V souvislosti s článkem, který se objevil na rootu a po přečtení reakcí pod ním, jsem se rozhodl k tomuto tématu přidat svou vlastní zkušenost. Pro mne totiž není vůbec jednoduché určit, kdo je to IT odborník. Jak to definovat? Jakou praxí jsem prošel sám?
Tak schválně, jak se díváte na tyto příklady? Je to (nebo byl) IT odborník?
Příklad první : Rok 1990 – Karviná
Jsem majitelem malého Atari 800XE. Mám jej již více než 2 roky, umím na něm docela slušně programovat (v ATARI Basicu) a jedna známá přišla s tím, že potřebuje vytisknout diplomovou práci. Sedám k Atari, spouštím textový editor Čapek, připojuji tiskárnu BT-100 a začínám psát a tisknout zmiňovanou asi sto stránkovou diplomovou práci. Korektura textu je snažší na obrazovce a tisk trvá neskutečných 14 dní. V očích té známé jsem velký počítačový odborník, protože jej dokážu plynule ovládat, nedělá mi to problém. Neumím anglicky, neznám odbornou terminologii, přesto patřím k celkem úzce specializované skupině lidí, kteří mají podivného koníčka. I přesto svou vizi budoucího povolání vidím ve vzdělávání – chci být učitel. Jsem gymnazista docházející do mat-fyz třídy (což bylo jaksi vyústění toho, že jsem navštěvoval i základní školu s rozšířenou výukou matematiky a fyziky).
Příklad druhý : Rok 1992 – Karviná
Patří k módě pořádat soutěže Miss, proto i naše gymnázium pořádá toho roku tuto soutěž. Tento ročník je výjimečný v tom, že poprvé jsou výsledky „zpracovávány“ počítačově. Přemisťovat tehdejší PC v provedení desktop nebo minitower bylo docela riskantní, neměli jsme auto, proto zvítězilo opět Atari 800XE jako snadný přenosný stroj (televize byla na místě, stačilo vzít kazeťák, počítač a trafo, spolu s BT-100). Pro účely soutěže jsem napsal speciální aplikaci, která umožňovala schraňovat výsledky, jména soutěžících atd. Zapomeňte na dBASE nebo snad na FoxPro. Vše byla čistá aplikace v ATARI Basicu, navíc trochu nestandardní. Používal jsem totiž fígl, který zadané výsledky neukládal do nějaké struktury v souboru, měnil jsem za chodu zdrojový kód aplikace a jeho strukturu DATA. Program byl malý, takže se dal na kazetu uložit cca během jedné minuty, jako záloha. Porotci mi předávali své hodnocení dívek a já je zpracovával. Navíc na připojené BT-100 lezly výsledky pro moderátora (musely to být jen čísla soutěžících a body, protože tisk jinak trval opravdu neskutečně dlouho a mezi disciplínami nebylo tolik času) a navíc se ještě na přítomné barevné televizi zobrazovaly divákům. Nic světaborného, ovšem opět jsem čněl nad valnou část přítomných a byl jsem IT odborník, pro většinu asi blázen, co rozumí počítačům.
Příklad třetí : Rok 1994 – VÚ 9967 Beroun
Už 3.ledna 1994 jsem nastoupil k výkonu ZVS (základní vojenské služby), která byla od 1.1.1994 stanovena na 12 měsíců. Druhý den ráno, po prvním ostrém nástupu a první rozcvičce (která byla opravdu špičková a dala mi dost zabrat – nebyl jsem na něco takového zvyklý) se odehrála velmi humorná scénka, která pak dala směr tomu, co jsem ten rok na vojně dělal.
