Odpověď na názor

[89]
1. Hmm, tak to já mám teda hodně jiné zkušenosti (a jinak vysoké účty). Nakonec ty peníze dostali oni hudebníci zpátky (po roce při vyúčtování), ale to, že vůbec museli zaplatit, je absurdní. Dovedu si snadno představit, že tím úspěšně blokují vstup další konkurence.

Nebojuji proto všem globálním korporacím nebo státní správě. S většinou mám dobré zkušenosti (alespoň v Evropě), systém je sice často těžkopádný, ale ve většině případů funguje. Bojuji proti fašistickým postupům multimediálního kartelu (a jejich vymývání mozků lidí jako vy), kterému se podařilo pomocí mezinárodních dohod sjednaných převážně soukromými společnostmi a za zavřenými dveřmi donutit jednotlivé státy přistoupit na jejich podmínky.

Nikdo kromě vás tady nikde neřekl něco o „prodej mi to za nula nebo si to vezmu“, ale o obyčejném půjčování. Kina, diskotéky, koncerty, televize, rádia — ti všichni by stále platili, protože ty produkty používají pro svůj vlastní zisk (a už dneska představují většinu příjmů multimediálních korporací). Mimochodem: ty techniky totožné s agresivní reklamou multimediálních korporací (bait&switch a argumetnace ad absurdum hrozící koncem ekonomiky) používáte schválně? A argumentujete podobně u prodejců televizí, ať vám ji dají zadarmo, jinak se budete dívat u souseda, protože jemu nezakázali vás tam pustit?

AZ mi nedovoluje udělat si kopii pro vlastní potřebu díla s ochranou (což jsou dnes všechna), dokonce mi nedovoluje přehrávat ani zakoupený originál takového díla v Linuxu (protože implementace je veřejná a tedy splňuje definici obcházení ochrany). Za možnost udělat si vlastní kopii platím povinné autorské poplatky ze všech médií, kam bych mohl takovou kopii teoreticky udělat (i za disky do web serverů mojí firmy), což je normální princip kolektivní viny, takže žádné dovoluje, já si tu možnost povinně platím a smím to využít jenom za hodně omezených podmínek (které ale zcela legálně nikdy nenastanou, pro využití toho práva musí někdo ty ochrany obejít a tedy porušit zákon). Zase má multimediální průmysl něco navíc a zase to pro lidi jako vy zvládá prezentovat jako obrovský ústupek lidem, což jim sežerete. (A prosím nesrovnávejte to s daněmi, tyhle „zvláštní daně“, kterých se tak bojíte, platíme už stejně všichni povinně soukromým organizacím.)

To vám ujíždí realita pod propagandou multimediálních korporací, jak se celý svět rozpadne, když se někdo rozhodne to nějak změnit. Až do středověku se na autorská práva kašlalo (na samotné autory se kašlalo ještě déle) a ekonomika stejně fungovala. Třeba Alexandrijská knihovna byla na porušování autorských práv založená a tamní ekonomice, vědě i společnosti to velice prospívalo. Nebo se podívejte na prakticky totožné propagační kampaně Microsoftu versus fungující trh okolo systémů GNU a BSD — proč by zrovna multimédia měla být oproti tomu nějakou výjimkou? Kdo tu potom pro detaily přehlíží celek?

4. Zase si pletete jablka a hrušky (nebo to děláte schválně?). Ten soud se sice zaobíral trestáním trackeru (kde uvedl to, co vy, tedy že trackování nemůže být zakázané kvůli tomu, že se trackovanými daty porušují autorská práva), ale navíc v rozsudku jasně konstatoval, že sdílení v P2P sítích je legální, pokud je bezúplatné. Přečtěte si alespoň ten výtah z rozsudku, co je citovaný v odkazovaném článku.