používat doma nebo v kanceláři k něčemu víc než jen k občasnému čtení mailů a brouzdání po netu, pokud nehodláte trávit jednou za půl roku několik dní upgrady a reinstalacemi a pokud chcete jako uživatel počítače přežít déle než pět let, asi pro vás Linux nebude to pravé.

Ty distribuce prostě nemají tak dlouhou živostnost a v neustále se měnícím prostředí verzí jader a knihoven je obtížné některé aplikace (ty méně vývojářsky aktivní) udržet v provozuschopném stavu.

Linux se osvědčil jako hračka pro ty, kdo se nechávají živit jinými (akademická sféra, stádní správa apod.). Pro toho, kdo si musí vydělávat na chleba, to má jen velmi specifické využití.

: ty, kdo se nechávají živit jinými (akademická sféra, státní správa apod)
- a to som si myslel ze flame skoncil. Pokial sa takto divate na akademicku obec tak vedzte ze bez nej by neboli ani tie pocitace.

Osobne by som Vam odporucil odstahovat sa do australie tam si kupit niekolko Ha pody a zalozit svoj vlastny stat. Ale hlavne prestat parazitovat na inych.

103. To si cital na microsoft.com porovnavanie wokna vs. linux? Alebo ti zato platia alebo si chmulo? Ze preinstalovanie kazdu chvilu....Aha takze linux ma registre virusy spyware kopu docasneho bordelu? Je pravda ze kto si svoj system strazi a pouziva rozum tak nema problemy..Ludia presli na linux aj preto lebo sa im nechcelo kazdu chivlu preinstalovat Wokna...ze terminal,konfi­guraky a kompilovanie.­..Skuste Mandrivu tam su ovladacie panely na lepsej urovni ako vo Windows. Expoler... boze Nautilus alebo Konqueror su mile pred nim. Dobra rada pred prechodom na linux skontrolujte si kompabilitu hw urobte si list aplikacii a ich alternativy kuknite si adresarovu strukturu a zaklady a nemamte problemy...Niekto si to silou mocou instaluje a bedaka toto mi nejde toto mi nefunguje vsak dvakrat meraj raz strihaj...napr. nejde mi nejaky hw a zahresi
pridrbany linux-nie to nie je chyba linuxu ale vyrobcu na toze ma linux asi 2-5% trhu je na tom s hw slusne. vo Windows som instaloval 4 ovladace v linuxe 2......ze napoveda som zvedavy kto ju az tak vyuziva...loka­lizacia skusal som viacere distra a ziadne problemy. Ze ziadne programy a musis kompilovat...V repozitaroch je toho jak nasrateho..Ked si kazdy povie ze linuxu je malo a neoplati sa pren pisat programy tak ten linux sa fakt dalej nepohne...Tolko moj nazor...

[84] Když vás tak čtu, skoro si začínám říkat, že by mi MS CZ měl začít něco platit ;)

[85] Se záplatovaným SW je pravděpodobnost napadení celkem malá. Když jsme u toho, Firefox byl proti MSIE celkem bezpečný. Bohužel řada stránek nešla zobrazit, nebo byla zmršená (obchody, banky, intranetové aplikace). Nefungovaly automatické aktualizace Firefoxu, a když už fungovaly, tak se celý Firefox tahal znova. Navíc aktualizace bylo nutné tahat pod adminem. Neexistovala možnost centrální administrace Firefoxu. No a jak Firefox zrál, a začalo ho používat více lidí, zase začaly přibývat bezpečnostní problémy. Dnes je děr ve FF podobně, jako děr v MSIE.

Uživatelům Linuxu nehrozí malware proto, že je jich málo. Děr v distrech Linuxu je podle "sčítání děr" dávno srovnatelně, jako ve Windows.

[88] Komunikační boj, válka... Kam na takové nesmysly chodíte? Nějaké komunitní cvičení v maskáčích? ;)

K malwaru: velmi diskutabilní je, jestli vám MS může odstraňovat aktualizacemi SW z počítače. Jde totiž o právní definici malware. Vyhledávací toolbar, který přesměrovává inzeráty a vyhazuje pop-up okna, který si ale uživatel nainstaloval dobrovolně, můžete těžko legálně odstranit. Stejně tak nesmíte uživateli instalaci poškodit, pokud něco odstraňujete.
A že cracky obsahují malware? Samozřejmě že ano. Jak byste asi šířil malware? Nejlépe tak, že ho přibalíte k něčemu, co si uživatel sám a rád nainstaluje. Cracky jsou zjevným cílem. Uvědomte si, že jde o peníze. Za každý odeslaný spam dostanate 0.00nic centu, a výdělek je jen věcí rozsahu takového businessu (jak věděl již Henry Ford).

Pokud něčí znalosti nedosahují nad rámec OOo, tak používáním OOo zajistíte, že výše ani nikdy sahat nebudou. Navíc přijde problém ve chvíli, kdy takový uživatel dostane dokument od někoho, kdo ty znalosti má.

[96] Tohle je fakt sranda. Jedni si stěžují, že jsou Windows "zkostnatělé", a "vyvíjejí se pomalu". Další si stěžují, že se přesunul nebo změnil nějaký dialog, a proč to prý není stejné, jako odjakživa. Jen to ukazuje, že zavděčit se každému prostě nelze.

[101] Samozřejmě bylo možné použít JEDEN Windows Server, a hromadu grafických terminálů. A cena by byla fakt likvidační: Windows 2008 Server za 2500 Kč, klientská licence za 170 Kč. Office Standard za 1300 Kč, samotný Word za 750 Kč (cena za stanici - u terminálových serverů to asi bude ještě levnější). K tomu žáci mohou legálně a zdarma používat MS Office na vlastních počítačích. Ale zase by si někteří lidé méně užili zkoušení, konfigurací, ladění a šťourání, byla by jednodušší správa celé věci, a tedy menší náklady na obsluhu.
Když jsme u těch výukových programů, existují nějaké pro Linux? Rozumnějte, lokalizované, nejlépe s doporučením od ministerstva, v dostatečné kvalitě a dostatečně široké nabídce? Ptám se proto, že opravdu nevím. Výukové programy pro Windows se běžně nabízení, pro Linux jsem nic neviděl.

[103] Zrovna pro Oracle server (nebo obecně servery) není ideální mít věci jako OOM Killer. Doba rozchození složitější věci na Linuxu je oproti Windows také dost dlouhá. Svého času bylo problémem řešeným pár dní i rozchodit Sambu s podporou češtiny a účtů z Active Directory. Dnes je to lepší, ale klienti musejí používat zastaralou a nebezpečnou autentizaci, podpora Unicode neexistuje (nebo se to změnilo?), a nastavování integrace s doménou není o moc snazší.

[104] Osobně si myslím, že počítače bychom měli i bez akademické obce. Stejně tak jsme bez akademické obce měli parní stroj, benzínový motor, dynamo nebo žárovku. Navíc můžete poměrně oprávněně tvrdit "bez zemědělců byste žádné počítače neměli, protože byste umřeli hlady", ale je otázka, co to má společného s předmětem diskuse.

Ještě bych upřesnil, že univerzity odvedly při vývoji informatiky a informačních technologií veliký kus práce. Jen si nemyslím, že by univerzity měly nějaký monopol na inteligenci a technické schopnosti. Úplně jinou otázkou je efektivita.

[105] Ono těch lidí hlavně na Linux moc nepřešlo. Těch přešlých je v populaci násobně méně, než homosexuálů. Nic proti uživatelům Linuxu nebo homosexuálům, ale tahle dvě čísla (1% a 4%) celkem dobře ilustrují, že jistá menšina lidí má takové preference, které jsou pro zbytek lidí naprosto mimo.

GUI pro administraci Linuxu je tragické. To už snad raději command line. Nautilus a Konqueror se pořád sekají, pokud vstoupíte do adresáře typu /etc, který má tisíce položek? A ještě pořád nejsou multithreadové?

Doporučujete si zkontrolovat kompatibilitu HW. To já bych fakt rád. Řeknete mi prosím, kde tak lze učinit? V případě Windows existuje Hardware Compatibility List. V Linuxu neexistuje žádná databáze podporovaného HW (s výjimkou SuSE a RedHatu, kteří v ní mají pár serverových systémů). Zbytek jsou různé wiki, kde se dozvíte, že Frantovi to fungovalo. Bohužel Franta toho moc nezkoušel, takže to nemá vypovídací hodnotu. Já si koupil WiFi kartu s chipem Atheros, která údajně podle pár podobných stránek běhala na Linuxu bez problémů. A bylo to "skoro v pohodě". Neběhal AdHoc mode, nešlo WPA-PSK, konfigurace nešla z GUI, při bootu počítač cca 5 sec čekal na start WiFi karty (a pak znovu při každém přihlašování k síti, vždy na tu dobu úplně mrtvý), po zavedení kernelového modulu do 20 minut zatuhnul... Nová verze MadWifi, problémů o něco méně, ale přesto nepoužitelné. A když se podíváte třeba na podporu scannerů, tak ta je naprosto tragická. Podporované je minimum scannerů, řada z nich s podstatnými problémy (perovky jsou zubaté, barvy nepřirozené, některá rozlišení nejdou), GUI je hrozivé, a aplikace pro zpracování obrazu (DTP, imaging, OCR/ICR) prakticky neexistují.

V repozitářích je spousta aplikací. Typicky bez lokalizace, bez nápovědy, a často i bez popisu :). O kvalitě raději nemluvit (typickým příkladem scénáře pejsek-kočička-dort je EasyTAG). A zkuste v tom repositáři najít takové "zbytečnosti", jako je slovenské účetnictví, mzdy, výukové programy, systém pro správu kuchyně a restaurace, program pro železniční modeláře, tetovací salón, nebo správu základní školy. Pokud brouzdáte po inetu, přehráváte MP3 a porno, a víc nepotřebujete, je jistě situace jiná.

Na Linuxu jste instaloval dva drivery, na XP čtyři? No jo. XP jsou z roku 2002. Zkuste si vzít distro Linuxu z roku 2002, a ukažte mi, kolik ovladačů budete instalovat. A to jeste si ještě vybral HW, u kterého jste si dohledal, že s Linuxem nebudou problémy.

S tym hw a ovladacmi mas pravdu ale ta kompatibilita sa da zistit pomocou live cd respektive zistis co ti tma ide a co nie napr. mandriva v ovladacich paneloch vypisuje vsetok hw alebo sa pozriet na stranky vyrobcov prislusneho hw. Lenze Linux za to nemoze ze nie su pren uctovnicke aplikacie lebo vyrobca tych programov ma vacsinou na riti vylepene "microsoft gold partner" :. Ocr programy pre Linux existuju ale pravda ze maju nizsiu kvalitu ako tie na wokna-tam to skusit vyriesit cez wine. Linux a wifi to je pravda tato kombinacia nie je dobry napad lebo ich vyrobcovia cakaju ze ich pouzivatelia budu cupitat Ballmerovi za ritou. Je to pravda linux potrebuje na sebe zapracovat co sa tyka GUI(nehovorim gr. prostredia tie su vynikajuce nemam nic proti KDE ale som Gnome famda :)),ale hlavne specializovane programy tie tam chybaju napr. vyucne programy, uctovnicke programy a tak :( -tam kto chce nech skusi Wine.Ale napr. vyucne programy napr.skuste Edubuntu -Ubuntu s vyucnymi programy. Ale pokial taketo programy clovek nepotrebuje nevidim dovod preco GNU/Linux neskusit. Hovorite ze Linux je tazky no je a hlavne sila zvyku na Wokna je tam viacej CLI ale kebyze su tam same klikatka tak by to bol Windows s jadrom Linux. Nehovorim aby sa kazda vec riesila cez cli ale bez cli nie je linux linuxom.

(106)Su aj ine prehliadace ako FF. No pravdou je ze FF mi pripomina trocha IE. Vsade nan reklamy a uzitocne doplnky bud pre IE alebo FF a ostatne browsery strcte sa :(

A este jedna vec ze ten Nautilus a Konqueror sekaju? A co explorer pomaly niekedy padne a velke zlozky sa neotvaraju o nic rychlejsie npar. moja zlozka na stahovanie nemala ani 1000 suborov a zobrazila sa az po 10-30 sek. A okrem toho maju o mnoho viac funkcii napr. podpora tabov(kariet).

[108] Představoval bych si jinou úroveň podpory HW, než "koupím HW, a pomocí Live distra zjistím, jestli vlastně funguje". A konkrétně výrobci WiFi zařízení musí například zajistit, aby u jejich HW byla dodržena kmitočtová pásma, maximální výkony, a kdo ví co ještě. Podobně jako u modemů pak nelze vydat open source ovladače, protože by ty parametry mohly být nelegálně překročeny. Navíc těch 98% uživatelů desktopu bez problémů zaplatí vývoj driverů pro Windows. Pokud chce výrobce driver i pro to 1% uživatelů Linuxu, spočítá si, na kolik vyjde driver, podpora, kolik kusů asi prodá, a pak řekne "tak to ani náhodou". Když jsme u driverů, které napíše někdo zdarma: v případě WiFi (kde je situace tristní) výrobci HW dodávají specifikace a peníze například lidem okolo MadWifi. Přesto je výsledek hrozný.

