Odpověď na názor

[224] Na jaké většině serverů běží Linux? Máte na mysli většinu web serverů? Nebo většinu file serverů, print serverů, DB serverů, intranet serverů, aplikačních serverů? Čísla o počtu nasazení na desktopu vidím jako celkem relevantní. Uživatelé Linux prostě odmítají, i když je zdarma. Všichni znají důvod, jen uživatelé Linuxu tvrdí, že jde o velké spiknutí proti Linuxu.

Ano, staticky kompilovanou aplikaci s vysokou pravděpodobností spustíte, a možná bude i fungovat. Možná sice nebude fungovat správně, protože váš Linux jede v UTF-8, kdežto aplikace jede v 8859-*, ale což, chybka se vloudí ;). A starší dynamicky linkovanou aplikaci pravděpodobně nespustíte.
Windows Vista umí běžet 16-bitové aplikace. Výjimkou jsou 64-bit Windows vista (stejně jako 64-bit Windows XP a Windows 2000), protože 64-bit OS prostě 16-bit aplikace neběží.

Specializované aplikace nemají důvod automaticky nefungovat na novějším systému. Aplikaci designovanou pro Windows 2000 Server s klidem poběžím na Windows 2008 Serveru, pokud je na něm podporovaná (což ale nemá s faktickou možností tu aplikaci běžet vůbec nic společného).

Co je daň za knihovny? Myslíte si, že aplikace psané pro Windows 95 s sebou tahají původní verze gdi32, kernel32, ole32, comctl32, user32 a dalších knihoven? Samozřejmě ne. Podobně aplikace pro Windows 3.x s sebou netahají původní knihovny. Ono je holt třeba udržovat interface zpětně kompatibilní, aby zpětná kompatibilita mohla fungovat. To, že na Linuxu nefunguje, je jen nedostatek designu, nikoli technická nutnost.

Autoři Oracle nebo Lotus Notes by asi mohli své aplikace linkovat staticky (bohužel ani to nemusí být dost dobré), i vydávat balíčky. S balíčky je ale ten problém, že balíček musí být určený pro správnou verzi správného distra. A kdo má svůj SW balit pro stovky distribucí Linuxu, navíc každou pro distribuci v desítkách jejích verzí, a opakovat to pro nové verze dister každých pár měsíců, aby pokryl jedno procento uživatelů, kteří stejně neradi za cokoliv platí? K tomu přičtěte technické problémy. Zkuste si představit instalaci Oracle řekněme jako jeden RPM balíček. Jak vyberete instalační adresář, jak vyberete komponenty, jak se během instalace zeptáte na vytvoření databáze atd? Asi nijak, protože jsou to věci, které RPM neumí.

Vy u balíčku v neoficiálním repozitáři poznáte, jestli je důvěryhodný? Tak to bravo, protože já to nepoznám. Kdyby byl neoficiální repozitář prolezlý malwarem, nemám šanci to poznat. Ve světě Windows naštěstí existují certifikační autority, a balíčky se podepisují. Vyjma toho některé společnosti certifikují, že software neobsahuje malware.