Odpověď na názor

[74] Unixy jsou monolitické? Zajímavé, že tedy každá aplikace v linuxu má obvykle docela dost závislostí. Knihovny nepočítáte mezi komponenty? Ano, souhlasím, že to nejsou komponenty ve smyslu ActiveX, ale otázka je, jestli je ActiveX opravdu ta správná cesta.
On Firefox se neskládá z renderovacího jádra, xml parseru a dalších komponent?

O té prioritě I/O - jak je to na Win nevím, s popisem aktuálního stavu v linuxu souhlasím (nejsem žádný expert tak mě kdyžtak někdo opravte). Jak však říkám vývojáři linuxového jádra přemýšlí nad problémy tak, aby fungovaly ve víceuživatelském prostředí. Proto kapacity I/O se bude plánovač I/O snažit obvykle rozdělit rovnoměrně. Samozřejmě ne vždy je to vhodné - jsou speciální případy (patří mezi ně i desktopy, které jsou víceméně jednouživatelské). Časem dojde i na ošetření těchto případů.

Jak by asi dopadla situace, kdyby si 100 uživatelů na jednom stroji ve Win rezervovalo přenosové pásmo?
Windows nebyly nikdy plánovány příliš pro více současně pracujících uživatelů (nepočítám samozřejmě server edice), možná i proto je možné takto nastavit priority I/O, ale pokud by to udělalo 100 uživatelů, výsledkem by byl podle mě nefunkční celý systém. To však nikdo neřeší, neboť taková situace se nepředpokládá.
O preemptivitě na Windows bych raději ani nemluvil. Denně v práci přihlížím častým zásekům Win XP při náročnějších operacích, kdy ostatní procesy stojí a stojí. Vistu z tohoto hlediska nemohu porovnat - nemám, viděl jsem ji opravdu jen z rychlíku (a docela mi trvalo, než jsem nalezl nějaké konfigurační nástroje, co jsem hledal)

Gigabitovou síťovou kartu bohužel nemám a můj disk v notebooku je stejně velmi pomalý, takže podobný test neprovedu. Výsledek by mě docela i zajímal. Předpokládal bych, že proces pracující s gigabitovou síťovou kartou začne dostávat mnohem menší prostor pro IO operace než proces pracující se zvukovou kartou, ale popravdě třeba princip CFQ detailně neznám.

O preemtivitě linuxového kernelu vás už poučil někdo jiný,

Víte on vtip je i v tom, že když se něco nového v linux kernelu objeví, já pouze překompiluji nové jádro (nebo si stáhnu jeho balíček) a novou vlastnost mohu okamžitě používat. Ne, že by něco takového Win neprováděly při instalaci aktualizací. Ale všechny nové vlastnosti Visty už na XP nedostanete.
Já si za poslední 2.5 roků, co mám linux na notebooku nevšiml, že by byl čím dál víc rozežraný a pomalejší. U přechodu XP -> Vista je to přímo výrobcem deklarovaná skutečnost. A výstřelkům typu ReadyBoost se jen usmívám.

"Vista je částečně psané v .NETu. Co to má společného s primárním API systému? Když na to přijde, můžete napsat OS v assembleru, a primární API může být psané pro Pascal :)"

Co z OS Vista přesně je psáno v .NETu? Neuvažuji zde samozřejmě o aplikacích typu konfigurátor sítě, protože ty nepovažuji za součást OS, ale za podpůrnou aplikaci k OS.
Ono napsat OS v C nebo C++ a pak poskytnout primární API v něčem jako je .NET je v současnosti poněkud na hlavu, nemyslíte? Ztratíte veškeré výhody primárního API, protože dochází k volání mezi managed a unmanaged kódem. V takovou chvíli je rozumné poskytnout primární API v jazyce, ve kterém je psaný OS no a pak klidně poskytnout sekundární nádstavbu pro nějaké managed prostředí.

"Konfiguraci sítě na Linuxu jsem viděl. Opravdu bych doporučil raději command line. A jak jsem již dříve psal, je srandovní, že unixy nemají API pro správu sítě, management uživatelů, správu deamonů a procesů. Tyto věci si buď řeší každý unix ve vlastní režii, nebo standardními POSIX utilitami (což ovšem není API). Zřejmě poptávka po takových API v sedmdesátých letech minulého století neexistovala, a když se vývoj unixů definitivně zastavil, není už cesta, jak novou funkcionalitu do unixů dostat."

Linux se podle mých měřítek vyvýjí docela dynamicky a tak bych neříkal, že do něj nelze něco nového dostat (pokud tedy do slova unixů počítáte i tento OS)