to [276]
Příspěvek 153 obsahuje krásně jasné zadání "Nárůst příznivců strany za posledního půl roku byl 10 %", základ je počet příznivců, čili počet lidí kteří stranu volili, není tedy co řešit.
Pokud se však podíváte na větu kterou jsem použil já:"Podíl preferencí politické strany se zvětšil z 10% o 5%"
zjistíte že základem je něco jiného(alespoň pro hodnotu 10%).
text "Podíl preferencí politické strany" udává že jde o vztah mezi počtem voličů kteří tuto stranu volili a počtem těch kteří ji nevolili, základem pro výpočet je celkový počet voličů, nikoliv pouze počet voličů této strany,to je ten podstatný rozdíl.
Otázkou ale stále zůstává zda má být stejný základ použit i pro výpočet těch "5%", podle mne to 153 neřeší tam je jen jedna hodnota procent.
Po několikanásobném prozkoumání [46] jsem došel k závěru že jde vlastně o to samé jako můj post[275] jen z jiné strany {varianta b}, a důvod proč (jako by) patří do skupiny b) je podle mne ten že si nazačátku určil pravidlo které vyhovuje jednoduchému a přesně danému zadání.A potom se toto pravidlo "mechanicky" používá na složitější text.
Takže tam kde "jiní" lidé jako třeba já vidí přenesený kontext z první části věty (tedy že se mluví o podílu z preferencí), on nevidí nic (protože to tam není explicitně napsáno) a proto vztahuje základ k poslední hodnotě.
V podstatě tedy stále platí moje původní dělení
a)Lidé kteří tu větu vnímají jako celek, kde se mluví o podílu preferencí
b)Lidé kteří ji vnímají jako text který je nutno "mechanicky" převést na vzorec.
skupina a) tedy zpracovává větu v rámci kontextu tak jak je to v mluvené řeči běžné (čili kontext je přenášen v rámci věty či vět, dokud není změněn)
skupina b) zpracovává větu spíše mechanicky tak jak je běžné v matematice
(čili dle naučených vzorců přepisu textu do vzorců)
Jeste jednou diky za prispevek [276] a zejmena upozorneni na [46].Při čtení před napsánim původního příspěvku jsem zrejmene nebyl dost pečlivý.Myslím že jsem se zase posunul o kousek dál.
[280] Velmi jasný a přesný popis výhod označení "procentní bod" nezbývá mi než souhlasit.(i když to neřeší důvod té nejasnosti:) jsem já to ale zvědavec)
[279] Velmi krásný příspěvek ilustrující skupinu B.
Prosím zkuste se zamyslet nad tímto a předchozími příspěvky [275][276][46] s otevřenou myslí. Narozdíl od matematiky pro pochopení významu textu či mluveného slova nestačí pár jednoduchých "mechanických" pravidel. V tomto případě jde právě o určení základu neboli toho "něco" z vašecho příkladu s kterým samozřejmně jinak souhlasím.
Pokud si myslíte že porozumnění textu je něco jednoduchého, zamyslete se třeba nad tím proč už tedy dávno s počítači nekomunikujeme běžným (třeba i psaným) slovem.I když už v tomto směru jsou první "vlaštovky", stále to není až tak běžné a už vůbec ne jednoduché.
Myslím že oba přístupy jsou svým způsobem "správné". Správnější je jen přesná formulace, a v některých případech použití označení "Procentní bod".
Já se jen chci dobrat k tomu proč různí lidé vidí věci tak jak je vidí.
A to se (doufám) daří.Uvítám samzořejmně další postřehy a odůvodnění.
P.S. Mé přípěvky nemají za cíl odsuzovat jednu či druhou skupinu(i když si občas trošku rýpnu a za to se omlouvám). Někdy jsem také až zbyteně polopatický, ale je to jen snaha o co nepřesnější vyjádření.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 294×
Přečteno 89 771×
Přečteno 73 163×
Přečteno 58 109×
Přečteno 54 435×