Účto a podobné aplikace pro Linux mohou psát i MS Gold partneři, nikdo jim to nezakazuje. Problémy jsou jinde. Uživatelů Linuxu je málo, typicky za SW neradi platí, administrace je náročná. Existuje řada dister s mnohdy dost různými součástmi, a pro každé distro je třeba SW otestovat, vyrobit balíček, a distruovat ho. Navíc je to nutné opakovat co pár měsíců, protože se Linux "rychle vyvíjí" (čtěte: každých pár měsíců nové číslo verze). Dokumentace a vývojové nástroje nejsou zdaleka na úrovni, jaká je běžná ve Windows. No a na základě těchto věcí si každý výrobce SW spočítá, jestli mu stojí za to uvést svůj produkt i na Linuxu. O kolik tržeb navíc to přinese, kolik nákladů navíc to udělá na vývoji, testování, distribuci a podpoře. To tak ve zkratce ty *skutečné* důvody.

Ty "specializované programy" jsou ve skutečnosti tím důvodem, proč lidé používají počítače. Naprostá většina uživatelů počítačů kašle na nějakou techniku, a chce nástroj, který jim usnadní práci. Základní škola chce SW na plánování rozvrhu, evidenci pracovní doby, evidenci žáků, školného, klasifikaci, tisk vysvědčení, možná správu školní kuchyně. V podstatě každý, až na studenty a domácí uživatele, na počítači pracuje s takovými "specializovanými" aplikacemi. Domácí uživatelé zase hrají hry, takže tam Linux také propadá. No a zbývají studenti - tedy brouzdání po webu, psaní mailů, přehrávání MP3 a porna.

[109] Mě se Nautilus a Konqueror před časem sekal například při vstupu do adresáře /etc nebo /dev, a to na dlouhé vteřiny. Naopak Windows Explorer je multithreadový, takže natáhne seznam souborů, ukáže vám ho, a druhý thread na pozadí dotahuje metadata (autory, názvy skladeb, náhledy fotek).

Pokud máte Windows Explorer pomalý, tak se zamyslete, jaké pluginy (aka svinstvo) jste si nainstaloval. Exlorer je totiž modulární, a programy typu WinRAR, 7Zip, a hromada dalších, se mohou integrovat. Pokud je integrace zprasená (aneb autoři SW jsou prasata), může to dopadnout špatně.

Podpora více tabů ve file manageru je mi celkem volná. Naopak to, že lze file manager prakticky libovolně rozšiřovat (jako Windows Explorer), je dost zajímavé.

[110] nemyslím si, že je nutné řešit problémy jako výrobu a distribuci X balíčků natožpak závislých na distribuci. Stačí se podívat na takový vmware, který dává k dispozici tar.gz a rpm a vživotě jsem s jeho instalací (různé distribuce, různé verze) neměl sebemenší problém a to vmware instaluje jaderné moduly. Spíš něž jako argument bych to bral jako výmluvu.

Pokud jde o wifi karty, tak výrobci může být ukradené, jestli uživatelským nastavením jde nastavit kanál mimo rozsah nebo ne, zákon říká, že UŽIVATEL MUSÍ zajistit provoz v souladu s danou regulativou. Pokud výrobce dodává na trh softwarovou wifi kartu, tak si přímo koleduje o to, že někdo hackne driver a pojede mimo zákon. A s ovladači to i pod windows není nijak slavné, ze své praxe jsem si ověřil, že pokud je karta kvalitní, tak funguje dobře ve windows i v linuxu, šmejd nepojede dobře nikde. Mimo to na neposlušné ovladače velmi dobře pomůže ndiswrapper. Mimochodem karta s chipem Atheros mi chodí (a nejsem jediný), dokonce bez ndiswrapperu, dokonce s WPA/WPA2 i s autentifikaci MSCHAPv2.

Mimo to existují poměrně dobré databáze podporovaného hardware (v češtině). Neměl jsem problém před nákupem ověřit funkčnost kupované satelitní karty (byla v databázi popsána) nebo TV tuneru.

Tak tak to je kravina aby museli to museli testovat na kazde distro a na kazdu novu verziu. Okrem toho Nautilus sa da rozsirit o mnoho uzitocnejsich poloziek ako "Najit viry"...No boze argumenty zaplatit za sw vsak vascina komercnich programov co ma moje okolie je nelegalnych...

[111] VMware Workstation je podporovaná na Linuxu od třech výrobců (Mandriva/Red Hat/SuSE). Cokoliv dalšího může a nemusí fungovat, ale každopádně bez podpory. Balíčky obecně musejí být stavěné přímo pro dané distro, protože jinak mohou nastat problémy typu instalace do nesprávných adresářů, nepřidání programu do GUI, nesplnitelné závislosti atd. Srovnejte s Windows, kde jedna aplikace s jedním instalátorem může běžet na Windows 2.0 až Windows Vista.

Výrobci právě nemůže být ukradené, jaký produkt dodává. Neznám právní detaily, ale stejně byste mohl tvrdit, že to může být ukradené výrobci telefonu nebo modemu. Zjevně ale nemůže. Minimálně u modemů a telefonů je výrobce povinen zajistit, že uživatelsky nepůjde překročit nějaké parametry (je to podmínkou homologace). U WiFi je to předpokládám podobné. To je i důvod, proč řada výrobců dodá tvůrcům driverů pro Linux firmware pro DSP ve formě blobu, který driver natáhne do zařízení, a vlastní driver pak řadu parametrů ovlivnit nemůže.

Kartu Atheros nakonec rozchodit známý. Bylo třeba stáhnout devel verzi Madwifi. Ta ovšem bylajen ve zdrojáku, a nešla zkompilovat, protože byla závislá na balíčcích, které byly závislé na vyšší verzi glibc, než moje distro mělo. Upgrade distra kvůli HW náročnosti nepřipadal v úvahu, takže známý přeložil Madwifi staticky na svém stroji. Vnímal bych to jako odstrašující příklad. Ovšem i v téhle verzi stroj z neznámého důvodu tuhne kdykoliv, kdy se startuje či zastavuje kernelový modul, nebo připojuje/odpojuje WiFi síť.

Super, DB podporovaného HW! Kde? A co to znamená, když je HW v té DB uvedený? Že ho Franta zkusil ve svém poči? Nebo je takový HW opravdu nějak podporovaný a profesionálně testovaný?

[112] Ehm... Děláte si doufám srandu. Jak chcete podporovat produkt na distru, na kterém nebyl testován? Proč si asi myslíte, že je Oracle nebo VMware uvolněný pro vybrané verze vybraných dister? Nebo si fakt myslíte, že když vyrobíte balíček pro distro s nějakou sadou komponent, nějakou verzí X11 libs, glibc a kernelu, tak na jiná distra půjde nasadit v pohodě? Samozřejmě dojedete na závislosti (pokud vůbec budete mít na daném distru správný packager). Zkuste si také sehnat nějaký 6 let starý balíček (z doby vydání Windows XP), a nainstalovat ho na jiném distru, vydaném v roce 2008. A zkuste to u balíčku z roku 1998 (10 let), a pak na balíčku z roku 1993 (15 let).

Když mluvíte o Nautilu, jak ho lze rozšiřovat? Předpokládám, že když o něčem mluvíte, tak o tom něco víte; já o Nautilu moc nevím, tak se nechám poučit. Já vám řeknu, jak se rozšiřuje Explorer. Je poskládaný z COM komponent. Můžete napsat vlastní COM komponentu, která bude třeba zobrazovat tab property dialogu. Komponentu zaregistrujete, a řeknete, že se bude používat pro zobrazování property tabu u souborů vybraného typu. Podobně lze postupovat třeba u kontextových menu. A protože komponenty obsahují kód, po stisku pravé myši na souboru abc.exe může komponenta například otestovat, jestli .exe neobsahuje ZIP, a když obsahuje, tak do kontextového menu přidat položku "rozbalit self extractor". Tohle běhá ve Windows od roku 1995 (a beta verze byla už pro NT 3.51). No a takhle MS skládá z komponent řadu věcí. Takový MSIE je sadou komponent typu HTML renderer, XML parser, tab, toolbar, image extractor atd. Každá taková komponenta se dá využívat v řadě aplikací, stejně jako výsledný HTML browser. Srovnejte si se situací na Linuxu...

[113] A vracime se oklikou zpět. Pokud jde o to, že výrobce oficiálně podporuje provoz aplikace na nějaké verzi systému, tak to je uplně jedno o jaký systém jde. Pokud Vmware Workstation je oficiálně podporováno na RedHat Linuxu a já ho spustím dejme tomu na Slackware, tak to sice poběží, ale nemůžu logicky počítat s podporou od dodavatele. Stejně tak pokud budu mít 8 let starý informační systém designovaný a podporovaný na Windows 2000 Server, tak nemůžete počítat s podporou, když systém spustíte na Windows 2008 nebo Vista.
Možná je vám uplně jedno, jestli hru z Windows 98 spustíte na Vista nebo ne a ona 3x denně zatuhne, ale informační systém ve firemním prostředí je poněkud důležitý.
Aplikace, které fungují od grafického shellu k DOSu (windows 2.0) až po vista je asi jako šafránu, mnohdy je člověk rád, že nainstaluje něco z dob XP na Vista (třeba program ke kameře, nebo ke scanneru).

U programů z roku 1993 jde ve většině případů o DOSovské aplikace (například účetnictví a nebo jiný specializovaný software. S jedním takovým kouskem jsem měl co dočinění rozchodit jej ve windows (2000 a XP). Bohužel je mi úplně kničemu že to jde spustit, pokud to nespadne na nějakou runtime chybu nekdy po 2 hodinách práce při testování (zvlášť když není v mých silách aplikaci kompletně otestovat - podotýkám že výrobce SW už neexistuje). Nejlepší řešení je buď sandbox (dosbox a podobné) nebo rovnou virtualizace. Ale to není chyba windows, ale prostě je to dané tím, že se oběvily nové a lepší systémy.
Nečekejte tedy, že tady někdo bude vypisovat sáhodlouhé seznamy balíčků z roku 1993, které mu běží, stejně jako vy nemáte v ruce seznam ZARUČENĚ funkčních aplikací z roku 1993 pro windows.

Karta Atheros mi chodila s distribučními ovladači, nemusel jsem nic kompilovat nic instalovat, nic upgradovat ani nic netuhne.

DB podporovaného HW, kde ? nebudu dělat reklamu konkurenčnímu serveru, použijte google a určitě ji najdete.
Mnohdy je u hardware lepší když na něj recenzi napíše Franta, protože mu nic nebrání říct, že karta má sice podporované ovladače a chodí bez problémů, ale že obraz stojí za kočku, protože jsou použity nekvalitní součástky.

A VHQL certifikaci bych taky moc nedával váhu, protože na svém notebooku jsem nainstaloval VHQL ovladače prakticky ke všemu a jedna verze měla problémy s uspáváním (počítač se náhodně neuspal nebo neprobudil ...), druhá verze při vytažení flashdisku bez odpojení šla do BSOD (což předchozí nedělala), nakonec pomohly neVHQL verze a vše chodí bez problémů, na Linuxu nemám taky sebemenší problémy, chyba bude asi někde v certifikačním procesu VHQL. Podobně tomu VHQL ovladače karty Atheros šly do BSOD hned při startu.

To že MSIE je seskládaný z komponent je možná krásná věc, ale FF jde taky pluginovat (sice nemůžu říct, do jaké míry je uvnitř seskládaný z komponent, ale o to mi teď nejde), pro uživatele je důležitý přínos pluginů. Spíš bych uvítal možnost IE ze systému kompletně odstranit - ale to bude věcí osobních preferencí.

[114] Jedna věc je podpora, a druhá věc jsou technické možnosti. V případě Windows jste na tom s podporou velmi dobře, protože nevychází každého půl roku nová verze Windows (pro kterou by bylo nutné SW znovu překompilovat, zabalit, otestovat a zařadit na seznam podporovaných), neexistují tisíce distribucí ze kterých si výrobce může dovolit podporovat jen pár, atd. Technické možnosti jsou také daleko lepší, protože Windows pečlivě udržují zpětnou kompatibilitu.
Naopak aplikací, které v novějších Windows nefungují, je jako šafránu. Pochopitelně jsou to aplikace, které obsahují drivery a kernelové moduly (antiviry, firewally), a potom aplikace, které byly špatně napsány (vykrádání resources z knihoven shellu, spoléhání na nedokumentované vlastnosti).

Karta Atheros mi nechodila. Resp. karta s čipem Atheros, ono se to může lišit.

Pokud máte na mysli "DB" na abclinuxu, tak ta je k smíchu, nebo možná spíše k pláči.

Nebavili jsme se o recenzích HW, ale o seznamu podporovaného HW. Nemyslím, že by výrobci OS nebo HW měli dělat recenze. Jinak "VHQL" je WHQL, tedy Windows Hardware Quality Labs. Certifikační proces je v pořádku, a je dnes nutností, protože bez certifikace nemáte záruku vůbec ničeho. A vždy se objeví někdo, kdo říká "ale já měl WHQL driver XYZ, a stávalo se mi ABC, a proto je certifikace driverů na nic". Já na to odpovídám vždy stejně: "Franta se zabil v autě, a v tom autě byly airbagy, takže airbagy jsou na nic".

