Odpovídáte na názor ke článku Windows XP se stále prodávají více než Vista.
[188] Buď řešíme systémovou konfiguraci - ta je v /etc a do ní prostě nepřistupuje více lidí nebo aplikací zároveň. Nebo řešíme uživatelskou konfiguraci aplikací - o ty se starají aplikace obvykle samy a ukládají si nastavení většinou v domovském adresáři uživatele. Opět žádný souběžný přístup. Netuším co tu řešíte za nesmysl. Navíc jste smotal dohromady věci jako je Gimp a jako jsou FTP server. To víte... jednouživatelské Windows ... pak vám to asi přijde stejné.
Nejdřív chválíte registry, že jsou přehledné a nevím co. Pak vychvalujete jak se v nich dobře vyhledává a najednou říkáte, že do nich nemá kdo co sahat.
Já opakuji, že do konfiguračních souborů v /etc se sahá ručně nejobyčejnějším textovým editorem bez jakékoliv grafiky naprosto běžně. Tedy i ve chvíli, kdy není k dispozici třeba grafická karta. O možnosti kopírovat konfiguraci mezi různými stroji mlčím, protože jsem zvědavý jak byste tohle řešil v registrech. Jak zkopíruete konfiguraci jedné aplikace, když ani nevíte, kde všude je po registrech rozfrcasená.
Na řadu souborů v registrech jsou GUI nástroje.
"Ano, Debinan strojí na kompilaci doma, a také je to pro uživatele zatraceně nepřístupný systém. Běžná distra typu Ubuntu, Mandriva apod. pracují s binárkami. A ukažte prosím takovému blbci, jakým jistě jsem, jak vám v Debian balíčkovací systém provede aktualizaci Oracle, který jste nainstaloval z dodaného CD, nebo aktualizaci aplikace, kterou jste dostal v tarballu.
Osobně nevidím důvod, proč by se aplikace měly překládat s podporou různých grafických karet. Od toho jsou tu drivery, které poskytují abstrakci nad grafickou kartou. Totéž u překladů s GUI a bez GUI, a podobných prasáren. To autoři neumí používat komponenty? No, jde o Linux, takže asi ne."
Opravdu linux neznáte. Já Debian zkoušel tak před 3 lety. Ale debian nestojí na kompilaci. Používá .deb balíčky a ty jsou binární. Ubuntu je postaveno na Debianu. http://www.ubuntu.com/community/ubuntustory/debian
Blbci jako jste vy neukážu jak to dělá Debian, ale mohl bych mu ukázat, jak se to dělá v Gentoo. Prerekvizitou je, že tohle v 99.9 procent neřešíte, protože ten balík je. U některých aplikací dodávaných s binárním instalátorem si nepomůžete. Ale pokud je to dodáváno jako tarbal .. žádný problém.
Nevíte, proč by se něco mělo překládat s podporou pro grafickou kartu? Aha.. no třeba X server, který obsahuje ovladače pro grafickou kartu? Nebo jiná aplikace podporuje třeba stahování fotek z fotoaparátů, které mají proprietární protokol. Na některé věci prostě nepotřebujete driver v jádru. Pokud mám driver pro sériový port, mohu nad ním už vytvořit komunikaci pro zařízení jaké budu chtít.
Koukám, že volně motáte slova komponenta, modul... Vyberte si co které vlastně znamená, definujte význam a pak ho tak používejte.
U těch grafických karet to totiž jsou moduly a jde o to, jestli se mají překládat všechny nebo jen některé. Takže se trochu vzpamatujte a nechytračte.
"Nevím, jaké komponenty nabízí Windows XP vám, ale mě třeba IIS (včetně FTP a dokumentace), indexing services, fax services atd. Na serveru je těch options ještě daleko více. V případě Windows XP Embedded si potom skládáte image podobně, jako byste vádal dohromady distro Linuxu - jen to děláte v GUI, a máte k dispozici lepší komponenty."
Hmm jojo IIS. Ale to je tak mozna to poslední co tam máte z tohoto sortimentu (serverem se nezabýváme). Kdy vám docvakne, že já mám ve své distribuci (bez neoficiálních overlay) asi 12 000 balíčků, které mohu instalovat. Pokud to číslo vydělím 10 (různé verze stejného programu) pořád mi vychází 1200 různých knihoven a programů, které mohu jednotně instalovat s vyřešenými závislostmi. Tohle prostě na Windows nemáte! A to jsem to číslo myslím hodně podhodnotil. Na výběr mám snad minimálně 5 FTP serverů, pak tu máme Apache, Tomcat, nějaké ty databáze jako MySQL a PostgreSQL (a další), výčet by byl docela dlouhý.
Namísto toho zle vzpomínám na chvíle, kdy nějaká pěkná aplikace na Win mi v průběhu instalace řekla, že potřebuje, aby v systemu byly ty a ty další aplikace a knihovny. Nebo to neřekla vůbec a pak nefungovala.
No a k binary hooking.
le rád vás uvedu do reality. Windows používají tabulky pointerů na funkce, stejně jako třeba Linux v případě dynamického linkování. Podobně existuje třeba tabulka handlerů interruptů, tabulka vstupních bodů kernelových funkcí atd. Takže necháte zavést HAL, a potom řeknete "OK, jenže A funkce HALu, na kterou je tu pointer, bude teď směřovat jinam". Totéž uděláte například s handlerem vybraného přerušení. Ve vlastní obsluze těchto funkcí a interruptů uděláte to filtrování (obsloužíte a nepustíte dál), nebo modifikaci (obsloužíte sám, a poté zavoláte původní funkci). Chcete mi fakt tvrdit, že jste nic podobného nikdy neviděl? Jak si asi myslíte, že se provádí hookování knihoven v user mode?
Chtěl jste říct, že dll ve windows používají tabulky pointerů.
Já netvrdil, že jsem binary hooking neviděl, dokonce jsem uvedl příklad, kdy se to používá a velmi dobře vím, že není ojedinělý. Já pouze tvrdím, že to nemá nic společného s modularitou. A že takto "nakopnout" jde kde co. A dále tvrdím, že pokud mám zdrojový kód, pak je daleko čistější neprovádět toto hookování na binárce, ale modifikovat kód.
Monolitický kernel neobhajuji, ale obhajuji situaci, kdy k němu jsou zdrojáky. Pak tvrdím, že je lepší mít monolitický kernel se zdrojáky, který upravím na Realtime než uzavřený kernel s nakopáváním knihovny v paměti (tedy v předpokladu, že obě ta jádra jsou přibližně ve stejném stavu)
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 390×
Přečteno 89 797×
Přečteno 73 181×
Přečteno 58 138×
Přečteno 54 442×