Odpověď na názor

Nemohu si pomoci, ale připadá mi, že smysl celého článku by se dal shrnout větou "když neumíš anglicky, tak - kdo by to řekl - spoustu věcí přeložíš špatně." :-)

[74] To sice ano, ale ten jazyk nevyužívají všichni stejným způsobem. Partička zedníků by si vystačila i s velmi omezenou slovní zásobou čítající několik stovek slov a velmi primitivní gramatikou, zatímco např. vědecký pracovník potřebuje jazyk, v němž je schopen vyjádřit i komplikované věci přesně a srozumitelně. Proto úkolem nějakého regulátora jazyka není pouze kodifikovat změny podle toho, jak se jazyk živelně vyvíjí, ale také dávat pozor, aby se to nezvrhávalo do nějaké puberťácké žvanilky. Co je pak takovému vědci po tom, že Franta z hospody Na růžku nezvládá přechodníky, dělá mu problém s/z a i/y a nechápe rozdíl mezi kompatibilitou a kompaktibilitou. To je problém toho Franty, nikoli jazyka. Franta se holt bude muset smířit s tím, že je moc blbý na to, aby dokázal mluvit spisovně, a nebude svoje "rozumy" o tom, že je to moc složité, zevšeobecňovat a tlačit na to, aby se to kodifikovalo, protože JEMU a milionům jemu podobných to připadá složité a zbytečné.
V minulosti toto nebylo třeba - inteligence používala latinu, jež je dostatečně přesná a expresivní pro vědecké i umělecké účely, plebs jim do ní nekecal neovládaje ji a oni zase přenechali národní jazyk "spodině", ať si v něm žvatlá, jak umí. Když se začal šířit nápad vykašlat se na latinu a používat k odborným a uměleckým účelům národní jazyky, tak se holt ty jazyky musely začít trošku umravňovat, aby toho byly vůbec schopny. To je celé.
Pravdu také nemáte v tom, že nějaká partička jazykozpytců nemůže jít proti živelné mase uživatelů jazyka. Podíváte-li se, co se stalo s češtinou, polštinou nebo třeba maďarštinou při národních obrozeních, zjistíte, že ty partičky dokázaly bouchnout do stolu řkouce "a dost!" a ty jazyky zase "umravnit" a zkultivovat. Tak např. čeština 18. století působí mnohem archaičtěji a nesrozumitelněji než čeština století 16., protože v 19. století prostě elity národa dospěly k závěru, že řeč se za uplynulých 150-200 let tak zvrhla, že tuto cestu opustíme, navážeme na ten Komenského jazyk a podobnému zvrhnutí se budeme v budoucnu bránit. A ujalo se. Komu to dnes připadá nějak umělé? S němčinou se totéž stalo za renesance - nikdo se neptal lidí v krčmách, co na to říkají. Spisovný jazyk je záležitostí těch, kteří s ním pracují nejintenzivněji a kteří ho potřebují pro své účely nezdegenerovaný.