Před prapor nastoupených vojáků předstoupil desátník a ptá se, zda je mezi přítomnými někdo, kdo umí psát všemi deseti na psacím stroji. Nikdo se nehlásí. Desátník odběhne a za chvíli se vrací s dotazem, zda je mezi přítomnými někdo, kdo umí psát na psacím stroji. Opět bez odezvy. Když se vrátí potřetí, už se ptá méně konkrétně a to na to, zda je mezi přítomnými někdo, kdo někdy viděl psací stroj. A teď se začal odehrávat můj vnitřní boj. Od roku 1987 prakticky denně píšu na počítači, nějakou rychlost vyvinu (nikdy jsem se neučil psát všemi deseti, mám svůj dvouprstý, ale zatraceně rychlý styl). Přihlásím se, i když vím, že být na vojně za dobrovolníka, je slušně řečeno o ústa. Je vidět, že desátník si viditelně oddechl a už mne vede k veliteli praporu. Tento člověk natrvalo změnil můj život a musím říci, že k lepšímu. Já jsem stále nevěděl, co se mnou vlastně zamýšlejí udělat. Když desátník odešel a zůstali jsme s kapitánem o samotě, dozvěděl jsem se, že jsem ten nový písař a že to po rozhovoru se mnou vypadá velmi dobře. Že už stačí jen zaučit mne na počítači a bude to OK. To se zase mně rozsvítily oči. Oznámil jsem mu velmi suchým tónem, že už to dělám od roku 1987 a že to asi zvládnu. A prostě jsme si padli do oka.
Onen vojenský počítač byl slušovický zázrak s dvěma osmipalcovými disketovými mechanikami s celými 160 kB prostoru! Jedna se systémem, druhá s daty. Nevypadalo to nic moc, ale jela na tom nějaká verze dBASE, byl tam nějaký texťák. Původně se ten počítač nějak významně nepoužíval, ale protože jsem na to byl přece ten odborník, zavedl jsem evidenci materiálu v počítači. Na jiném praporu byl dokonce nějaký sovětský počítač (nejsem však schopen jej identifikovat, ani na této stránce). Vím jen, že měl klávesnici s azbukou, byl poměrně hlučný, měl disketovou mechaniku na 5,25" diskety a dokonce připojenou „rychlou“ hodně jehličkovou tiskárnu. Chodil pod nějakým UNIXovým operačním systémem a proto se ovládal jinak, než v DOSu. Byl jsem k němu posazen, abych jej nějak prozkoumal. Pochopil jsem, že počítač zdědili po nějaké zrušené posádce, ovšem bez kousku dokumentace. Povedlo se mi něco vykoumat (berte v potaz, že o nějakém internetu tehdy nikdo ani pomalu nesnil). A protože jsem se s ním dokázal bavit, byl jsem rázem za „vojenského IT odborníka“ i když se tomu tak tehdy neříkalo. Pak už to šlo ráz na ráz. Vojáci z povolání si ke mně chodili na radu a já se po třech měsících rozhodl, že si na posádku přivezu svůj vlastní PC AT 286 a budu jej využívat ve volném čase i jako výukový stroj pro ostatní. Navíc jsem pak měl k dispozici „profi“ tiskárnu Star řady LC a navíc se na útvaru nacházela i její 24 jehličková varianta s možností barevného tisku (díky speciální pásce). Dá-li se to tak říci, v té době jsem měl veškerou výpočetní techniku v útvaru pod palcem. Nesměle se začalo uvažovat i o nějakých sítích, protože neustále přenášení dokumentů psaných v T602 na disketách, bylo opravdu nudné. Nutno však dodat, že tento projekt se mé osobě nepovedlo nijak rozvinout ani dotáhnout.
Dovolte mi malou odbočku. Víte jak se množily dokumenty ještě v roce 1994 u VÚ 9967? Tedy nikoliv kopie dokumentů, jen jeden dokument vámi vytvořený, který bylo zapotřebí mít ve více kopiích? To se vzala speciální blána, na kterou se psacím strojem napsalo to, co jste chtěli sdělit (v tomto případě denní rozkaz). Po napsání se celý papír vložil do speciálního přístroje, do kterého se nalil denaturovaný líh a pak už jste točili klikou. Z jedné blány se dalo udělat tak 30 kopií. Speciální vrstva barvy se pomocí lihu přenesla na papír, výtisky měly charakteristický zápach a charakteristickou modrou barvu. Asi si dokážete představit co se stalo a co to bylo za úlevu, když jsem v T602 napsal denní rozkaz a po napsání jsem stiskl tlačítko Tisk a po 20 minutách jsem měl svých 15 kopií hotových. Navíc se dalo vracet do historie, protože vojenská hantýrka byla pořád stejná, obvykle se měnily datumy a jména lidí (někdy ani to ne). Pro „Povolení opuštění posádky“ (asi znáte tzv. opušťák) byla dána speciální forma rozkazu, která byla pořád stejná. S příchodem i tak primitivních postupů svěřených počítači, se výkonnost písaře velmi zvedla. Už se nemusel celé dopoledne mořit s denním rozkazem, z hodin byly minuty. Ale protože to neuměl každý – byl jsem IT odborník.
