Odpověď na názor

Když už určovat životnost, tak pomocí toho, že si v palici podle svého chápání spojuju podmět s přísudkem: oni - ony. Vlastně nad tím ani není potřeba moc přemýšlet - je to jeden spojený obraz, jeden zažitý celek.

To, že v tom někdo chybuje, vyplývá z toho, jestli to dělá/chce dělat záměrně. Ví o tom, jak to vnímá většina, ale je to jeho osobní rozhodnutí, když přisoudí životnost/neži­votnost věcem a lidem kolem sebe, přisodí tomu/jim rod. A od ostatních, co se nad tím pak ušklíbají přichází jeho odsouzení. Nebo to dělá nezáměrně - prostě nestačila ani dvanácti(třinác­tiletá) povinná školní docházka, aby na pochopení této otázky využil přiměřeně jejího času.

K IBM: vnímám tuto firmu jako "to" IBM.