Ano, komponentový design je krásná věc. Nečekal bych, že takovou věc oceníte. Pluginy jsou jako koncept dnes společné řadě aplikací. Když jsme u toho, rozšiřovat COM prvky šel už Word 95, a před ním zřejmě i dřívější verze. Všimněte si také, že vždy mluvím o komponentách - jde o jedno API, jeden model. Pro Word, MSIE, Exchange Server, Windows Explorer, pro komponenty které můžete použít v aplikacích (OCR, reporting, medicínský imaging a kdo ví co ještě).
Odstranit MSIE je špatný nápad. kdybyste totiž všechny jeho části odstranil, nepůjde HTML nápověda, nepůjde řada aplikací které parsují XML a nebude možné rastrovat HTML v řadě aplikací (Outlook, Outlook Express, Steam, WinAmp atd). Samozřejmě můžete smazat ikonu, nebo dokonce ten malý executable, který ty komponenty skládá dohromady.

[115] Ano, podpora a technické možnosti jsou dvě různé věci, ale znovu opakuji, pokud chci stabilní a spolehlivé funkční řešení, tak se nemůžu spolehnout na to, že to má příponu exe, že to jde spustit a že to asi možná bude nějak chodit. Možná tak u her mi to bude ukradené. Ale ve firemním prostředí NE.
Co je mi po tom, že distribuce X vychází každého půl roku? Důležitá je verze klíčových komponent. Půlroční cyklus může být dobrý třeba proto, že můžu instalovat z CD starého maximálně půl roku a nemusím po instalaci provádět šílený update s 6 restarty (z SP2 až do doby těsně před SP3) kvůli závislosti záplat.

Spousty aplikací přestalo chodit s příchodem XP a Vista. Jako šafránu jich rozhodně nebylo. A taky to rozhodně nebylo tím, že by byly prasácky napsané CAD nebo informační systémy.

Slučovat airbag a WHQL do jednoho pytle snad nemůžete myslet vážně. Já jsem psal, že WHQL ovladače dělaly problémy a neWHQL nedělaly (stejný hardware, stejný OS), to by se pak v automobilu s airbagem musel Franta zabít, ale bez airbagu stejnou nehodu ve stejném autě přežít. Pak tahle paralela má smysl, jinak jste mimo mísu.

Nikde jsem neanpsal, že výrobce OS nebo HW by měl dělat recenze HW, pouze jsem napsal, že je mnohdy (ale ne vždy) lepší, když popis napíše oblíbený Franta, který obvykle zhodnotí i kvalitu zařízení. Jasně, někdy popis pomůže, někdy ne.

Pokud se vám nelíbí databáze na abclinuxu, pak můžete plivat špínu i na fóra na živě, kde se k HW může vyjádřit Franta Windowsak.

Jestli je smazání IE dobrý nebo špatný nápad neřeším. Psal jsem co bych osobně uvítal, je snad moje věc, jaký filemanager nebo prohlížeč použiju (neřeším teď závislosti).

Tak, idem trochu nakŕmiť trolla LO-a. Určite bude rád.

K tomu poslednému odstavcu v príspevku 113 - ako je na tom nautilus neviem, ale ak by ste chceli popísať konqueror, v podstate by stačilo zobrať ten váš odstavec a každý výskyt "COM" nahradiť "KParts" a je. Funguje to tak síce až od roku 1997, nie 1995, mno ale nemôže mať človek všetko.

Na druhej strane je ale technológia KParts na vyššej úrovni než COM, takže veci typu registrácia komponent a "ako povedať aplikácii o existencii komponenty" riešiť vôbec netreba - všetko sa rieši samo vďaka trader-u (ktorého ekvivalent COM ešte stále nemá, pokiaľ viem). Taktiež zamrzí chýbajúci ekvivalent pre KIO, takže každý protokol má svoje vlastné API a podobne.

Jo a keď už hovoríme o COM, ktorý tu vydávate za nejaký veľký vynález MS či čo - ide v podstate len o dosť biedny klon CORBA.

http://wiki.ubuntu.cz/Nautilus/roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD -rozsirenia pre Nautilus nie je ich vela ale su uzitocne

[116] U podnikových řešení je zásadní věcí podpora, na tom se shodneme.

Co je vám po tom, že distro vychází co půl roku? Je to problém proto, že pro každou novou verzi distra musíte znovu otestovat vydané aplikace, musíte mít testovací systémy a poskytovat podporu. Když vezmete v úvahu počet distribucí a jejich verzí, je to pořádná spousta práce, a to kvůli minimu zákazníků. To je i důvod, proč společnosti typu Oracle a vmware podporují jen pár dister v pár verzích.

Myslíte, že CAD nebo informační systém nemůže být špatně napsaný? Omyl. Jak jsem opakovaně psal, rozšířeným zvykem je třeba vykrádání ikon a animací z knihoven shellu. Jenže knihovna řekněme shell32.dll v nové verzi Windows neobsahuje stejné ikony a animace, nebo vůbec neexistuje (ve Vistě shodou okolností existuje), a aplikace pak spadne. Podobných prasáren předvádějí autoři aplikací překvapivé množství. Viz články linkované zde: http://www.root.cz/zpravicky/porovnani-herni-kompatibility-os/184114/

S certifikací driverů jste mimo mísu vy. Obecně pokud driver není certifikovaný, s vaším OS může a nemusí fungovat. Jediný, kdo tvrdí, že to funguje, je výrobce HW, který driver psal. Jak ho napsal, to je velká otázka - znáte výrobce HW. Já například koupil zvukovou kartu s Dolby Digital Live, která byla v řadě článků vychválená, ale neměla certifikované drivery. Výsledek? Blue screeny v driveru driveru té karty. Totéž u necertifikovaných driverů grafické karty. Podívejte se na detaily WHQL testování. MS vydává stovky stran specifikací, co daný HW/driver musí umět, co by měl umět, a co nesmí, a testy jsou velmi důkladné. Certifikace driverů byla zavedena proto, že nekvalitní drivery jsou odpovědné za 80-90% blue screen chyb, ke kterým ve Windows dojde. Skoro celý doplněk do 100% jsou chyby HW, a naprosté minimum jsou chyby Windows.

Ohledně vašich problémů s WHQL drivery mohu říci dvě věci. 1) problém nemusel být způsobený certifikovaným driverem (a samozřejmě mohl, ale lidé typicky neprovedou analýzu hlubší než "jé ono to spadlo na BSOD"), 2) nic není dokonalé. K paralele s automobily si dovolím opravit to. "Franta měl havárku ve svém Volvu s airbagy, a zabil se. Jenda havaroval ve Škoda 120 bez airbagů, a žije. Z toho plyne, že airbagy jsou na nic."

Databáze na abclinuxu je naprosto k ničemu; má podobnou vypovídací hodnotu, jako to fórum na (l)živě.

Do vyběru file manageru nebo browseru vám mluvit nehodlám. Do závislostí vám hodlají mluvit ty aplikace, kterých se závislosti týkají.

[117] Gnome má Bonobo, což je částečný opis OLE (Miguel de Icaza se s tím alespoň nikdy netajil). KDE má KParts a DCOP, který byl v KDE 4.0 nahrazen D-BUSem. OpenOffice má UNO. Objektů každého modelu existuje pět a půl, OLE ani objektový clipboard mezi Gnome a KDE nefungují. Kupodivu ve Windows je z komponent poskládané skoro všechno, OLE a "inteligentní" clipboard jsou dlouhou řadu let samozřejmostí. Kdo od koho opisoval, to by byla neplodná diskuze :)

Ke Kparts a Konqueroru se vraťme. Popíšete prosím, jak a z čeho je Konqueror poskládaný, jak se registrují rozšíření, a jestli u rozšíření existují callbacky.

U Qt hlavně zamrzí, že to není primární (nejlépe jediný) framework pro Linux, že pracuje nad příšerným X11, že při každém volání překládá své interní UTF-16 stringy do UTF-8 a při návratu z volání zase zpět atd.

Jestli se v Qt vyznáte, ještě by mě zajímalo jedno. Co se stane, když mám na disku názvev souboru v 8859-2? Qt pracuje s UTF-16 stringy, a názvy souborů na disku vždy považuje za UTF-8. Návez v 8859-2 je ovšem neplatnou UTF-8 sekvencí. Co se pak stane? Znamená to, že Qt aplikace neumí otevírat soubory, které mají názvy v 8859-* (a obsahují znaky s kódem 128 a výše)?

[118] Skvěle, 4 rozšíření pro Nautilus. Není to sice hodně, ale počítá se to. Popíšete prosím trochu podrobněji, co je pod pokličkou?

"Kto od koho odpisoval" by skutočne bola neplodná diskusia, mno ale teraz to s ňou nie je oveľa lepšie. Mno ale budiž.

Že chýb windows je úplné minimum je -veľmi- odvážne tvrdenie :) Ale čo iné by človek od vás aj čakal, že, vo vašom svetonázore dokonalý microsoft predsa chyby nerobí.

Komponent je päť a pol ? Tak sa pozrime ... Námatkou napríklad komponenty embeddovateľné v konqueror-e:

ktraderclient --servicetype KParts/ReadOnlyPart
servicetype is : KParts/ReadOnlyPart
got 64 offers.

ktraderclient --servicetype KParts/ReadWri­tePart
servicetype is : KParts/ReadWri­tePart
got 17 offers.

Registrácia komponent vyzerá asi tak, že sa nahrá súbor s jej popisom do určeného adresára (ich zoznam je konfigurovateľný). Tento adresár sleduje služba, ktorá pri zmene aktualizuje binárnu databázu sycoca (vyzerá podobne ako registre, má všetky ich výhody, a žiadne z nevýhod - užitočná vec). Aktualizácia databázy chvíľu trvá (sekundu až dve), ale robí sa len pri zmene zoznamu komponent, čo nie je tak často.

A ešte celkový zoznam tých vašich "pät a pol" komponent:

ls -R /usr/share/kde4/ser­vices/ | wc -l
1363

Takže 1363 komponent. Ide o inštaláciu obsahujúcu kompletné KDE4 plus zopár aplikácii. Čo nie je až také zlé, čo poviete ?

Pokiaľ ide o ten konqueror, je to pomerne malá aplikácia, ktorá pracuje tak, že embedduje komponenty podľa zoznamu od trader-a - napríklad dostane dokument s mime-typom text/html, a tak sa spýta tradera že čo s tým, trader povie, že pozná 7 komponent typu KParts/ReadOn­lyPart, ktoré sa dajú použiť, a že predvolená je KHTML - toto sa dá konfigurovať (v GUI), takže ak chcete používať radšej WebKit, môžete. Podobne pre akýkoľvek ďalší mimetype - PDF, RTF, čo len chcete. To isté pre výpis adresára, embedduje sa komponenta dolphin.

Holt tie windows v tomto smere také jedinečné nie sú :)

Ako je to s callbackmi bohužiaľ neviem.

Mno a pokiaľ ide o iso-8859-2 názov súboru na disku, nechápem, kde je problém. Toto má predsa na starosti ovládač daného súborového systému, a poskytnúť ten názov v systémovom kódovaní je jeho úloha. Buď sa dá kódovanie nejako detekovať, alebo sa zadá pri mountovaní systému. Qt s tým naozaj nemá nič.

[120] Zkuste si ještě jednou přečíst, co jsem psal. Opravdu jsem nepsal, že ve Windows je minimum chyb :). Psal jsem, že minimum BSOD je působeno chybami ve Windows. V linku níže se dozvíte, že 85% BSOD je způsobeno drivery. Data jsou z OCA (online crash analysis). Také se dozvíte, že MS nabízí nástroje pro ověřování driverů, včetně dvou nástrojů pro statickou analýzu kódu. V prezentacích z WinHEC se pak dozvíte, že MS shromažďuje data o BSOD pomocí OCA, a výrobci HW dostávají reporty o tom, ke kolika BSOD v jejich driverem došlo, a to i když uživatel nevolá technickou podporu. Vyjma toho Vista sbírá data o problémech (včetně BSOD), a umí je poslat MS pro ověření, jestli pro dané problémy neexistuje řešení. Mimo jiné tento mechanismus umožňuje, aby MS zákazníka požádal o dump a dodatečné systémové informace u problémů, které potřebují další diagnostiku (zákazník samozřejmě může odmítnout).
http://www.microsoft.com/whdc/driver/wdf/wdfbook_intro.mspx

Ano, těch komponent je pět a půl (samozřejmě obrazně, protože půl komponenty nelze). Zkuste se podívat na Windows do Registry, větev HKCR\Classes\CLSID.

