Slackware na desktopu?

24. 7. 2011 16:00 (aktualizováno) Lukáš Kotek

Abstrakt

Krátké a nenáročné zamyšlení nad tím, zda se tato konzervativní linuxová distribuce hodí pro využití na desktopu. Pár slov o mých motivech, dalších pár o postupu, několik rad a doporučení a i několik o tom jak jsem uspěl či neuspěl.

Když se řekne Slackware …

… tak si mnoho s GNU/Linuxem seznámených lidí vybaví termíny jako konzervativní, starý, popř. si povzdechne nad slovy „správa závislostí“. Nic z toho přitom nemusí znamenat apriori něco negativního, naopak. Konzervativní se může lehce pojit se slovem stabilní, starý pak s „časem prověřený“.

Pokud čtete tento článek a pojem Slackware Vám neříká skoro nic, vězte, že se jedná o nejstarší dosud vyvíjenou linuxovou distribuci, v jejímž čele stojí neopomenutelná osoba Patricka Volkerdinga, který ji od počátku vyvíjí. Pro mnohé mohou být zásadní informace, že dodaný software pro správu balíků neřeší (nikoli nepodporuje) závislosti a vrcholem jeho uživatelské přívětivosti je TUI (Text User Interface). Distribuce také neobsahuje GNOME a její instalátor Vás věcmi, jako je např. dělení disků či vytvoření uživatelských účtů (vyjma účtu root) rozhodně neprovede.

Jste již trochu v obraze? Pak můžeme pokročit dále.

Proč

GNU/Linux používám už pár let a většinu toho času jako hlavní systém. Začínal jsem na Fedoře, pracoval s Debianem a Ubuntu. Pakliže s GNU/Linuxem začínáte a chcete rychle a snadno funkční systém, myslím, že Vás v klidu mohu nasměrovat zmíněným směrem. Máte-li už o GNU/Linuxu větší než jen obecnou představu a chcete se dál rozvíjet a učit, pak Slackware může být volba pro Vás.

Proč jsem Slackware zvolil já? Ne, nebudu používat expresivní výrazy jakoby se jednalo o „nejlepší“, „nejúžasnější“, nebo nedejbože „rulezz“ distribuci. Byl jsem zcela obyčejně lidsky zvědavý. Se Slackwarem jsem se seznámil během studia na VŠ, kde byly principy práce s linuxovými OS vyučovány právě na něm. Inspirovalo mě to. Nic moc víc v tom vskutku nebylo.

Kde začít

Aktuální vydání – Slackware 13.1 – ze známějších desktopových prostředí obsahuje KDE ve verzi 4.4.3 a XFCE pak ve verzi 4.6.2. Pro mě jako skalního uživatele GNOME vskutku rána, ale byť vím, že existují neoficiální projekty, díky nímž můžete do Slackware GNOME doplnit (http://gnomeslackbuild.org/), rozhodl jsem se tak neučinit a zapátrat v neprobádaných vodách KDE… Tedy, ať jsem přesný, rozhodl jsem se tak nakonec neučinit. Při testování už před delší dobou, ještě se Slackware 13.0, jsem plody zmíněného projektu okusil a měl jsem vážné problémy se stabilitou. Uznávám, že testování pod Virtualboxem není zcela reprezentativní, ale tak či tak posloužilo i to jako motivace pro volbu KDE.

Jak na to v kostce

Instaloval jsem z DVD Slackware 13.1 (tedy 32bitovou verzi, jelikož pro mé 2GB RAM je to ideální, ač některé registry mého 64bitového procesoru to přijmou s žalem). Základní linií procesu instalace Vás provedu:

Nabootovat z DVD → rozdělit disk, např. pomocí CFDISKu → spustit instalátor příkazem SETUP → nastavit systém dle libosti a nakonfigurovat LILO → nabootovat do nového systému → přidat non-root uživatele, např. pomocí systémového skriptu ADDUSER (nezapomeňte nastavit vhodně členství ve skupinách, věnujte pozornost komentáři u kroku „Additional UNIX groups“) → změnit runlevel ze 3 na 4 (když už instalujeme KDE, je příjemnější jeho výhod využívat pod X11) → a voilà máte nainstalovaný Slackware v celé své kráse.

Ano, nepojmenoval jsem zdaleka do detailu zdaleka vše, s čím se během instalace můžete setkat, ale to by  život zdaleka nebyl tak zajímavý, ne? Nevnímejte to prosím jako škodolibost. Jako skoro nejvýznamnější věc na celé popisované operaci, jsem na sobě vnímal právě proces učení se (to Vás u budoucího učitele, ale nemůže překvapit ;-)). Ostatně, strýček Google je věrným společníkem a na pár jemností a to, jak je řešit upozorním dále.

