Odpověď na názor

Grafik je člověk, který se živí grafikou. Takový člověk používá zpravidla produkty Adobe, případně Corelu. Grafici raději platí desítky tisíc korun, než by používali Gimp. Kdo viděl interface Gimpu, dobře zná důvod. Ovšem v diskuzi na rootu vždy někdo napíše, že některým lidem interface Gimpu vyhovuje.

Samozřejmě vždy závisí na autorovi aplikace. V Linuxu máte sice jisté možnosti, ale jak jsem opakovaně psal, týkají se jen toho, co je součástí distra (či připraveno pro vaší verzi vašeho distra).

Pokud nesplníte závislosti balíčku, nedoporučil bych instalaci (a vy jistě také ne). To, že můžete použít aktuální balíček, znamená jediné: musíte mít aplikaci opět připravenou pro správnou verzi správného distra, a přes to nejede vlak (pro uživatele určitě ne). Ve skutečnosti jste tak odkázaný na těch pár "praktických aplikací", které vám někdo připraví pro distro, které za půl roku bude minulostí. Proč je ve Windows Vista možné nainstalovat program psaný pro Windows 2.0, Windows 95, Windows NT 3.51 i Windows XP bez problému (pokud je správně napsaný), a v Linuxu není možné nainstalovat balíček určený pro pár let staré distro?

Super, Java má SDK. Já to shodou okolností vím, protože jsem v MS Javě před léty napsal pár řádek (tehdy měl MS jediné použitelné vývojové prostředí, a ještě nejrychlejší JVM; dnes má .NET). A existuje třeba něco typu Driver Development Kit pro Linux? Včetně popisu, jak psát nové FS? Dokumentaci takového Qt bych naopak viděl jako celkem dobrou. Vůbec Qt je poměrně sympatické; jen by to chtělo místo C++ nějaký managed jazyk. Unmanaged jazyky mají zjevné nevýhody.

K SAXu - tvrdil jsem vám, že "parsujete XML stream parserem". Když už používáte stream parser, měl byste vědět, jak funguje. Je to věc, která sekvenčně čte XML soubor, a když narazí na "zajímavý" tag, tak zavolá váš kód, a řekne "podívej, co jsem našel" (tomu se říká callback, v Javě sám SAX zřejmě hází události, hledejte v kódu setContentHandler). Výhodou stream parseru je malá paměťová náročnost, nevýhodou pomalé opakované čtení (musíte začít znovu od začátku). DOM zase funguje tak, že postaví mapu uzlů v paměti, a když chcete nějakou hodnotu, tak ví, kam do souboru sáhnout. Nevýhodou je paměťová náročnost, protože musíte mít "mapu" XML souboru v paměti. Navíc sestavování té mapy není dvakrát rychlé, a vyplatí se hlavně při "náhodném" přístupu k různým hodnotám v dokumentu. Terminologie je poněkud nepřesná, kdo si to má pamatovat, ale smysl je zaručeně zachován.
Takže jsme si probrali, co je callback, stream parser a DOM. Širší teorii automatů a formálních jazyků si necháme na jindy :).

Teď k té další věci s callbackem, kterou jste zřejmě nepochopil. Pro unixy se tradičně píše v C, a to tak, že zavoláte funkci, a ta (dříve či později) doběhne, a něco vrátí. Unixoví programátoři jsou tradičně převapení, když sednou k Windows, kde se naopak často používají callbacky. Něco se stane, a systém zavolá váš kód - tedy věc, která je v tradičních unixech nevídaná (na Linuxu jde o horkou novinku, viz třeba notifikace při změně obsahu adresáře Inotify2). Proto jsem psal "používáte tedy callback; a to si říkáte unixák? :)". Používat totiž koncept tak typický pro Windows (a tak netypický pro unixy), jakým je callback, je paradoxní. Poukázání na paradox takového typu pak typicky způsobí kontrakci párových musculus zygomaticus major, která vede k nadzvednutí koutků, známému jako úsměv. V některých případech to může vyústit i ke křečím v břišní oblasti, doprovázaných rytmickými hýkavými (u žen častěji pištivými) zvuky; takové ambice jsem ale v daném případě neměl.

Jinak o rozdílu mezi poolingem a callbackem byl na rootu článek:
http://www.root.cz/clanky/jak-udalosti-meni-linux/