Jako bývalého redaktora časopisu Linuxexpres mne dostihla zpráva o tom, že i další tištěný časopis Linux+ v Česku končí. Vypadá to, že v Česku se tištěné linuxové médium prostě neuživí.
Psal jsem, že jsem byl aktivním redaktorem LinuxExpresu (jako portál však LinuxExpres s původním osazenstvem redakce běží dál), málokdo však ví, že jsem byl i aktivním překladatelem pro Linux+. Můžu tedy přispět i svou troškou k tomu, proč Linux+ „z organizačních důvodů“ (což je oficiální zdůvodnění konce) skončil.
Jak jsem již několikrát zmiňoval, jsem z Karviné a polština je mým skoro druhým mateřským jazykem. Někdy v roce 2004 jsme byl osloven lidmi kolem Linux+ o to, zda bych nechtěl překládat z polštiny do češtiny některé odborné články. Vyzkoušel jsem to a byla to docela zajímavá práce. Už v té době však bylo celkem běžné, že se lidé, kteří měli české překladatele na starosti, neustále měnili.
Podle toho vypadala i komunikace s nimi. Trošku z toho čišela snaha mít vše přeložené, ale vyrovávání závazků bylo na dlouhé lokte. O tom však mluvit nechci. V poslední fázi to potom přešlo k tomu, že byla spolupráce z jejich strany ukončena tak, že se prostě neozvali a nešlo se k nim ani jinak dostat. Kontakty se neustále střídaly a nakonec články přestaly docházet úplně. Už tehdy jsem si myslel, že časopis skončil, ale vycházel dál.
Organizační struktura fungovala tak, že sice měli nějakého českého korektora, kterému však zjevně některé věci vůbec nepředkládali. Spolehli se na své překladatele. Kdo jste časopis četl víte, že se tam občas objevovaly nepřeložené pasáže v polštině, případně tam byly upoutávky zjevně psané česky, ovšem polákem a bylo to z textu cítit. Vím, že vznikla i česká pobočka sídlící v Praze, ale nikdy mne nikdo z ní nekontaktoval, znám jen adresu a to je vše. Tolik k vnitřní struktuře.
Zajímavý je pak fakt, kvůli kterému se nakladatelství rozhodlo Linux+ v Česku dále nešířit. Údajně je za tím podobná věc, jako u LE – remitenda. Je totiž velký problém umístit časopis do všech trafik. To musíte udělat, abyste byli vidět. Jenže ne ve všech se časopis prodá. Dodatečné a velké náklady pak vznikají při stahování těchto neprodaných výtisků zpět. A je jich prostě hodně.
Když se tak nad tím zamýšlím, kdo z Linuxových fandů by kupoval tištěný časopis, když informace v něm jsem minimálně měsíc staré, když je k dispozici internet. Musíte nabídnout něco navíc – například kvalitní a nadčasové články nebo přidanoiu hodnotu, kterou u L+ reprezentovala přidávaná DVD. Paradoxně lze říci, že jste vlastně kupovali DVD s programy, ke kterým byl přikládán časopis.
Diskuzi k tomuto tématu (se zajímavými postřehy) najdete např. zde. Nezbývá, než se smířit s tím, že si tištěný linuxový magazín v Česku prostě nekoupíme. Vždy když někam letím pře Frankfurt nad Mohanem, nestačím se divit, kolik linuxových magazínů najdu v němčině v místních trafikách na letišti. Ale to je jen zbožné přání.
Měl jsem předplacený Linux Express. Sem tam jsem si v něm něco našel, ale ...
Vlastně jsem si ho předplatil proto, abych trochu pomohl.
Tištěný časopis jen o Linuxu "pro všechny" se asi neprosadí. Recenzi distribuce si každý přečte na internetu. A příliš odborné články mají zase příliš úzkou cílovou skupinu.
Možná by se lépe prosadil časopis ve stylu IEEE, kde by byly články (nejen) o Linuxu. Třeba i obecně o informatice, matematice, ... Klidně by stačil i horší papír a méně stránek.