K registraci komponent: ve Windows se registruje COM komponenta tak, že zavoláte DllRegisterServer příslušné knihovny. Odregistraci provedete voláním DllUnregister­Server. Obojí umí zavolat utilita regsvr32.exe. Samozřejmě kód registrace komponenty nepíšete sám - o to se vám postará vývojové prostředí. V případě .NETu je to ještě jiné, tam se komponenty registrují v Global Assembly Cache.

sycoca jako obdoba Registry, GConf jako daší obdoba Registry, ale Registry je prý hrozně špatná věc :). Přitom jediný rozdíl je v tom, že autoři těmto dvěma konfiguračním databázím nevěří natolik, aby data nechali jen v nich, a mají hodnoty i na FS. Ve Windows mají ovšem Registry desítky tisíc větví, takže by vydumpování do souborů zbytečně zabralo velikou spoustu místa.

S callbacky se to ve Windows má tak, že zaregistrujete class na událost například pravého tlačítka myši na soubory typu .abc. Když takový soubor stisknete pravou myš, zavolá se daná COM komponenta, a ta řekne, co se má dělat (třeba prohledá executable, jestli v něm není ZIP, a pak případně přidá context menu položku "Extract ZIP"). Podobně jsou implementované property sheets, context menus, preview handlers i vlastní otevírání souborů (soubor umí shell ale otevřít i spuštěním executable s parametry, není nutná COM komponenta).

To co popisujete vy vypadá až s podivem použitelně, na rozdíl od takového MC. Jde sice o opis shellu z Windows, ale jak jsem psal dříve, nemá moc smysl se dohadovat, kdo od koho opisuje.

U názvů souborů je problém v tom, že na FS jsou to C stringy (typ char), kdežto v Qt jsou to UTF-16 stringy (typ QChar). Když čte Qt z disku název souboru, automaticky počítá s tím, že je v UTF-8 (a dnes má zpravidla pravdu). Co se stane, když Qt z FS načte název souboru v 8859-*? To se může lehko stát, pokud jedete v UTF-8, a spustíte aplikaci z roku 1995, která jede v 8859-2, nebo pokud máte starý soubor na disku. Qt potom musí někde selhat při konverzi UTF-8 na Unicode, protože název v 8859-2 je v UTF-8 neplatný. Dojde k výjimce, substituci znaků otazníkem, půjde načíst adresář, půjde soubor otevřít? Celé je to samozřejmě způsobené tím, že unixy se o code page jména souboru nestarají, což ve Windows odpadá, protože tam jsou jména vždy v Unicode (i ve Win9x).

Problém s registrami je v tom, že ak sa z nejakého dôvodu súbor s registrami na disku poškodí (výpadok elektriny pri zápise, chyba aplikácie, ...), prídete zvyčajne o všetko, čo v registroch bolo, zatiaľ čo keď je príslušná stromová štruktúra len cache textových súborov, môžete ju znovu vygenerovať, resp. prídete len o málo záznamov. Preto všetky tie recovery points a zálohy registrov a tak - čo je skôr záplata, než riešenie.

Callbacky ako ich popisujete konqueror pokiaľ viem nemá, veci typu Extract ZIP sa pridávajú podľa mimetype - dorobiť callbacky by bolo pomerne jednoduché - akurát si nie som celkom istý, či by to stálo za to, znie to totiž ako hotový raj pre vírusy/spyware.

Názov súboru v 8859, ak by sa naozaj vyskytol, by bol asi problém, akurát mi nie je jasné, čo s tým má Qt ? Rovnaký problém by s takým názvom mali všetky programy, keďže predpokladajú, že ovládač súborového systému im nebude posielať každý názov v inom kódovaní :) Či ide o reálny alebo fiktívny problém netuším, nikdy som sa s niečím podobným nestretol.

Inak pokiaľ ide o unicode, taktiež mi nie je jasné, kde je problém - ku konverzii medzi ucs2 a utf8 dochádza v podstate len pri čítaní/zapisovaní súborov, prípadne pri posielaní niečoho po sieti, mno a samotné I/O bude aj tak pomalšie než tá konverzia, takže sa tým nič nespomalí.

[122] Pokud se Registry poškodí, existuje záloha (last known good configuration). Co děláte, když se poškodí FS? Máte zálohu struktur FS ve formě... čeho? Leda na externím médiu, stejně jako u Registry. Situace je tedy zcela stejná.

Přidávat věci typu Extract ZIP podle mime type bohužel nepokrývá řadu scénářů. Vezměte si, že v Exploreru můžete přetáhnout dokument na objekt (třeba tiskárnu), a podle zaregistrované akce se provede, co se provést má (třeba tisk). Vyjma toho je Explorer rozšiřitelný o ty property sheets, generátory náhledů apod. Většina těch věcí by šla realizovat i v Qt, protože objektový model dávno má. Otázkou je samozřejmě škálovatelnost, rychlost atd.
Shell extensions nemají důvod být rájem pro viry a spyware. Viry mohou infikovat cokoliv chtějí řadou jiných způsobů, a spyware většinou nezajímá, na jaké soubory klikáte.

Pokud napíšete aplikaci v Gnome, bude interně používat C stringy. FS také používá C stringy, takže aplikace dostane C string, a potom s ním otevře soubor. Jestli je název souboru validním UTF-8 stringem, to nemusí řešit. A když to řeší, tak jen v případě prezentace (zobrazení) toho názvu - soubor pořád otevře.

Převody mezi UCS2 a UTF8 samozřemě nějakou dobu trvají, a protože se čas konverze a čas I/O operace sčítá, není to dobré. Větší problém je ale v tom, že POSIX, X11, CUPS a zbytek unixů používají prakticky výhradně C stringy, takže k převodům UCS2 na UTF-8 dochází při (skoro) každém volání, které předává string. A když volání vrátí string, převádí se z UTF-8 do UCS2. Ve Windows samozřejmě Qt funguje dobře, protože Win32 API je komplet v UCS2. Na Linuxu to znamená popsané problémy.

[119] U zmiňovaného CADu rozhodně nejsou vykradeny. Důvod ? Celý CAD je portován i na jiné systémy než jen windows (nebo spíš je portován na windows). Ono například je problém i s novým SP a nepřipadá mi, že by se s příchodem SP měnily resources a ikony, na kterých podle vás stojí nefunkčnost CADu.

Počet verzí dané distribuce není vůbec problém. Jak jsem psal, důležité je mít stejnou major verzi závislých komponent a je po problému, případně mít aplikaci staticky linkovanou (což je velmi častá situace windows aplikací, kdy každá aplikace sebou tahá spousty duplicitních knihoven).
Počet distribucí taky nehraje roli, nikdo nemá potřebu podporovat X specializovaných variant Linuxu, většina distribucí je určena pro specializované účely, nemůžu přece po vmware chtít, aby podporovala například IPcop nebo nějakou nLitovanou verzi Windows.

Musím to zopakovat, ale vaše paralela s airbagem JE MIMO MÍSU ! Srovnáváme stejný hardware (auto), stejného uživatele (Franta řidič), a stejné podmínky (stejná nehoda) a porovnáváme co se děje s certifikátem a bez něj (s airbagem a bez něj).

Nedělejte ze zbytku světa blbce, kteří nedovedou z BSOD zjistit, co spadlo. I čistě logickou úvahou (pokud se nic jiného než jeden driver nemění) WHQL driver vede k BSOD, neWHQL driver nevede k BSOD se dá leccos vyvodit.
Pokud jsou podmínky tak tvrdé a testování tak pečlivé, jak říkáte, tak proč WHQL driver měly více much, než necertifikované drivery dohromady ?

Ad. fórum, sám jste psal, že jste si koupil zvukovku, kterou řada článků chválila, ale nepřečetl jste si žádný uživatelský postřeh, je to tedy váš problém, že jste si koupil místo zvukové karty naprostý shit.
Své problémy s WHQL ovladači nechci házet na MS, problém je v hardwaru a v jeho výrobci (podruhé od tohohle výrobce taky nic nekoupím), jen mi připadá trochu ironické, aby certifikované drivery byly problémové stejně nebo více než necertifikované.

[124] Mohl jste si všimnout, že například v XP SP2 se změnila řada věcí. Například u CPU s podporou NX jsou data-only pages označeny příznakem disable execute, což může špatně napsané aplikaci způsobit značné problémy. Navíc kdybyste si prohlédl linky, které jsem sem házel v [119], tak byste viděl takové prasárny z reálného světa, že by vám bylo jasné, že nemusí přežít ani Service Pack. Hned první link to demonstruje dokonale:
http://blogs.msdn.com/oldnewthing/archive/2003/12/23/45481.aspx

Tahat s sebou duplicitní knihovny (což mimochodem aplikace pro Windows typicky nedělají) není totéž, jako statické linkování. Odlišnost dister samozřejmě hraje roli, a to velkou. Odlišný způsob přidávání položek do nabídky Start (resp její obdoby), odlišné umístění souborů, odlišné rc skripty, odlišný výběr komponent, jiné verze knihoven. A opravu nemůžete chtít, aby výrobci SW podporovali každé distro.

Tou "čistě logickou úvahou" můžete dojít k nesprávnému závěru. Váš systém klidně může padat na antiviru, který může mít chybu, projevující se jen s daným certifikovaným ovladačem. To uvádím jako příklad, a nepřijde mi to pravděpodobné, ale možnost to je.
Pokud je nepodepsaný ovladač lepší, zřejmě je to proto, že jde o opravenou verzi podepsaného ovladače, která ještě nebyla podepsána (ono to chvíli trvá). U výrobců, kteří své drivery nepodepisují, jsou drivery obecně daleko méně kvalitní.

U své zvukovky jsem si přečetl i uživatelské postřehy, které byly velmi pozitivní. Vše to bohužel bylo součástí PR. Bohužel ta zvukovka měla unikátní vlastnost (podporu Dolby Digital Live), kterou jiná neměla. Když HW, tak certifikovaný - to jsem věděl už tehdy. Jenže jsem to zanedbal :(

[125] Množství podporovaných distribucí je kritická pouze v podnikové sféře, tam člověk dřív potká něco od RedHatu nebo od SUSE, které má například pro Vmware smysl podporovat, těžko ve firmě narazíte třeba na Greenie.

Jinak souhlasím, spousta windows aplikací je psaná prasácky. Myslíte, že má smysl se touhle spoustou binárního odpadu chválit, že na windows je více aplikací ?

Při čistě logické úvaze je dobré mít systém co nejčistší, tudíž jen windows a ovladače, nic víc. Je pravda, že nepodepsané ovladače byly vyšší verze, nicméně je možné, že byly ovladače plné chyb. Platí tedy to samé, co u aplikací, má tedy smysl říkat, že windows mají větší podporu hardware, když ovladače (a svým způsobem i daný hardware) stojí za kočku ?

[126] Když se bavíme o desktopech, tak tam se dister používá velká spousta (nakonec na serverech jich také není málo). Prosdtě je faktem, že balíčky jsou určeny pro konkrétní verzi konkrétního distra, a cokoliv jiného nemusí fungovat (a často nefunguje). Jistě, věci se dají "dopatlat doma", ale to pro zákazníky není aktuální.

Má smysl tvrdit, že pro Windows je více aplikací, protože to tak prostě je. To, že je řada aplikací napsaná mizerně, je společné všem platformám. SW pro Linux je obyčejně nejen hrozně zpracovaný, ale často ani nefunguje. Jako příklad typického SW pro Linux uvedu EasyTAG, což je příšernost, která byla (samozřejmě příznivě) recenzována tady na rootu.

Při opravdu logické úvaze vypadají věcí jinak. Ale faktem je, že na počítač nepatří nepodepsané ovladače, ani instalace zbytečného software.
Windows mají výrazně lepší podporu HW. Driverů pro Linux je méně, a jsou také mizerné. Mnohdy totiž nepodporují specifické funkce daného zařízení (podavače, duplektory, vestavěné fonty, úsporné režimy a další), nebo prostě nefungují. Uváděl jsem madwifi, kde moje (údajně bezproblémová) WiFi karta neuměla AdHoc mode, neuměla WPA-PSK, a ještě s nadwifi počítač vždy do 20 minut zatuhnul. Zmínil bych ještě driver nv (open source), který po připojení kabelu druhého monitoru začal zobrazovat místo obrazu jakousi barevnou změť. Mé zkušenosti s podepsanými drivery pro Windows jsou o řád lepší, než s drivery pro Linux.

[127] Je jedno jestli jde o desktop nebo server, ve firmách platí řečené výše. A doma platí víceméně to samé, chci-li podporu jdu do podporovaného distra, nechci-li podporu, tak jdu do nepdoporovaného distra.
S balíčky není problém, dokonce se většinou povede nainstalovat RPM na slackware a nebo debian, což sice není čisté řešení, ale jde to. Pokud autor software chce, není problém udělat balíček podporovaný na pár distribucích, ale funkční na drtivé většině, viz vmware.

Ostatně u windows neexistuje žádný srovnatelný ekvivalent jakéhokoliv balíčkovacího systému (snad jen toho ze slackware :-D).

Srovnávat ovladač vytvořený komunitou, který vznikl jen díky reverznímu zkoumání binárního driveru s ovladačem od výrobce není fér. Se specifikacemi od wifi čipových sad Prism byly vytvořeny ovladače hostap, které toho uměly více (master, WPA,WPA2), než originál ovladače pro windows. Záleží, jak se k tomu postaví výrobce.

To, že nv ovladač je špatný není chyba linuxu, ale nvidie. Naproti tomu s ovladači od intelu nebo ati (dokonce opensource) jsem neměl podobné problémy.

