Názor ke článku A za komunistů bylo líp! - Díl 2 od LO - [46] (tdx) Aha, takže ne žvýkačkový monopol, ale žvýkačkový...

[46] (tdx)
Aha, takže ne žvýkačkový monopol, ale žvýkačkový kartel. Teď už jen kartelovou dohodu prokázat, a je vymalováno ;). Říká vám něco úspora z rozsahu? Ta je důvodem, proč v obchodech nemáte zubní pasty, žvýkačky nebo balené vody od stovek výrobců, ale jen od několika.

Ad monopol - princip je výrazně odlišný. Co je motivací monopolu? A co je motivací státu v centrálně plánovaném hospodářství?

Ad skinheads - jedna věc je uvědomovat si, že většina lidí je neschopná, a druhá věc je útlak a útisk ostatních lidí.

Ad PR, reklama - svými výroky jen demonstrujete, že nemáte páru, o čem mluvíte. Reklama je jedním z nástrojů PR. Samozřejmě cílem reklamy je podpora prodeje. Typicky nových produktů (viz životní cyklus výrobku, pokud víte o čem je řeč), případně prodloužení životního cyklu výrobku (to jsou ty vaše neúspěšné výrobky). Není to žádná novinka.

Ad beztřídní společnost - ve srovnání se stavem před WW II byl posun k beztřídní společnosti velmi výrazný. I dnes toho jeětě zbytky přežívají. Podívejte se, jak směšné peníze třeba berou naši politici.

[48] (Viky)
Ano, není to tak jednoduché, ale popsané principy platí. Růst výdajů samozřejmě zadluženost neimplikuje, pokud dokážete zvýšit i příjmy. Bohužel vysokým zdaněním dáváte schopným jedincům najevo, že nemají více vydělávat, protože jsou za to trestáni. Oni pak hledají "daňové optimalizace", nebo daní příjmy někde jinde. Pouze socialista by si myslel, že zvýšením sazby daně o X% dosáhne o X% vyššího výběru. Viz též elestasticita zdanitelných příjmů.

Rovnováha nabídky s poptávkou je ideální stav, ke kterému trh směřuje. Je to jeho základní vlastností. Celá řada různých vlivů působí na nabídku i poptávku, proto je dosažení absolutní rovnováhy nepravděpodobné.

Na trhu nemáme "volné" managery? Fakt ne? Já myslel, že se čas od času někdo trhne, a je volný. Ale možná se mi to jen zdálo, a nikdy žádní volní manageři nebyli. Je mi potom záhadou, kde je firmy berou (asi se jim líhnou). Pokud se managerské pozice neobsazují tržně, tak zkuste top managerovi říci, ať jde dělat nezajímavou práci (i to je součástí hodnoty nabídky) za málo peněz. Určitě neřekne "ale já raději půjdu za lepší nabídkou", protože se chová netržně ;)

Průzkumy veřejného mínění na prvním místě fungují. V této disciplině těžko můžete zjistit statistickou chybu jednotlivých úrovní vzdělání (minimálně pro daný soubor respondentů). Nicméně volební prognózy vycházejí celkem přesně, což je samo o sobě dobrým dúkazem. Například na linku níže můžete vidět, že vysokoškoláci v průzkumu v roce 2002 preferovali ODS v 27% případů, a základoškoláci bez vyučení v 3,4% (pokles preferencí se vzděláním je jasně vidět). U KSČM je vidět přesně opačný trend - s lehkou výjimkou VŠ vzdělaných (což může souviset třeba s výběrem studentů dle kádrového profilu rodičů před rokem 1989). Podobně vycházejí všechny průzkumy na dané téma. Bohužel agentury za své průzkumy chtějí platit, a na inetu zpravidla najdete jen vykuchaná data v novinovém článku, bez popisu detailů a metodologie. Za zmínku ovšem stojí i fakt, že s dosaženým vzděláním klesá procento věřících lidí.

http://volby.ihned.cz/index.php?s1=g&s2=0&s3=1&s4=1&s5=0&s6=0&m=detail&article[id]=20114015­&article[area_id]=100166­40&article[sklo­nuj]=off

Připomínáte mi lidi, kteří k Linuxu na 0,7% desktopů tvrdí, že pokud nelze ani určit celkový počet desktopů, je procento desktopů s Linuxem statisticky naprosto nevěrohodný údaj. Bohužel v případě absence tvrdých dat je třeba postupovat poněkud jinak.

Co prokazuje vaše životní zkušenost je irelevantní. Moje životní zkušenost prokazuje, že se vůbec nikdo nedívá na fotbal, na televizi se dívá minimum lidí, KSČM nevolí vůbec nikdo, a čínsky nemluví vůbec nikdo. Na rozdíl od vás ale vím, že zkušenost má člověk pouze ze svého okolí. Jinde než v bezprostředním okolí lidé chodí na fotbal celkem často, u TV sedí hodiny každý den, a KSČM volí cca každý osmý člověk (což fakt překvapí).