Za sebe můžu říct, že bych si takový časopis kupoval.
Problém je sehnat někoho, kdo by byl kompetentní takové články psát za (relativně) málo peněz.
O Linux+ nevím nic. V ruce jsem ho neměl nikdy a tak mi nijak zvlášť nechybí. LinuxEXPRES mne mrzí a nejvíc mne na jeho konci mrzí to, že až se časopis položil, tak se veřejně začalo mluvit o problémech s distribucí přes trafiky, konkrétně třeba na blogu Ivana Bibra "Přitom stačilo, aby si tito všichni ve stáncích kupující objednali předplatné, a hned by to vypadalo jinak!" http://www.bibri.net/2007/08/15/proc-skoncil-casopis-linuxexpres/
Absolutně jsem netušil, jak je klasická distribuce problematická a pro svůj negativní vztah k České poště jsem se raději držel právě těch trafik.
No ja jsem zase nepochopil (a to se netyka jen Linuxu, ale pocitacovych casopisu obecne) proc se to musi vydavat barevne na lesklem papire se spoustou ptakovin (rozumej CDROM apod.) k tomu.
To se pak neni cemu divit, ze si to za tech 100+ korun malokdo koupi.
Kdyby byl nejaky Linuxovy (rekneme ctrnactidenik nebo mesicnik) na novinovem papire s dostatkem kvalitnich technickych clanku tak bych si ho klidne do 50 Kc rad kupoval. A myslim ze i spousta dalsich lidi v mem okoli.
To je špatný podnikatelský záměr jak hrom, ne? Cílová skupina je 24hodin denně připojená k netu a sedí na RSS novinkách, kvalitní hlubší články si přečte v blozích (často přímo těch kdo danou věc implementovali), proč by čekali měsíc až se k nim dostane vývar prošlý překladem EN-PL-CZ?
A [5] mluví samo za sebe - pár hlubších článků co vyjde ve 4 číslech nikdy nezastoupí komplexně pojatou knihu o stejné problematice.
Myslím že trh jasně řekl že o linuxové časopisy nestojí, a prosit své čtenáře aby si můj výtvor předplatili, je ubohé, když nezaujmu tak jdu přece od válu a zkusit něco perspektivnějšího...
[4] Tohle nebude fungovat. Z ceny časopisu to nejste schopen ufinancovat. Je třeba získat reklamu a do nějakého "samizdatu" vám těžko někdo naleje peníze skrze reklamu. Pokud započítáte veškeré náklady (a ten tisk je opravdu jen zlomek), pak byste stejně neušetřil. Navíc by to přestala kupovat velká část lidí a bylo by to jen pro fandy = opět úbytek čtenářů a financi.
> Když se tak nad tím zamýšlím, kdo z Linuxových fandů by kupoval tištěný časopis, když informace v něm jsem minimálně měsíc staré, když je k dispozici internet.
Já. Rád čtu z papíru, resp. raději než z monitoru.
Dobrý a zajímavý časopis bych si klidně koupil, a to i za relativně větší částku.
Časopis může oproti Internetu něco nabídnout. Např. si (v kvalitních časopisech) autoři víc dávají pozor na kvalitu toho, co píší. Na Internetu je informací hodně, ale v různé kvalitě.
Je totální blbost dávat do měsíčního časopisu informace o tom, že vyšla jakási minorotní verze Firefoxu -- to LE dělal. Články v něm navíc byly dost krátké a nešly příliš do hloubky, takže nic, co bych nenašel na webu. Některé byly dokonce formou "blogísku" -- autor například objevil Xfce, a tak o tom musel všechny zpravit a vyjmenovat jeho aplikace.
Stovka za LE byla fakt dost, vzhledem k tomu, co nabízel. Reklamy mi vůbec nevadí ani ve velkém množství, ale číst si o nové minoritní verzi Firefoxu nebo jakési údivy nevycválaných autorů za stovku fakt nepotřebuju.
