Názor ke článku Procento vs. procentní bod od Viky - Celá ta debata mi sice připadá zbytečná, ale...

Celá ta debata mi sice připadá zbytečná, ale připouštím, že se v ní řeší něco, co skutečně může být zdrojem nějakého nedorozumění. Ale některé ty příspěvky, to je teda lahůdka! Např. [84]. Nebo ty s těmi jednotkami... Z toho je krásně vidět, že existují lidi, kteří v procentech opravdu zcela plavou. Jen doufejme, že jejich profese je nenutí s nimi počítat.

A k těm zastáncům/odpůrcům procentního bodu... V matematice a fyzice se obvykle řeší složitější problémy, než nějaké procentní body. Jestliže je zvykem nějakou veličinu udávat v procentech, pak _symbol_ procenta, znamenající bezrozměrný podíl přenásobený škálovací konstantou 100, přebírá funkci jednotky, tedy absolutní míry. Mám-li germaniový detektor gamma záření s energetickým rozlišením 5%, pak běžně řeknu, že po výměně vstupního chlazeného tranzistoru předzesilovače se jeho rozlišení zlepšilo o 3% na 2%. Podobně stabilita oscilátoru se mohla zhoršit z 10 ppm o 5 ppm na 15 ppm. Každý tomuto nepsanému pravidlu rozumí, až na ekonomy. :-) Ovšem ti mají v podstatě pravdu, protože fyzik tak jednou symbol % použije jako podíl a jednou jako jednotku, což může být skutečně matoucí (pro někoho :-). A tak aby zdůraznili, že v dané situaci nechtějí nic percentuálně poměřovat, nýbrž že mají na mysli ono "jednotkisované procento", vymysleli (nebo to dost možná někdo vymyslel kvůli nim, aby je nemátl) pojem "procentní bod" (pt, p.p.), kterýžto už neznamená podíl, nýbrž absolutní jednotku. Problém v tom nevidím, ale připadá mi to zbytečné.
Řekne-li někdo, že preference strany (měřené v procentech, tj. symbol % zde přebírá funkci jednotky) vzrostly ze 14% o 2%, tak se tím myslí na 16% - to je ten případ "jednotkisovaného" procenta. Řekne-li někdo, že mi zvedá úrok ze 2% o půl procenta, myslí se mezi normálními lidmi na 2,5%. Ekonom řekne "procentních bodů", sice mi to nevadí, ale připadá mi to zbytečné - proč by, pro boha, někdo chtěl poměřovat nárůst něčeho, co samo o sobě je udáno v procentech, v dalších procentech, "metaprocentech"? Důvodem používání procent je odstranění absolutní škály a její nahrazení škálou relativní. To se ale stane hned v okamžiku, kdy procenta použiji poprvé místo absolutního čísla. Aneb "že vám do toho kecám, ale ty stěrače, ostřikovače, to přece nemusejí hlásit, to přece vidíte" - neboli že zvednutím poplatku ze 2% "o jedno procento" na 3% _absolutní_výši_ toho poplatku zvyšuji o 50%, to je přece jasné, to přece každý vidí a tedy není důvodu, proč by to měl potřebu někdo explicitně přepočítávat a sdělovat pomocí dalších "metaprocent" (označených nejspíš pomocí %%, tedy poplatek vzrostl o 50%%), proč by tedy mělo hrozit nějaké nedorozumění a tedy proč by se měla ta původní procenta, přebravší v tomto kontextu funkci jednotky, přejmenovávat na nějaké procentní body. Přece na samém začátku jsme se dohodli na naší _jednotce_ - jednom procentu z nějaké obecné částky, jako je obrat, zisk atp. - v níž budeme udávat výši poplatku, na němž jsme se dohodli. Proč by najednou z ničehož nic tato jednotka měla být odvozena od absolutní výše toho poplatku, budeme-li se dohadovat o její modifikaci? To přece nedává smysl a tedy není důvod, proč bych měl zavedením nového pojmu aklamovat "zdůrazňuji, že tím myslím to, co každý normální člověk, ne tu blbost, co mě jednou takhle večer napadla, že by si někdo třeba mohl myslet".

Stručně - "procentní bod" sice smysl má, ale je to naprosto zbytečný pojem. Fyzik aní matematik to nepoužije, nemaje k tomu důvodu.

Vznik toho pojmu si ovšem dovedu živě představit - jak takhle kdesi ve Spojených státech nějaká banka do smlouvy napsala klientovi, že hypoteční úrok po nějaké době vzroste o 1%, načež nějaký právník pomocí ekvilibristiky typu "husa plave, dřevo plave, takže husa je dřevo" někomu vysoudil na bance miliony. Nebo naopak. :-)