Odpověď na názor

[223] Kernel, ktery po 15 letech sice mozna pouziva 1 procento uzivatelu, ale bezi na vetsine serveru a spouste klicovych zarizeni (routery, servery) az po wifi krabicky, ruzne prehravace a settop boxy.
U jednoho meho znameho (windows fanatika) jsem napocital vice linuxovych zarizeni, nez tech s windows.
Navic cisla o poctu nasazeni na desktopu bych nemel za definitivni, neni mozne spojovat kvalitu s poctem instalaci nebo obchodnim uspechem. Pro srovnani muze poslouozit Ethernet (a wifi), ktery je ze srovnatelnych technologii nejhorsich ale presto je nejrozsirenejsi.

Pokud mate staticky kompilovanou aplikaci, tak staci mit system, ktery je schopen ji spustit (nevim, ze by na windows vista sla spustit 16 bitova aplikace, takze s windows 2.0 jste pravdepodobne prestrelil). Pokud mate aplikaci kompilovanou dynamicky a na nove verzi systemu nemate k dispozici potrebnou knihovnu, tak se muzete treba rozkrajet ale nespustite ji. Specializovane aplikace jsou mnohdy s klidem provozovatelne jen na dodavatelem podporovane platforme. Nebo vy byste snad s klidnym svedomim pred svym zamestnavatelem spustil informacni system designovany a supportovany pro windows server 2000 nasadil na windows server 2008 ?

To je bohuzel dan za knihovny. V prispevku [222] slo jeho autorovi zrejme o to, ze autori programu pro Linux maji ve vetsi mire zvyk knihovny sdilet, tudiz jejich aplikace v systemu vyzaduje urcitou verzi knihovny, druha aplikace vyuzivajici tu samou knihovnu ji pak nemusi sebou slozite tahat, jak je tomu zvykem ve svete windows, kdy na disku je nainstalovanych X aplikaci, kdy se sebou vsechny tahaji jednu a tu samou knihovnu.
Za tohle nemuze v zadnem pripade system, ale tvurci aplikaci. Osobne mi pripada logictejsi system zavislosti, kdy balickovaci system ze zavislosti balicku je schopen doinstalovat/up­gradovat potrebne knihovny.

Vyrobci komercniho software (at jiz vas slavny Oracle nebo Lotus Notes) muze klidne svoji aplikaci linkovat staticky nebo dynamicky a nic mu nebrani v tom, provozovat sve repositare s balicky (jednoduse lze resit upgrade, atd.).

Ad. malware: je to jen otazkou duveryhodnosti zdroje, tak jako nespustim exe soubor doruceny mailem tvarici se jako pornovideo, tak se nepokusim nainstalovat ani deb balicek tvarici se podobne. Tohle se da do jiste miry resit podepsanim balicku/insta­latoru, ale opet je to o duveryhodnosti vydaneho podpisu.