Kdyby existoval časopis, kde by v každém čísle vyšlo několik rozsáhlých (a tím myslím hodně) a nedebilních článků, tak ať počítá s mou podporou.
Abych nezapomněl, problémem LE byla taky nevyhraněnost -- trochu pro systémové administrátory, trochu pro "měniče tapet" (lidé, co na počítači ve skutečnosti nepracují a většinu času tráví měněním tapet, příp. prostředí, distribucí...), trochu pro sekretářky ráno ke čtení...
Nevím, já jsem si sice L+ nepředplácel, ale docela pravidelně jsem ho kupoval. Je sice pravda, že mnohé informace lze najít i na internetu, ale...
První důvod byl ten, že jsem se z něj dostal k softwarovým novinkám. Jeden čas bylo alespoň jedno DVD nabyto různými programy, dokumenty, ... Jenže časem jich bylo míň a míň, až na konec začaly dávat do časopisu dvě DVD s několika distribucemi. To mě celkem namíchlo. Protože do L+ přispívalo mnoho lidí, kteří měli velice slušný rozhled, a tak také věděli o softu, o kterém jsem ani netušil. Mimo to jsem tehdy ještě neměl ani internet. Tak jsem to vítal.
O distribuce jsem zájem neměl, protože tu "svoji" jsem si už vybral. Ale poslední dobou se mi zdálo, že zas začala stoupat kvalita článků. Jenže L+ byl vycházel s čím dál tím větším časovým odstupem. Pomalu už několik měsíců tuším, že se blíží jeho konec...
Shrnuto a podtrženo, už mě to tolik ani nevadí, přesto že si myslím, že v L+ vycházeli (občas a hlavně poslední dobou) docela kvalitní články.
vidim urcitou perspektivu a ta je ve strukture dnesni spolecnosti. Stale vice obcanu pres 50 let (zapad) a 55 let (vychod) je odvrzena jako 'odpad' do skarpy a mlady, jeste praci majici zbytek spolecnostidoufa, ze tento 'odpad' se spokoji se socialnimi prispevky a nebude prilis rusit konzumni spolecnost.
Tito starsi obcane jeste mohou obcas neco zajimaveho sdelit a zastanaou jeste furu prace. Mnozi ovladaji i jiny cizi jazyk nez anglictinu, mohou tedy napr. z nemciny prekladat zajimave clanky, ktere jsou dnesni internetove mladezi skryty. Spoluprace s takovymi seniory by byla navysost zajimava - a to hlavni - financne vyhodna - dnes si muze duchodce privydelat 15000 rocne, aniz by to nekde uvadel, stacilo by aby vlada zvedla tuto castu tak na 45000 a je vymalovano.
Chce to proste jine, nove napady. Ale samozrejme, ze je to tezke, kdyz ve vlade sedi zlodeji a hulvati.
osobne jsem odebiral jak LE (mam absolutne vsechny cisla!) tak i L+ (totez :-)
a musim rici ze tisteny casopis ma rozhodne co nabidnout proti jinym informacnim kanalum. v zasade by muj nazor kopiroval nazor [10] (freshmouse).
dnes jsou v L+ vytecne podrobne teaticke clanky pasane od lidi kteri tomu celkem rozumi a dali si tu praci nezbytne informace k dane problematice setridit a ucelit tak, aby to davalo smysl.
degradovano to bylo pouze obvykle spatnym prekladem (nastesti jsem z ostravy polski trosku rozumim) a cim dal mizernejsim obsahem DVD, ktere cim dal casteji obsahovalo proste jen par iso nejakych (obvykle uz zastaralych) distribuci.