Příklad čtvrtý – Rok 1995 – Karviná
Po návratu z vojny jsem začal pracovat jako správce výpočetní techniky u firmy, která měla velkoobchod s potravinami. Na centrále bylo několik počítačů, modem připojený k bankovní BBS, ze které se stahovaly výpisy a také finanční a mzdová účtárna. Jak dnes si pamatuji situaci, kdy v pátek zaměstnanci účtárny opustili svá pracoviště a v pondělí na ně čekal nový informační systém. Vše se řešilo za pochodu. Postupně jsem všechny zaučoval. Jediným oddělením, kde se počítače používaly významněji ještě před spuštěním, bylo obchodní oddělení. Nejvíce AMI Pro (texťák) a Quatro Pro (tabulky). Protože jsem uměl docela dost MS Office, uměl jsem i tyto dva programy. A proto jsem byl IT odborník. Když bylo zapotřebí převést síť z BNC provedení na TP variantu, opět jsem to byl já, kdo jako IT odborník věděl, jak a koho oslovit, kdo to dodá atd.
Navíc jsem v té době začal dělat profesionálně i školitele. Povedlo se mi navázat kontakt s jednou školící agenturou a zorganizovat u ní kursy pro Úřad práce. Skoro 3 roky jsem pak vedl celkem intenzivní měsíční kurzy, po kterých odcházely absolventky (ano převážně to byly absolventky) proškolené pro práci s počítačem. Bralo se to od počátků (tedy vysvětlení co je co v počítači), přes kancelářský balík až po Corel na tvorbu jednoduché kancelářské grafiky. Bylo to celkem úspěšné a opět jsem byl IT odborník.
Navíc jsem si přivydělával tvorbou obchodních vizitek. Stačilo mít Corel a kontakty na tiskárny. Navíc jsme s kolegou zajišťovali vydávání místního zpravodaje pro vesnici nedaleko Karviné.
Závěr?
Na uvedených příkladech je totiž vidět, jak se poloha IT odborníka v čase mění. Když se podívám sám na sebe, tak před deseti lety jsem uměl vyjmenovat a popsat všechny procesory, popsat nejběžnější druhy tiskáren s jejich výhodami/nevýhodami, popsat HW periferie a .doporučit co, kdy, kde a jak koupit.
V současnosti už není možné vše obsáhnout. Vše se specializuje a každý by měl říct, jestli je na SW nebo HW část. Tedy pokud to chcete dělat dobře. Samozřejmě, že všeobecný přehled musíte mít v obou oblastech, ale asi neexistuje dostatečné množství lidí zároveň znalých všech fines v kancelářských balících a zároveň lidí se znalostmi např. všech modelů Wi-Fi routerů na českém trhu. Ano, dohledáte to na internetu. A v tom je to dnes jiné. A troufám si tvrdit, že řada lidí v mém oboru prošla obdobnými postupy. Jsou to věci, které byly před 15 lety jiné, byly úplně odlišné třeba před 30 lety (umíte si například představit účetní knihu ze socialistického podniku z šedesátých let?) a budou úplně jiné za dalších 15 let.
Ad [2]- Kde jste sháněl fólie? Co jste tiskli?
Ročník 74? Základní vojenská služba? Myslel jsem že tento ročník byl z 90% uznán vojenské služby neschopným. :-)
Ad účetní kniha: Podvojné účetnictví tu máme nějakých 5 století.
http://acct.tamu.edu/smith/ethics/pacioli.htm
Papírové podvojné účtování jsem viděl, ale s odporem jsem na něj zanevřel.
