Názor ke článku Android kouše do jablka - díl 1 : Aplikace, které nechci ztratit od nikola - Neviděl bych to tak černě. Mám iPhona od...

Neviděl bych to tak černě. Mám iPhona od doby, co se u nás začal prodávat. Tehdy ještě o Androidu nikdo ani nesnil. Většina multiplatformních aplikací byla vyvinuta primárně pro iPhone a teprve s příchodem Androidu byla portována (alespoň nevím o žádné, kde by to bylo naopak. Samozřejmě je mnoho aplikací pro Android, které nejsou pro iPhone, ty jsem ale nepostrádal). Pak je otázkou, co myslíš onou správou telefonu. Mimo hudby, kterou lze s linuxovým desktopem synchronizovat bez problémů (stačí instalace potřebných protokolů a přehrávač, který dovede synchronizovat - Rhythmbox, Clementine a další), jsem jinou potřebu neměl. iTunes bohužel v použitelné podobě na linuxu, potažmo ve wine, neběží, ale mimo hudby a videa potřeba není. Do adresářové struktury se člověk dostane snadno, prostým připojením iPhonu (gvfs-afp backend). Otázkou zůstává, proč to dělat. Poštu, kontakty, kalendáře a připomínky lze bez problémů synchronisovat přes Google, aplikace se instalují přímo. E-knihy přes Calibre. Bohužel komfort spolupráce s OS X to není (tam je provázanost stoprocentní, stačí být na stejné wifi síti, nic se nikam nepřipojuje). Co se synchronizace s desktopem týká, v současné době Applem propagovaný iCloud nenabízí v podstatě víc než výše zmíněný Google. Navíc v něm však je vyhledávání přístroje a automatické zálohy dat.
A změna prostředí? Většina uživatelů Ubuntu na prostředí taky nic nemění :-D