LE bylo z meho pohledu casopis od linuxovych nadsencu. nektere clanky se jim moc povedli, cely soubor LE ma svou informacni hodnotu ale cena tisteneho media nebyla v souladu s kvalitou obsahu. proto jsem volil elektronicke predplatne, ktere melo tento pomer priznivejsi.
zaroven si myslim, ze je mozne na redakci LE dale stavet a casem uvest na cesky trh linuxovy casopis.
je ale treba se vyhnout znamym chybam, jako je spatna organizace tymu (L+), mit dobrou zakladnu autoru (o tom vi necoi root.cz, abclinuxu.cz, snad i linuxsoft.cz), vyhnout se distribuci pres trafiky (pouze predplatne?, nebo jen el. vydavani v pdf?) a asi je tu jeste dalsi hromada poznatku ktere by dali dohromady clenove obou byvalych casopisu... chce to proste pozbitar ty moudrosti a pouzit je jako stavebni kameny.
petr.
Tlačený časopis má v porovnaní s internetovým periodikom jednu zásadnú výhodu - dá sa čítať aj na miestach, kde nie je pripojenie k internetu. On-line vydanie LinuxExpresu som v podstate nečítal, ale do vlaku som si ho kupoval pomerne často. V skutočnosti mi bolo v zásade jedno, aká je kvalita článkov. Tešilo ma, že časopis vôbec existuje...
Problém je, pokud mohu mluvit za sebe, já nechci žádný časopis, ani windowsovský, ani linuxový, který se zabývá naporsto vším - a tedy v konečném důsledku pro mě ničím zajímavým.
Časopis musí být nějak zaměřen (přičemž Linux není téma, v tom je opravdu moc široký záběr), jinak to odpadne tak, že budu rád, když v jednom ze tří čísel najdu opravdu pro mě přínosný článek.
Takže pak tyto časopisy jsou stejně fandovskovské, prostě někdo fandí Linuxu, je to jeho život a tak k tomu koupí časopis Linux, protože to k tomu patří.
Ony i pro Windows časopis jdou dolů, ale zase třeba úspěšný je tématicky zaměřený časopis - Počítač pro každého, který prostě cílí na začátečníky chtějící se naučit běžně používat počítač pro běžné věci. Tohle je třeba nevýhoda Linuxu a obrovská výhoda Windows - jednotnost prostředí Windows pro běžného člověka a tudíž možnost přesně navigovat, přesně popsat co má dělat když se v tom nechce vrtat a člověk skutečně plus mínus ve Windows najde to co v článku popisují. Proto i časopisy cílené tímto směrem mají větší šanci. Stejně tak není problém do Windows časopisu přibalit instalaci programu, která bude fungovat na všech Windows - zkuste si to s Linuxem (podotýkám, bavíme se o běžných lidech, ne kutilech, nebo adminech) - a pak taková CD/DVD příloha skutečně může zvýšit i hodnotu časopisu.
[18] Miloslav Ponkrác
V jednom s vámi souhlasit. Kvalita všech časopisů, zabývajících se počítači jde poslední dobou rapidně dolů. Děsnou ukázkou je třeba kdysi výborný, kvalitní a podle mě i odborný časopis Chip. Dneska je víc o reklamách a mobilech. přičemž je pořád nechutně drahý. Vypadá to jako by všem docházely témata.
jinak PPK mi nikdy moc neučaroval. Už mnohokrát jsem byl napravovat škody rádoby odborných článků (hlavně z PC Worldu, ale i jiných ... )
Zvláštní, ještě minulý týden mi přišla mailem reklama na Linux+ (objednej - sleva).
A jak to vypadá s časopisem hakin9? Mám ho předplacený a nerad bych o něj přišel (stejně jako jsem přišel o LE). Linux+ mám doma jedno číslo a je to hodně podobné jako LE. Možná trochu více odbornější a tím (pro mne) zajímavější.
V hakin9 je pravidelně 1 CD/DVD, ale stejně ho hodím na stůl (už mám hezkou hromádku :-D ) mezi ostatní a jen si v časopisu přečtu co obsahuje. Spousta článků je zde velmi zajímavých a pochybuji, že by na tokové narazil na internetu (alespoň ne v češtině). Taky je dobré, že v hakin9 i v Linux+ jsou/byly články vysvětlující i teorii. Co si tak pamatuji, tak v LE byl hlavně návod step-by-step.