Máme podobnou kariéru. Nyní jsem v práci "IT pro všechno" a potvrzuji: mám stále co dělat :-))
Jako bych čet o sobě. Super sepsáno. Akorát na vojně jsem byl u spojařů a dovezl jsem si tam své ATARI 800XE do pohotovostní služby, kde jsem byl skoro furt.
Nedávno jsem nastupoval k novému zaměstnavateli a měli dotazník na specializace v IT, od C až po mainframy číslované, tuším od 1 - basic až po 5 - expert. Dle rčení "vím, že nic nevím" jsem si 5 nenapsal nikde, protože v předešlém zaměstnáni jsem měl širší záběr a tak se nepovažuji za úzkého specialistu. Někdo si tam však s čistým svědomím mohl někde 5 napsat a přitom nemusel dosahovat mé úrovně, kde já si dal 4. Toto je těžko porovnávat a napsat na to test by asi taky nebylo jednoduché.
Možná podle platu se dá určit expert. :-)
Ja sem IT odpornik a pogromator. Cim vic vim, tim vic vim, ze nic nevim :-). Ano, driv sem se taky orientoval ve vsem, dnes se neorientuju ve vlastnim kodu a naopak se ucim orientovat v zednickem remeslu :-).
- Ty umis s pocitacem, ze? tak mi rekni, jak se ve wordu dela xy.
- he? ja word nemam.
- aha, tak to si reknu nejakemu odbornikovi, co tomu rozumi,
- (uf, aspon bude pokoj)
p.s. ATARI-4-EVER :-)
Jo jo, kolem kompu se motam od 80. let a zazil jsem podobny prubeh. Akorat jsem si 800 pujcoval, vlastni jsem mel az amigu 600 a dal. To byly casy :-)) K tomu IT, no obor je to proste velky a neni mozne vsechno spravne zaskatulkovat popr. lehce zobecnovat. Casem jsem vyzkousel mnoho z toho co se nabizelo a vykrystalizovalo to do dnesni uzke specializace. A cim vice si ujizdim ve sve lajne, tim mene rozumim ostatnim vecem. Ale vlastne mi to pripomina rozkvet meho materskeho oboru, strojariny. Strojar odbornik taky nezna vsechno v ramci sveho oboru, ale na rozdil od zbytku si vzdy umi poradit.
To, že vás ostatní považovali za IT odborníka zdaleka neznamená, že jste jím byl. Např. mezi námi commodoristy ve východních Čechách vás nikdy nikdo nepovažoval za něco extra, dokud jste nezvládli stroják.
Ale co, i to je stále jen amatérská rovina - do výpočetního centra by vás nevzali, protože jste neměl odpovídající vzdělání - tehdy se na to dost dbalo a pracovalo se tak, že jste nejdřív všechno museli teoreticky nastudovat a teprve pak vám slavnostně vydali bílý plášť a vpustili vás do klimatizované místnosti s terminály a periferiemi.
Takže suma sumárum - ne, ve skutečnosti jste nikdy IT odborníkem nebyl (protože jste nepracoval se SMEP :-) Jak prosté :-)
Tak trochu článek o mě. Já jen začínal dřív (r. 1970, takže počátek má profesionální kariéry byl ještě na sálových počítačích) a dík svému strýci - emigrantovi byl můj první vlastní počítač PC-XT od firmy Amstrad-Schneider, propašovaný přes komunistickou celnici ještě v době, kdy se za počítače platilo clo.
[...]V současnosti už není možné vše obsáhnout. Vše se specializuje a každý by měl říct, jestli je na SW nebo HW část. [...]
V ostatnich disciplinach je to uz zvladnute. V IT doposud ne, protoze rozhodujici slovo maji informatici a ne inzenyri. Az se do IT dostanou inzenyrske principy, tak pak bude mozno uvazovat o tom, kdo je odbornik a jak ho pozname.
Docela zajimave cteni...