To by mě tedy zajímalo, jak bez nepodepsaných ovladačů rozchodíte spoustu podporovaného hardware, který je podepsané nemá. Typicky jde o ten levný softwarový šmejd, který snad ani nemá smysl podporovat (tím pádem mne netíží že není podporován linuxem) - typicky problémové wifi karty.

[128] Dokonce se povede nainstalovat... To jistě není, o co usilujeme. Je to jako byste tvrdil, že se dokonce povede přehrát CD. Instalace programů je věc, kterou uživatel dělat nechce (viz užívání konzolí přesně z toho důvodu). Cílem je "instalace funguje vždy a všude, a provede jí i slepohluchý důchodce", ne "dokonce se povede nainstalovat".

Windows samozřejmě mají Windows Installer (dnes používán v podstatě každou aplikací). A samozřejmě má závislosti, merge moduly, možnost interaktivního výběru komponent, možnost další konfigurace či zadání hodnot (jméno serveru, cesta ap), je možné instalovat bez interface, a je možné ve firmě vynutit instalaci vybraným skupinám počítačů či uživatelů pomocí doménové policy. Zjevně přesahuje možnosti, které vám dávají balíčky na Linuxu. Jak třeba při instalaci balíčku necháte uživatele vybrat, které součásti aplikace chce instalovat (asijské fonty, cliparty, integrované vývojové prostředí), jaké bude jméno použitého serveru ap?

V případě Madwifi výrobce HW spolupracuje s člověkem, který píše driver. Podstatou problému ale je, že neexistuje seznam HW, který by byl slušně otestovaný, a tvrdil "tenhle HW prošel hromadou testů, a bude tedy fungovat".

S ovladači od Intelu jste možná nezkusil připojit více monitorů, provozovat akcelerovaný desktop, akcelerovaný desktop a spustit OpenGL aplikaci, po připojení více monitorů jste nezkusil jestli se v clone mode na druhé obrazovce opravdu zobrazuje kurzor myši, a netestoval jste, jestli v kódu změny grafického režimu není bug, nezkoušel jste přepínání rozlišení Xserveru za běhu, nebo připínání a odepínání monitorů za běhu. Když zkusíte i jen výše psané, možná najdete i několik problémů. Jako na Linuxu na všem. A pak nastává čas hledání, zkoušení a ztrácení času. Ne proto, že by věci člověk nerozumněl, ale protože nefunguje, jak má.

HW uvedený ve Hardware Compatibility Listu (tedy obrovská spousta HW) má vždy podepsané ovladače. Pokud jde o levný šmejd, který v HCL není (kupodivu jde někdy i o produkty renomovaných firem), tomu je dobré se vyhnout. Lze důvodně předpokládat, že drivery či vlastní HW nebude v pohodě.

[129] Dokonce se povede nainstalovat - ano protože to není podporovaná cesta a přesto to jde. Slepohluchý důchodce je rád, že zvládne počítač používat, a ten kdo dovede instalovat je pro něj guru. Uživatel vůbec nemá co provádět administraci systému, protože dané věci nerozumí. To je jen logika windows, která lidem vtlouká do hlavy, že i naprostý analfabet může být administrátor. Kdo tomu nerozumí ať do toho nevrtá, je to jako kdyby se například VW lidem říkal, že si sami mohou doma vyměnit rozvody.

Instalaci volitelných komponent lze řešit například metabalíčky. Spousta věcí se dá lépe řešit po instalaci, například změna jména serveru, pokud ji nastaví při instalaci a později ji chce uživatel změnit a tato možnost v nastavení aplikace není, tak mu zbývá jedině reinstall - velmi typické řešení problémů na windows.
Instalace podle doménové politiky je taky řádně vypečená, protože některé aplikace takto prostě nainstalovat nejdou (a že jich je hodně).
Instalaci balíčků ve firemním prostředí není v žádném případě problém, dokonce pro změnu netřeba provádět odhlášení/přih­lášení uživatele nebo dokonce s restartem stanice (teda pokud nejde o update prostředí nebo jádra).

Na intelu jsem neměl problém s akcelerovaným desktopem, ani s více monitory. Když jsem dovezl nový LCD, tak jsem starý přepojil z DVI na VGA výstup a nový na DVI a automaticky si Xorg nastavil nativní rozlišení displeje.

[130] Není to podporovaná cesta, ale někdy to přesto jde. Často sice nefungují věci typu přidání aplikace do Start menu, instaluje se do nesprávných adresářů, knihovny pak nejsou k nalezení, ale to všechno se dá "dopatlat" ručně. Horší to je, když se objeví závislost, kterou nelze uspokojit. Když jí člověk přerazí, může to vést až k reinstalaci systému. Pravda, existuje možnost aplikaci kompilovat staticky, ale to zjevně není správná cesta.

Co myslíte, že je levnější? Když si koupíte aplikaci nebo HW, a sám provedete instalaci, nebo když si pozvete někoho, kdo pro vás instalaci provede? Samozřejmě ta první možnost. A existuje nějaký technický důvod, proč by uživatel nemohl nainstalovat aplikaci, nainstalovat HW, přidat uživatele, přidat tiskárnu apod.? Neexistuje. Je to jen o interface a helpu. Protože Linux má mizerný interface, help v podstatě chybí, a řada věcí nefunguje jak má, je třeba na všechno mít člověka, který dané postupy s pomocí Google již prošel, případné chyby obešel, a je ochoten to udělat pro daného uživatele. Asi se ale shodneme, že to není dobrá cesta. Jen instalace SW vás můž vyjít dráž, než jeho koupě. 1. po dobu instalace nemůžete pracovat, a to stojí stovky korun na hodinu, 2. musíte zaplatit odborníka na instalaci, což stojí stovky až tisíce na hodinu, 3. odborník může být "odborník", a vy mu musíte věřit, že neudělá botu, jakou je třeba instalace rootkitu. Ohledně nákladů mluvíme o levné ČR, ve světě je hůř.

Chci vybrat, že se bude instalovat Word, Excel, Access ne, překladové slovníky ano, asijské fonty ne, cliparty ne. Jak to řeší metabalíčky volitelné komponenty?
Spousta věcí se jistě řeší lépe po instalaci. A některé při instalaci (typicky třeba určení kontextu, ve kterém poběží služba/deamon). Jak si s tím balíčkovací systémy poradí?

Instalace podle Domain Policy obecně funguje. Samozřejmě setup package musí být správně napsaný (na Linuxu také těžko balíčkovací systém nainstaluje aplikaci z tarballu). Firmy naštěstí umí aplikace i "přebalit" z různých balíčků do MSI.

Ta instalace balíčků ve firemním prostředí by mě fakt zajímala. Já se přiznávám, že jsem ještě nikdy neviděl v žádné firmě používat Linux na desktopech. U nějakého člověka z IT oddělení, který nemá moc co dělat, a tak si hraje - to ano. Ale u běžných uživatelů ještě nikdy. Jak se řeší obdoba Windows domény, tedy aktualizace z firemního serveru, distribuce balíčků skupinám strojů či uživatelů, restrictions typu "účetní nesmí měnit rozlišení obrazovky", seznamy zakázaného a povoleného SW, vynucení politiky firewallu, vzdálená podpora uživatelů, roaming profiles apod.? Co znám Linux, tak jeho nasazení v těchto podmínkách by muselo být peklo (nehledě na nedostupnost SW).

Jak říkám, pokud jste na intelu neměl problémy, asi jste toho zkoušel málo. A upozorňuji, že karty nVidia se podažují za jediné, které na Linuxu slušně fungují.
Jak se dívám, tak byste problémy s Intel grafikou našel celkem snadno. Když pojedete Compiz přes AIGLX, OpenGL a XVideo budou zobrazovat modré artefakty místo obrazu (což postihuje mimo jiné přehrávače multimédií). Když půjdete přes Xgl, OpenGL a Xvideo budou rendrované SW, a tedy příšerně pomalé. To bylo první, co jsem vygooglil na stránkách Compizu mezi známými problémy. Předpokládám, že takové ty radosti typu "v aplikaci A lze nastavit korektní refresh rate, ale jen do rozlišení X; v aplikaci B lze nastavit vyšší rozlišení, ale už ne refresh rate podle specifrikace výrobce monitoru" se jako problémy vlastně ani nepočítají, protože stačí pošťourat vhodný konfigurák, a ono to něco udělá.

[131] Je to nepodporovaná bastlící cesta, jak taky bylo řečeno, kdo chce podporu jde do distra s podporou. Když zvolím bastlící cestu, tak dobrovolně, netřeba na tom hledat něco jiného.

Co je levnější ? Nechat si dodat dané řešení od specializované firmy. Napříkald, firma, která se zabývá účetnictvím, má jeden server + 10 stanic. Stanice i server nakoupí u dodavatele X, u firmy X nebo Y si zaplatí (jednorázově) instalaci kancelářského, účeního a dalšího SW. U svého ISP si zaplatí řešení pro připojení na internet (router + firewall), pokud chce e-mail není problém si jej opět zaplatit u svého ISP nebo jiného specializovaného poskytovatele. Pokud se jedná o servisní zásahy a modifikace, může mít servisní smlouvu s dodavatelem X nebo Y, nebo platit servis za jednotlivé zásahy.
Aby taková firma mohla živit odborníka, tak mu musí dát minimálně 20 tisíc čistého (to znamená dalších 20tis. státu) - myslím, že za 40 tisíc si u odborníka koupí kvalitnější servis. Nehledě na to, že vlastního zaměstnance musí vzdělávat, aby rozuměl novým technologiím.
Jistě, jde to řešit tak, že z uklízečky uděláme admina, nebo to zbastlí synáček majitele, ale to není řešení.
Předpokládám, že podle téhle logiky doma chováte krávu, protože denně spotřebujete litr mléka.

Na problémy s instalací z politik jsem několikrát narazil, nicméně řekněme, že chyba mohla být na straně instalátoru aplikace. Nicméně výrobce pro danou aplikaci vytvořil workaround a dál jsem se tím nezabýval.

Instalaci volitelných komponent je obecně vhodnější řešit pomocí více elementárních balíků (oddělit cliparty od aplikace). Protože mi připadá nešťastné řešit instalaci třeba tabulkového kalkulátoru o velikosti 80MB tak, že budu z repozitářů tahat celý instalační obraz o velikosti 2GB jenom proto, že cliparty jsou součástí instalace.
Tudíž to neřeším instalátorem, ale správcem balíků.

To že jste neviděl linux na desktopech ještě neznamená, že nejsou. U nás na střední škole existovala (minulý čas proto, že je to už delší dobu ten ústav nenavštevuju) internetová studovna, kde veškeré stanice běžely na OS Linux k plné spokojenosti uživatelů. Nicméně pokud si vzpomínám, tak popsané řešení využívalo NIS (nedal bych za to ruku do ohně, už je to přece jen dlouho).

To, že karty nvidia jsou dobře podporované v linuxu může taky být dávno mýtus. Věci se v IT mění hodně rychle, před 5 lety byly dobře podporované karty ATI a před rokem by se dalo říct řekl, že jsou nejhůře podporované.
S něčím podobným jako compiz nemám problémy. U multimediálních aplikací stačí nastavit správný videovýstup (když víte jak compiz chodí není to problém) a je po problému.

Pokud jde o nutnost editovat Xorg, tak věřte tomu, že jsem na něj nemusel ani šáhnout a aplikaci pro změnu rozlišení jsem používal jen na druhém počítači a opět jsem neměl problémy. Asi to bude tím, že si důležité věci Xorg dokázal zjistit z monitoru, pokud je výrobce monitoru lempl a kašle na kvalitní podporu, tak problémy budou vždy.

[131] Pokiaľ ide o tú centrálnu správu a podobne, odporúčam do pozornosti LDAP, väčšina z uvedeného sa dá riešiť práve ním (Active Directory je mimochodom LDAP-u veľmi podobné).

[132] Ano, bastlicí cesta. Srovnejte s Windows, kde pokud aplikace z Windows 3.11 dnes nefunguje, jde o *chybu*. A typicky je to pak chyba té aplikace.

Ááá, outsourcing. S tím choďte na někoho, kdo nikdy neviděl firmu, která nemá vlastní IT oddělení, a jen outsourcuje. Výsledek bývá naprosto katastrofální. Ve firmě IT nikdo zbla nerozumí, padají z nich nesmyslné a protiřečící si požadavky, technika nefunguje, a chod firmy trpí. Samozřejmě existují i výjimky, ale bohužel jsou to jen výjimky. V praxi je nutné mít ve firmě někoho, kdo IT rozumí alespoň jako power user, lépe jako low end admin. Firma tím pokryje věci typu helpdesk, běžnou administraci, nákupy HW, nákupy SW, testování, nákupy IT služeb, menší customizace, a když má štěstí, tak i napsaní pár desítek řádků kódu.