Nedávno mi do schránky dorazilo jedno staré číslo Linux+ s nabídkou na předplacení. Musím říct, že mě odradila už nutnost odeslat objednávku na adresu redakce do Polska. Nyní se mi to jeví, jako pokus vylákat z lidí ještě nějaké prachy a pak to tu zavřít. Ale to není to o čem jsem chtěl napsat.
Když jsem to číslo Linux+ pročítal, nebylo to špatné čtení, ale strašně mi chyběla ta interaktivita, kterou poskytuje internet, hlavně možnost ihned reagovat na daný článek v diskuzi.
Osobně si myslím, že papírové médium má šanci, ale jen s velmi těsnou provázaností s internetem. Kdyby třeba root vydával i papírové médium, s pořádnou provázaností, to by bylo maso.
BTW. o nějaké DVD s čímkoliv, která se mi jen budou hromadit doma a uměle navyšovat cenu časopisu opravdu nestojím.
Pro mne je časopis nepostradatelná alternativa k internetovým článkům. Často cestuji takže čtu např. ve vlaku/autobusu a s blížícím se jarem je představa počteníčka kvalitního linuxáckého časopisu v parku daleko lákavější. Souhlasím s tím že v době širokopásmových připojení je DVD s většinou volně stažitelných aplikací jaksi navíc a zbytečně navyšuje cenu. Pro mne by byl ideální 14denník s aktuálními tématy bez media, za cenu do 40-50 Kč. Chybí také časopis pro laiky, který by přiblížil Linux širší veřejnosti a podpořil rozšíření Linux např. v kancelářích.
S Linuxem pracuji opravdu hodne dlouho a rad, ale ani jeden z papirovych casopisu jsem si nikdy nekoupil:
- byly predrazene
- byly neaktualni
- od znamych vim, ze kvalita clanku byla velmi promenliva
- mely prilis siroky zaber, takze jsem tam pri listovani vzdy videl minimalne 50% obsahu, ktery me vubec nezajimal (pripominalo to casto takove ty typicke clanky o Windows aplikacich - obrazky dialogu v nejake aplikaci a k tomu nejake blablabla)
A pritom leta kupuji naprosto bez problemu Praktickou elektroniku a Amaterske Radio a tesim se na kazde jejich cislo ...
[21] Linux+ i Hakin9 se dá objednat u českého distributora (www.send.cz). To je to, co obvykle lidi nevědí a odradí je posílání peněz kamsi do Polska.
Osobně si myslím, že oba "mrtvé" časopisy zašly především na špatnou propagaci předplatného. Pokud je předplatné pro vydavatele o tolik výhodnější než stánkový prodej, měl dát na předplatné slevu a náležitě na to upozornit hned na první straně.
Mimochodem, proč se to distributor snaží cpát do všech trafik (předpokládám, že do každé tak tři čísla), když je to časopis pro tak úzkou skupinu lidí?
Podle mě by stačilo, kdyby byl ve třech prodejnách v Praze, ve třech v Brně a po jedné nebo dvou prodejnách v menších městech. Kdo ten časopis bude znát (a bude ho opravdu chtít), tak si ho dojde koupit, i když to nebude za rohem. Rozhodně si nemyslím, že by někdo procházel kolem trafiky, viděl časopis LE, L+ atd., řekl si: "Hle!" a náhodou ho koupil...
Zdravím vás,
byl jsem také přispivatelem L+ a proto mne mrzí, že končí. Vyrovnávání závazků bylo...záleželo na tom, jak si člověk dupnul. LP byl na začátku kus kvalitního papíru s rozsypanými písmenky, čeština byla (pardon, pane kolego) katastrofální. Nicméně časem se podařilo její úroveň zlepšit a poslední čísla už myslím snesla srovnání s LE, nebo s jiným obdobným časopisem.