Bylo by zajimave, jak bych na vojne dopadl ja.... Nakonec jsem tam nebyl, ale vojenskou katedru VS za sebou mam. Po skole jsem mel tenkrat pomerne dobre teoreticke zazemi, vedel jsem, jak funguji pocitace, znal jsem strojak a assembler nekolika mikroprocesoru a dokonce i minipocitace rady ADT4000, znal jsem nekolik programovacich jazyku - mezi nimi i C, ktere tady u nas tehdy nebylo uplne bezne (naucil jsem se ho diky prekladaci od Hisoftu pro ZX Spectrum a pomohl mne v tom i serial Ladislava Zajicka, kterych vychazel v Mikrobazi), vedel jsem neco i o Unixu, ale ten byl tenkrat u nas pomerne vzacny a nedostupny-tak jsem o nem spise snil... Doma jsem mel tehdy uz leta ZX-81 a ZX Spectrum, bastlil jsem k nim ruzne rozsirujici desky a delal uvnitr upravy....
Pak jsem nastoupil do prvniho zamestnani - nekdy v roce 1991. A tam - svete div se - byl server s Novell Netware, nejaka verze 2.x a co vic - vedle jeste server na nemz bezel tehdejsi OS mych snu - OS/2. Byl to novy svet a opravdu me to chytlo :). Ovsem byl jsem "odbornik na ty pocitace" a tak se me neustale ptali i na ovladani programu, ktere jsem vzivote nevidel :-). Urcite jste se s tim take setkali. Lide mimo obor maji casto predstavu, ze kdyz jste "ten pres ty pocitace", umite ovladat vsechny programy sveta :-)). Tvari v tvar jakemusi ekonomickemu softwaru, ktery castecne bezel na PC a castecne nekde na tajemnem mainframu kdesi ve "vypocetnim stredisku" mne strojaky, assemblery, Cecko, algoritmizace a teorie datovych struktur nebyly k nicemu. Obcas to byly horke chvilky, clovek nechtel byt za blbce....
Casto si na to vzpomenu...
Já začínal na Didaktiku (klon ZX Spectra), taky s BT100, magneťákem a 3,5" 720 kB mechanikou (to byla naprosto bomba, oproti "komfortu" s nastavováním hlav na magneťáku).
A co dnes? Už mám dost těch rad, za panáka slivky, kdy člověk instaluje na starou šunku Windows a hledá drivery pro šest let staré karty, a tak říkám, že "tomu" nerozumím, že už dělám jen to svoje (adult) a vesele každého posílám do nejbližší prodejny PC, kde vím, že je nějaký schopný technik (stejně tam nikdo nezajde, protože je mu líto 100 Kč za radu), ale já mám aspoň klidná sobotní odpoledne.
V životě nejde o to, jestli vás někdo bere a nebere za IT odborníka, a pokud vás někdo bere, tak je to spíš k horšímu :) (tedy pokud máte zajištěnou pracovní kariéru, pokud jste zaměstnancem a jen se tak plácáte, tak je to samozřejmě dobré všude rozhlašovat a dělat si reklamu, a možná člověk i na něco narazí ;) ).
To [18]: jojo, tak to byva, stava se mi to dost casto. Nastesti jeste stacim drzet krok s Win, ale uz to neni ono. Vetsinu casu travim ted v souborech zacinajici nejakym zahadnym #!/bin/bash.
A pro pametniky a stale nadsence 16 bit dokonalych amiga stroju je tady (i pres nazev jede i na linuxu) http://www.winuae.de/englisch/main.html. Emulace C64 jsem na widlich mel od propjektu Frodo, par kultovek jsem i spustil, treba Bruce Lee se svym zelenym kamosem :-) Ale nebylo to jen o hrach, kdo si treba dnes jeste pamatuje zahadny prikaz POKE?
[8] Prosim, prosim, HP 1000 s celnim panelem (mj. tech 16 prepinacu pro primy pristup do pameti) se muze taky pocitat? :-) Aj dernou pasku a teletype to melo!
[20] FYI: Z win hlaseni UAE se casem vyvinula ta krasna modra obrazovka. UAE bylo, pokud me skleroza nemyli, ve Win 3.0 ... (Omluva obecenstvu, ale tehdy jeste Linux v nasich krajich nebyl)
To: [21]
HP 1000 ? Tak mam takovy pocit - moc si to uz po tech 20 letech nepamatuju - ze ADT 4000 byly vychodnim klonem HP 1000 (pripadne z nej dost silne vychazely) :-). U celniho panelu ADT jsem sveho casu staval pomerne casto. Na celnim panelu par instrukci (spis jen jump) pro skok do bootstrapu, zarachotila derna paska se zavadecem OS a zacalo to ozivat. 32 pripadne 64kB feritove pameti a na tom myslim 15 uzivatelu u 15 terminalu....Vsichni ladili zapoctove ulohy ve Fortranu.
