Za málo peněz hodně muziky

Linuxový desktop rozhodně není mrtvý, jedna z možností jeho rozvoje a uplatnění je podle mě v jeho specializaci na určité odvětví. Následující text může být inspirací pro všechny, kteří mají rádi hudbu, nebojí se experimentovat a nemohou či nechtějí investovat velké peníze do drahých nástrojů či hudebního software.

Linuxové distribuce obecně – a ještě lépe pak specializované distribuce – nabízejí příjemné prostředí a spoustu „hraček“ pro amatérské a poloprofesionální hudebníky. Dnes bych se chtěl podělit o své zkušenosti s externí (USB) zvukovou kartou, která umožňuje kvalitní záznam čtyř vstupů současně, dále pak zkušenost s USB klávesami. oba přístroje není třeba speciálně instalovat, při volbě vhodné distribuce je prostě připojíte k počítači a vše funguje „out of the box“. Příště bychom se podívali na některé aplikace, které nejen díky tomuto hardware dokáží počítač s linuxem proměnit v hudební nástroj či nahrávací zařízení.

USB zvukové karty, kterých je dnes na trhu velké množství, koupíme vždy s ovladači pro Windows (většinou i pro Mac), podpora pro linux od výrobce nebývá zvykem a jsme odkázáni na komunitu. U řady modelů se dočteme, že s linuxem nefungují nebo je jejich funkcionalita omezená. Podařilo se mi objevit kartu, která měla výborné reference co do kvality zpracovávání zvuku, ale rozporuplné reference ohledně zprovoznění v linuxu. Nakonec jsem jí zakoupil, otestoval – a funguje skvěle.

Jde o Lexicon Omega – model je na trhu již nějakou dobu a snad i proto je jeho cena vzhledem k možnostem, kvalitě a ve srovnání s konkurencí velmi příznivá. Jde o mixážní a nahrávací zařízení s 8 vstupy a 4 výstupy, které se po připojení do počítače chová jako zvuková karta, ovšem vybavená řadou ovládacích prvků na předním panelu, přímým sluchátkovým odposlechem, kvalitními předzesilovači pro dva mikrofonní vstupy, midi in/out a to vše v odolném, kvalitně zpracovaném pouzdře. Karta se prodává za cenu cca 3900 Kč.

Technické parametry:

• Mikrofonní vstupy: (2) Samice XLR Pin 2 Hot

• Vstupní impedance: 664 Ohm symetrický

• EIN: –118 dB @ 51 dB gain (150 Ohm impedance zdroje)

 –120 dB A-zatížený

• Maximální vstupní úroveň: –2 dBu (150 Ohm impedance zdroje)

• Frekvenční rozsah: +0, –0.2 dB 20 Hz – 20 kHz, ref. 1 kHz

• THD+N: 103 dB, A-zatížený, 20 Hz – 20 kHz

• Analog Path: >115 dB dB, nezatížený, 20 Hz – 20 kHz >118 dB, A-zatížený, 20 Hz – 20 kHz

Rozporuplné reference o funkčnosti této karty v linuxu se týkaly (snad jsem to správně pochopil) bugu v jádře, který mohl za to, že nefungovalo nahrávání ze vstupů a mělo se to týkat i dalších externích zvukovek, používajících USB 1.1. Chyba byla ale naštěstí odstraněna (od jádra 3.3.0) a vše je OK. Zvukový server ALSA (stejně i PulseAudio) kartu automaticky rozpozná, ale nabídne pouze jeden vstup a jeden výstup, Omega se chová jako běžná zvukovka. K plné funkcionalitě potřebujeme kernel s nízkou latencí a zvukový server JACK.

JACK a kernel-rt (real time) s nízkou latencí lze doinstalovat, v Ubuntu se tak stane automaticky např. při instalaci hudebního software Rosegarden. Zjistil jsem ale, že lépe vše funguje, když zvolíme distribuci přímo určenou pro muzikanty (a jiné kreativce). Po několika pokusech jsem zakotvil v Ubuntu Studio 12.10 – kromě správné verze jádra je vše předinstalováno a karta (zapojená před spuštěním počítače) po nabootování běžela perfketně.

Kytarista připojí svůj nástroj do čelního vstupu na kartě, zpěvák mikrofon do jednoho ze speciálních vstupů s předzesilovačem. Pro klávesáka je k dispozici zmiňované midi i/o (klasické pětikolíky) a pokud už klávesy s midi interface máme, není co řešit. Když se ale zařizujeme „od nuly“, pak nemusíme poměrně drahý keyboard s vlastními zvuky kupovat, existuje varianta kláves s USB přípojkou. Jsou relativně levné, mají v sobě midi převodník a zvuk zajišťuje až počítač. Nevyužijeme tak sice midi zvukovky Lexicon Omega, zabereme další USB port, ale ušetříme dost peněz, takové klávesy jsou lehké a snadno přenositelné.. Po připojení k počítači se chovají jako midi převodník, který v JACKu (nejlépe pomocí aplikace QjackCtl) připojíme k virtuálnímu syntezátoru, např. Qsynth nebo ZynAddSubFX. Jádro s nízkou latencí zajistí téměř okamžitou odezvu a takový hudební nástroj pak výrazně převyšuje možnosti dražších kláves s vestavěnými zvuky. K softwarovým syntezátorům a dalším hudebním aplikacím se vrátím příště.

A opět platí, že ne každý USB midi převodník je kompatibilní s linuxem nebo dokonce běží „out of the box“. Proto můžu doporučit klávesy od M-AUDIO, konkrétně pak M-AUDIO KeyRig49.

Číslo v názvu výrobku udává počet kláves, zde tedy čtyři oktávy. Klávesy mají standardní velikost a přijatelnou dynamiku úhozu, minimum ovládacích prvků (to není zrovna výhoda), jsou lehké a skladné. Prodávají se za cenu cca 2300 Kč.

Z obou zakoupených „hraček“ mám radost, klávesy používám už asi půl roku, zvukovou kartu mám čtrnáct dní. Když si uvědomíme, že nás nestojí nic vyladěný operační systém ani hromada skvělého software, je cena za dokoupený hardware opravdu přijatelná.

Ve volném pokračování (postupně, jak budu mít čas) bych rád doporučil některé editory hudby, programy pro záznam zvuku, více o virtuálních syntezátorech a práci se zvukovými fonty (soundfonts). Budu rád za názory a zkušernosti v diskuzi.