Zaíjmavé je, že vy říkáte "ať to nechají na někom zvenku". Řada jiných diskutérů zase říká "proč naše firma mrhá penězi za nesmyslné produkty, dokázali bychom to sami a lépe". Společné je to "my to víme nejlépe", jinak jde o naprosto opačné přístupy. I to ilustruje, že míru kombinace vlastního a koupeního/outsou­rcovaného IT není dobré nechat na diskutérech z root.cz ;)

Jinými slovy výběr komponent z balíku provést nelze. A pokud jde o produkt typu MS Office, Oracle, AutoCAD apod., tak máte smůlu, protože tam je těch voleb při instalaci stovky. Už u MS Office by bylo zábavné instalovat "MS Office - core", "MS Office - speller CZ", "MS Office - extended WGL4 fonts", "MS Office - Word", "MS Office - Word, CZ interface" atd., samozřejmě bez hierarchického třídění komponent a přímého označení závislostí.
Kvůli možnosti výběru komponent přece nemusíte nezbytně mít instalační média všech komponent. Stačí jejich metadata.

Internetová studovna není úplně špatné místo na nasazení Linuxu. Pro brouzdání po inetu s Linuxem fakt nebude velký problém (s výjimkou flashe, streamovaných videí, intranetových aplikací, OWA, čtení případných stažených dokumentů apod). Bohužel automaticky odpadají hry (kvůli kterým žáci vyhledávají počítače především), výukové programy, i výuka konkrétních SW (třeba účetnictví). Ve firmě je to ale horší.

Já akcelerovaný desktop nerozchodil. To bylo ještě v jeho dřevních dobách. Bohužel ani dnes to nefunguje tak, že byste naintaloval driver grafické karty, řekl "budiž 3D desktop", a bylo hotovo. Viz třeba zde: http://kevin.vanzonneveld.net/techblog/article/enable_compizfusion_in_ubuntu_feisty/
Co řeknete na takovou proceduru? Je tohle opravdu v pořádku? V roce 1998-99 (kdy se už mluvilo o tom, jak skvěle Linux nahradí na desktopu Windows) jsem četl podobná howto pro připojení USB tiskárny. U mainstram produktu tohle není akceptovatelné, uznejte sám.

[133] LDAP samo o sobě nic neřeší (je to jen protokol).

[134] ale no tak, flash, streamované videá a čítanie stiahnutých dokumentov predsa na linuxe dávno nie je problém, nebláznite zase :) OWA nepoznám, ale podľa popisu je to niečo ako webmail, takže zase nevidím problém. A intranetové aplikácie ? To čo je za nezmysel preboha ? Intranetové aplikácie, ako hovorí názov, fungujú len na lokálnom intranete, takže z kaviarne sa k nim aj tak nedostanete (a ak aj áno, potrebujú browser, takže pokiaľ ich autor nebol prasa, fungovať budú).

Vo firme bude možno problém s tým účtovníctvom, ale inak ani nie - rád sa oháňate rôznymi špecializovanými aplikáciami, ale ľudia zvyčajne aj tak na správu dát/dokumentov púoužívajú generické aplikácie typu textový procesor, spreadsheet a databáza, nie špecializované aplikácie - a keď už, tak ide o aplikácie na zakázku, kde nie je problém dať "musí to bežať na takom-a-takom OS" medzi požiadavky.

LDAP je protokol rovnako ako Active Directory je protokol :) Podporu v aplikáciách má LDAP dobrú, takže sa s tým dá robiť všeličo.

(131) To myslis ze ked niekto ide preinstalovavat Wokna tak si ide kuknut pomoc.Ruku na srdce vacsina BFU aj tak tu uzasnu help vo windowse nevie pouzivat alebo o nej nevie. Ze Linux na hranie a Wokna pre odbornikov....Co znám Linux, tak jeho nasazení v těchto podmínkách by muselo být peklo (nehledě na nedostupnost SW)-skusal si Live Cd zo sovietskej ery alebo co na linux je kopu programov,zato ze tam neni IE,word a otlak tak sa nerozplaceme... len to uctovnictvo,cad programy(tie existuju neskusal som takze neviem posudit kvalitu nebudem nieco sudit co som neskusal), vyucne programy(su ale nie je ich vela)a hry.Firewall sa da nastavit v pohode. Namiesto vzdialenej podpory je SSH mozno nema tolko moznosti neskusal som a co sa tyka blokovanie sw. je to kravina a da sa dost lahko okaslat. A tie graficke karty nezalezi ani tak na znacke ako na konkretnom type.
(135)Pravda a na to flash a streaming nie je potrebne pouzit ani cli.

[134] Proč by firma o 10ti zaměstnancích měla živit vlastní IT oddělění o 1 člověku, platit mu školení atd ? Nevidím jediný důvod. Levněji vyjde najmout si někoho externě na konzultace. Uvedu příklad: ve stavebnictví je běžná praxe najmout si tzv. stavební dozor, který dohlíží na průběh a kvalitu stavby a je jedno, jestli jde o rodinný dům nebo například multikino. V případě takového rodinného domku najatý dozor zvládne více staveb a nemusíte platit zaměstnance s náklady 50+ tis měsíčně, ale zaplatíte 5 tisíc.

Řad jiných diskutérů nemusí mluvit o situaci s deseti účetními. Ve firmě s 50 zaměstnanci se už nějaký ten IT odborník zaplatí. Taky záleží na tom, čím se firma zabývá. Těžko z 10 účetních najdete nějakou, která by na část úvazku mohla dělat do IT narozdíl od firmy, která se zabývá třeba webdesignem.

V internetové učebně se Linux osvědčil, možná se budete divit, ale nebyl žádný problém se streamingem ani ničím jiným, ikdyž v té době se s ním bylo možné potkat jen velmi zřídka. Hry problém nejsou, internetová studovna není herna. Bavíme se o internetové studovně, která byla určena čistě pro vyhledávání informací na internetu a jejich zpracování, tudíž žádné účetnictví. Výukové programy, které jsem potkal byly certifikované MŠMT, podporované na linuxu a byly mnohem kvalitnější (ze zkušeností pedagogů, kteří je používali!!) než některé windows only nešťastnosti, které byly distribuovány v rámci INDOŠ.

3D desktop například v ubuntu chodí přesně jak říkáte. Naistaluju systém (pokud nutné, tak driver) a zvolím: budiž 3D a je vymalováno. Kupodivu mi 3D akcelerace (byť pomalu) chodí i na notebooku, na kterém by se něco podobného ve Vista ani nespustilo.

Ve feisty byla podpora 3D desktopu víceméně experimentální a bylo to tak i popsáno. Nechcete ještě fňukat, že 3D desktop neni v XP ani na urovni feistyho ?

btw: když je linux tak špatný, co vás nutí lézt na root ?

[135] Bohužel řada flash animací nejede, a flash se často zakousne a žere 100% CPU. Streamovaná videa jsou z podobné kategorie. Čtení stáhnutých dokumentů se ukáže poměrně obtížné, pokud jsou ve formátech MS Office (DOC/XLS/PPT, DOCX/XLSX/PPTX), soubory MS Projectu, Visio charts atp.
Intranetové aplikace typicky naráží na limity ve věcech tisku, práce s lokálními soubory, podpory speciálního HW atp. Firmy to běžně obcházejí tak, že napíší ActiveX prvek, který potřebnou funkcionalitu dodá. Takové aplikace z Linuxu nepoběží.

Firma není o účetnictví a office. Většina firem také něco vyrábí, poskytuje služby, nebo s něčím obchoduje. Řekněme v hotelu se bude používat účetnictví, mzdy a personalistika, sklady, restaurace, kuchyně, vozový park, recepce, řízení přístupu (vstupní karty), rozúčtování telefonů, a samozřejmě běžný office. V praxi zřejmě půjde o Windows, MS Office, dva až tři koupené produkty (řekněme účto/mzdy/HR/s­klady/knihy jízd, recepce/restau­race/sklady), nějaká customizace, a pár řádků dopsaných (třeba vazba webového rezervačního systému na recepci). Zřejmě se později objeví požadavky na SW pro správu projektů (MS Project) apod. A věřte, že se všichni chtějí soustředit na výběr vhodných produktů, a na jejich pospojování. Dívat se na věc na úrovni rozchození češtiny na Sambě, rozchození grafické karty apod. je poněkud mimo. To jsou věci, které musí fungovat stejně samozřejmě, jako mikrovlnka nebo auto.

Active Directory jsou directory services (interně používající LDAP). Podpora domain policy je jedna z vlastností Windows klientů, využívající slu6by Active Directory.
LDAP je jen protokol, který vám umožní skladovat na nějakém serveru nějaké záznamy, a dotazovat se na ně. Vyjma toho potřebujete replikaci LDAP databáze (AD má multi-master DB), a nějaké smysluplné využití celé věci - pro začátek něco, co umí autentizaci za pomocí LDAP. Takže ne, centrální správu neřeší LDAP. Mohou to být třeba Novell Directory Services, postavené na LDAP. Ovšem neznám je, takže srovnání s Active Directory nemohu poskytnout.

Lael Ophir-aha skusal si co? tení stáhnutých dokumentů se ukáže poměrně obtížné, pokud jsou ve formátech MS Office (DOC/XLS/PPT, DOCX/XLSX/PPTX), soubory MS Projectu, Visio charts atp.-skusal si otvarat cez Notepad alebo co, Visio charts-to akoze bude v interentovej ucebne-haha.rozchození grafické karty apod-???? zijez za zeleznou oponou? nemylis si grafiku s wifi? Tam byvaju problemy...no co uz zaryty widlak s cedulkou compatible with windows vista.

[136] Bohužel se bavíme každý trochu o něčem jiném. Podívejte se na [138], jaký SW potřebuje běžný hotel, a zkuste si představit, jak byste to dělal na Linuxu. Nastavování firewallu je ve firmě třeba dělat centrálně - ve Windows řeknete pomocí Domain Policy, že vybraná skupina počítačů bude mít nastavené nějaké vlastnosti, a je to. Vzdálené podpora opravdu nevypadá tak, že se přihlásíte přes ssh :), ale tak, že zavolá uživatel a naříká "mě to nedělá XYZ, bla bla", vy řeknete "moment, já se připojím", podíváte se na jeho obrazovce co dělá špatně, a po telefonu mu to vysvětlíte, případně nározně ukážete. Pracovníkům helpdesku to šetří velkou spoustu času.

[137] Já myslím, že jsem to popsal dost dobře. Pokud budete mít skupinu 10 účetních bez nejmenší znalosti IT, nepomůže jim ani svěcená voda, natož externí konzultant. Doporučil bych jim mít jednoho power usera či low end admina, který bude schopen říci, co vlastně chtějí, na něco objednat externisty, zkontrolovat po nich výsledek, a zbytek udělat sám. A znovu opakuji, že moje zkušenosti s IT outsourcingem jsou ve většině případů tragické. Mizerná efektivita, zákazník plodí nesmyslné a vzájemně si odporující požadavky, zákazník je nespokojený, dodavatel je naštvaný, a nic nefunguje. Případů, kdy outsourcing celého IT funguje, je bohužel dost málo.

Já jsem výukové programy pro Linux s certifikací MŠMT neviděl. Dáte mi na nějaké odkaz?

3D desktop chodí, pokud je dodaný v rámci distra, pokud nainstalujete správný driver, a pošťouráte ručně pár konfiguráků. Problémy s OpenGL aplikacemi sice budete asi mít dále, ale ono se to ještě časem vyvine... Compiz Fusion toho času nejde na ATI Rs480, ATI Rv350, a Intel 965. Pro Radeony 1.-4. generace, ale mimo Xpress chipsetů, použijte AIGLX. Pro Radeony 5. a 6. generace použijte Xgl. Starší radeony vyžadují editaci konfiguráku, aby se korektně detekovala podpora velkých textur. Intel s AiGL funguje, ale produkuje modré artefakty u OpenGL a Xvideo. Intel s Xgl funguje, ale OpenGL a Xvideo jsou rendrované SW, což je velmi pomalé. U mobilních chipsetů je třeba konfigurace xorg.conf. Zbytek o tom, jak to funguje vlastně bez problémů, si můžete přečíst na Compiz Fusion wiki.

Vista požaduje pro akcelerovaný desktop kartu s podporou DirectX 9.0c, a tuším ještě nějakou paměť a nějaký výkon grafické karty. Ovšem ona není akcelerace jako akcelerace. Na Linuxu aplikace SW renderují do obdélníku, který potom 3D desktop rozvěsí po obrazovce. Ve Vistě se skládá z textur obsah oken - akceleruje se i rastrování písma, antialiasing, rescaling, a subpixel rendering. Nehledě na možnosti WPF, které jsou s čímkoliv jiným těžko srovnatelné. Dnes vám stačí jednoduše nakreslit krychli, místo barevné výplně použít video, a timerem krychli otáčet. Lze to napsat jako triviální skript. Zkuste si totéž na Linuxu (nebo i v XP).

Kdo vám říkal, že mě někdo nutí lézt na root? Dělám to dobrovolně ;)

[139] Jestli se mluvilo o učebně, jsou třeba výukové programy, účto, mzdy a spol, protože jsou to věci, které se učí. Samozřejmě mimo vyučovací hodiny jsou učebny používány jako brouzdárny a herny - je to lepší, než kdyby byli žáci v gangu, nebo brali drogy. Pokud hovoříme o studovně, tak tam je žádoucí, aby bylo možné přečíst třeba ty výkresy Visia, a minimálně dokumenty MSO.

