Hlavní navigace

Dva smolné dny

27. 7. 2011 23:56 (aktualizováno) | Lukáš Kotek

Abstrakt

Když se nedaří, tak pořádně. Aneb příspěvek o vypalování CD, o modemech, napájecích adaptérech a jiných neduzích.

Nepříjemnost první

Je to několik dní, co vyšel CentOS 5.2. Na tuhle distribuci jsem byl zvědavý a tak jsem se ji rozhodl vyzkoušet, konkrétně na notebooku. Stáhl jsem instalační obrazy a posléze se pustil do samotné instalace. Ze začátku se vše vyvíjelo v zásadě slibně, vše pokračovalo jak mělo až do chvíle, kdy systém během kopírování instalačního obrazu nečekaně zatuhl, zkusil jsem tedy instalaci nechat proběhnout v textovém režimu – prakticky stejný výsledek, jen s tou drobou změnou, kdy k zatuhnutí došlo až při instalaci jednotlivých balíků.

Tušení, že je něco v nepořádku sílilo (že by CentOS měl mít problém s T23 se mi nezdá moc pravděpodobné. Koneckonců notebook je certifikován pro jednu starší verzi Red Hatu a pod třemi různými verzemi Fedory jsem ho vždy dostal do provozně zcela uspokojivého stavu). Až potom mě napadlo zkontrolovat instalační médium – a kontrola v průběhu zatuhla. Poněkud frustrující výsledek, kde je zakopaný pes (tipuji na špatně vypálené CD) jsem se ale nedozvěděl, protože se o mou pozornost začala hlásit…

Nepříjemnost druhá

A to ve formě výhružně blikajícího indikátoru baterie notebooku. Žádný problém, mám přece adaptér, který jen čekal na zapojení.. V ten okamžik jsem si uvědomil, že připojený už je. Letmým ohledáním jsem zjistil, že zásuvky, zdířky a konektory v napájecím řetězci jsou tam, kde být mají a pomalu se začal připravovat na nejhorší. A po ruce (jakoby v předtuše) připravený multimetr mě ujistil o tom, že v síti je relativně korektních 244 V.

Po letmém přičichnutí k adaptéru mi bylo už definitivně jasné, že skonal. Odešel si tedy v poměrně pitomý okamžik. Naštěstí notebook sám o sobě nevypadal na to, že by jeho skonáním utrpěl nějakou újmu na zdraví.  Musel jsem tedy objednat nový, který stojí poměrně nechutnou sumu (každá zbytečná suma je z principu nechutná).

Nepříjemnost třetí

Ta na sebe nenechala dlouho čekat. I dnes jsem měl náladu experimentovat. Už asi před dvěma měsíci jsem zkusil na postarší 40 GB disk nainstalovat Windows Vista Business x64 (licenci mám díky MSDN AA). Přeci jen je to věc v IT nepřejhlédnutelná, tak proč si nerozšířit obzor, když mám možnost. Tehdy jsem však ztroskotal na nedostatku času, spojeném s iritující neschopností rozběhat pod Vistou připojení k internetu. Vrátil jsem se k tomu až nyní.

Problém by se dal popsat ve stručnosti takto – k připojení k síti došlo (používám 1-portový ADSL router), k internetu však nikoliv – z neznámého důvodu se špatně přiřazovala DNS. Diagnostický nástroj obsažený ve Vistě radil restartovat síťový adaptér (ne zde se problém nenalézal). Když to zkrátím, rozhodl jsem se přesunout svou pozornost od nastavení Visty k síťové kartě (Realtek r8169) a jejímu ovladači, nicméně jak s výchozím obsaženým ve Vistě, tak s ovladačem přímo od Realteku se nedostavila žádná změna. Pokus o zprovoznění se starým 3COMem také nevyšel (byl právě tak dost starý na to, aby se někdo obtěžoval s ovladači pro Vistu).

