Názor ke článku Překládat a nebýt za blbce od lz - Absolutne souhlasim s tim ze textovy editor ma...

Absolutne souhlasim s tim ze textovy editor ma a dokonce i musi zrcadlit lokalni jazyk a nejen ten. Pokud potrebuji napsat rusky citat (nebo hebrejsky nebo jakykoliv jiny) absolutne vyzaduji tuto moznost. Ne vzdy to musi byt jednoduche ale vzdy to musi byt mozne. V editorech typu 1 byte =1 char to jednoduche neni ale mozne musi byt. V editorech se zakladaji na UTF-8 je to samzrejmost. Oba druhy editoru maji sve opodstatneni.

Telefoni seznam je zajimava vec. Za rok ho mozna potrebujeme dvacetkrat. Presto musi obsahovat tisice a tisice telefonich cisel, proste nevime ktera telefoni cisla budeme potrebovat.

Microsoft Word je zajimava vec. Po cely rok pouzivame mozna je tri procenta vsech moznosti a prakticky jde stale o stejna tri procenta. Presto vlacime ssebou stovky megabytu kodu, se vsemi chybami jsou automatickym dusledkem gigantismu. Vinu ma nejen Microsoft ktery tuto nestvuru pousti na trh, vinu ma take konecny uzivatel ktery proste neni dostatecne dospely aby rekl - ne, ja nechci auto ktere je zaroven i letadlem a ponorkou, chci psat jen texty. Potrebuji sva tri procenta ktera jsou stejna jako tri procenta ostatnich uzivatelu! Zbytek muze prijit ve forme "plugins" pro specialisty. A najednou potrebujeme pouze tri procenta prekladu uzivatelskeho rozhrani do lokalniho jazyka protoze specialiste jsou skutecne schopni precist anglicky text (ten souvisi s jejich specialitou) alternativne najit kolegu ktery jim pomuze.

Dekuji za priklad - preklad makrojazyka v MSOffice. Kdysi (dnes nevim, pokud mozno se nedotykam te obludy - to neni absolutne zadny pokus o flame-war , pouze metoda vyhnout se zaludecnim vredum) to bylo tak ze makra napsana ve svedstine nebyly pouzitelne v zadnem jinem jazyce, ani v anglictine. Na druhou stranu makra psana v anglicke verzi byla pouzitelna ve vsech ostatnich jazykovych verzich. To znamena ze preklad makrojazyka byl pouze marketingovy podvod pro debily tam za vodou kteri tomu stejne nerozumeli. Americky trh, pokud by neco podobneho potreboval by to proste neaccepotoval. Indianu je prilis malo a hispanics -obyvatele USA latinskoamerickeho puvodu se spanelstinou jako materskym jazykem - jsou vetsinou prilis chudi aby si mohli delat nejake naroky.

Osobne jsem navzdy odlozil MSWord pote co jsem v makrojazyku vyvinul kompletni system pro redakcni praci v novinarske redakci (makra v anglicke verzi) a nova verze MSWordu zmenila definice puvodniho makrojazyka natolik ze bylo treba kod totalne prepsat. Byla to krasna myslenka - textove orientovany programovaci jazyk ktery mel graficke uzivatelske rozhrani ... Pouze ten z vas kdo si jeste pamatuje Snobol (http://en.wikipedia.org/wiki/Snobol) to muze docenit ten obrovsky kvalitativni rozdil. Microsoft udelal z teto krasne myslenky pohou perverzi. Ale to jen na okraj, mimo aktualni diskusi, jako zabavna ilustrace.

Nedky mi pripada ze lide v mem oboru (pocitace) jsou bud podvodnici najati obchodnimi giganty (nebudu jmenovat) nebo nerozumeji svemu pedagogickemu poslani. Samozrejme, jako uzivatel zacatecnik jezdis na trikolce, casem uz ovladnes kolobezku. Naucis se jezdit na kole a svet se stava malym - obycejny turista ujede hrave padesat kilometru za den. No a auto, ridicak ... Nemluvim o licenci na letadlo, ta je pouze pro specialisty ale v podstate kazdy dospely clovek je schopny ovladnout osobni vuz. A pritom obchodni giganti nam vnucuji trikolky, jenze s nalepenymi hejblatky - a my blbci nevidime rozdil mezi tim a skutecnym autem. Bohuzel i Free/Open Source komunita se casto ubira stejnym smerem jen aby ukazala ze "my to taky umime". Rika vam neco OpenOffice? Osobne obdivuji ucastniky tohoto projektu pro trpelivost, oddanost, administrativni schopnosti. Ale bohuzel je to take giganticka trikolka s hejblatky. Predelat, vydat ty tri nebo pet zakladnich procent s dokumentaci ve vsech moznych jazycich sveta, zbytek jako plugins psane specialsty pro specialisty. Amdministrace projektu neporovnatelne jdenodussi, uzitecnost a aktualnost neporovantelne vyssi. Bohuzej nejsem z tech (z ruznych duvodu) takovy projekt prosadit. Ano, mame pedagogicke poslani, take v tom vysvetlit lidem co vyzadovat od pocitacoveho systemu a co vyzadovat od sebe sama.