Ano, s WiFi kartami bývají veliké problémy. Se zvukovkami samozřejmě také, stejně jako se scannery, a řada dalšího HW. Ovšem grafické karty také nejsou bez problémů. Viz [140].

Niekedy mám pocit, že existujú dva rôzne linuxy, jeden používa LO a ten druhý zvyšok sveta - inak si tie jeho problémy nedokážem vysvetliť :) 3D desktop a podobne mi behá out-of-box (okej, musel som zakliknúť že ho chcem), LO-ovi nie. Otváranie rôznych dokumentov stiahnutých z internetu bežne funguje, ale LO-ovi nie. V LO-ovom svete sa evidentne bežne na školách používa MS-Project a Visio, nikto nevie na čo, ale evidentne sa bez neho nikto nezaobíde. Na internete som už videl všeličo, ale dokumenty visio ešte nie. Na vektorovú grafiku je lepšie SVG než nejaké visio - SVG je otvorený štandard (na rozdiel od väčšiny formátov MS) a inkscape je zdarma (a funguje aj na windows).

Remote desktop je zaujímavá hračka, našťastie KDE pod linuxom to vie tiež, takže nemusíme smútiť. Prihlasovanie sa a správa užívateľov cez LDAP samozrejme robí problémy akurát v LO-ovom svete. Ukladanie domovských adresárov na zdieľané disky (ekvivalent roaming profiles) funguje tiež.

Subpixel rendering a podobné záležitosti linux pochopiteľne akceleruje tiež.

Bolo by zaujímavé navštíviť LO-ov fiktívny svet, ale žiť by som tam veru nechcel.

[141] Pro školu je důležité poskytnout studentům (bavíme se o střední škole) informační centrum, to se povedlo. Navíc je důležité nemít počítače po měsíci zarýpané kdejakým svinstvem a hrama. S vaší logikou by škola raději zřídila studentům i nějaký šmajchlkoutek, to víte, raději pod kontrolou a bezpečně, něž nebezpečně a nekontrolovaně, že?

Záleží na přístupu vyučujících, jaký program studenti využijí. Není problém vytvořit v inkscape to samé co v podobném programu, není problém učit studenty základy zpracování textu na OO Writeru narozdíl od podobného programu. Student který zvládne princip dokáže používat jakýkoliv podobný produkt, kdežto cvičená opice naučená mimojiné spousty zlozvyků a workaroundů, která umí jen word je s příští verzí wordu s přeházeným GUI namydlená.
Pokud je studentům vysvětlena problematika nepřenositelnosti některých formátů, tak si dají záležet co a v jakém formátu uloží, aby s daným souborem neměli v jiné verzi problém.

Problémy s kartami ATI byl mimojiné způsoben nekvalitním ovladačem, doba se mění a ovladače se lepší.

btw: ptal jsem se CO vas nuti a ne KDO vas nuti, ale to neřešme. Připadá mi to, jako byste se snažil fanouškům amerických vozů vnutit žigulika.

[142] Jen by bylo vhodné, která je ta druhá problémová varianta, abychom se jí pak mohli vyhnout :-D

[142] U 3D desktopu jsem tu doporučoval se podívat na wiki Compiz Fusion. Pokud vám běhá out of the box, jste asi z těch šťastnějších. Možná vám out of the box běhá i WiFi karta - možná i takový lidé existují.

Pokud vás učí účetnictví, zřejmě vám ukáží účetní SW (za mých časů to byla typicky Abra *, dnes nevím). Pokud vás učí management, předpokládám, že vám ukáží SW pro projektový management (a zřejmě to bud MS Project). Pokud vytváříte schémata, Visio je jasná volba. SVG je jen formát - pro kreslení schématu potřebujete například knihovny součástek a piktogramů, autou-routing komponent atd. A když jsme u toho, na řadě škol budete na počítači navrhovat obvody a plošňáky.

Remote Desktop je super věc, ale pro vzdálený helpdesk se používají typicky jiné produkty. KDE samozřejmě nemá Remote Desktop, protože jede přes předpotopní X11. Domovské adresáře na sdílených discích nejsou obdobou Roaming Proiles - na unixech obdoba roaming profiles zřejmě ani neexistuje (soudě podle toho, že aplikace skladují lokální a roamující data na jedné velké hromadě v home uživatele). Zajímavým důsledkem je, že když máte home folder na síti (proboha jen ne NFS), budete mít na síti i cache browseru. Ve Windows aplikace oddělují lokální data (cache browseru, lokální kopie mailboxu) od dat roamujících (dekstop, dokumenty, nastavení).

S tou akcelerací... ehm. Podívejte se, jak je Compiz postavený. Aplikace SW rendrují okno do kusu paměti, který se později prohlásí za texturu, a pošle grafické kartě.

Když to shrnu, tak vidíte věci ze své perspektivy velmi zjednodušeně. O řadě věcí toho moc netušíte (3D desktop, WPF, běh a potřeby firmy), ale zato nejlépe víte, jak by se věci měly dělat. Typické produkty mládí a nezkušenosti. Upozorňuji, že jestli se teď cítíte dotčeně či naštvaně, tak to jen zapadá do schématu.

[143] Samozřejmě pokud to u vás splnilo účel, dobře tak. To, aby studenti neinstalovali co nemají, se dá zařídit celkem jednoduše - každý správce Windows vám poradí. Proti šmajchlkoutku osobně nic nemám, jen bych vyžadoval, aby byl otevřený i pro veřejnost ;). Zajímavé také je, že školy dnes rozdávají kondomy i SW ;)

Ha, tady máme zajímavý moment. Když se student naučí v OOo Writeru, tak zvládne používat jakýkoliv jiný produkt. Když se naučí v MS Wordu, tak je už v příští verzi Wordu namydlený. Zajímavý paradox. Ve skutečnosti z některých škol lezou žáci s certifikátem "umím zacházet s počítačem, včetně Wordu a Excelu", protože jim to dává výhodu na trhu práce.

U ATI to bylo drivery, ale je to prý už OK. Mě se nezdá, protože položky na Compiz Fusion wiki jsou pořád stejné. V případě Intelu jsou také problémy, a na nVidia se podívejte sám - situace není o moc lepší. Ne, tohle není dobré - tak vypadá polotovar, ne hotová technologie. Představte si, že byste si koupil Windows Vista, pak složitě stahoval drivery, zkoušel editovat konfiguráky, četl z logů co je špatně, a editoval konfiguráky. Co se stane, když budete mít dvě grafické karty od různých výrobců, to ví zřejmě jen ten, kdo to zkusil. Mizerně definované interfacy, mizerně podporované, mizerný design, hromady bugů - vítejte ve světě Linuxu. Působí to jako pokus o flame, ale není to tak. Pod tíhou faktů musíte sám uznat, že v případě Compiz Fusion jde spíše o technologické demo, než o produkt. I když vám to tak možná nepřijde, protože jste na podobný "standard" zvyklý.
http://wiki.compiz-fusion.org

Akcelerácia - LOL :) Renderuje sa na X Pixmap. X pixmapy sú uložené na grafickej karte, pokiaľ to podporuje, a akcelerácia tam samozrejme funguje.

Remote Desktop - http://docs.kde.org/stable/en/kdenetwork/krfb/index.html

SVG je len formát, preto spomínam inkscape. Navrhovať obvody a plošáky vo Visio, no, to by dopadlo :) Všelijaké tie knižnice súčiastiek a podobné bordely samozrejme existujú aj pre linuxovské aplikácie. Len človek nesmie byť MS fanatik, a veci sa dejú.

Realita často nie je ideálna, to je pravda, inak by Microsoft s "kvalitou" svojich produktov na trhu nikdy neuspel. Mno, svet je zlý.

Mno a pokiaľ ide o ten váš milý útok na záver - človek, ktorý tu "najlepšie vie, ako by sa mali veci robiť", ste zjavne práve a jedine vy. Zábavné je, ako často sa mýlite. Ono Microsoft nie je ten jediný a najvyšší boh, ku ktorému by sme sa mali po večeroch modliť, ako si zjavne myslíte. Možno na to časom prídete, možno nie.

Žiaden hnev a podobne necítim, len sa bavím tým, ako ľahko sa dáte vyprovokovať k niekoľkostranovým reakciám, kde uvádzate veci na "pravú" mieru, pričom je zvyčajne dopredu jasné, aká tá "pravá" miera bude (MS je dokonalý, všetko ostatné je akýmsi spôsobom pochybné). A pritom vravíte, že nie ste na MS finančne závislý. Komické!

[144] Popisoval jsem rozdíl mezi výukou principu zpracování textu a tupým naučením jednoho jediného produktu. Tady nejde o téma writer versus word. Jde tu o to, že jsou školy, kde se lidé tupě naučí jeden jediný produkt a jiný produkt nebo jiná verze jim udělá problémy a mezi školou, kde učí princip použití, kdy sice chvíli danou verzi ohmatáváte, ale rozdýcháte to podstatně dříve než cvičená opice.
Návrh plošných spojů ? Žeby Eagle ? Běží ve windows i v Linuxu.
O tom, že hry nebudou rozhodlo vedení. Nicméně vidím nadšení správce, jak ochotně instaluje hry podle požadavků studentů. Mimochodem jak byste řešil nákup licencí na hry (jak tyto nemalé výdaje zdůvodníte nadřízenému orgánu)?

Pro vzdálenou pomoc u uživatelů může posloužit například VNC, tam nevidím problém.
Roaming profiles - na unixu je všechno soubor, když zapřemýšlím, tak mám-li jeden home, tak roamovaná data nechám na home na síťovém svazku a neroamovaná data přesměruji třeba symlinkem a nebo naopak - home na lokále a roamovaná data přes symlink na síť.

Compiz fusion mi nepřipadá jako tech demo, problémy jsou způsobeny zejména ovladači (Vždy kdy jsem narazil na problém, byla za ním nějaká vypečená featura grafické karty - resp. ovladačů. Asi jako podle vás na windows jsou problémy způsobeny ovladači.). Jednou jsem na windows 2003 zkusil dvě různé graf. karty (jedna ATI, druhá nVidia), nastavil jsem plochu přes více monitorů, přetáhl okno z jedné plochy na druhou a .... BSOD.

Na poslední pokus o flame nehodlám reagovat. Každý, kdo už několik dlouhých let dělá v IT si měl možnost udělat o špatném designu a kopách bugů obrázek.

[145] A co v těch pixmapách máte? O tom je ta otázka.

Ne, to není Remote Desktop. Remote Desktop je založený na RDP protokolu, nikoliv VNC.

Obvody bych ve Visiu asi fakt nenavrhoval :), proto tomu říkejme diagramy a nikoliv schémata. Editace vektorové grafiky (ve stylu Corel DRAW) není to, o čem je řeč.

Neřekl bych, že na vás na závěr útočím. Jen konstatuji, že vidíte věci zjednodušeně. Vzdálenou podporu jste asi nikdy neviděl, takže byste použil ssh. Jak funguje firma, a jaký SW používá, to zjevně netušíte, takže by podle vás vystačila s OOo a účtem. Centrální správu byste řešil protokolem LDAP, opravdová znalost problematiky vám zjevně chybí. Nicméně v každém případě vám je jasné, jak by se věci měly dělat.

[146] Shodneme se, že způsob výuky je velmi důležitý. Žáky je třeba učit textový editor z učebnice, u tabule je nechat vypisovat klávesové zkratky, a odříkávat postupy tak, jak jsou v knížce :(. Vyučující samozřejmě nesmí vidět office produkt jinde než na 1-denním školení, a žáci v nejlepším případě na fotce v učebnici. Je to smutné, ale takhle tradičně funguje české školství. Dobrá zpráva je, že učitelé žáky už tolik nefackují, a nepoužívají ani rákosku (zřejmě proto, že žáci příležitostně nosí do školy zbraně).

Ano, Eagle je jedna z možností. Hry bych osobně řešil použitím pár freeware her, a pár koupených. Účelem je zlepšit interakci žáků s počítači, ne zařizovat ve škole hernu. S nákupem licencí bych neviděl problém.

Pro vzdálenou pomoc by VNC asi připadalo v úvahu - pokud je helpdesk na LAN (jinak je VNC velmi špatný nápad).
Roaming profiles těžko realizujete, když nemáte data rozdělená na lokální a roamující. A to na Linuxu bohužel nemáte.