Začal jsem problém hledat ještě jinde. Používám ADSL router D-link DSL-362T a byl jsem s ním doposud velice spokojený, skoro dva roky prakticky nepřetržitého provozu na něj nemělo žádný negativní dopad. Strýček Google mě ale ujistil o tom, že kombinace právě tohoto modemu s Vistou není to pravé – mnoho uživatelů mělo stejnou obtíž. Zprvu mi navrhoval jen pár berliček jak problém obejít, ale dohledal jsem i naprosté řešení v podobě aktualizace firmwaru na verzi V1.00B02T02.CZ.20070410. Světe div se, připojení k internetu náhle pod Vistou šlapalo vzorně. To jsem ale netušil, co jsem právě způsobil.

Nepříjemnost čtvrtá

Po nabažení se lecjakých „fíčur“ ve Vistě (to by bylo na další článek), jsem se vrátil zpět pod křídla Fedory. Rychle jsem zjistil, že připojení k internetu nepracuje jak má či přesněji – vůbec. Zvláští bylo, že veškeré přiřazení údajů (IP, DNS, masky podsítě) se zdálo být korektní. Problém se nejevil jako analogický k předchozímu pod Vistou. Chvíli jsem byl bezradný, hlavou se mi honily děsivé obrazy o nuceném používání Visty a o dalších výdajích na nový ADSL router.

Uklidnil jsem se. Zbývala jediná logická možnost, pokusit se nahrát starý firmware. Že je to kámen úrazu bylo pravděpodobné a téměř k jistotě mě dovedl příspěvek uživatele na abclinuxu, který řešil totéž. Při hledání starého firmwaru jsem postupně zjišťoval, že se D-link ke svému produktu už takřka vůbec nehlásí a tak  jsem byl rád, že ve stejném příspěvku bylo i kde ho najít. Naivně jsem si myslel, že nyní už bude všechno v nejlepším pořádku.

Nepříjemnost pátá

Po dnes už několikáté opakované proceduře s nastavování modemu, jeho restartování, odpojováním a připojováním telefoní linky, napájení (dle postupu od výrobce) jsem už měl poměrně málo chuti k tomu řešit nějakou další komplikaci. Přišla vzápětí. Network manager (místo toho, aby se staral o můj klid) vytrvale lpět na hlášce „device is unmanaged“ a připojení k internetu zprostředkovat odmítal. Nastavení přes system-config-network naštěstí nestávkovalo.

Strýček google mě poté odkázal na fedoraforum.org, kde se řešil identický problém. Podle toho, co jsem vyrozumněl, zde patrně vůbec nebyla souvislost s peripetiemi, kterými jsem prošel předtím. Pokorně jsem vykonal, co se pro řešení problému vyžadovalo. Nyní už mám systém opět ve stavu v jakém byl původně. Vidím to zhruba tak, že experimentování poněkud omezím.

Závěrem

Zatímco první zmiňované problémy jsou jen drobnosti, byť pořádně otravné, tak nejméně příjemný dojem ve mě zanechal přístup spolešnosti D-link, která jak se zdá, řeší jeden problém vytvořením dalšího. Máte v zásadě na výběr zda používat Windows Vista nebo GNU/Linux, obojí nikoliv. Dokonce jsem nalezl i informaci o tom, že s oním novým firmwarem si nerozumí ani Windows XP, leč berte to jako informaci nepodloženou osobní zkušeností.

Zklamání je to a to větší, že k D-linku jsem měl dosud pozitivní vztah a v jedné diskusi jsem ho i hájil, přesvědčen díky dosavadním pozitivním zkušenostem o jeho kvalitách. I já naivní! Je smutné, že produkt, který Linux používá (onehdá mě zarazilo, proč jsem spolu s manuálem dostal i výtisk GNU GPL) s ním není schopen pracovat i o krok dále.

A na úplný konec bych rád dal podnět do diskuse. Úplně nerozumím tomu, co je na komunikaci mezi ADSL routerem a ethernetovým rozhraním síťové karty závislého na operačním systému. Neměla by být tato komunikace přesně definována protokolem? Máte nějaké vysvětlení?

Přidávat nové názory je zakázáno.