Takze:

Systemove programovani: dokumentace, api, manualy, prirucky atd pouze v anglictine. Pokud mas problemy s anglictinou existuji dve moznosti:

1. Spatna pedagogika. Jsi obeti lingvistu. Bud pragmaticky. Vyjezd na pul roku nebo na rok do anglicky mluvici zeme, najdi nejakou jednoduchou praci ktera ale vyzaduje kontakt s lidmi, vyhybej se "krajanum" (to slovo mam strasne nerad). Slecna ci pani vhodneho veku anglicky-mluviciho puvodu s prumernou inteligenci nebo anglicky mluvici deti jsou fantastickym doplnkem. Vychazim z toho ze pripadne ctenarky (bohuzel je jich velmi malo na strankach tohoto druhu) si umi prelozit "slecna ci pani vhodneho veku" na "mladik ci muz vhodneho veku".

2. Vzdej systemove programovani. Pokud nemas silu/cas/soustre­deni na to naucit se cist anglicky psane manualy (coz pravdepodobne vyzaduje maximalne jen deset procent znalosti jazyka) budes pravdepodobne mit podobne problemy v systemovem programovani a tvoje prace bude nakonec bez vysledku. To neznamena ze se nemuzes zajimat pocitaci. Dokud moje generace a mozna jeste jedna nebo dve nevymrou bude stale treba psat prirucky, navody, preklady pro konecne uzivatele-zacatecniky.

Applikacni programovani:

Rozhodni se kde ve tvojem systemu jde hranice, praktidky receno API mezi uzivatelskym rozhranim a samotnym systemem - motorem (engine). Pis "engine" stejnym zpusobem tak jak jsem to popsal v vyse, jako systemove programovani. Rozhrani pro uzivatele pis tak aby se dalo pouzit i pro preklady do jinych jazyku. A zase past. Material ktery dokumentuje frekvence, delky slov, nutne znaky atd a ktery ti umozni pripravit tvuj system na preklady do jinych jazyku existuje prakticky jen v anglictine.

Co se da delat bez anglictiny? Jsou obory ktere jsou natolik zavisle na kazdem jednotlivem uzemi ze je mozne vychazet pouze z lokalniho jazkya. Ucetnictvi, systemy pro celni odbaveni, systemy pro vyplaty jsou fantastickym oborem ve kterem je prakticky nemozne byt bez prace! Byrokrate jsou natolik schopni vymyslet kompletne bezprizorni narizeni pro zakaznika prakticky bezprehledne ze o praci nikdy nebude nouze. "Dane budou snizeny o 3,84 procenta pro pracovniky narozene pred dvacatym lednem 1894 nebo po dvacatem devatem unoru 1957 kteri trpi nelecitelnou cukrovkou, nemaji rodine prislusniky a ziji poslednich pet let v jednopokojovem elektricky vytapenem byte". Ze takove narizeni je nemozne? Pracovali jste nekdy z celnimi predpisy?

A nakonec jeste neco o dabingu (strasne slovo!! - kdyz uz to musi byt, piste to v cestine aspon jako "dubbing"!). Ve skandinavskych zemich se pouzivaji titulky. Jeden nebo dva radky dole na obrazovce diky kombinaci s hudbou a s aktualnim dejem zachyti bez vetsich problemu podstatu. Ma to vyhodu, prestan cist a trenuj si rec. Na druhou stranu ta mrcha text stale stahuje oci dolu, kdyby uz ne z jineho duvodu tak chytnout prekladatele pri blbosti.

Dabing sam o sobe mi dnes pripada smesny. Predstavte si rusky dabovany americky film kde Vinetou krici "Tovarisci, vperjod!".

Nejvic me udivuje polsky system. Asi mi nebudete verit ale skutecne to tak je, i v televizi, i v kinech. Jeden jediny muzsky hlas (tomu panovi se rika lektor) cte vsechny repliky, muzu, zen, deti, trpasliku, proste vsechno. Originalni zvuk je slyset v pozadi. Strasnym utrpenim pro me byl film Bergmana v polskem televizi. Svedstina je muj kazdodenni pracovni jazyk a polsky mluvim prakticky kazdy den. Zazitek? Silenstvi ktere si ani pan Bergman neumel predstavit (bohuzel nam vcera umrel).

Co z toho vsecho plyne? Za kazdou cenu se vyhnete lingvistum kteri vyucuji cizi jazyky, hledejte pragmatiky, alternativne se vydejte na vylet. Je to na novou diskusi ale tu chci jen naznacit: pouzivejte lingvisty specialozovane na ten jazyk do ktereho prekladate. Udelejte si hranici pres kterou neprekladate a ta jde vetsinou tam kde speicalizace zacina a nebo take tam kam osmdesat procent uzivatelu nechodi.

Timto koncim a slibuji ze uz prestanu otravovat. Mnoho zdaru v prekladani pro zacatecniky a mnoho zdaru v anglictine.