Kde sehnat software

Slackware obsahuje sice relativně mnoho (resp. relativně málo, závisí na tom, jestli jestli se cítíte být životními optimisty) software. Velmi dobré zdroje jsou na http://slackbuilds.org/, který doporučuje přímo Patrick Volkerding. Je to trochu spartánský, ale spolehlivý způsob instalace software pomocí tzv. SlackBuild skriptů. Dále mohu zmínit ještě http://slacky.eu/, který obsahuje již předkompilované balíky. Jak již padlo, dodávaný pkgtool neřeší závislosti – v tomto směru jsou oba weby nápomocné, neb oba výčty závislostí uvádí. Samozřejmě, pokud jste ctiteli automatického řešení závislostí, lze odkázat k projektům slapt-get, nebo swaret, ale to už je jiný příběh, jak se říká.

Aktualizace systému

… je ve Vašich rukou. Nicméně patche jsou snadno dostupné na mirrorech se Slackware v adresáři PATCHES. Zodpovědnost, ale naprostá kontrola. O tom Slackware je. Opět, rozhodnete-li se využít služeb programů, zmíněných v minulé kapitolce, je to o něčem jiném.

Tipy

… aneb jak řešit věci, které dovedou znepříjemnit život.

První z nich je počeštění. Systém, resp. KDE, lokalizované do češtiny je. Nicméně, výchozí locales nejsou nastaveny na UTF-8, což může přivodit problémy. Slackware však UTF-8 samozřejmě podporuje, správným směrem Vás navede následující návod http://www.czslug.cz/files/lo­cale.pdf.

Další věcí, vysloveně odporující vkusu, je pak výchozí vzhled GTK aplikací. Opět snadno řešitelné instalací dodatečných balíků (gtk-qt-engine, gtk-kde4, QtCurve-Gtk2), které v ovládacím centru (pardon  - Nastavení systému, GNOME je mi omluvou) doplní širokou paletu voleb a možností jejich vzhledu.

Máte-li grafickou kartu NVIDIA, pak ovladače doporučuji stáhnout přímo z webu výrobce. S jejich instalátorem jsem neměl žádný problém. Nastavení rozlišení a ostatních detailů pak doporučuji řešit nikoliv v nastavení systému, ale přímo s ovladačem instalovanou utilitou.

Jste-li příznivcem kompozitních a jiných efektů, pak, je-li pro jejich vykreslování použito OpenGL (což je výchozí volba), dochází k nepříjemnému problikávání v okamžiku, kdy přepínáte mezi dvěma OpenGL využívajícími aplikacemi ve fullscreenu (např. kwin a xine), což může být nepříjemně rušivé. Naštěstí, lze řešit přenastavením na xrender. Jev to eliminuje.

Ale jsou zde i příjemné věci. Systém v základu obsahuje značné množství kodeků, takže mp3 i oblíbený film (ach ta klišé) si s největší pravděpodobností přehrajete :-)

Screenshoty

… má rád snad každý :-)

[gallery link=„file“]

(Poznámka ke screenshotu s monitorem systému: chromium – 200MiB, apache – 50MiB)

Závěr

Chtěl jsem stabilní a spolehlivý systém, jak na zábavu a další běžné činnosti, tak na práci (převážně vývoj webů a webových aplikací v Eclipse). A takový jsem i získal. Příjemným bonusem byla, i přes použité KDE4, nenáročnost systému, který minimálně vytěžoval jak paměť, tak procesor. Po měsíci výhradního používání jsem spokojen. Zmíněná charakteristika spartánského, stabilního a prověřeného OS, je dle mě oprávněná. Řešení některých záležitostí tu a tam nejsou jednoduchá, ale jsou přímá. Každopádně má zvědavost byla cele uspokojena :-)

Pochopitelně Slackware nebude vyhovovat všem, ale tam tento článek v nejmenším nesměřoval. Chtěl jen nastínit alternativu, kterou ve světě linuxových distribucí může někdo hledat, a o které dosud – z různých důvodů – ani neuvažoval. Snažil jsem se přinést pár informací, které mohou daného člověka utvrdit či pomoci v jeho rozhodnutí, ať již bude jakékoliv.

A nyní ta opravdu zásadní informace. Na webu http://store.slackware.com/ je dostupný pravý nefalšovaný a zcela plyšový Tux (samozřejmě s dýmkou), kterého je US pošta (z Kalifornie) schopna dodat do týdne :-)