Odpověď na názor

[80]
1. V současné době se to nechává na producentovi a zcela evidentně to nefunguje. Přijdete o zisk ze skupiny, která je ochotná zaplatit víc, ale získáte zisk od skupiny, která není ochotná zaplatit to, co požadujete, a je dokonce ochotná se kvůli tomu připojit k nelegální činnosti (přičemž samotná ilegalita multimediální pirátství je absurdní a stále vychází ze středověkých zákonů o copyrightu, jejichž hlavním smyslem byla cenzura). To je právě ten váš princip nabídky a poptávky, který by měl konvergovat k maximálnímu zisku. Jak ale dokazuje třeba i ta zpráva citovaná panem Krčmářem, to se neděje a tedy trh není volný a velmi přesně mi připomíná minulý režim s centrálním plánováním, silným černým trhem, neustálým špehováním a omezováním, surovou propagandou a stanovováním nesmyslně vysokých trestů za činnost s minimálním dopadem na práva jednotlivců (rootkity od Sony, watermarking videí, ochrany bránící přehrávání na počítači nebo v jiné zemi a extrémně přísné trestání dokonce jen odkazů na kryptoanalýzu těch ochran, nepřeskočitelné a velmi agresivní protipirátské klipy dokonce i u médií pro nejmenší děti, neustálé zprávy o „nepřátelích mezi námi“ a jejich podvratné činnosti, jednou za čas silně medializovaný monstrprocesem s exemplárním potrestáním náhodně vybraného piráta a tak dále a tak dále). Jediný rozdíl je, že zde neplánuje stát, ale soukromý kartel (de facto monopol, protože ten kartel je navíc ze zákona privilegovaný státem; takže jde spíš o fašismus), a neplatí to na celou ekonomiku. Srovnání s krádežemi/rabo­váním/znárodňo­váním je právě absurdní argumentace multimediálních firem ve stylu zkorumpovaných agentů západních mocností, kteří nám chtějí rozvracet naši úžasnou socialistickou vlast — jim totiž ve skutečnosti prakticky žádná škoda nevzniká a nikdo jim jejich majetek nekrade, protože jej stále mají a mohou prodávat a taky prodávají (a vydělávají na něm). Příměr s půjčováním věcí kamarádovi je mnohem přesnější.

4. Vysvětlil, to vy jste to spíš nepochopil. Samozřejmě se najdou lidé, co budou po producentech požadovat hudbu zadarmo. Už teď jsou lidé, co kromě hudby požadují zadarmo i auta, knihy, mobily i jídlo. Ale na fungujícím principu půjčování (který multimediální koncerny jako vlastně jediní na světě mohou ze zákona svým zákazníkům zakazovat — to je hodně absurdní, nemyslíte?) to nic nemění.