Kdepak, problém není jen v driverech. Problém je v tom, že neexistuje pořádně popsaný interface driverů, který by uvedl mandatory a optional interfaces, neexistuje test suite pro drivery, protokol X11 je doslova příšerný (nevhodný na lokálním stroji, pomalý přes WAN či dial-up), unixy nemají žádné multimediální služby (typu kompresorů a dekompresorů médií, přehrávání a nahrávání médií). Srovnejte tohle s čistým designem řekněme GDI (které je dnes už historií). GDI zajišťuje grafiku kompletně. Pod sebou má drivery, které mají nějaké capabilities. Driver video karty umí řekněme nakreslit bitmapu, nakreslit bitmapu mimo obrazovku, provést bitblt, nakreslit obdélník, a udělat čáru. Driver GDI tiskárny jen nakreslit bitmapu. Všechny drivery mají více-méně stejný interface, a hlásí GDI, jaké věci umí. Aplikace získá handler na okno, stránku tiskárny, nebo cokoliv jiného, a volá funkce GDI (TextOut, Elipse, LineTo). GDI převede volání aplikace na volání driveru. Pokud třeba driver neumí vypsat text, vyrastruje ho GDI do bitmapy, a nechá ho zobrazit. Samozřejmě pokud driver umí text, GDI ho nechá funkci použít. K tomu má GDI souřadné systémy, metafiles (volání GDI lze nahrát do souboru, a kdykoliv později přehrát), modulární color management, atd. Čistý design, vysoký výkon, dobrá dokumentace. Unixy jsou technologixky velmi pozadu. Tohle snad uznáte i jako příznivec unixů.

Když jste zkoušel nVidia a ATI kartu v jednom stroji, byl to opakovatelný problém? Jestli to byla na platformě AMD, tak se to nepočítá jako chyba ;)

[147] Lael Ophir: Zajímalo by mě, odkud máte všechny ty znalosti Windows. Nemáte nějaký tip, kde zjistit nějaké detailnější informace o střevech Windows? Články, knihy… Ideálně v češtině :-). Programátor nejsem, ale zajímalo by mě to…

[147] Jak funguje české školství nechme stranou. Jen říkám, že jsem se setkal i s přístupem, že to lidi jde naučit a jde to bezproblému čistě na opensource (což není to hlavní, důležitá je forma a provedení, ne použitý nástroj).

Ve firemním prostředí bývá často využito VPN a přes ně protunelovat VNC není problém. Nicméně VNC v placené verzi umí spojení řádně zabezpečit. A nebo přinejhorším pokud není k dispozici VPN tak by šlo VNC protunelovat pomocí SSH.

Nepotřebuju mít data rozdělena roamující a neroamující, stčí vědět, že třeba cache prohlížeče roamovat nechci (a vytvořím jí symlink), nevidím v tom žádný technický problém.

GDI tiskárny ? To myslíte ten softwarový humus ? Nezlobte se na mě, ale vždyť to ani nejde uspokojivě používat v síti s printserverem!
Kdo koho nutí používat X11 přes vzdálené sítě ? na to tu existují lepší alternativy. Nicméně MS se v Rdesktop od X11 poučil a konečně jde exportovat jedna jediná aplikace namísto delého desktopu, výkon je ale příšerný (ve srovnání Windows 2008 na Xeonu a Linux s X11 na Athlonu XP).

Problém driverů grafických karet je to, že primární vývoj je bohužel pro windows, všechno ostatní musí počkat. To víte, lidem, kteří PC přetváří na herní konzole je potřeba poskytnout bezchybné drivery jako první.
Nicméně X11 výše zmiňované věci umí - viz příspěvky výše (a v jiných diskuzích).

[147] Jo a problém s BSOD na dvou kartách byl opakovatelný.

[147] o renderovaní na X pixmapy napríklad http://techbase.kde.org/Development/Tutorials/Graphics/Performance
Je to velmi stručné, ale na ilustráciu toho, že vykresľovanie je akcelerované to stačí, ak vás to zaujíma, určite si nájdete aj podrobnejšie informácie. Akceleruje sa samozrejme všetko, čo driver zvládne (čiže aj ten anti-aliasing fontov a podobne).

Že remote desktop = RDP je rovnako absurdné ako že textový dokument = DOC a tabuľka = XLS. Je to len jeden z protokolov, VNC sa dá použiť rovnako dobre.

[148] Doporučuji Windows Resource Kit (základ, je i v češtině), MSDN Library (dokumentace), články Marka Russinoviche (internals), a blog OldNewThing (zajímavosti, hodně mluví třeba o kompatibilitě). Celkem pěkné jsou slides University of Tokyo, viz link
http://www.i.u-tokyo.ac.jp/edu/training/ss/msprojects/data/07-ProcessesThreadsVM.ppt

Těch zdrojů je samozřejmě více, včetně praxe. Navíc je práce s informacemi důležitou součástí mého jobu.

[149] Jistě lze žáky učit i principy, dokonce by to tak mělo být. Faktem ovšem zůstává, že znalost v praxi používaného produktu je pro žáky přínosem.

VNC není problémem z důvodu bezpečnosti (tam to řeší VPN), ale z důvodu pomalosti. Vždyť ten protokol jen přenáší změny na obrazovce. To je snad nejpomalejší protokol, jaký lze vymyslet. Pravda, implementace je triviální, ale jinak nic moc.

Nepotřebujete mít data rozdělena na roamující a neroamující, rozdělíte si je sám. A to zřejmě pro každou aplikaci. Lokální kopii mailboxu uživatele neroamovat, jednoho cache browseru také ne, cache druhého browseru také ne, cache IM klienta také ne, fulltextové indexy také ne - prostě zábava. Nebylo by lepší mít nějaký adresář, pod kterým by aplikace zakládaly roamovaná data, a jiný adresář, kde by byla neroamovaná data? Autor aplikace na rozdíl od vás přesně ví, co se má roamovat, a co ne (tedy pokud to nejsou autoři Firefoxu, kteří ve starších verzích roamovali na Windows cache browseru - oni holt nečetli design guides). A nebylo by dobré, kdyby stanice cachovala použité soubory, a neobracela se pokaždé na síť? Pak by to totiž bylo skoro jako Roaming Profiles ve Windows.

Tzv. GDI tiskárny jsou prostě levná zařízení plná kompromisů, která umí pouze tisknout bitmapu. Veškerou práci (rastrování jobu na bitmapu) za ně odvede GDI. To je asi jediné, co mají "GDI tiskárny" společného se subsystémem GDI. Ostatní grafická zařízení (tiskárny, grafické karty, plottery) umí více, než tisknout bitmapu, a GDI prostě překládá do primitiv cílových zařízení.

X11 je příšernost bez ohledu na to, odkud přistupujete. Alternativou může být možná NX, které ovšem není běžnou součástí distra (a stejně jen wrappuje příšerný X11 protokol).
Remote Desktop by default exportuje kompletní desktop. Od Win2003 umí exportovat aplikaci bez desktopu, ale včetně root window. To není limit technický, ale marketingový - co by jinak prodávali přátele v Citrixu? ;) Co máte na mysli tím příšerným výkonem? Když jde o export celého desktopu (neviděl jsem důvod exportovat jen aplikace), výkon byl vždy nesrovnatelně lepší, než u X11.

Problém driverů grafických karet je v tom, že unixy nemají standardní interface driveru grafické karty. Jde o interface konkrétního X11 serveru, což je špatná cesta. Driver grafické karty by měl poskytovat dobře dokumentované povinné a volitelné exporty, a nad něj by mělo jít postavit libovolnou technologii - pěkně modulárně, jako třeba ve Windows. To by také umožnilo opustit příšernost zvanou X11, a přejít na cokoliv lepšího.
Přetvářet PC na herní konzole je záslužné. Nevidím důvod, proč by si lidé měli kupovat konzole, když mají na stole daleko lepší CPU, lepší grafickou kartu, a vše ostatní, co je třeba ke hraní her. Jediným problémem je to, že PC je zbytečně složité obsluhovat, kdežto do konzole stačí vložit médium, a jet. A tenhle problém PC je záslušné odstraňovat. Samozřejmě na Linuxu mají hry řadu jiných problémů, včetně absence ekonomické rentability.

X11 samozřejmě neumí zdaleka to, co staré dobré GDI. Má příšerný design, který zdržuje lokální práci, a vlastní protokol je zase naprosto nevhodný pro práci přes pomalé spojení (tj není dobrý ani lokálně, ani vzdáleně). Vůbec neřeší tisk, ani color management (podpoře nastavení gamy nelze říkat color management). Protokol je mizerně dokumentovaný, zvláště díky řadě vágně definovaných extensions. Jde o stejný pozůstatek historických unixů, jakým je příšerný systém terminálových sekvencí namísto rozumného API (přičemž nemalé procento aplikací má vlastní definice sekvencí, viz třeba MC).

[150] Tak to je velmi ošklivý bug.

[151] Když se bavíme o X11, proč mi linkujete dokumentaci KDE/Qt? Ta dokumentace sice ukazuje, že X11 je špatný protokol, protože se věci tahají skrz úzké hrdlo socketu, ale jinak je o ničem. Podívejte se na WPF - souřadnice jsou float, takže glyphy mohou začínat mimo celé pixely (zlepšuje to pravidelnost rozestupů mezi písmeny), ClearType je implementovaný pixel shaderem grafické karty, barevné přechody jsou také akcelerované. Přičemž "akcelerovaný" znamená "realizovaný GPU grafické karty", ne "SW rendrování na straně X11 serveru". Plus viz [152] - X11 je technologický pravěk.

[152] Proč by X11 měl řešit zrovna tisk? Jen proto, že to řeší GDI?

Nevím proč máte potřebu negovat výrok diskutujícího výše, který říká, že font se renderuje antialiasingované.

Spíš mi to připadá jako marketingová kampaň jedné nejmenované firmy ...

[154] Unixy by měly mít subsystém, který řeší obsluhu grafických zařízení. Tak, aby aplikace stejnými voláními mohla kreslit po obrazovce, tiskárně apod. Aplikace to totiž potřebují. Místo toho mají unixy X11 (mizerné pro lokální provoz i pomalou síť), a cups. Teprve nad tím je několik toolkitů, které musejí překládat high level volání pro X11, cups a další - každý interface jiná ves, drivery psané velmi odlišně, a zajistit třeba kvalitní color management je prakticky nemožné. To je špatný design.

Upozorňoval jsem na to, že WPF akceleruje antialiasing pomocí GPU grafické karty. Samozřejmě antialisované fonty už Linux nějakou dobu umí.

[155] Drivery psané odlišně - za driver je zodpovědný jeho dodavatel (dodavatel hardware) - tudíž jeho problém. A jsme tam, kde jsme byli, podpora je tak kvalitní, jak kvalitní je ovladač.

Asi jako wifi ovladače, kvalitní ovladač podporuje stejně jako ostatní pomocí wireless utils běžnou cestou. Zprasený ovladač je potřeba nastavovat buď specifickou nekompatibilní utilitou nebo jiným ohavným způsobem na wifi. Podobná je situace na windows, někdy výrobce dodá kvalitní utilitu na správu připojení k wifi, a někdy dodá něco nepoužitelného a člověk se musí spolehnout na správu wifi pomocí windows - která byla v XP špatná a ve Vista je ještě horší.
Výrobci hardware jsou holt prasata a šetří kde to jen jde.

Diskutující nahoře psal, že antialiasing písma Linux taky umí přes GPU.

Být vámi, když tolik prosazujete windows, tak buďte opatrnější s používáním slovního spojení špatný design. Jste k smíchu.

[156] Za přibalený driver je zodpovědný autor toho, k čemu je driver přibalený. V případě distra Linuxu je to autor distra, v případě Windows je to MS. Pokud driver uvedl výrobce HW, je to na něm. V případě Windows jsou tu ještě certifikace HW, které sice pro unixy existují také, ale počet certifikovaných kousků HW pro unixy je směšně malý (typicky servery a něco málo dalšího HW).

Ovladače WiFi ve Windows mají jednotný interface. Pokud k driveru výrobce dodá vlastní utilitu jako náhradu GUI operačního systému, moc radosti mi tím neudělá. Bohužel "drobnosti navíc" pomáhají výrobce odlišit, takže k driveru zařízení nainstalují ještě tři utility a pět komponent pro integraci se shellem :(

Diskutující nahoře sice psal, že Linux provádí antialiasing písma za pomoci GPU, ale přiložil k tomu link na dokumentaci KDE/Qt, která nic takového netvrdila. Spíše si myslím, že dotyčný v té dokumentaci vidí něco, co tam skutečnosti není.

Je něco, co se vám na designu Windows nelíbí? Já bych řekl, že návrh založený na modifikovaném mikrokernelu, s preemptivním a reentrantním kernelem, podporou SMP, s oddělenými HW závislostmi (HAL), široce portabilní, postavený na objektovém modelu, s žurnálovým FS, podporou ACL, subsystémy (Win32, POSIX, OS/2) a tedy kompatibilitou s dřívějšími prostředími, postavený na Unicode, podporující threading, s dotaženými "detaily" typu driver model, GUI, WYSIWYG, TrueType fonty, admin utility, používající challenge/response autentizaci, s možnostmi auditování na úrovni objektů, to vůbec není špatné. Naopak systém navržený s monolitickým nepreemptivním kernelem (viz big kernel lock), napsaný specificky pro x86, opsaný volání po volání z dokumentace desítky let starých unixů, je na devadesátá léta minulého století navržený dost mizerně. V případě Linuxu totiž moc designu neproběhlo. To jsou technická fakta, která nepřipouštějí moc interpretací. Jestli je na tom něco k smíchu, sem s tím.

[157] V Linuxu mají ovladače wifi taky jednotný interface. Ale přes to všechno si některý výrobce myslí, že to udělá líp, když použije nějaký vlastní interface.

Obecně výrobci HW dokáží udělat více škody než užitku.