Tištěný časopis není ani v době elektronických médií zbytečný. Ale časopis o Linuxu by si měli číst i jiní lidé než tzv linuxáci. Obávám se, že přesně pro ně není určen, a že to je velké nepochopení, které v důsledku vede ke konci LE, i L+. Takže sbohem a šáteček... Vojtěch.
Mám naprosto stejné zkušenosti - a to nejen s Linux+ , ale i s Hakin9. Jako betatester a recenzent jsem měl k dispozici nespočetné množství článků - námětů k rozhovorům atp, V poslední době se ale začala redakce měnit. Lidé se kterými jsem komunikoval se měnili jako na běžícím páse a pokusy změnit kvalitu překladu a úpravy textů... byla to prostě zbytečnost bez odezvy. Pamatuji se například na jeden článek, ke kterému jsem dělal grafiku, když jsem to pak viděl v časopise, zjistil jsem, jak zbytečnou práci jsem udělal(vše zničeno a názornost byla pryč.. :-D). V poslední době kvalita článků k betatestingu ztrácela na kvalitě. Časem ustalo posílání mailů s L+ do mé schránky a stejně tak je to i s hakin9. Domnívám se, že ten brzy skončí také. Jako nejzajímavější éru časopisu hakin9 si pamatuji dobu, kdy v jeho čele stál Piotr Sobolowskyi. Ten časopis měl úroveň - spousta programování a technik. Dnes jsou to aktuality staré několik měsíců a články, které si vycucá z prstu každý, kdo je do dané problematiky maličko zapálený.
No, z většiny komentářů je vidět nulová zkušenost s něčím podobným (výroba, distribuce). Takže stručně některá fakta:
* Varianta horší papír (bez CD), poloviční cena je nesmyslná. Jako zisk zbývá výrobci několik málo procent z celkové ceny, hýbáním tam/zpět ničeho nedosáhnete, to procento je vždy stejně malé a nedá se z něj nic uživit.
* Varianta "bez trafik," jen předplatné + 3 prodejní body sníží počet vyrobených kusů na nesmyslně malé číslo. Rozdíl mezi celkovou cenou výroby 1000ks a 3000ks je naprosto minimální. Z toho mj. plyne, že v prvním případě je jeden kus třikrát dražší. Je mnohem lepší toho vyrobit víc a přebytek zadarmo rozdat, což je nejlepší reklama.
* Snížení počtu kusů též přímo úměrně sníží cenu (příjem z) inzerce.
* Neaktuální články. Zatímco zprávička na rootu je vydána ještě ten den, časopis se musí vysázet, zkontrolovat, vyrobit a rozdistribuovat. Ten čas navíc je zhruba úměrný periodicitě, takže v každém měsíčníku jsou (až) měsíc staré zprávy. Nic nového pod sluncem tak nevím, proč se tomu každý diví.
* Nevyhraněnost na odborníky - čím větší skupinu lidí obsáhnete, tím větší můžete mít náklad (plus se přidávají další výhody přímo plynoucí z předchozích bodů). Zaměření na odborníky a komunitu se konkrétně LinuxEXPRESu vymstilo v začátcích, jako mnohem lepší se ukázalo zaměření na BFU. A proč - no proto, že je jich víc, mnohem víc!
To, co jsem popsal, funguje u každého obdobného média. Každý, kdo dělá v oboru vám řekne, že dneska to médium nezaplatí lidi, ale výnosy z inzerce. Výjimky jsou, ale jejich málo.
Proto též klesá kvalita a úroveň všech odborných časopisů - je jedno, co do nich napíšete, ten časopis je zaplacený dopředu prodejem inzerce. Články se píší tak, aby byly poplatné inzerentům. Toto musí dospět do stádia, kdy si lidi takové časopisy zcela přestanou kupovat (nebo brát zadarmo), pak se znovu začne hledět na kvalitu obsahu.
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 47 156×
Přečteno 41 382×
Přečteno 35 909×
Přečteno 25 964×
Přečteno 25 765×