To: all
I ja jsem jiz vzdal marnou snahu lidem kolem sveho bydliste a v pribuzenstvu neco vysvetlit, i ja je posilam s jejich podivnymi windowsovymi problemy do... Resit bych to asi umel (soucasti moji prace je rozumet i nekterym systemum od MS), ale je to neskutecna ztrata casu...A co jsem toho casu takto drive ztratil. Zcela zbytecne - ti lide to stejne neoceni - vetsinou to ani nepovazuji za praci...Ano, lidem, kteri si nechaji poradit a je u nich aspon nejaka jistota, ze se chteji neco naucit, to OpenSUSE s radosti nainstaluji a s radosti provedu kratke zaskoleni :-)
tak moje IT historie je podobna, jenom tomu PC jsem trochu dele odolaval a snazil se mu co nejdele vyhejbat ;-) > ZX Spectrum, Didaktiky, Sinclair QL, Amiga 1200, PC
Jinak se u mne klasicky postupne menil pristup k pocitaci od pocatecniho nadseni a snahy vse delat skrze pocitac (evidence, vypocty atd.) az jsem dopadl tak, ze se tim dnes zivim a jsem pro zmenu rad kdyz muzu od toho kramu vyrazit pryc ;)
IT odbornik muze byt dneska kde kdo. Kdyz jsem hledal nejake popisy IT pozic, tak jsem nasel akorat http://www.jobsconsulting.cz/it-pozice--it-jobs/
Ale to uz jsou vsechno uzce specializovane pozice. IT odbornik muze byt dneska take prodavac v Alza:-)
to 29.
tu su nejake popisy IT pozicii:
http://www.informatici.sk/itbook.php?section=4
IT specialista je ten, kdo se specializuje v IT na konkretni odvetvi a ma jeho detailni znalosti, ktere muze prokazat. Retardovany tupy mamrd je ten, kdo pouziva Windows a pise clanky o odbornosti ci odbornicich.
ad [2]: ne, neni to cyklostyl.
Technologie zminena v tomto clanku se jmenuje ormig. Jednalo se o specialni kopirak, ktery se dal obracene, takze na rubu papiru vznikl modry zrcadlovy obraz. Tento papir se pak umistil na buben a po navlhceni lihem se barva uvolnovala na pairy na ktere se original pritlacil. Proto to take zvladlo jen malo kopii (clanek uvadi 30), vzdyt originalni matrice byl jen papir s intenzivni barvou.
Cyklostyl pouzival blany, ktere se psacim strojem proderavely a skrz tyto dirky tekla barva. Vetsinou byla cerna. Pokus pisar prilis busil do stroje, nektere kousky primo vykrojil a clovek tak misto pismena "o" videl plne cerne kolecko a podobne. Pro ucely samizdatu se pry pouzival misto obtizne dostupnych blan alobal, i kdyz nicil typy stroje.
Psaci stroje se preci jen nejak sehnat daly, sberne suroviny, podniky vyrazuji, a tak.
Jako IT specialista (system administrátor) pracuji pres 3 roky a za IT specialistu se rozhodne povazovat nemuzu. Pres sve velmi dobre znalosti OS Windows jsem jen radovy technik. Tak to ovsem bere i vlada CR. IT odbornik je tedy clovek s vetsimi nez zakladnimi znalostmi vypocetni techniky (tudis i sikovna office managerka)
Jak se tedy pozna zkutecny expert to opravdu nevim...
We do indeed have a no shoes policy.Jordan Jumpman. Guests are advised in advance to bring their slippers if they choose.I grew up in Canada where lines of shoes and slippers by the door was the norm.
Jordan Jumpman
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 47 175×
Přečteno 41 384×
Přečteno 35 913×
Přečteno 25 965×
Přečteno 25 767×